Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 75 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komunikace logopeda s dítětem
Laiblová, Tereza ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Text se zabývá problematikou komunikace logopeda s dítětem předškolního věku. Text teoretické části práce řeší vědní obor logopedie, termín narušená komunikační schopnost a dyslalie, její diagnostiku, řečový vývoj dítěte a řeč zaměřenou na dítě. Na pozadí těchto informací se text praktické části práce věnuje analýze komunikace logopeda s dítětem na základě provedeného výzkumu. Text informuje o celkové organizaci hodin logopedie, která přispívá k efektivní práci s dítětem. Popisuje také jednotlivé typy cvičení a aktivit, které logoped s dítětem provádí během logopedické terapie. Důraz klade na individuální rozdíly mezi pozorovanými dětmi. Text se dále snaží o analýzu verbální a neverbální komunikace logopeda, všímá se různých praktik, které logoped užívá k fungující komunikaci s dítětem. K získání potřebných dat a informací jsme provedli výzkum a v jeho rámci jsme aplikovali případovou studii. Vstříc nám vyšla jedna mateřská škola ve středočeském kraji. Pro zachování anonymity zúčastněných dětí neuvádíme přesný název a lokaci mateřské školy. Z žáků mateřské školy byly vybrány celkem čtyři děti (dva chlapci a dvě děvčata), které se účastní individuální logopedické terapie. Z hodin výuky logopedie byly pořízeny videonahrávky. Každé dítě bylo natočeno celkem dvakrát (dvě třicetiminutové terapie)....
Rozvoj emočních kompetencí u dětí předškolního věku
THALIYADATH, Markéta
Bakalářská práce s názvem Rozvoj emočních kompetencí u dětí předškolního věku je zaměřena na rozvoj emočních kompetencí ze strany pedagogů předškolního vzdělávání směrem k dětem od tří do šesti let věku. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje v souhrnu tři hlavní kapitoly. První z nich se věnuje pojmu emoční kompetence, druhá soustřeďuje pozornost charakteristice dítěte předškolního věku s ohledem na emoční a sociální vývoj, v poslední třetí z kapitol obsahuje poznatky o možnostech rozvoje emočních kompetencí u dětí docházejících do mateřských škol. Praktická část věnuje pozornost dětem 3letým. Obsahuje program k rozvoji emočních kompetencí, a zachycuje vybrané náměty činností zaměřené na poznávání jednotlivých emocí po dobu 5 měsíců. Tyto činnosti mohou být využity pedagogy mateřských škol ve vzdělávání předškolních dětí v rámci rozvoje emočních kompetencí dětí předškolního věku.
Náměty k prohlubování matematické pregramotnosti dětí v MŠ
LIŠKOVÁ, Lenka
Záměrem bakalářské práce bylo vytvoření souboru aktivit na prohlubování matematické pregramotnosti u dětí v mateřské škole. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o předškolním dítěti, které mají vliv na matematickou pregramotnost, a to zejména způsob myšlení a vnímání. Dále je vymezen pojem matematická pregramotnost a zmapováno jeho chápání v RVP PV. Jsou popsány oblasti matematické pregramotnosti a poznávací procesy s ní související. Je také porovnán tradiční přístup (podle Kaslové) s náměty, které přináší Hejného metoda. V praktické části je použit smíšený výzkum. První fází je dotazníkové šetření, které je kvantitativně vyhodnoceno. Jeho cílem bylo zjistit, jak vybraná skupina učitelek mateřské školy vnímá matematickou pregramotnost. Na tomto základě byl vytvořen soubor aktivit na tři různá témata. Ten byl vyzkoušen vybranými učitelkami, které svou zkušenost písemně reflektovaly. Reflexe byly kvalitativně vyhodnoceny.
Rozvoj předmatematické gramotnosti prostřednictvím pohádkových pracovních listů
Šustrová, Marie ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Macháčková, Jana (oponent)
Diplomová práce Rozvoj předmatematické gramotnosti prostřednictvím pohádkových pracovních listů je zaměřena na propojení předmatematické a předčtenářské gramotnosti s oporou o práci s pracovními listy s pohádkovou tématikou. Diplomová práce se skládá ze tří hlavních částí: 1) teoretická část představuje východiska pro praktickou část jak v oblasti vývojové a kognitivní psychologie, tak předmatematické gramotnosti a čtenářské pregramotnosti; 2) metodologická část seznamuje s cílem práce, výzkumnými otázkami a použitými metodami návrhu na realizaci výzkumu včetně podmínek realizace; 3) praktická část zahrnuje scénáře, průběh výzkumu a analýzu získaných dat. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda jsou navržené pracovní listy s didaktickým doporučením, zasazené do didaktické struktury, vhodné pro děti věku 5-7 let. K didaktickým strukturám byly sestaveny scénáře. Autorka vytvořila sedm pracovních listů, které navazují kontextově na pohádky pro děti v mateřské škole: Červená Karkulka, Perníková chaloupka, O dvanácti měsíčkách, Mášenka a tři medvědi a Vlk a sedm kůzlátek. Aktivity propojené s pracovními listy dominantně připravují děti na řešení slovních úloh na 1. stupni základní školy s důrazem na grafický zápis informací a transformaci grafického kódu do mluveného. Didaktická struktura je přípravou na...
Rozvíjení pojmu peníze u dětí ve věku 5-7 let
Buzková, Klára ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Kvaszová, Milena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rozvíjení pojmu peníze u dětí ve věku 5-7 let. Hlavním záměrem práce je obohatit nabídku aktivit v oblasti finanční gramotnosti pro děti předškolního věku o aktivity spojené s rozvíjením pojmu peníze a dalších vybraných pojmů. Za tímto účelem je navrženo pět původních aktivit, které hravou formou s využitím prvků dramatické výchovy a diskuze osvětlují pojmy jako peníze, směna, šetřit, půjčka atd. Cílem diplomové práce je sestavit sérii vhodných aktivit pro děti předškolního věku, která se týká rozvíjení pojmu peníze. Práce se skládá ze tří částí. Teoretická část práce se zabývá vybranými pohledy na pojem peníze, finanční gramotnost, předmatematickou gramotnost a psychologii dítěte předškolního věku. Praktická část vychází z teoretické části a je založena na akčním výzkumu s prvky kvalitativního výzkumu. Metodou sběru dat bylo pozorování dětí při aktivitách. Z průběhu aktivit byla pořízena videodokumentace, která umožnila pozdější zhodnocení provedených aktivit a post-reflexi a vyústila v návrhy úprav aktivit a doporučení pro další praxi. KLÍČOVÁ SLOVA: Peníze, finanční gramotnost, předškolní dítě, platba, půjčka, šetřit si, obchod, hotovost, bankovka, mince, platidlo, měna, cena
Využití Orffových nástrojů v nehudebních činnostech v mateřských školách
Prokopiusová, Marie ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Práce zahrnuje charakteristiku Orffových nástrojů a znázorňuje jejich zapojení do nehudebních činností v mateřských školách. Zabývá se tím, zda se při častějším použití Orffových nástrojů vztah dětí k nim zlepší. Všechny tytočinnosti jsou přizpůsobeny dětem předškolního věku. Součástí práce jsou přílohy k použití pracovních listů nebo obrázků.
Vliv rodiny a mateřské školy na rozvoj čtenářské gramotnosti u předškolních dětí
Prchalová, Dagmar ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Anotace: Diplomová práce je zaměřena na problematiku předčtenářské gramotnosti a způsoby, jak ji lze rozvíjet u dětí předškolního věku. Zabývá se důležitostí knih ve výchově a vzdělávání dětí v předškolních zařízeních i v domácím prostředí. Teoretická část práce je věnována literatuře pro děti, její žánrové skladbě, funkci a významu a klíčové roli dospělých, a to jak rodičů a rodiny, tak učitelů v mateřských školách, v procesu seznamování dětí s knihami. Je představen projekt "Celé Česko čte dětem", který si klade za cíl podpořit pravidelné čtení dětem - v neposlední řadě právě těm předškolního věku. Poslední kapitola si klade za cíl ukázat, jak probíhá vzdělávání dětí v oblasti rozvíjení předčtenářské gramotnosti a literární výchovy v konkrétních vybraných mateřských školách v České republice. Diskutována je také role rodičů.
Komunikační schopnost u dětí žijících v zařízeních ústavní výchovy
Bláhová, Kateřina ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komunikační schopností dětí žijících v zařízeních ústavní výchovy. Je složena ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část práce vznikla na základě analýzy odborné literatury a nabízí vhled do problematiky komunikace, řeči a jazyka. Práce se také věnuje vývoji řeči a komunikačním schopnostem dětí předškolního věku a jejich vývoji. Poslední kapitola teoretické části se zaměřuje na možností náhradní výchovnou péči a jejím vymezením. Praktická část je pak kvalitativním šetřením, jehož hlavním cílem je analýza komunikačních schopností dětí žijících v zařízení ústavní výchovy. Výzkumné šetření probíhalo v dětském domově a v Klokánku, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Výzkumný vzorek je tvořen osmi dětmi, čtyřmi dětmi žijícími v dětském domově a čtyřmi dětmi žijícími v Klokánku. Z výzkumného šetření vyplývá, že u sledovaných dětí se objevují obtíže v komunikačních dovednostech. Závěrem vzniklo doporučení pro praxi. Vychovatelky v dětském domově a Klokánku by měly mít více příležitostí rozvíjet komunikační schopnost dětí. KLÍČOVÁ SLOVA komunikační schopnost, zařízení ústavní výchovy, dítě předškolního věku, komunikace, náhradní výchovná péče, dětský domov, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
Fyziologický vývoj postury a pohybu dítěte předškolního věku - vestibulární systém
Bočínská, Helena ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Syslová, Jana (oponent)
Tato práce je zaměřena na vývoj postury a pohybu dítěte předškolního věku. Konkrétně na ovlivnění kontroly postury a pohybu vestibulárním aparátem. Jsou zde shrnuty poznatky o vestibulárním aparátu získané z české a anglické literatury a zahraničních článků publikovaných v elektronických časopisech. Je zaměřena na období předškolního věku. Zdůrazňovány jsou tedy změny vztahující se k tomuto období. Část zahrnující přehled poznatků je zaměřena na anatomii, embryologii a neurofyziologii vestibulárního aparátu. Je v ní uveden přehled fyziologie motorického vývoje od prenatálního do předškolního období. Vliv vestibulárního aparátu na motorický vývoj se promítá v postupném získávání pohybových dovedností. Práce se zmiňuje o vlivu vestibulárního systému na kontrolu postury u dětí předškolního věku. Jeho zvyšujícím se podílu odpovědnosti za kontrolu postury a pohybu ve vztahu ke zrakovému a somatosenzorickému systému. Kazuistikou motoricky zdravého dítěte jsou pak doloženy a ověřeny získané informace o projevech vlivu vestibulárního aparátu na posturální kontrolu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 75 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.