|
|
Možnosti využití volnočasové a zážitkové pedagogiky ve vztahu k výuce biologie a přírodopisu
Rybka, Jakub ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Kuba, Radim (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zážitkovou a volnočasovou pedagogikou a možnostmi využití prvků těchto oblastí ve výuce na školách, a to převážně v biologii a přírodopisu. V úvodní části je potřebné vyjasnění pojmů a nepřesných definic, které je následováno krátkou kapitolou z historie zážitkové a volnočasové pedagogiky z převážné českého prostředí. Hlavní myšlenkou práce je poukázat na to, že prvky obou pedagogik se ve školách již poměrně hojně používají v rámci některých moderních vyučovacích metod. Vybrané metody jsou blíže popsány od jejich možných výhod a nevýhod až po jejich využití na českých školách. V závěru jsou poté porovnány právě se zážitkovou a volnočasovou pedagogikou pro potvrzení hlavní hypotézy bakalářské práce.
|
|
|
Jak učit filosofii na gymnáziích? Příspěvek k didaktice filosofie.
Šebešová, Petra ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent) ; Pavličíková, Helena (oponent)
Název práce: Jak učit filosofii na gymnáziích? Příspěvek k didaktice filosofie Autorka: Mgr. Petra Šebešová Abstrakt: Předkládaná práce je prvním pokusem o ucelený návrh didaktické koncepce pro gymnaziální výuku filosofie v České republice. Autorka tím reaguje na nedostatečné propojení mezi klíčovými kompetencemi v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia a příslušným obsahem vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ i na nedostatek české literatury k didaktice filosofie. Za hlavní výukový cíl předkládané koncepce je považován rozvoj filosofického myšlení studentů. Toto tvrzení je podloženo argumenty vycházejícími ze specifické povahy filosofie i ze zahraniční literatury k didaktice filosofie. Filosofické myšlení je pro účely výuky rozčleněno do těchto filosofických kompetencí: porozumění a interpretace textu, psaní vlastního textu, diskuse, práce s pojmy, argumentace, řešení problémů, reflexe (včetně kritického ověřování a hodnocení), odpovědné rozhodování a jednání. Tyto kompetence jsou rozpracovány do dílčích dovedností, umožňujících jejich postupný nácvik. Prostředky doporučované k naplnění těchto cílů vycházejí z pedagogického konstruktivismu, je zdůrazněn zejména problémový přístup k filosofickým obsahům a strukturovaná práce s prekoncepty studentů. Práce dále představuje specificky...
|
|
|
Aktivizace žáků ve výuce odborných předmětů na obchodní akademii
Klepačová, Klára ; Krpálek, Pavel (vedoucí práce) ; Berková, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá aktivizujícími metodami jako vhodným prostředkem k zefektivnění výuky odborných ekonomických předmětů. Jsou zde specifikovány hlavní přínosy aplikace těchto metod do vyučování. V analytické části jsou zpracovány výsledky dotazníkového šetření mezi studenty a vyučujícími na konkrétní obchodní akademii. Cílem tohoto zkoumání je zjistit, do jaké míry je kladen důraz na aktivizaci žáků v předmětu Ekonomika. Součástí výzkumu je i porovnání efektivity klasické frontální výuky a výuky s použitím aktivizujících metod. V závěru je uvedeno doporučení ke zlepšení průběhu výuky předmětu Ekonomika.
|
|
|
Komparace výuky ekonomických předmětů na odborných ekonomických středních školách v České republice a Německu
Mohrová, Lucie ; Krpálek, Pavel (vedoucí práce) ; Dvořáček, Jiří (oponent) ; Koudela, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá komparací výuky ekonomických předmětů na středních odborných ekonomických školách v České republice a v Německu. Ve své práci se zaměřuji na rozdílné využívání koncepcí a organizačních forem vyučování, které mají bezpochyby značný vliv na průběh výuky. Zkoumám i další parametry, jako je obsahová stránka výuky, didaktické zásady nebo používání didaktické techniky během vyučovacího procesu. Samotná výuka je ovlivňována především učitelem, který volí mezi tradičním a problémovým vyučováním, a tím zásadním způsobem ovlivňuje průběh výuky, míru zapojení žáků do vyučování, jejich aktivitu a motivaci. Cílem mé práce je komparace výuky ekonomických předmětů v České republice a Německu. Srovnání je zaměřené na potvrzení diferencovaného průběhu vyučování a jeho vlivu na rozdílnou aktivizaci a motivaci žáků a míry jejich zapojení do výuky. Dále bych ráda poukázala na fakt, že využívání problémové metody vyučování vede k zajištění požadovaných výsledků vzdělávání, které jsou zakotvené v klíčových a odborných kompetencích rámcových vzdělávacích programů. Pro komparaci výuky jsem použila metodu přímého pozorování, jež jsem uskutečnila formou hospitací na obchodních akademiích a ekonomických lyceích v České republice a na hospodářských gymnáziích ve dvou spolkových zemích.
|
host ::
RSS.