|
|
Přístup učitelů k problematickým žákům a řešení problematických situací
KOLÁŘOVÁ, Kateřina
Cílem této bakalářské práce je prozkoumat přístupy vyučujících k problémovým studentům, jejichž chování může být zapříčiněno osobními překážkami, trápením, potížemi, či pocitem nejistoty. Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část práce pojednává o kázni, morálce, respektu a autoritám studentů vůči vyučujícím. Dále jsou v teoretické část zahrnuty aspekty, jež mohou mít vliv na chování jedince. Praktická část je věnována kvalitativnímu výzkumu, kde je ke sběru dat použit polo-strukturovaný rozhovor. Informanti rozhovorů jsou učitelé základních škol a nižších gymnázií. Otázky v rozhovorech jsou směřovány na zkušenosti učitelů s problematickými žáky a řešení problematických situací.
|
|
|
Vliv psa na pohybovou aktivitu u lidí se zdravotním postižením
Neubergová, Kristýna ; Migdauová, Alena (vedoucí práce) ; Prajerová, Květa (oponent)
Název práce: Vliv psa na pohybovou aktivitu u osob s poraněním míchy užívající ortopedický vozík Cíl práce: Cílem bakalářské práce je prokázat, že osoby po poranění míchy, kteří vlastní psa, mají více pohybové aktivity než osoby se stejným postižením bez psa. Vedlejším cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jestli osoby s poraněním míchy vlastnící psa splňují doporučené denní množství pohybové aktivity dle Světové zdravotnické organizace. Metoda: Průzkum byl prováděn metodou kvalitativního šetření. Forma sběru dat byla prováděna pomocí polostrukturovaného rozhovoru "PARA-SCI". Objektivní pohybová aktivita byla měřena pomocí akcelerometru ActiGraph GT3X+. Každému účastníkovi výzkumu byl zapůjčen akcelerometr, který sloužil k měření jeho pohybové aktivity. Celková doba sledování byly 3 dny u každého probanda. Poté jsem společně s probandy provedla subjektivní měření jejich pohybové aktivity v podobě osobního rozhovoru PARA-SCI, při kterém jsem si zapisovala jejich veškeré pohybové aktivity do záznamového archu PARA-SCI rozhovoru. Následně jsem porovnala výsledná objektivní data z akcelerometrů se subjektivními daty z osobních polo-strukturovaných rozhovorů PARA-SCI. Cílovou skupinou pro výzkum byly osoby po poranění míchy užívající ortopedický vozík. Výsledky: Jako přínos výzkumného projektu...
|
|
|
Pohybová aktivita osob s poraněním míchy vlastnících psa
Neubergová, Kristýna ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Pavlová, Ilona (oponent)
Název práce: Pohybová aktivita osob s poraněním míchy vlastnících psa Cíl práce: Cílem bakalářské práce bylo zjistit úroveň pohybové aktivity (PA) osob po poranění míchy, které vlastní psa, a to pomocí objektivních a subjektivních metod. Vedlejším cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jestli osoby s poraněním míchy vlastnící psa splňují doporučené denní množství pohybové aktivity dle kanadské směrnice Physical Activity Guidelines for Adults with Spinal Injury. Metoda: Průzkum byl prováděn metodou kombinovaného kvalitativně-kvantitativního šetření u 5 mužů s míšní lézí ve věku 29-66 let (z toho 4 kvadruplegici). Subjektivně byla PA hodnocena pomocí polostrukturovaného rozhovoru "PARA-SCI" The Physical Activity Recall Assessment for People with Spinal cord Injury. Objektivní PA byla měřena pomocí akcelerometru ActiGraph GT3X+. Celková doba sledování byly 3 dny u každého probanda. Výsledky: Průměrná PA u výše uvedených probandů byla dle akcelerometru 2166,3 minut, zatímco dle dotazníku PARA-SCI to bylo 1558,8 minut, rozdíl mezi výsledkem z obou metod nebyl statisticky významný. Při srovnání úrovně PA hodnoceného souboru s kanadskou směrnicí lze říci, že naši probandi doporučení splňují. Klíčová slova: paraplegie, kvadruplegie, invalidní vozík, pes, intenzita zatížení, akcelerometr
|
|
|
Porovnání vybraných zimních stadionů v Praze
Černý, Vítězslav ; Flemr, Libor (vedoucí práce) ; Vojta, Zdeněk (oponent)
Název: Porovnání provozu vybraných zimních stadionů v Praze Cíle: Cílem diplomové práce je za pomoci analýz porovnat provoz vybraných zimních stadionů v Praze. Na základě výsledků těchto analýz by práce měla nalézt možné rezervy a přednosti jednotlivých zimních stadionů. Metody: V práci byla uskutečněna kolektivní případová studie, která se zakládá na záměrném výběru zimních stadionů, studiu dokumentů a polo-strukturovaných rozhovorech se zástupci zimních stadionů. Dále byla vypracována SWOT analýza, která pomohla odhalit silné a slabé stránky a poskytla náhled na příležitosti a hrozby. SLEPT analýza zase pomohla odhalit jednotlivé faktory, které působí na chod stadionů. Výsledky: Analýzy ukázaly, že všechny zkoumané zimní stadiony jsou schopny zajistit si dostatek klientů pro svůj provoz. Některé díky spolupráci se školami, jiné díky úzké spolupráci s hokejovým klubem. Ukázalo se, že tři stadiony dokážou, s pomocí dotací a grantů, hospodařit se ziskem nebo vyrovnaných rozpočtem, dva jsou ztrátové a zbylé dva neposkytly ekonomické údaje. U mnoho stadionů byla zjištěna potřeba rekonstrukce a také vyšlo najevo, že jsou velké rozdíly ve schopnosti získat finance pomocí dotací, což může být bohatý zdroj prostředků. Klíčová slova: Zimní stadion, ledová plocha, chlazení, služby, analýza dokumentů,...
|
|
|
Pohybová aktivita osob s poraněním míchy vlastnících psa
Neubergová, Kristýna ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Pavlová, Ilona (oponent)
Název práce: Pohybová aktivita osob s poraněním míchy vlastnících psa Cíl práce: Cílem bakalářské práce bylo zjistit úroveň pohybové aktivity (PA) osob po poranění míchy, které vlastní psa, a to pomocí objektivních a subjektivních metod. Vedlejším cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jestli osoby s poraněním míchy vlastnící psa splňují doporučené denní množství pohybové aktivity dle kanadské směrnice Physical Activity Guidelines for Adults with Spinal Injury. Metoda: Průzkum byl prováděn metodou kombinovaného kvalitativně-kvantitativního šetření u 5 mužů s míšní lézí ve věku 29-66 let (z toho 4 kvadruplegici). Subjektivně byla PA hodnocena pomocí polostrukturovaného rozhovoru "PARA-SCI" The Physical Activity Recall Assessment for People with Spinal cord Injury. Objektivní PA byla měřena pomocí akcelerometru ActiGraph GT3X+. Celková doba sledování byly 3 dny u každého probanda. Výsledky: Průměrná PA u výše uvedených probandů byla dle akcelerometru 2166,3 minut, zatímco dle dotazníku PARA-SCI to bylo 1558,8 minut, rozdíl mezi výsledkem z obou metod nebyl statisticky významný. Při srovnání úrovně PA hodnoceného souboru s kanadskou směrnicí lze říci, že naši probandi doporučení splňují. Klíčová slova: paraplegie, kvadruplegie, invalidní vozík, pes, intenzita zatížení, akcelerometr
|
|
|
Vliv psa na pohybovou aktivitu u lidí se zdravotním postižením
Neubergová, Kristýna ; Migdauová, Alena (vedoucí práce) ; Prajerová, Květa (oponent)
Název práce: Vliv psa na pohybovou aktivitu u osob s poraněním míchy užívající ortopedický vozík Cíl práce: Cílem bakalářské práce je prokázat, že osoby po poranění míchy, kteří vlastní psa, mají více pohybové aktivity než osoby se stejným postižením bez psa. Vedlejším cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jestli osoby s poraněním míchy vlastnící psa splňují doporučené denní množství pohybové aktivity dle Světové zdravotnické organizace. Metoda: Průzkum byl prováděn metodou kvalitativního šetření. Forma sběru dat byla prováděna pomocí polostrukturovaného rozhovoru "PARA-SCI". Objektivní pohybová aktivita byla měřena pomocí akcelerometru ActiGraph GT3X+. Každému účastníkovi výzkumu byl zapůjčen akcelerometr, který sloužil k měření jeho pohybové aktivity. Celková doba sledování byly 3 dny u každého probanda. Poté jsem společně s probandy provedla subjektivní měření jejich pohybové aktivity v podobě osobního rozhovoru PARA-SCI, při kterém jsem si zapisovala jejich veškeré pohybové aktivity do záznamového archu PARA-SCI rozhovoru. Následně jsem porovnala výsledná objektivní data z akcelerometrů se subjektivními daty z osobních polo-strukturovaných rozhovorů PARA-SCI. Cílovou skupinou pro výzkum byly osoby po poranění míchy užívající ortopedický vozík. Výsledky: Jako přínos výzkumného projektu...
|
|
|
Využití přístupů orientovaných na člověka u seniora ztrácejícího komunikační schopnosti
Nováková, Kateřina ; Čížková, Hana (vedoucí práce) ; Adámková, Ivana (oponent)
Práce se zabývá porovnáním dvou přístupů zaměřených na člověka. Jedná se o psychobiografický model péče podle prof. Böhma a reminiscenci. Záměrem je porovnání možného využití těchto modelů z pohledu pracovníků v přímé péči v domově pro seniory při péči o klienty, kteří postupně ztrácejí komunikační schopnost. K porovnání jsem použila polostrukturovaný rozhovor jako nástroj kvalitativní metody. Primárním zdrojem informací byli záměrně vybraní respondenti z konkrétního zařízení, tj. domova pro seniory.
|
|
|
Porovnání vybraných zimních stadionů v Praze
Černý, Vítězslav ; Flemr, Libor (vedoucí práce) ; Vojta, Zdeněk (oponent)
Název: Porovnání provozu vybraných zimních stadionů v Praze Cíle: Cílem diplomové práce je za pomoci analýz porovnat provoz vybraných zimních stadionů v Praze. Na základě výsledků těchto analýz by práce měla nalézt možné rezervy a přednosti jednotlivých zimních stadionů. Metody: V práci byla uskutečněna kolektivní případová studie, která se zakládá na záměrném výběru zimních stadionů, studiu dokumentů a polo-strukturovaných rozhovorech se zástupci zimních stadionů. Dále byla vypracována SWOT analýza, která pomohla odhalit silné a slabé stránky a poskytla náhled na příležitosti a hrozby. SLEPT analýza zase pomohla odhalit jednotlivé faktory, které působí na chod stadionů. Výsledky: Analýzy ukázaly, že všechny zkoumané zimní stadiony jsou schopny zajistit si dostatek klientů pro svůj provoz. Některé díky spolupráci se školami, jiné díky úzké spolupráci s hokejovým klubem. Ukázalo se, že tři stadiony dokážou, s pomocí dotací a grantů, hospodařit se ziskem nebo vyrovnaných rozpočtem, dva jsou ztrátové a zbylé dva neposkytly ekonomické údaje. U mnoho stadionů byla zjištěna potřeba rekonstrukce a také vyšlo najevo, že jsou velké rozdíly ve schopnosti získat finance pomocí dotací, což může být bohatý zdroj prostředků. Klíčová slova: Zimní stadion, ledová plocha, chlazení, služby, analýza dokumentů,...
|
|
|
Management sportovní akce - Princeton-Blairstown Center
Jelínková, Jana ; Voráček, Josef (vedoucí práce) ; Procházka, Jan (oponent)
Název: Management sportovní akce - Princeton-Blairstown Center Cíle: Cílem bakalářské práce je na základně silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb navrhnout konkrétní opatření, které by vedlo ke zlepšení organizace Princeton-Blairstown Center v následujících letech. Metody: Jako hlavní výzkumná metoda byla použita případová analýza. K vypracování této analýzy bylo uskutečněno zúčastněné pozorování, analýza dokumentů, polo- strukturovaný a nestrukturovaný rozhovor. Na základě těchto metod byla vypracována SWOT analýza, která ukazuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby Princeton-Blairstown Center. Výsledky: Analýza ukázala, že tábor Princeton-Blairstown Center byl organizačně zvládnutou akcí jen s drobnými problémy. Tábor je přidruženou organizací k Princeton University, tudíž část financí pro tábor plyne z univerzity či jejích nadací. Přednostmi Princeton - Blairstown Center je především lanové centrum, jedinečné prostředí, výjimečnost v širokém okolí a díky tomu má každoročně se zvyšující počet účastníků. Pro následující roky je velmi důležité udržovat dobrý vztah s univerzitou, starat se o pozemky, udržovat jezero v dobrém stavu, snažit se najít sponzory a zlepšit svou propagaci. Klíčová slova: Management, sportovní management, manažer, sportovní akce, projektový management,...
|
|
|
Stravovací návyky u dětí mladšího školního věku
CHRTOVÁ, Libuše
Tato bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky u dětí mladšího školního věku. Byl zde stanoven jeden hlavní cíl a to zmapování stravovacích návyků u dětí mladšího školního věku, zahrnující základní doporučené principy zdravého životního stylu - pravidelná strava, dostatečný a správně naplněný pitný režim, dostatečná konzumace ovoce a zeleniny a vzhledem k tomu, že se jedná o děti mladšího školního věku, tak i dostatečné množství mléčných výrobků. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmů, poukázání na doporučená množství základních živin v jednotlivých stupních vývoje dítěte a výživovou pyramidu - složení jednotlivých pater a jejich naplnění. Je zde diskutována i otázka stravovacího režimu během dne, návštěvnost stánků rychlého občerstvení a kvalita i kvantita pitného režimu. V neposlední řadě jsou zde uvedeny i preventivní programy zaměřující se na zdravou výživu dětí, probíhající přímo v základních školách pod záštitou ministerstev zdravotnictví, zemědělství a školství, ale i soukromých subjektů. K vypracování praktické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, metoda hloubkového rozhovoru, konkrétně polo-strukturovaný rozhovor. Polo-strukturovaný rozhovor byl proveden na základních školách v Českých Budějovicích a v Lišově. Výzkumný soubor tvořilo 6 respondentů, tři chlapci a tři dívky ve věku 7-11 let. Každému dítěti bylo postupně položeno 10 základních otázek a podle potřeby jsem následně položila doplňující otázky pro dokreslení získaných informací. Z výsledků tohoto výzkumu vyplývá, že děti mladšího školního věku mají pravidelný stravovací režim, s občasným vynecháním snídaně. Bohužel naplnění jednotlivých jídel dne již zcela zásady zdravého stravování nesplňuje. Polovina respondentů pravidelně neobědvá oba chody oběda, tedy polévku a hlavní chod, a také nevyužívají možnost vzít si k obědu ovoce či zeleninu. Z výzkumu je také patrné, že u většiny dětí není součástí svačiny ovoce či mléčné výrobky, ale spíše jen pečivo. Dále je z odpovědí respondentů patrné, že u poloviny dotazovaných je pitný režim v pořádku jak po stránce kvalitativní, tak kvantitativní. Druhá polovina bohužel nejen že nedosahuje denní doporučené množství tekutin, ale ani složení pitného režimu u těchto dětí není vhodné, protože pijí samé slazené nápoje. Pozitivem v otázce pitného režimu bylo zjištění, že ani jeden z dotazovaných respondentů neuvedl, že v průběhu dne konzumuje různé stimulující nápoje, jako je například káva či energetické drinky ani kolové nápoje. Doporučené množství pěti kusů ovoce a zeleniny za den dosáhlo pouze jedno dítě z dotazovaných. Konzumace ovoce byla sice dostačující - alespoň 2 kusy denně, ale zároveň převažovala u všech nad konzumací zeleniny, což by mělo být podle doporučení obráceně. Ani jeden z dotazovaných nesplňoval denní doporučené množství zeleniny. Z výsledků dotazů na spotřebu mléka a mléčných výrobků vyplývá, že většina respondentů má alespoň mléko jednou za den. Denní doporučované množství mléčných výrobků pro děti v tomto věku nikdo nesplnil, ale zůstává otázkou, zda se skutečně jedná o neoblibu mléčných výrobků, špatný návyk z domova, nebo se zde projevila moje nezkušenost s vedením rozhovorů s dětmi v tomto věku. Do výzkumu jsem zařadila dvě otázky, které nebyly součástí hlavních výzkumných otázek, ale i přesto je pokládám za důležité pro dokreslení stravovacích návyků jednotlivých dětí. První se týkala preference masa a z výsledků se ukázalo, že dotazovaní preferují maso kuřecí. Nikdo neuvedl, že je vegetarián a ani nikdo neuvedl, že by preferoval maso rybí. Druhá otázka mapovala návštěvnost dnes velmi oblíbených fast foodů. Výsledky ukázaly, že u jednotlivých respondentů není tento typ stravování příliš vyhledávaný. Při závěrečném zhodnocení a porovnání svých výsledků jsem ve většině zkoumaných skutečností dosáhla obdobných výsledků, jaké jsou prezentovány i v jiných studiích zabývajících se podobnou problematikou- tedy stravováním dětí mladšího školního věku.
|
host ::
RSS.