|
|
Psychologie radosti
Boubelová, Adéla ; Uhlář, Pavel (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vymezit pojem radosti a představit téma radosti v celé jeho šíři. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a empirické. V rámci teoretické části je nejprve vyjasněn pojem radosti, dále jsou popsány jednotlivé spouštěče radosti, následně se věnuji momentu vzniku radosti a jejímu prožívání. Poté se zabývám projevy radosti a jejími dopady, zmiňuji také osobnostní předpoklady pro prožívání radosti a patologii radosti. Na závěr této části se pak zabývám tím, jak dospět k radosti v běžném životě, mimo jiné v rámci konceptu smysluplného života. Empirická část navazuje na teoretickou část, konkrétně na kapitolu o prožívání radosti. Návrh kvalitativního výzkumu je zaměřen na zkoumání prožívání radosti způsobené třemi různými situacemi vyvolávajícími radost. Metodou výzkumu je zakotvená teorie.
|
|
|
"Guilty pleasures": The tension between the pleasure from popular culture and good taste
Ružičková, Judita ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Jansa, Petra (oponent)
populárnej kultúry. Tento pojem sa v bežnej reči udomácnil vo svojej anglickej podobe, no je možné ho voľne preložiť ako previnilé potešenia či tajné neresti. Teoretický zák pozostáva z troch tematických pilierov. Sú to: koncepty vzťahujúce sa ku konzumácii populárnej kultúry od autorov ako Fiske a Ang; dištinkcia na základe vkusu a spôsobu konzumácie kultúry, predovšetkým v podaní Bourdieuho, Petersona a Holta; a sú kritických pohľadov na samotný koncept guilty pleasure. Toto komplexné spojenie (nielen) pôžitku a viny si však väčšiu akademickú pozornosť ešte len získava. Aj preto je cieľom práce prispieť k pochopeniu tohto fenoménu, prostredníct individuálnych rozhovorov s konzumentami vyznačujúcimi sa jednak vysokým kultúrnym kapitálom a zároveň širokým záberom preferencií, tzv. kultúrnym všežravstvom. Práve u nich totiž dochádza k predpokladanému stretu nízkeho a vysokého vkusu, k akceptácii legitimizovaných pravidiel estetiky a zároveň ich porušovaniu. Výskumná otázka "Ako kultúrni všežravci s vysokým kultúrnym kapitálom vnímajú konzumáciu produktov - zvlášť tých, ktoré považujú za svoje guilty pleasures?" je zodpovedaná
|
|
| |
|
|
Morální rozměr estetické zkušenosti v pragmatické pedagogice
Pelzová, Markéta ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
V rámci koncepce pragmatické pedagogiky je podstata výchovného působení spatřována ve zkušenosti, jejímž prostřednictvím jedinec rozvíjí a usměrňuje své schopnosti. Umění poskytuje formu specifické zkušenosti, na jejímž základě lze kultivovat kognitivní a emocionální podmínky hodnotících soudů a tím přispívat k morálnímu rozvoji dítěte. Procesy prožívání, interpretování a hodnocení uměleckého díla totiž vychází z běžných životních zkušeností a souvisí jak s jedinečnými předpoklady jedince, tak s podmínkami určitého socio-kulturního prostředí, v němž žije.
|
|
|
Vztah hédonismu a humanismu
Jerman, Ondřej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o vztahu hédonismu a humanismu. Cílem však není podat souhrnný historický výklad těchto pojmů, ale tematizovat jejich vnitřní souvislost. Tato propojenost tvoří určitý životní postoj, který má být člověkem realizován a dále rozvíjen. Zásadním problémem, který práce tematizuje, je fakt, že cítící bytosti jsou sužovány strastí. Jmenovat důvody pro naléhavost, se kterou je nutné hledat řešení, by bylo mrháním čtenářova času. Zmiňujeme však, že řešení není možné očekávat od empirické vědy, která - i přes novověké nadšení - úlevu od prožívání strasti nepřinesla. Zde se tedy otevírá prostor pro filosofii, případně etiku. Práce ve své první části mapuje kontext humanismu a hédonismu, snaží se vytknout jejich zřejmé i skryté charakteristiky, a položit tak základy pro možný nárys humanistického hédonismu. Ve druhé části potom práce nabízí sérii kroků, jejichž realizace má člověku umožnit prožívat pravou slast, eliminovat strasti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kreslení dětí v předškolním věku
Hritzová, Haidemária ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na dětskou kresbu v předškolním věku, která vzniká spontánně při pozorování hry dětí. Nahlíží na dětské kreslení jako na hru, kde dochází ke kombinaci her typu konstrukce objektu a her symbolických. Cílem výzkumu je zmapovat, jaké druhy potěšení může dětem přinášet kreslení chápané jako hra. Teoretická část se opírá o prameny odborné literatury z oblasti psychologie a pedagogiky. V empirické části jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření realizovaného kvalitativními metodami, přičemž jsou využité především výzkumné metody pozorování, rozhovor, anamnéza dítěte a analýza produktů. Výzkum probíhal po dobu jednoho školního roku v jedné z pražských státních mateřských škol. Dohromady se podařilo získat 14 pozorování volné spontánní kresby, které jsou podrobně rozpracovány v jednotlivých přílohách. Výzkumný soubor tvořilo dohromady 23 dětí, z toho 14 dívek a 9 chlapců. Podařilo se vytvořit sedm hlavních kategorií, které obsahují několik dílčích prvků zjištěných libostí při samotném procesu tvorby. Bylo zjištěno, že samotný proces tvorby byl zdrojem hlavního potěšení, mnohé děti po dokončení obrázku nejevily o kresbu nikterak zájem. Proces tvorby zahrnoval jak složky z obratnosti při kompozici objektu, tak různé druhy potěšení vyplývající z vlastních představ a imaginaci...
|
|
|
Podpora dětí ve hře Kreslení
Haberhauerová, Klára ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na kreslení dětí předškolního věku z pohledu hry. Hry, která dětem může nabídnout funkční libost již v samotném jejím průběhu. Teoretická východiska nabízí vhled do současné české i zahraniční didaktiky výtvarné výchovy, rozvoje grafomotoriky a také do teorie náprav specifických poruch učení, konkrétně dyspraxie a dyspinxie. Zaměřuje se na možné příčiny odmítání kresebného projevu, předkládá pohled na roli pedagoga v plánování a aktivní účasti ve výchovně vzdělávacím procesu. Na teoretický základ navazuje vlastní empirický výzkum realizovaný v jedné mateřské škole. Výzkum si kladl za cíl, jak představit dětem hru Kreslení, aby si z této aktivity odnesly pozitivní zážitek. Nacházíme v něm jak diagnostiku dětí z hlediska jejich schopností užít si kreslení jako hru, tak i vlastní intervenci u dětí, které ve vstupní diagnostice vykazovaly malou nebo žádnou míru potěšení z hraní této hry. Závěr přináší výčet faktorů, které podpořily jednotlivé intervence v jejich úspěšnosti.
|
|
|
Kreslení dětí v předškolním věku - míra využívaného potěšení
Jindrová, Jitka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Bakalářská práce nahlíží na dětské kreslení jako hru, u které si užívají děti funkční libost. V teoretické části jsou předložena teoretická východiska, zejména teorie hry od M. Klusáka a M. Kučery, a také ontogeneze lidské psychiky od V. Příhody. V empirické části práce navazuje na výzkum K. Haberhauerové, a předkládá škálu hodnotící míru potěšení z dětské kresby, kterou autorka práce vytvořila. Poté za pomoci testů orientujících se na školní zralost hledá odpověď na výzkumnou otázku, zda je mezi mírou potěšení a mírou rozvoje kognitivních schopností zahrnovaných do školní zralosti nějaká závazná souvislost. V závěru tedy prezentuje tyto míry souvislostí a možný přínos těchto poznatků.
|
host ::
RSS.