|
|
Motivace ve výuce anglického jazyka na prvním stupni
Piňosová, Bohdana ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Prokop, Jiří (oponent)
V současnosti je poměrně málo studií, které by se zaměřovaly na motivaci k učení se cizích jazyků u dětí. Tato diplomová práce se zaměřuje na postoj žáků prvního stupně k výuce angličtiny. Teoretická část sleduje pojem motivace z pohledu psychologie, pedagogiky i z pohledu současných výzkumů výuky cizího jazyka. Záměrem praktické části pak bylo prozkoumat, jaká je motivace žáků k učení se angličtiny a jaké aspekty výuky je mohou demotivovat. Cílem bylo získaná data zaznamenat, zanalyzovat, vyhodnotit a interpretovat. Výzkum byl proveden na menší pražské základní škole, ve které se s výukou anglického jazyka začíná ve třetím ročníku. Data byla získána nestandardizovaným dotazníkem s otevřenými i uzavřenými otázkami. Analýza byla potom provedena pomocí smíšeného výzkumu. Kvantitativní část analýzy, která sledovala oblíbenost předmětu angličtiny a hodnocení atraktivity jednotlivých aktivit ve výuce, byla provedena jako první. Kvalitativní část výuky pomocí otevřených otázek hledala odpověď na důvody, proč je výuka oblíbená, či neoblíbená a co motivuje žáky k učení se angličtiny. Výsledky dotazníkového šetření ukázaly, že většina žáků vnímá výuku jako atraktivní, nicméně nezanedbatelná část žáků s výukou spokojená zcela není. Překvapivým výsledkem bylo, že jsou s výukou v dané základní škole spokojeni...
|
|
|
Možnosti diagnostiky dyslexie u dětí
Matějovská, Lucie ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Výzkumná studie je zaměřena na vytvoření nových vhodných nástrojů pro diagnostiku dyslexie pro populaci žáků na druhém stupni základních škol a zpracování jejich pilotní standardizace. Inspirací byly stávající testy pro různé věkové skupiny a metody používané v zahraničí. Do testové baterie byly zařazeny čtyři nově vytvořené testy (test zrakového vnímání, fonologické manipulace, sluchové analýzy a rychlého jmenování) a dva již stávající, které jsou součástí validizační studie (test sluchové diferenciace z Novákovy Diagnostiky specifických poruch učení a subtest Hledání symbolů z Wechslerovy inteligenční škály pro děti). Do výzkumného souboru bylo zařazeno 155 žáků druhého stupně základních škol, 61 dyslektiků a 94 intaktních jedinců. Výsledky ve všech použitých testech se mezi intaktní skupinou a dyslektickou skupinou signifikantně lišily. Mezi skupinami nejlépe diferencoval test fonologické manipulace. Součástí práce jsou korelace mezi jednotlivými testy a vytvořené normy pro obě skupiny. Prezentovaný predikční model byl schopný správně určit 77,4 % "případů" ve vztahu ke kritériu dyslektici - intaktní skupina.
|
|
|
Závislostní chování na internetu v souvislosti s rodinným prostředím u žáků 7. - 9. tříd základních škol ve městě Příbram
Majerová, Žaneta ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Richterová, Lenka (oponent)
Východiska: Internet se stal běžnou součástí našeho každodenního života. Jeho používání s sebou kromě mnoha nesporných výhod přináší i jistá rizika - závislostní chování je jedním z nich. Není proto překvapující, že se touto problematikou zabývají mnohé výzkumy, několik zahraničních studií zkoumalo souvislosti mezi tímto fenoménem a vybranými faktory rodinného prostředí, v České republice jsem ovšem žádný takto specificky zaměřený výzkum nezaznamenala. Cíle: Cílem teoretické části této práce je přinést informace o závislostním chování na internetu, rodině a její roli v životě jedince tak, aby následně mohly být představeny již provedené výzkumy, které se zabývaly vybranými faktory rodinného prostředí v souvislosti se závislostním chováním na internetu. Praktická část obsahuje vlastní výzkum, jehož cílem je zjištění míry prevalence závislostního chování na internetu a zkoumání souvislostí mezi tímto fenoménem a pohlavím respondentů, rozvodem rodičů, vzděláním rodičů a typem rodiny. Metody: Cíle teoretické části této bakalářské práce byly dosaženy za pomoci prostudování vybrané literatury, otázky praktické části byly zodpovězeny na základě vyhodnocení kompilovaných dotazníků. Dotazníky obsahovaly otázky zaměřené na sociodemografické údaje, rodinné prostředí (Škála rodinného prostředí), závislostní...
|
|
|
Porozumění textu u žáků mladšího školního věku - hlasité čtení versus poslech
Kubíková, Adéla ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Mezi hlavní cíle předložené diplomové práce patří zmapování úrovně porozumění narativního textu u žáků čtvrtých ročníků ZŠ s typickým vývojem čtenářských dovedností. Práce se zabývá porozuměním textu v případě poslechu a hlasitého čtení. Diplomová práce je tradičně rozdělena na část teoretickou a empirickou. V první části práce jsou představena teoretická východiska výzkumné problematiky porozumění čtenému a naslouchanému textu. Pozornost je zaměřena především na oblast poslechu a hlasitého čtení s porozuměním včetně shrnutí současného stavu poznání o vzájemném vztahu mezi oběma dovednostmi v zahraničních i českých studiích, dále je pozornost věnovaná diagnostice čtení a předpokladům, které se do čtenářského porozumění promítají. V empirické části jsou porovnávány závěry z vlastního výzkumného šetření, kterého se účastnilo 40 žáků vyučovaných analyticko-syntetickou metodou čtení, s výsledky tříletého výzkumného projektu GAČR Porozumění čtenému - typický vývoj a jeho rizika kde jsou zohledněny výsledky 59 žáků ze čtvrtých tříd vyučovaných rovněž analyticko-syntetickou metodou. Kromě úrovně porozumění z hlediska poslechu a hlasitého čtení je sledována také úroveň základních jazykových dovedností.
|
|
|
Možnosti diagnostiky dyslexie u dětí
Matějovská, Lucie ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Výzkumná studie je zaměřena na vytvoření nových vhodných nástrojů pro diagnostiku dyslexie pro populaci žáků na druhém stupni základních škol a zpracování jejich pilotní standardizace. Inspirací byly stávající testy pro různé věkové skupiny a metody používané v zahraničí. Do testové baterie byly zařazeny čtyři nově vytvořené testy (test zrakového vnímání, fonologické manipulace, sluchové analýzy a rychlého jmenování) a dva již stávající, které jsou součástí validizační studie (test sluchové diferenciace z Novákovy Diagnostiky specifických poruch učení a subtest Hledání symbolů z Wechslerovy inteligenční škály pro děti). Do výzkumného souboru bylo zařazeno 155 žáků druhého stupně základních škol, 61 dyslektiků a 94 intaktních jedinců. Výsledky ve všech použitých testech se mezi intaktní skupinou a dyslektickou skupinou signifikantně lišily. Mezi skupinami nejlépe diferencoval test fonologické manipulace. Součástí práce jsou korelace mezi jednotlivými testy a vytvořené normy pro obě skupiny. Prezentovaný predikční model byl schopný správně určit 77,4 % "případů" ve vztahu ke kritériu dyslektici - intaktní skupina.
|
host ::
RSS.