|
|
Chápání spravedlnosti a nespravedlnosti v současné společnosti
Kovaříková, Zuzana ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Cílem bakalářské práce "Chápání spravedlnosti a nespravedlnosti v současné společ- nosti" je popsat a analyzovat, jak lidé v současné české společnosti chápou pojmy spravedlnost, nespravedlnost a spravedlivé a nespravedlivé jednání. V první části mé práce se zaměřuji na teoretické pozadí problematiky spravedlnosti. Zajímají mě zde nejen různé typy a možná východiska spravedlnosti, ale i filosofové, kteří se snažili spravedlnost definovat. Poté následuje praktická část bakalářské práce, která je vě- nována metodologii a samotnému výzkumu. Výzkum probíhal formou polo- strukturovaných rozhovorů s 10 respondenty. Během analýzy se snažím vyzkoumat nejen definice pohledu na spravedlnost a nespravedlnost respondentů, ale i pojmy, se kterými si spravedlnost spojují nebo ztotožňují, i pojmy, se kterými jejich pojetí spravedlnosti koliduje. Závěrečná část obsahuje srovnání výsledků výzkumu s počá- tečními hypotézami a srovnání praktické části s teoretickou.
|
|
|
Pojetí a způsob vyjádření zdvořilosti v komunikaci ve švédštině a češtině
Malíková, Kamila ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat pojetí zdvořilosti ve švédštině a češtině a porovnat prostředky jejího vyjádření v obou jazycích. V teoretické části jsou představeny nejvlivnější přístupy ke zdvořilosti. Další dvě kapitoly jsou již zaměřeny na praxi a konkrétní příklady. V první z nich jsou shrnuty jazykové prostředky, které k vyjádření zdvořilosti používá čeština, a následně jsou porovnány se švédštinou. Druhá z nich se věnuje několika konkrétním řečovým aktům, ve kterých se zdvořilost uplatňuje. Srovnání češtiny a švédštiny zde nevychází pouze z odborných pramenů, ale také z výsledků vlastních dotazníkových šetření. Práce se zabývá jak mluvenou, tak psanou komunikací. Klíčová slova: komunikace, zdvořilost, čeština, švédština, jazyk, oslovování, tykání, vykání, písemná komunikace, pozdrav
|
|
|
Zdvořilost v České republice - děkování a přijímání díků
Svobodová, Michaela ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hirschová, Milada (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá otázkou zdvořilosti, zdvořilostních strategií a děkováním a přijímáním díků v rámci České republiky. Práce nejprve zpracovává problematiku z teoretického hlediska, jsou zde představeny poznatky a teorie domácích i světových lingvistů, kteří se otázkou zdvořilosti a komunikace zabývali, různé přístupy ke zdvořilému nebo nezdvořilému jednání. Také se podrobněji věnuji děkování a reakcím na ně, vděčnosti a nevděčnosti a prezentuji i témata, která s problematikou souvisí. Praktická část je věnována výzkumu užívání zdvořilostních strategií - děkování a přijímání díků v konkrétních situacích. Zvolila jsem metodu dotazníku s 5 otevřenými otázkami a volbou odpovědi na základě vlastní zkušenosti respondenta. Dotazník mapuje obě pohlaví ve věku 14 - 42 let. Výsledky výzkumu jsou uváděny v procentech (nejprve obě pohlaví dohromady a poté zvlášť). V závěru práce jsou pak zhodnoceny a interpretovány zjištěné výsledky a poznatky. Klíčová slova: zdvořilost, řečová etiketa, česká kultura, děkování, přijímání díků
|
|
|
Zdvořilost v České republice a v zahraničí : kontrastivní studie jednoho komunikačního aktu - pozdravy
Vegnerová, Hana ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hirschová, Milada (oponent)
Resumé Komunikace je každodenní zásadní interakce mezi lidmi, která je tvořena dvěma složkami, verbální a neverbální. Předpokladem pro úspěšnou komunikaci je zdvořilost, o níž pojednává tato práce. K rozpracování byl vybrán jeden komunikační akt, pozdravy. Pozornost je věnována pozdravům českým a německým. Práce je rozdělena do dvou částí - praktické a teoretické. Teoretická část se zabývá pragmatikou a komunikací. Vymezuje pojmy zdvořilost (krátce se věnuje její historii, jejím funkcím a lingvistickému přístupu k ní), nezdvořilost a pozdrav. Praktická část je věnována dotazníkům, které byly použity pro sběr dat. Odpovědi na otázky jsou uvedeny v tabulkách v procentuálních hodnotách a v textu pak komparativně zpracovány, což bylo cílem práce. Výsledkem výzkumu je zjištění, že oba jazyky vyjadřují zdvořilost velmi podobně, vlivem přejímek z anglického jazyka je však škála německých pozdravů pestřejší a méně formální.
|
|
|
Zdvořilost v komunikaci žen a mužů
Kaushiková, Martina ; Pacovská, Jasňa (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zdvořilosti v komunikaci žen a mužů. Zaměřuje se na tři typy komunikačních situací, které se liší pohlavím komunikantů: 1) komunikantkami jsou pouze ženy, 2) komunikanty jsou pouze muži, 3) komunikanty jsou ženy i muži. Teoretická část práce se zabývá vymezením komunikace, zdvořilostními koncepcemi a sociálními rolemi. Práce se vymezuje vůči Griceovu kooperačnímu principu a Leechovu konceptu zdvořilosti. Cílem bakalářské práce je porovnat teorie a přístupy jednotlivých lingvistů s reálnými projevy zdvořilosti v běžné komunikaci na základě dotazníkového šetření. Zvláštní pozornost je věnována charakteristice jazykových prostředků užívaných při zdvořilé komunikaci; porovnána je volba jazykových prostředků u mužů a žen. Nedílnou součástí práce je usouvztažnění rozdílů v pojetí i projevech zdvořilosti u mužů a žen s odlišnostmi v jazykovém obrazu světa žen a mužů.
|
|
|
Zdvořilost v dánštině ve srovnání s češtinou
Halamíčková, Zuzana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce je porovnat jazykové prostředky vyjádření zdvořilosti v češtině a v dánštině. Zdvořilostí se rozumí jednak normy, které definují společensky přijatelné chování, jednak jazykové strategie, které mluvčí využívají k tomu, aby dosáhli svých cílů a vyhnuli se konfliktům. V první kapitole definuji pojem zdvořilost a představuji nejdůležitější teoretické přístupy ke zdvořilosti od 60. let 20. století po současnost. Druhá kapitola je věnována přehledu jazykových prostředků vyjadřování zdvořilosti v češtině a dánštině. Třetí, nejobsáhlejší kapitola, se zabývá vybranými oblastmi, ve kterých se zdvořilost obvykle projevuje, konkrétně pozdravy a oslovováním, děkováním a reakcí na něj, příkazy, zákazy a žádostí. V češtině se zdvořilá žádost typicky vyznačuje přítomností částice prosím. Toto slovo nemá v mluvené dánštině žádný protějšek, dánština nicméně disponuje jinými prostředky, jak direktivnost žádosti zmírnit, například částicemi godt, nok, lige a vel nebo výrazem vil du være sød/venlig (byl bys tak laskav). Využít lze také některý z konvenčních způsobů vyjádření nepřímé žádosti. Mnohé takové strategie jsou oběma jazykům společné, jedná se například o vyjádření žádosti otázkou, která může být dále zmírněna negací. Pro zdvořilou žádost v češtině je typický podmiňovací způsob, v...
|
|
|
Communicative strategies of politicians in interaction.
Lokajová, Jana ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Klégr, Aleš (oponent)
Abstrakt. Cílem této práce je ověřit na vzorku pěti rozhovorů s americkými politiky, zda typologie strategií vytvořená sociálními-psychology pro "neodpovídání"na příkladu britských politiků v žánru politického rozhovoru (Bull, Mayer 1993) by mohla být kvalitativně podložena ve většině případů konkrétními jazykovými prostředky. Odpovědi politiků jsou zkoumány metodou kritické analýzy diskurzu (CDA) také v souvislosti s makro-principy pozitivního nátlaku (coercion), legitimizace (legitimation) a delegitimizace (delegitimation), které jsou podle Chiltona (2004) platné pro politický diskurs, abychom zjistili, zda typologie Bulla a Mayerové (1993) může být propojena s těmito rysy politického diskursu a se strategiemi face-managementu (Brown Levinson 1987). Předpokládáme, že politici budou vylepšovat své pozitivní image a vynucovat si souhlas veřejnosti v prezentování programové části odpovědi (agenda shift, Clayman, Heritage 2002) a napadat v každé odpovědi otázku, která podle Bulla a Elliottové představuje hrozbu pro tvář politika (FTA), takže budeme kvantitativně ověřovat i tuto tezi. Jelikož u politiků Thatcherové a Kinnocka v předvolebních diskusích roku 1987 bylo rozeznáno třicet strategií, budeme taktéž porovnávat britské strategie se strategiemi amerického diskursu období 2004-2008, který je podle...
|
|
|
K otázce vývoje oslovování v portugalštině - textová analýza
Wagenknechtová, Hana ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Předmětem diplomové práce "Formy oslovování v portugalštině z diachronního hlediska" je přehled a rozbor jmenných, zájmenných a slovesných forem oslovování. V titulu práce je zdůrazněn diachronní přístup, jež by byl však neúplný bez hlediska synchronního. Mým cílem bylo nahlédnout problematiku více způsoby se zohledněním širších historických, politických a sociolingvistických souvislostí. Teoretická část je zaměřena na obecné principy oslovování z hlediska vnější, vnitřní a historickosrovnávací jazykovědy a na popis vývoje oslovování v portugalštině, včetně specifik portugalské terminologie, mezi něž patří například forma voc. Praktická část se věnuje oslovování v portugalštině. Obsahuje vymezení terminologie, zvlášť se věnuje oslovení voc. Následuje analýza oslovování v portugalské divadelní hře Mnich Luís de Sousa z roku 1844, která se odehrává na počátku 17. století a srovnání forem užitých v této hře s autentickými texty dané doby. V závěru prezentujeme výsledky textových analýz a shrnujeme problémy spojené s tématem oslovování a zdvořilosti v jazykovědě.
|
|
| |
|
|
Pragmatika anglických tázacích dovětků v překladu
Urešová, Miroslava ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Jana (oponent)
V této diplomové práci analyzujeme pragmatiku anglických tázacích dovětků v překladu, kterou konkretizujeme na zkoumání jejich pragmatické funkce. Teoretickým východiskem je formálně-strukturní neexistence obdoby anglických tázacích dovětků v češtině. Výzkum probíhá na základě práce s elektronickými korpusy, využívá kvantitativních i kvalitativních metod a sleduje relace mezi pragmatickou funkcí tázacích dovětků a jejich formou a polaritou v angličtině a v originální i překladové češtině. V této souvislosti navrhujeme a ověřujeme soubor hypotéz o těchto relacích. Práce přispívá obsáhlou analýzou pragmatických funkcí tázacích dovětků jednak k teoretickému výzkumu překladatelských univerzálií a jednak (vytvořením paradigmatu prostředků, ze kterých je možné při překladu anglických tázacích dovětků do češtiny vybírat) k překladatelské praxi.
|
host ::
RSS.