|
|
Aplikace edukačních a poradenských aktivit v praxi probačních úředníků
Čeňková, Sára ; Kříž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na aplikaci edukačních a poradenských aktivit v praxi probačních úředníků. Na probaci je nahlíženo jako na nástroj sociální andragogiky, jejíž praktické uplatnění je možné nalézt v institucích, které se zaměřují mimo jiné na socializaci a resocializaci jedinců jako jsou například pachatelé trestných činů. Cílem práce je analyzovat a charakterizovat edukační a poradenské aktivity, které vybraní probační úředníci používají při své práci s osobami propuštěnými z výkonu trestu odnětí svobody a identifikovat bariéry pro jejich využívání. Sekundárním cílem výzkumných zjištění je určit, jaké aktivity jsou podle vybraných probačních úředníků považovány za nejúčinnější v procesu integrace těchto osob do společnosti. Teoretická část práce se zprvu zabývá vymezením konceptu restorativní justice, programy restorativní justice, specifiky tohoto konceptu v České republice a ve vybraných zahraničních zemích. Následně je popsána činnost Probační a mediační služby jako specifické organizace prosazující koncept restorativní justice v České republice a spojující dvě stěžejní složky v této oblasti, a to probaci a mediaci. Pozornost je dále věnována významu probace a jejímu využití z hlediska andragogiky. Přiblíženi jsou aktéři probace, je definován výkon funkce probačního úředníka a...
|
|
|
Aktuální problémy reintegrace osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody
HOJDEKROVÁ, Adriana
Tato bakalářská práce se zabývá aktuální problematikou reintegrace osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Cílem bakalářské práce byla deskripce současného stavu reintegrace osob propuštěných v České republice z vězení a zjištění problémů, se kterými se potýkají sociální kurátoři a probační úředníci působící v postpenitenciární péči. Dílčím cílem bylo i zpracování návrhu některých optimalizačních doporučení pro tuto oblast. Teoretická část je strukturována do tří kapitol, které se zaměřují na současné trendy uplatňované v České republice i v zahraničí. Dále se věnuje procesu reintegrace odsouzených osob od doby jejich uvěznění až po jejich propuštění do společnosti s důrazem na rozvoj a podporu aktivit během výkonu trestu odnětí svobody. Pro výzkumnou část byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. Jaké problémy spatřují respondenti (sociální kurátoři, probační úředníci) ve své reintegrační práci s osobami propuštěnými z vězení? 2. Jaká řešení reintegračních problémů a potíží respondenti navrhují? K zjištění této problematiky byla použita kvalitativní metoda formou polostrukturovaných rozhovorů se sociálními kurátory a probačními úředníky. Získaná data se za pomoci otevřeného kódování zkategorizovala a výsledky byly zaznamenány do tabulek. V závěru jsou uvedena různá doporučení, která respondenti navrhují, aby reintegrace vedla k co největším pozitivním výsledkům. Z výzkumného šetření vyplývá, že problémy lidí po výkonu trestu odnětí svobody jsou "hluboké", systémové, nikoli jen ty, které jsou patrné na první pohled. Např. bydlení, to vyhodnocuji pouze jako viditelné projevy hlubších příčin. Obávám se, že v současném společensko-politickém nastavení naší společnosti účinné řešení možné není, protože prvoplánová řešení nestačí a k systémovějším plánům nejsme ochotni přistoupit. Za současných okolností se nejvýraznějším prvkem podporujícím reintegraci osob po výkonu trestu odnětí svobody jeví funkční rodinné vztahy. Je potřeba, aby se této cílové skupině během výkonu trestu věnovali odborníci a pracovali s nimi na konkrétních tématech. Protože dá-li se rozbité auto do garáže, také se vám samo neopraví.
|
|
| |
|
|
Resocializace odsouzených, jako přechod z penitenciární do postpenitenciární péče
Rohanová, Kateřina ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá resocializací a sociálním začleňováním osob po výkonu trestu odnětí svobody a možnostmi pomoci ze systému penitenciární a postpenitenciární péče. Cílem práce bylo identifikovat potřeby osob při sociálním začleňování po výkonu trestu odnětí svobody, identifikované potřeby dále reflektovat s možnostmi systému penitenciární a postpenitenciární péče a na základě reflexe nabídnout možnosti optimalizace aktuálního systému. Praktickou část práce představoval kvalitativní výzkum, data byla sbírána pomocí patnácti polostrukturovaných rozhovorů s respondenty z řad žen odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody a pracovníků penitenciární a postpenitenciární péče. Pro analýzu dat byla zvolena metoda tematické analýzy využívající otevřené kódování. Pomocí metody posuzování potřeb byly identifikovány konkrétní potřeby v šesti stanovených dimenzích sociálního začleňování po výkonu trestu odnětí svobody. V diplomové práci se podařilo identifikovat potřeby osob při začleňování po výkonu trestu odnětí svobody. Pro začlenění se jako klíčové ukázaly zejména potřeby v dimenzích finančního zajištění a zaměstnání, bydlení a interakce a rodinných vztahů. Pro naplňování potřeb napříč dimenzemi se jako nejvýznamnější ukázala potřeba disponovat sociálním zázemím. Ze zjištění práce vyplývá, že systém...
|
|
|
Sociální dilemata resocializace podmíněně propuštěných osob
LIDOVÁ, Štěpánka
Práce se zabývá dilematickými situacemi, které řeší podmíněně propuštění jedinci. Primárně je cílena na získávání a udržení zaměstnání a s tím vzniklé dilematické situace. První část se věnuje teoretickému popsání procesu znovuzačlenění vězňů, faktoru práce ve věznici a činností Probační a mediační služby během podmíněného propuštění. Další část práce se zaměřuje na zaměstnávání, nástroje znovuzačleňování a dilematické situace u podmíněně propuštěných vězňů. Za účelem popsání dilematických situací, které cílová skupina zažívá během získávání práce byly v rámci sondáže pomocí polostrukturovaných rozhovorů tyto provedeny u vzorku tří informantů. Díky tomu vzniklo několik hlavních dilematických situací. Citace z rozhovorů s informanty jsou v rámci práce reflektovány poznatky z odborné literatury zabývající se problematikou zaměstnávání lidí po výkonu trestu odnětí svobody. V minulosti již mnoho prací popsalo dilemata a dilematické situace, se kterými může přijít do styku probační úředník, či jiný pracovník, zabývající se podmíněným propuštěním. Tato práce má však za cíl poukázat zejména na dilemata, která řeší konkrétně podmíněně propuštění.
|
|
|
Potřeby klientů adiktologických ambulantních služeb po výstupu z vězení z pohledu poskytovatelů
Režná, Adéla ; Fidesová, Hana (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Východiska: S rozvojem adiktologických služeb ve vězení vyvstává také otázka péče postpenitenciární, jež usiluje o sociální reintegraci jedince vystupujícího z VTOS. Pro tyto klienty je v mnoha případech obtížné v životě na svobodě obstát. Společnost není schopna efektivně reagovat na komplexní potřeby těchto osob; klienti na svobodě mnohdy v důsledku neuspokojených potřeb selhávají, navracejí se k užívání návykových látek a páchání trestné činnosti. V této souvislosti je třeba se potřebám klientů po výstupu z vězení blíže věnovat. Cíl: Cílem této práce bylo zmapovat potřeby klientů, jež využívají specializovaných adiktologických služeb po výstupu z vězení, z pohledu poskytovatelů těchto služeb. Práce se snaží především upozornit na problematiku reintegrace osob po návratu z vězení v kontextu adiktologické péče. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jaké jsou potřeby klientů v období po výstupu z vězení? Nakolik poskytované služby odpovídají potřebám klientů? Jaké faktory po výstupu z vězení limitují možnosti naplňování potřeb klientů? Metody: Výzkumný vzorek tvořil 6 zástupců jednotlivých ambulantních adiktologických služeb postpenitenciární péče, do něhož byli záměrně vybírání vedoucí služeb či pracovníci s dlouhodobou zkušeností s touto cílovou skupinou. Sběr dat proběhl za využití...
|
|
|
Postpenitenciární péče v ČR: Využití koučovacího rozhovoru
Selmbacherová, Tereza ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Diplomová práce představuje postpenitenciární péči a její základní vymezení. Dále se věnuje využití koučovacích přístupů v postpenitenciární péči. Hlavním cílem diplomové práce je navrhnout a otestovat vhodnost a efektivitu využití koučovacích přístupů ve vedení postpenitenciárních rozhovorů. Zavedení koučovacích přístupů jsem testovala na klientech vycházejících z vězení s výstupem do Prahy v období od 1. 7. 2010 do 24. 5. 2011. Hlavním zjištěním výzkumné sondy byl fakt vhodnosti využívání variabilní role. Definovala jsem tři základní a dvě hraniční role, skrze něž lze ke klientovi přistupovat. Za základní přístupové role ke klientům lze označit roli kouče, etopeda a sociálního pracovníka. Hraniční role lze označit jako role přechodové mezi rolemi základními. Prostřednictvím role, která vychází z aktuální potřeby klienta, pomáhá tento variabilní přístup klientům v osamostatnění. Tato diplomová práce může posloužit jako vstup do problematiky postpenitenciárního zacházení. Dále seznamuje s možností, jak přístup poskytovatele postpenitenciární péče obohatit o další možné přístupy ke klientům.
|
|
|
Možnosti a meze postpenitenciární péče v ambulantních službách pro uživatele drog
Malinská, Dita ; Radimecký, Josef (vedoucí práce) ; Šejvl, Jaroslav (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám postpenitenciární péčí v ambulantních službách pro uživatele drog. Cílem této práce bylo zmapovat, z jakých důvodů klienti zařízení, ve kterém studie probíhala, vyhledali a jakých služeb následně v tomto programu využili, případně zda jim zde některé služby chyběly. Dále jsem zjišťovala, jaké mohly být důvody předčasného odchodu respondentů z uvedených služeb. Pro tyto účely jsem zvolila kvalitativní studii - šest případových studií klientů, kteří služeb postpenitenciární péče ve vybraném zařízení využili. Výzkum jsem provedla v jedné organizaci - v ambulantním centru pro uživatele drog. S klienty jsem byla v kontaktu po celou dobu jejich docházení do služeb. Pro potřeby kvalitativního výzkumu jsem při zpracování dat využila složek klientů - záznamy z konzultací, které s klienty probíhaly a dále všechny dokumenty, které byly pro studii významné. Všichni respondenti byli do zařízení odesláni pracovníky Probační a mediační služby ČR. Čtyři ze šesti klientů dokončili program řádně, po naplnění kontraktu. U dvou klientů došlo k předčasnému odchodu ze služeb. Vzhledem k velikosti výzkumného vzorku nelze zjištěné informace zobecňovat, lze však konstatovat, že při poskytování postpenitenciární péče je velmi důležité zmapovat situaci klienta, individuálně přistupovat k...
|
|
|
Vazební zajištění obviněné osoby
MAŘÍKOVÁ, Miroslava
Diplomová práce je zaměřena na vazební zajištění obviněné osoby. Institut vazby je shledáván jako omezení osoby a jeho osobní svobody a je chápán jako jeden z druhů zajišťovacích prostředků. Podstatou je dodržovat zákonem nastavené podmínky a základní zásady trestního řízení, aby nedocházelo k nadužívání či zneužití vazby. Cílem této diplomové práce je analýza právního rámce vazebního zajištění, základní charakteristika vazby, její důvody, opatření kterými lze vazbu nahradit a zmapovat roli sociálního pracovníka v této oblasti. Jedná se o souhrnný přehled právní úpravy týkající se vazby. Práce je rozdělena do dvanácti kapitol. První kapitola se týká samotného zajištění osob před výkonem vazby a druhá kapitola obsahuje základní charakteristiku vazby a její právní zakotvení. Třetí kapitola pojednává o vazebních podmínkách, důvodech a jejím trvání. Čtvrtá kapitola pojednává o délce trvání vazby a o dalších právně stanovených lhůtách. Pátá kapitola se zaměřuje na rozhodování o vazbě v řízení před soudem a v přípravném řízení, a to v rámci pravomoci určitých orgánů. Šestá kapitola se týká samotného výkonu vazby, včetně místa výkonu a personálnímu úseku. V sedmé kapitole jsou vymezeny opatření, kterými lze vazbu nahradit. V osmé kapitole je proveden rozbor vazby ve věcech mladistvých a jsou zde uvedeny i hlavní odlišnosti od dospělých obviněných. Devátá a desátá kapitola uvádí psychosociální dopady vazby, sociální práci s osobami ve výkonu vazby a role sociálního pracovníka v této oblasti. Poslední kapitola je ve zkratce zaměřena na porovnání vazby a trestu. Diplomová práce vychází primárně z judikatury, právních předpisů - a to zejména ze zákona č. 141/1961 sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), literatury s komentáři, odborných článků a internetových zdrojů.
|
|
|
Aktuální otázky postpenitenciární péče
Prixová, Veronika ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se zabývá současnou právní úpravou postpenitenciární péče. Je rozdělena do šesti tematických okruhů. Úvodní kapitola práce vymezuje pojem penitenciární a postpenitenciární péče a pojem resocializace. Druhou kapitolu uvozuje rozbor právní úpravy penitenciárního zacházení, včetně aktivit OSN a Rady Evropy v této oblasti. Pozornost je věnována také novému způsobu diferenciace odsouzených ve výkonu trestu. Následuje popis právní úpravy programů zacházení s pachateli ve výkonu trestu odnětí svobody, včetně výčtu jejich standardizovaných forem. O jednotlivých aktivitách programu zacházení je pojednáno s důrazem na aktivity pracovní a vzdělávací. Poslední podkapitola se věnuje popisu průběhu propuštění z výkonu trestu. Těžiště práce spočívá ve třetí a čtvrté kapitole, které se zabývají postpenitenciární péči a problémy propuštěných. První podkapitola se soustřeďuje na vývoji péče o propuštěné z výkonu trestu na českém území od pádu rakousko-uherské monarchie dodnes. Druhá podkapitola rozebírá současnou podobu poskytování postpenitenciární péče formou sociálních služeb a pomoci v hmotné nouzi. Struktuře poskytovatelů včetně detailního rozboru aktivit nejvýraznější české nestátní neziskové organizace RUBIKON Centrum je věnována podkapitola třetí. Čtvrtá kapitola popisuje problémy, kterým...
|
host ::
RSS.