Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití aplikace Mapovedovednosti.cz ve výuce zeměpisu
Králíčková, Anna-Marie ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Měkota, Tomáš (oponent)
V rámci geografického vzdělávání je potřeba rozvíjet mapové dovednosti. Zároveň je vhodné do výuky zařazovat také moderní technologie. V návaznosti na to vznikla online aplikace Mapovedovednosti.cz. Stejně jako u jiných didaktických prostředků je i v případě této vzdělávací aplikace vhodné zjišťovat, jak uživatelé tento prostředek využívají. S tímto záměrem byla zpracována tato bakalářská práce. Hlavním cílem výzkumu bylo zjištění způsobu využití aplikace Mapovedovednosti.cz ve školní praxi tzn. při plánování, realizaci a hodnocení výuky. K zisku dat bylo využito dotazníkové šetření. Respondenty dotazníku byli registrovaní uživatelé aplikace s učitelským účtem, na který byla navázána alespoň jedna třída s aktivními žáky. Tedy s žáky, kteří v aplikaci již vyplnili alespoň jednu úlohu. Takto bylo vybráno a osloveno celkem 90 respondentů, z nichž 23 dotazník vyplnilo. Z odpovědí učitelů vyplynulo, že aplikace je zpravidla využívána přímo v hodinách zeměpisu k samostatné práci. Četnost využívání je však omezena technickou vybaveností škol. Při rozvoji mapových dovedností aplikace slouží buď jako doplněk k jiným materiálům, nebo je hlavním nástrojem jejich rozvoje. Rozvoj dovedností je zaznamenáván ve výsledcích žáků a z nasbíraných dat bylo možné usoudit, že s výsledky žáků učitelé dále pracují.
Středoškolská výuka geografie obyvatelstva a sídel s využitím tabletů
Měkota, Tomáš
Moderní technologie jsou užívány stále větším počtem lidí a pronikají do většiny odvětví ekonomiky. Jestliže má školství připravit žáky pro budoucnost, mělo by je učit s těmito technologiemi, například počítači nebo tablety, pracovat. Moderní technologie proto do výuky stále více, ale velmi pomalu pronikají. Důsledky jejich používání nejsou ještě dostatečně prozkoumány. Tato práce se věnuje výhodám a nevýhodám výuky geografie obyvatelstva a sídel s využitím tabletu, konkrétně aplikace Nearpod. Na základě odučených výzkumných hodin a didaktických testů je analyzován vliv výuky s tabletem na výsledky žáků v testech, na základě rozhovorů se žáky a pozorování jsou pak stanoveny výhody a nevýhody využití tabletu ve výuce z pohledu žáků i vyučujícího. Ukázalo se, že použití tabletu neznamená nutně lepší výsledky žáků v testu. Tablety ovšem žáky více motivují k práci, výuka je pro ně zábavnější a poskytují jim též velmi ceněnou zpětnou vazbu. Pro vyučujícího je výuka s využitím tabletů časově náročnější ve srovnání s výukou tradiční, ale nabízí například možnost snadného sledování práce žáků a rovněž více možností k hodnocení a úpravám výukového procesu. Nezodpovězenou otázkou pro další výzkum zůstávají faktory ovlivňující vyšší úspěšnost žáků v didaktickém testu po výuce s tabletem ve srovnání s výukou...
Středoškolská výuka geografie obyvatelstva a sídel s využitím tabletů
Měkota, Tomáš
Moderní technologie jsou užívány stále větším počtem lidí a pronikají do většiny odvětví ekonomiky. Jestliže má školství připravit žáky pro budoucnost, mělo by je učit s těmito technologiemi, například počítači nebo tablety, pracovat. Moderní technologie proto do výuky stále více, ale velmi pomalu pronikají. Důsledky jejich používání nejsou ještě dostatečně prozkoumány. Tato práce se věnuje výhodám a nevýhodám výuky geografie obyvatelstva a sídel s využitím tabletu, konkrétně aplikace Nearpod. Na základě odučených výzkumných hodin a didaktických testů je analyzován vliv výuky s tabletem na výsledky žáků v testech, na základě rozhovorů se žáky a pozorování jsou pak stanoveny výhody a nevýhody využití tabletu ve výuce z pohledu žáků i vyučujícího. Ukázalo se, že použití tabletu neznamená nutně lepší výsledky žáků v testu. Tablety ovšem žáky více motivují k práci, výuka je pro ně zábavnější a poskytují jim též velmi ceněnou zpětnou vazbu. Pro vyučujícího je výuka s využitím tabletů časově náročnější ve srovnání s výukou tradiční, ale nabízí například možnost snadného sledování práce žáků a rovněž více možností k hodnocení a úpravám výukového procesu. Nezodpovězenou otázkou pro další výzkum zůstávají faktory ovlivňující vyšší úspěšnost žáků v didaktickém testu po výuce s tabletem ve srovnání s výukou...
Geografická gramotnost při práci s grafikami u patnáctiletých žáků na ZŠ a víceletých gymnázií
Štochl, Vojtěch ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Měkota, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou části geografické gramotnosti, konkrétně dovednostmi, spojenými s prací s grafikami typu tabulka, graf, mapa, či obrázek, ale v menší míře i nezbytnými znalostmi. Práce je rozdělena na teoretickou část, kde je diskutována literatura na dané téma a praktickou část, kde popisuji postup vytváření testu, jeho aplikaci a vyhodnocení. Výsledky jsou následně podrobeny analýze a diskusi. Ve výzkumu jsem použil metodu testování žáků různých škol - od základních škol po gymnázia a od škol z Prahy po školy ze Středočeského kraje. Testování probíhalo elektronickou formou. Výzkumný vzorek testování se skládal z žáků devátého ročníku ZŠ a jim ekvivalentní skupiny z gymnázií - kvarty. Jedná se tedy o skupinu cca 15letých dětí, u kterých je předpoklad (hlavně pro základní školy), že už do kontaktu s výukou zeměpisu nepřijdou, a tudíž by se mělo jednat o elementárně geograficky gramotnou mládež. Výsledky práce ukazují, že geografické znalosti jsou důležitým předpokladem pro rozvoj geografických dovedností. Dále, že známky, které žáci dostávají ve škole, korespondují s jejich úspěšností v testování. V práci si vedou lépe žáci gymnázií, než žáci základních škol a zároveň lepších výsledků dosahují žáci z Prahy, než žáci z mimopražských škol. Ţáci prokázali největší dovednosti v...
Čtení krajiny očima žáků základní školy
Urbanová, Michaela ; Měkota, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá geografickou dovedností čtení krajiny vztaženou na žáky základních škol. Zaměřuje se na definování krajiny, její typologii a způsoby čtení krajiny. Výzkum probíhal formou pozorování 20 žáků na stanovené trase a vyhodnocením pracovních listů. Cílem bylo zjistit, jakým způsobem žáci vnímají krajinu, jak ovlivňují osobní faktory jejich pozorování a především byl cíl přispět k hlubšímu pochopení této dovednosti. Z výzkumu vyplývá, že žáci nemají se čtením krajiny mnoho zkušeností a v určitých znalostech a dovednostech mají nedostatky. Toto vyhodnocení je užitečné jak pro samotné žáky, tak pro učitele a mělo by dát impuls k tomu, se tímto tématem více zabývat. Klíčová slova: krajina, čtení krajiny, žáci základní školy
Středoškolská výuka geografie obyvatelstva a sídel s využitím tabletů
Měkota, Tomáš ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Moderní technologie jsou užívány stále větším počtem lidí a pronikají do většiny odvětví ekonomiky. Jestliže má školství připravit žáky pro budoucnost, mělo by je učit s těmito technologiemi, například počítači nebo tablety, pracovat. Moderní technologie proto do výuky stále více, ale velmi pomalu pronikají. Důsledky jejich používání nejsou ještě dostatečně prozkoumány. Tato práce se věnuje výhodám a nevýhodám výuky geografie obyvatelstva a sídel s využitím tabletu, konkrétně aplikace Nearpod. Na základě odučených výzkumných hodin a didaktických testů je analyzován vliv výuky s tabletem na výsledky žáků v testech, na základě rozhovorů se žáky a pozorování jsou pak stanoveny výhody a nevýhody využití tabletu ve výuce z pohledu žáků i vyučujícího. Ukázalo se, že použití tabletu neznamená nutně lepší výsledky žáků v testu. Tablety ovšem žáky více motivují k práci, výuka je pro ně zábavnější a poskytují jim též velmi ceněnou zpětnou vazbu. Pro vyučujícího je výuka s využitím tabletů časově náročnější ve srovnání s výukou tradiční, ale nabízí například možnost snadného sledování práce žáků a rovněž více možností k hodnocení a úpravám výukového procesu. Nezodpovězenou otázkou pro další výzkum zůstávají faktory ovlivňující vyšší úspěšnost žáků v didaktickém testu po výuce s tabletem ve srovnání s výukou...
Dlouhodobý vývoj dopravní obslužnosti na Pardubicku a jeho souvislost s rozmístěním obyvatelstva
Měkota, Tomáš ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Chmelík, Jakub (oponent)
V poslední době roste zájem o problematiku dopravní obslužnosti. Kraje musí vytvořit dopravní plány, jejichž cílem je mj. vytvořit alternativu zvyšujícímu se užívání osobního automobilu. Dopravní obslužnost hraje roli při utváření sídelního systému. V práci je analyzován vývoj dopravní obslužnosti, závislost kvality dopravní obslužnosti na administrativním statusu sídla a horizontální dopravní poloze v letech 1968 - 2013. Dále se práce věnuje vztahu dopravní obslužnosti a koncentrace obyvatelstva a vztahu vývoje těchto dvou veličin. Pro analýzy byla využita data ze Sčítání lidu, domů a bytů, z jízdních řádů a z aplikace IDOS. Data byla zpracována do grafů, byla kartograficky znázorněna a byly použity i některé statistické metody k hodnocení závislosti. Ukazuje se, že dopravní obslužnost poklesla se změnou politického režimu v roce 1989, kolem roku 2000 se stabilizovala a vliv na zlepšení kvality měl integrovaný dopravní systém, je též prokázán vliv horizontální dopravní polohy a statusu sídla na její kvalitu. Také je ukázána závislost mezi populační velikostí sídla a kvalitou dopravní obslužnosti a také závislost vývoje dopravní obslužnosti a populačního vývoje.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.