|
|
Přínos formativního hodnocení pohledem učitelů a žáků 1. stupně základní školy
Fišerová, Karolína ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, jaký přínos využívání formativního hodnocení ve výuce spatřují vybraní učitelé a žáci 1. stupně základní školy. Teoretická část se zaměřuje na školní hodnocení, kde je vymezen tento pojem, vylíčeny jsou hlavní aspekty hodnocení jako jsou funkce a jednotlivé typy. Dostává se také k formativnímu a sumativnímu typu hodnocení a jejich srovnání. Další část je věnována určitým principům formativního přístupu jako je formulace cílů, které jsou úzce spojeny s kritérii a zpětnou vazbou, dále sebehodnocení či vrstevnické hodnocení. Formativní hodnocení by nemohlo fungovat bez respektující komunikace a důvěry mezi žákem a učitelem, čímž se zabývá poslední kapitola teoretické části. Empirická část prostřednictvím rozhovorů s třídními učitelkami žáků (zde konkrétně 4. ročníku) a následnými rozhovory se skupinami žáků již zmíněných učitelek zjišťuje, jaké postupy hodnocení pedagogové používají a proč. Rozhovory s žáky umožňují zaznamenat žákovský pohled na školní hodnocení a metody, s kterými jejich učitelky pracují a také jakým způsobem komunikace ve třídě ovlivňuje přístup k učení žáků. Výsledkykvalitativního designu výzkumu prokazují, že formativní metody se snaží zařazovat všechny zmíněné učitelky, ovšem jen u některých se tyto metodypoužívají správně s ohledem na formativní...
|
|
|
Žák se speciálními vzdělávacími potřebami v malotřídní škole
HROMADOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v malotřídních školách. V teoretické části jsou nastíněny pojmy, které se s problematikou pojí, a to speciální vzdělávací potřeby, podpůrná opatření a jejich stupně, poradenský systém, charakteristika vybraných speciálních vzdělávacích potřeb a v závěru teoretické části je pozornost věnována malotřídním školám. Je zde uvedena základní charakteristika, historie malotřídních škol a jak je to s nimi v zahraničí a v neposlední řadě jsou zde představeny výhody a nevýhody malotřídních škol. Praktická část je věnována realizovanému kvalitativnímu výzkumu, jehož cílem bylo popsat, jaká jsou specifika přístupu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v malotřídních školách a jaké faktory hrají roli v podpoře těchto žáků. Pro výzkumné šetření byly vybrány dvě základní školy z Plzeňského kraje a jedna základní škola z Jihočeského kraje. Na těchto školách proběhlo pozorování výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Následně byl proveden polostrukturovaný rozhovor se třemi třídními učiteli. Sesbíraná data byla zanalyzována prostřednictvím tzv. otevřeného kódování. Z výzkumu vyplynulo, že malotřídní školy představují vhodné prostředí pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
|
|
|
Pobytové stopy živočichů jako námět pro přírodovědná bádání žáků 1. stupně ZŠ
ŠINDELÍŘOVÁ, Michaela
Tato diplomová práce se zabývá badatelsky orientovaným vyučováním v hodinách přírodovědy a prvouky. Pokouší se ukázat žákům, že zvířata mají vlastní stopy, které po sobě zanechávají, a že díky těmto stopám lze zjistit sled událostí, co se zde událo. Cílem práce je tedy přehledně vymezit stopy živočichů, které můžeme v přírodě najít a následně zavést do praxe, kdy si žáci tyto stopy zkusí sami najít a pracovat s nimi v rámci bádání. Práce ukazuje, jak jsou žáci schopni úlohy řešit různými způsoby, a jak o úlohách přemýšlejí. Na závěr by práce měla ukázat, jak lze bádání o pobytových stopách zakomponovat do běžné školní výuky a obohatit tak žáky o další poznání. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je vymezení pojmu badatelsky orientovaného vyučování (BOV) a je zde rozebráno, jaká je úloha žáka a učitele. Dále se zde diplomová práce zabývá pobytovými stopami, jako takovými a je zde doplněna i o mezipředmětové vztahy. Praktická část obsahuje pracovní listy, které byly stvořené pro účely bádání s žáky na základní škole a dále vyhodnocení žáků, jak se jim v bádání dařilo. Diplomová práce obsahuje i další pracovní listy, které s žáky provedeny kvůli nedostatku času nebyly. Tato diplomová práce byla vypracována v rámci projektu GAJU 123/2019/S.
|
|
|
Projevy a příčiny agrese u dětí navštěvující 1. stupeň základní školy
SCHUSSEROVÁ, Lucie
Tématem bakalářské práce je: Projevy a příčiny u dětí navštěvující 1. stupeň základní školy. Cílem bakalářské práce je uvedení do problematiky agrese, uvedení příčin a projevů podporující agresivní chování. Teoretická část se zaměřuje na pojem agrese a agresivita, cituje teorie agrese, věnuje se příčinám a projevům agrese. Dále uvádí charakteristiku dětí prožívající období mladšího školního věku. Praktická část pomocí kvantitativního výzkumu a metody dotazníkového šetření zkoumá jak a výzkum zkoumající jak žáci vnímají a pracují s agresí ve školní třídě. Dochází k ověření hypotetických výroků a jejich vyhodnocení. Závěrečná část končí diskuzí a celkovým shrnutím.
|
|
|
Mapování metody pokus-omyl při řešení úloh ze strukturálního prostředí Pavučiny a Výstaviště
Kučerová, Lucie ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Jirotková, Darina (oponent)
Cílem této diplomové práce je sledovat a popsat použití strategie pokus - omyl ve dvou didaktických prostředích z Hejného metody u žáků v druhém a třetím ročníku základní školy, kteří jsou vzděláváni běžnou metodou výuky matematiky. Teoretická část se zabývá vymezením heuristických strategií, její klasifikací a bližším popisem některých vybraných heuristických strategií. Klíčová kapitola se věnuje popisu strategie pokus - omyl a jejímu zařazení mezi řešitelské strategie. Dále se zabývá problematickým postojem učitelů i širší veřejnosti k této strategii. Na závěr kapitoly jsou zařazeny výhody jejího použití při řešení matematických úloh. Další kapitoly se zabývají prací s chybou, experimentem dítěte nejen ve výuce a navazují tak na kapitolu 1.3. Kapitola 1.7 popisuje Hejného metodu výuky matematiky a didaktická prostředí, se kterými tato metoda pracuje a která jsou důležitá pro praktickou část. Na závěr teoretické části vymezuji rozložení učiva v druhém a třetím ročníku, které ovlivňují přístupy žáků k řešení. V praktické části jsou využity výzkumné metody nestrukturovaného pozorování a metody verbálních výpovědí, které společně nejlépe sledovaly výzkumný cíl. V praktické části byly realizované dva pilotní výzkumy a jeden finální výzkum. Nejprve byla sestavena sada úloh z prostředí Pavučin a...
|
|
|
Znají žáci základních a středních škol význam nově přejatých anglicismů?
Jindřichová, Jana ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výzkumem porozumění anglicismům nově přejatých do českého jazyka u žáků základní školy a studentů nižšího gymnázia. Za nově přejaté považujeme ty, které jsou uvedeny ve slovnících neologismů, případně ještě do slovníků zařazeny nebyly. V teoretické části jsou popsány způsoby obohacování slovní zásoby, především přejímáním z cizích jazyků. Hlavní výzkumnou metodou bylo dotazníkové šetření, které proběhlo v měsíci dubnu roku 2014 mezi žáky 6. a 9 . tříd jedné pražské základní školy a odpovídajících ročníků opavského gymnázia. Výsledky, prezentované v praktické části, byly vztaženy k pohlaví a věku respondentů a také k typu navštěvované školy. Větší množství úspěšných odpovědí jsme zaznamenali v uzavřených otázkách testujících pasivní znalost anglicismů než v úloze s otevřenými otázkami testujícími aktivní znalost anglicismů. Při srovnávání odpovědí dle pohlaví jsme zaznamenali vyšší úspěšnost dívek, případně byly výsledky vyrovnané. Nejvýraznější rozdíly přineslo srovnání respondentů dle věku. Starší žáci dosáhli na všech otázkách podstatně vyšší úspěšnosti než mladší žáci Rozdíly jsme zaznamenali i ve výsledcích žáků základní školy a studentů gymnázia. Gymnazisté vykázali vyšší úspěšnost téměř na všech otázkách. Jako nepodstatná se ukázala doba převzetí daného výrazu...
|
|
|
Rozvoj sebehodnocení v rámci formativního hodnocení u žáků první a druhé třídy základní školy
Vandělíková, Jana ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem sebehodnocení v rámci formativního hodnocení u žáků základní školy v průběhu 4. čtvrtletí 1. ročníku a 1. čtvrtletí 2. ročníku. Teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. V první kapitole je charakterizováno období mladšího školního věku. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou hodnocení s důrazem na školní hodnocení, jeho cíle, funkce, druhy a úskalí. Třetí kapitola nás seznamuje s pojmem formativní hodnocení a jeho klíčovými strategiemi. Závěrečná kapitola se soustřeďuje na samotné sebehodnocení žáků. Popisuje pojem sebehodnocení a seznamuje nás s důležitými faktory, které je potřeba vzít v potaz při zavádění sebehodnotících aktivit. Výzkumná část popisuje cíle výzkumu, výzkumné otázky a metody sběru dat. Charakterizuje výzkumný vzorek z hlediska školy, třídy a konkrétních žáků. Zaměřuje se na popis a reflexi šesti zaváděných technik sebehodnocení a následnou analýzou rozvoje dovednosti sebehodnocení. Cílem výzkumné části bylo po dobu šesti měsíců systematicky rozvíjet dovednost sebehodnocení žáků od 3. čtvrtletí 1. ročníku do konce 1. čtvrtletí 2. ročníku ZŠ; reflektovat svou práci a analyzovat posun žáků v této oblasti pomocí metody přímého zúčastněného pozorování, rozhovoru a analýzy žákovských prací. Z výzkumné části vyplývá, že žáci mladšího školního...
|
|
|
Pohybové aktivity dětí na základních školách ve vybraném regionu v ČR
Ptáčník, Milan ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Jandová, Soňa (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na pohybové a sportovní aktivity dětí ve starším školním věku. Pro výzkum byli vybráni žáci 8. a 9. tříd základních škol v okrese Praha-východ. Hlavním cílem práce je na základě sběru dat z online dotazníků analyzovat a porovnat úroveň pohybových aktivit těchto žáků v závislosti na hlavních faktorech jejich života. Za tyto faktory považuji zejména školní tělesnou výchovu, pohybové a sportovní aktivity mimo školu, volný čas, rodinu, bydliště. V teoretické části jsou popsány náležitosti spojené s pohybovými aktivitami dětí ve starším školním věku, které jsou nutné ke správnému pochopení části výzkumné, tedy například definice pohybových aktivit a sportu, charakteristické znaky dětí staršího školního věku a klíčové faktory vlivu na tyto děti. Výzkumu se zúčastnilo celkem 240 respondentů, tedy žáků 8. a 9. tříd ze čtyř vybraných základních škol v okrese Praha-východ. K výzkumu jsem využil metodu dotazníkového šetření, které bylo organizováno v elektronické podobě pomocí služby Google Forms. Dotazník obsahuje 20 otázek a je rozdělen do 5 části, dle již zmíněných hlavních faktorů. Výsledky pro každou jednotlivou otázku jsou ve výzkumné části zobrazeny v přehledných grafech a pečlivě slovně i číselně rozebrány. Velice důležitou částí práce jsou jednotlivé verifikace hypotéz,...
|
|
|
Slovní úlohy s více řešeními a jejich místo na 1. stupni ZŠ
Švihnosová, Kristýna ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Kvaszová, Milena (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku slovních úloh s více řešeními, kterým není v odborné literatuře věnována systematická pozornost. Těžištěm práce je pozorování, jak se slovní úlohou s více řešeními pracují žáci a učitelé 1. stupně ZŠ. Teoretická část se soustředí na typologii slovních úloh, fáze jejich řešení a řešitelské strategie. Dále je navržena klasifikace slovních úloh dle počtu řešení a typologie slovních úloh s více řešeními. Významnou část tvoří cíle, s jakými tento typ úlohy může být ve vyučování matematice zadáván a které se mění v závislosti na učiteli a jeho přístupu k výuce. Práce se také věnuje základní charakteristice vyučovacích stylů. Zvolený kvalitativní výzkum metodou pozorování a dotazníku umožňuje popsat práci učitelů se slovní úlohou s více řešeními a identifikovat prvky vyučovacích stylů, konkrétně transmisivního a konstruktivistického, které se v jednání učitelů projevují. Doplňkovou metodou je zvolena analýza vybraných učebnic z hlediska přítomnosti slovních úloh s více řešeními, která odhaluje, zda se takové úlohy v učebnicích vyskytují a s jakými úlohami učitelé a žáci mohou mít zkušenost. Výzkum ukázal, že vyučovací styl učitele se při práci se slovní úlohou s více řešeními projevuje v jeho instrukcích, ve formulaci otázek, kterými žáky usměrňuje, a v jeho...
|
|
|
Čtení krajiny očima žáků základní školy
Urbanová, Michaela ; Měkota, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá geografickou dovedností čtení krajiny vztaženou na žáky základních škol. Zaměřuje se na definování krajiny, její typologii a způsoby čtení krajiny. Výzkum probíhal formou pozorování 20 žáků na stanovené trase a vyhodnocením pracovních listů. Cílem bylo zjistit, jakým způsobem žáci vnímají krajinu, jak ovlivňují osobní faktory jejich pozorování a především byl cíl přispět k hlubšímu pochopení této dovednosti. Z výzkumu vyplývá, že žáci nemají se čtením krajiny mnoho zkušeností a v určitých znalostech a dovednostech mají nedostatky. Toto vyhodnocení je užitečné jak pro samotné žáky, tak pro učitele a mělo by dát impuls k tomu, se tímto tématem více zabývat. Klíčová slova: krajina, čtení krajiny, žáci základní školy
|
host ::
RSS.