|
|
Peklo Beneš Josefa Nesvadby jako kontrafaktuální fikce. Narativní a tematická analýza
Kulhánková, Anna ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na narativní a tematickou analýzu knihy Josefa Nesvadby Peklo Beneš (2002). Bakalářská práce obsahuje úvod, tři kapitoly a závěr. První kapitola se zabývá teorií kontrafaktuální historiografie a kontrafaktuální fikce, druhá kapitola je zaměřena na narativní analýzu Pekla Beneš (příběh, událost, vypravěč, postavy, čas a prostor) a třetí kapitola je zaměřena na tematickou analýzu knihy, a to na hlavní a vedlejší témata, vytvořené protifakty v dějinách Československa v letech 1938-1989 a na vědecko-fantastický vynález Indinet. Tato práce vychází z odborné literatury Lubomíra Doležela, Nialla Fergusona a článku Erika Gilka, která se zabývá kontrafaktuální historiografií a fikcí, a z publikace Naratologie kolektivu Kubíček, Hrabal, Bílek.
|
|
|
Differend and Biopower. Discursive Regulation of Covering Muslim Women in Czech republic
Balážová, Lucia ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Diplomová práca spája teoretické koncepcie postmoderny a biomoci, ktoré sú následne aplikované na konkrétnej problematike zahaľovania moslimiek žijúcich v Českej republike. Tento problém zahrňuje náboženskú, gendrovú, mediálnu, sociálnu a tiež filozofickú rovinu. Každá z nich je v práci podložená kľúčovými autormi, ktorí sú odborníci na danú problematiku. Biomocenská koncepcia Michela Foucaulta, ktorá disciplinuje sociálne aj individuálne telá prostredníctvom mocenského diskurzu, zasahuje do odievania, ktorého gendrový atribút, moslimský závoj, je podložený myšlienkami Judith Butler. Prioritná ja koncepcia rozporu Jeana-Françoise Lyotarda, ako druhu konfliktu, ktorého východiskom je pluralitná diskusia. Cieľom práce je nájsť tolerantné riešenie aktuálnej vyhrotenej situácie stretu európskej a blízkovýchodnej kultúry v Českej republike, ktorého styčným bodom je moslimský závoj, ako prejav islamu vo verejnom priestore, aplikovaním Lyotardovej náročnej etiky prijatia plurality ako alterity. Kľúčové slová: postmoderna, rozpor, biomoc, moslimský závoj, mediálny diskurz, gender, pluralita
|
|
|
Problematika hodnot ve vzdělávání v postmoderní společnosti na počátku 21. století
Šubová, Vendula ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
Cílem práce je nastínit problematiku současného pojetí hodnot v postmoderní společnosti a identifikovat důsledky tohoto pojetí pro vzdělávání a výchovu. Práce se pokouší analyzovat současnou pluralitní společnost na základě literatury relevantní k danému tématu. Práce se zabývá otázkou, zda a za jakých podmínek je možné stanovit celospolečensky platné hodnoty a zda je lze začlenit do procesu vzdělávání a výchovy. Text je členěn do dvou kapitol, první z nich se zabývá problematikou postmoderní společnosti, pluralismu a filozofické dekonstrukce a pokouší se uvést souvislosti se vzděláváním a výchovou. Druhá kapitola je zaměřena na otázku hodnot, současných výchovných cílů a poslední část kapitoly je věnována hodnotě vzdělání v současné společnosti. Klíčová slova: Hodnota, vzdělávání, výchova, hodnota vzdělání, postmoderna, postmodernismus, pluralita, pluralismus, dekonstrukce, výchovné cíle, vědění, filozofie.
|
|
|
Konspirační teorie jako kvasináboženství
Hlaváčová, Kateřina ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Gebelt, Jiří (oponent)
Konspirační teorie jsou staronový fenomén, který v posledních třech staletích nabyl důležitosti a specifické povahy. Neoficiálně se etablovaly jako alternativní tradice výkladu historických událostí, na kterou může být navázána i alternativní forma spirituality, která je známá jako konspiritualita. Tento způsob intepretace obvykle nabývá moci v momentech, kdy konsenzuálně přijatý světonázor pozbyl své plauzibility pro jednotlivé konkrétní osoby nebo skupinu. Konspirační teorie jsou verbalizací určitého způsobu myšlení a jednání. Nejčastěji jsou manifestovány ve formě mýtu, který je chápán jako jedna z dominantních struktur běžně asociována s tradičně chápaným náboženstvím. Z tohoto hlediska a s ohledem na funkci konspiračních narativů, jsou konspirační teorie zkoumány jako funkcionální a strukturální ekvivalenty náboženství. Mezi takové funkce patří především obrana řádu (nomos), rozlišování vnější reality a vysvětlení přítomnosti Zla ve světě. Dále se také konspirační teorie mohou stát médiem či nástrojem sociálních aktérů v mocenských bojích. Tato práce představuje přehled současných přístupů v religionistickém diskursu, které se zabývají nekonvenční religiozitou a využívá těchto přístupů pro studium konspiračních teorií.
|
|
|
Differend and Biopower. Discursive Regulation of Covering Muslim Women in Czech republic
Balážová, Lucia ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Diplomová práca spája teoretické koncepcie postmoderny a biomoci, ktoré sú následne aplikované na konkrétnej problematike zahaľovania moslimiek žijúcich v Českej republike. Tento problém zahrňuje náboženskú, gendrovú, mediálnu, sociálnu a tiež filozofickú rovinu. Každá z nich je v práci podložená kľúčovými autormi, ktorí sú odborníci na danú problematiku. Biomocenská koncepcia Michela Foucaulta, ktorá disciplinuje sociálne aj individuálne telá prostredníctvom mocenského diskurzu, zasahuje do odievania, ktorého gendrový atribút, moslimský závoj, je podložený myšlienkami Judith Butler. Prioritná ja koncepcia rozporu Jeana-Françoise Lyotarda, ako druhu konfliktu, ktorého východiskom je pluralitná diskusia. Cieľom práce je nájsť tolerantné riešenie aktuálnej vyhrotenej situácie stretu európskej a blízkovýchodnej kultúry v Českej republike, ktorého styčným bodom je moslimský závoj, ako prejav islamu vo verejnom priestore, aplikovaním Lyotardovej náročnej etiky prijatia plurality ako alterity. Kľúčové slová: postmoderna, rozpor, biomoc, moslimský závoj, mediálny diskurz, gender, pluralita
|
|
| |
|
|
Pojetí smyslu života v díle I. Yaloma jako cesta k překonání (post)moderního nihilismu
Landa, Jindřich ; Drozenová, Wendy (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce se zabývá pojmem smyslu života, a to hlavně z pozice existenciální analýzy amerického psychologa Irvina Yaloma. Soustředí se na jeho dílo, které je v opozici k atmosféře pesimismu a nihilismu v současné společnosti. Součástí práce je i vymezení základních pojmů a další související informace ohledně smyslu života. Důraz je kladen i filosofický kontext a to hlavně na dílo Fridricha Nietzscheho či Alberta Camuse a také na psychologii Viktora Frankla. Cílem práce je zjistit, jaká možná východiska nabízí Yalomova existenciální analýza v konfrontaci s postmoderním nihilismem a pocitem nesmyslnosti lidského života. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vybrané otázky morální výchovy v současné společnosti
Hradilová, Tereza ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat proměnu hodnotových orientací ve společenském vývoji od osvícenství k postmoderně. Dalším cílem je analýza současného stavu morální výchovy ve školách. Práce se nejprve zaměří na příčiny změny akcentů v hodnotové oblasti započaté v osvícenství a ústící do tzv. postmoderní situace. Zrekapituluje nejvýznamnější teorie morálního vývoje jedince, popíše situaci v morální výchově ve školách a pokusí se identifikovat ty metody morální výchovy, jež by se daly využít v morální výchově vzhledem k povaze soudobého společenského dění a trendům v hodnotových orientacích dětí a mládeže. Práce v této souvislosti tedy také hledá odpověď na otázku, k jakým hodnotám je dnes třeba vychovávat. Klíčová slova: morální výchova, osvícenství, postmoderní situace, morální vývoj, Jean Piaget, Lawrence Kohlberg, morální dilema, Rámcový vzdělávací program, etická výchova, hodnoty, individualizace morálky, metody morální výchovy
|
|
|
Peklo Beneš Josefa Nesvadby jako kontrafaktuální fikce. Narativní a tematická analýza
Kulhánková, Anna ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na narativní a tematickou analýzu knihy Josefa Nesvadby Peklo Beneš (2002). Bakalářská práce obsahuje úvod, tři kapitoly a závěr. První kapitola se zabývá teorií kontrafaktuální historiografie a kontrafaktuální fikce, druhá kapitola je zaměřena na narativní analýzu Pekla Beneš (příběh, událost, vypravěč, postavy, čas a prostor) a třetí kapitola je zaměřena na tematickou analýzu knihy, a to na hlavní a vedlejší témata, vytvořené protifakty v dějinách Československa v letech 1938-1989 a na vědecko-fantastický vynález Indinet. Tato práce vychází z odborné literatury Lubomíra Doležela, Nialla Fergusona a článku Erika Gilka, která se zabývá kontrafaktuální historiografií a fikcí, a z publikace Naratologie kolektivu Kubíček, Hrabal, Bílek.
|
|
| |
host ::
RSS.