|
|
Adherence k farmakoterapii osteoporózy
Santariová, Martina ; Vytřísalová, Magda (vedoucí práce) ; Doseděl, Martin (oponent)
ADHERENCE K FARMAKOTERAPII OSTEOPORÓZY Autor: Martina Santariová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Magda Vytřísalová, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra sociální a klinické farmacie ÚVOD: Adherence představuje rozsah, ve kterém se pacientovo chování (užívání léčiv, dodržování režimových opatření) shoduje s radami zdravotníka. Adherence k farmakoterapii osteoporózy, zahrnující compliance a perzistenci, je stále nedostatečná. CÍL PRÁCE: Cílem práce bylo zhodnotit subjektivně zjišťovanou adherenci k léčbě osteoporózy perorálními bisfosfonáty u českých pacientek. METODIKA: Průřezová multicentrická studie. Sběr dat byl uskutečněn formou anonymního dotazníku v pěti osteocentrech České republiky. Výzkum byl proveden mezi listopadem 2012 a březnem 2013. Adherence byla hodnocena na základě standardizovaného dotazníku OS-MMAS (Moriskyho specifického dotazníku dodržování farmakoterapie osteoporózy). VÝSLEDKY: Celkem se studie zúčastnilo 363 postmenopauzálních žen ve věku 55 a více let s diagnostikovanou osteoporózou či osteopenií. 133 (36,6 %) žen užívaly týdenní formy BIS (alendronát, alendronát ve fixní kombinaci s vitaminem D, risedronát) a 230 (63,4 %) žen užívaly měsíční formy BIS (ibandronát). Vysoké míry adherence dosáhlo podobné procento žen ze skupiny...
|
|
|
Interakce Borrelia sp. s buňkami HL-60 a monocyty a kultivace Anaplasma phagocytophilum na buňkách HL-60
Marková, Lucie ; Hulínská, Dagmar (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Borrelia burgdorferi sensu lato a Anaplasma phagocytophilum jsou mikroorganismy způsobující onemocnění lymeskou borreliózu a lidskou granulomatózní anaplasmózu. Jejich společným vektorem v Evropě jsou klíšťata rodu Ixodes. V naší práci jsme se zaměřili na interakce buněk nespecifické imunitní odpovědi s původci lymeské borreliózy, které jsou svou funkcí v časné fázi onemocnění nezastupitelné. Anaplasma phagocytophilum je obtížně kultivovatelný mikroorganizmus, který je možno kultivovat pouze na buněčných kulturách. Úspěšná kultivace Anaplasma phagocytophilum z pacientů z naší geografické oblasti je klíčová pro další experimenty a také důležitá z diagnostického hlediska. V našich experimentech jsme používali ověřené tkáňové kultury buněk HL-60, psích monocytů DH82 a myších monocytů P388D1. Při studiu interakcí původců lymeské borreliózy s buňkami jsme používali dva kmeny odlišných druhů Borrelia. Borrelia garinii M192 a Borrelia burgdorferi sensu stricto B31. Tyto dva kmeny se liší virulencí. Kmen M192 je virulentní, kdežto kmen B31 již pasážováním svou virulenci ztratil. Zaměřili jsme se na studium morfologických změn pomocí světelné mikroskopie (pozorování barevných fixovaných preparátů a pozorování v temném poli), případně transmisní elektronové mikroskopie. Během našich experimentů jsme došli k závěru,...
|
|
|
Mechanismy bakteriální perzistence a klinický význam
Smělíková, Eva ; Melter, Oto (vedoucí práce) ; Pinkas, Dominik (oponent)
Perzistentní bakterie, zkráceně perzisteři, jsou buňky význačné především svou odolností k antibiotikům. Nejedná se o rezistentní bakterie, jelikož takové mají svou rezistenci zapsanou v genetickém kódu. Perzisteři jsou geneticky neodlišitelní od jiných buněk, senzitivních k antibiotikům, a jedná se tedy spíše o přechodná fenotypová stádia. Schopnost tvorby perzistentních buněk není druhově limitovaná a perzistence byla popsána u řady bakteriálních druhů. Důvodem vzniku perzisterů může být náhlý stres, kdy jde o indukovaný vznik perzistence, či může jít o stochastickou fenotypovou variabilitu. Při stochastickém vzniku rozlišujeme v rámci geneticky uniformní populace řadu fenotypově odlišných subpopulací lišících se růstovými vlastnostmi a také odolností k antibiotikům. Jak vysvětluje tzv. bet- hedging strategy hypotéza, jedná se o pojištění před nebezpečím fluktuace vnějších podmínek. Při indukovaném vzniku perzistence dochází k hromadění alarmonu guanosintetrafosfátu či guanosinpentafosfátu, který upozorňuje buňku na nepříznivé podmínky a zahajuje přechod do odolnějšího stavu. Existence těchto odolných subpopulací nabývá na významu zejména při rekurentních chorobách, kdy malé subpopulace perzisterů dávají vznik nové stabilní populaci, komplikují léčbu a znemožňují uzdravení. Často se tak děje...
|
|
|
Postoje pacientů k farmakoterapii osteoporózy
Theimerová, Hana ; Vytřísalová, Magda (vedoucí práce) ; Hendrychová, Tereza (oponent)
POSTOJE PACIENTŮ K FARMAKOTERAPII OSTEOPORÓZY Autor: Hana Theimerová Vedoucí diplomové práce: Magda Vytřísalová Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra sociální a klinické farmacie ÚVOD: Postoje pacientů k léčbě mohou být ovlivňovány různými faktory, mohou se lišit v různých generacích i různých populacích. Postoje pacientů k léčbě i nemoci mohou ovlivnit rozhodnutí o zahájení, přerušení či ukončení léčby. Interakce mezi těmito faktory a postoji k léčbě je tedy komplexní. CÍL PRÁCE: Cílem práce bylo zhodnotit postoje pacientek k léčbě osteoporózy založené na vnímání nutnosti a obav z léčby perorálními bisfosfonáty (BIS). METODIKA: Data pro analýzu byla získávána pomocí anonymního dotazníku v pěti osteocentrech České republiky. Projekt probíhal od listopadu 2012 do března 2013. Byly zjišťovány názory pacientek na léčbu BIS ("nutnost" vs. "obavy") s využitím české verze dotazníku "Beliefs about Medicines Questionnaire Specific" (BMQ-CZ). VÝSLEDKY: Do analýzy bylo zařazeno 363 žen (s průměrným věkem 68,9 let). Pacientky užívaly týdenní formy BIS - alendronát, alendronát + vitamin D ve fixní kombinaci, risedronát (N = 133) nebo měsíční formu - ibandronát (N = 230). Vnímání nutnosti léčby (průměrné skóre 18,4) bylo výrazně vyšší než vnímání obav z léčby (průměrné...
|
|
|
Gramatikalizační potenciál anaforické funkce lexému ten v mluvených narativech
Zíková, Magdalena ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Nedolužko, Anna (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
7 Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje užití referenčních prostředků v mluveném narativním diskursu s převahou anaforického odkazování. Zvláštní pozornost patří konkurenci dvou forem: lexikálních frází s lexémem ten (ten-frází) a lexikálních frází bez lexému ten (N-frází) při opakovaných zmínkách. Prvořadým cílem práce je (i) identifikovat faktory, které mluvčí vedou k volbě ten-fráze oproti N-frázi za co možná nejsrovnatelnějších podmínek, a (ii) prozkoumat možnosti gramatikalizace výrazu ten z anaforického užití. Teoretické a metodologické zázemí práce představuje zejména koncepce diskursní anafory a teorie gramatikalizace. Distribuci referenčních prostředků sleduji ve vztahu k sadě parametrů, které odrážejí konceptuální (životnost referentu), gramatické (syntaktickou funkci, typ klauze ad.), a především diskursní charakteristiky referenčních prostředků (informační status fráze v rámci klauze, aktivaci a persistenci referentů ad.). Srovnání je vedeno systematicky, parametr po parametru, v ohledu kvantitativním (rozvržení jednotlivých forem do tříd podle hodnot každého z parametrů) i kvalitativním (analýza jednotlivých dokladů z hlediska signalizovaných pragmatických významů). Materiál tvoří korpus 45 mluvených monologických narativů v podání 15 mluvčích, sestávající z převyprávěných verzí 3...
|
|
|
Multifractal nature of financial markets and its relationship to market efficiency
Jeřábek, Jakub ; Vošvrda, Miloslav (vedoucí práce) ; Krištoufek, Ladislav (oponent)
Práce ukazuje souvislost mezi perzistencí ve výnosech finančních trhů a jejich efektivitou. Interpretuje hypotézu efektivních trhů a představuje různé modely časových řad použitelné k analýze finančních trhů. Důkladně vysvětluje koncept dlouhé paměti a analyzuje dva hlavní typy metod k odhadu dlouhé paměti - metody v časové a frekvenční doméně. Pomocí Monte Carlo studie srovnává kvalitu jednotlivých metod a vybrané metody následně používá na data z reálného světa - směnné kurzy a akciové trhy. Práce nenachází žádné doklady o dlouhé paměti ve výnosech, nicméně volatilita akciových trhů vykazuje jasné známky perzistence.
|
|
|
Study of persistence mechanisms to antibiotics in Staphylococcus aureus
Balgová, Tamara ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Ulrych, Aleš (oponent)
V klinické praxi se infekce způsobené perzistentními bakteriemi stali celosvětovým problémem. Mluvíme o subpopulaci buněk, které jsou schopné odolávat letálním dávkám antibiotik a po jejich eliminaci jsou schopny resuscitovat a opět navodit ochoření. Mezi tyto bakterie patří i oportunistický patogen Staphylococcus aureus, který způsobuje různé závažné chronické infekce. Během dluhodobého přetrvávaní v pacientovi získávají perzistentní bakterie adaptační mutace. Cílem této diplomové práce bylo sledovat míru schopnosti perzistovat u vybraných klinických izolátů, a prokázat vliv adaptačních mutací na míru schopnosti perzistovat jako i blíže molekulárně charakterizovat perzistentní stav pomocí genové exprese. K dispozici jsem měla chronologické izoláty S. aureus od pacientů trpících cystickou fibrózou (CF), kdy počáteční byl tzv. primoizolát (izolát odebraný při odhalení CF a před zahájením antibiotické léčby). Další byl odebraný s ročním odstupem a poslední s půlročním odstupem od předchozího. Po následné celogenomové sekvenaci byly zjištěny geny, ve kterých vznikly adaptační mutace. Metodou stanovení CFU (Colony Forming Units) jsem určila míru schopnosti perzistovat po působení antibiotik. Zjistila jsem, že tato schopnost závisí jak na adaptaci izolátu tak i na adaptačních mutacích. Stanovila jsem,...
|
|
|
Konsenzus české terminologie v problematice adherence k léčbě
Voříšková, Eliška ; Malá, Kateřina (vedoucí práce) ; Kolář, Jozef (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra sociální a klinické farmacie Autor: Eliška Voříšková Vedoucí práce: PharmDr. Kateřina Malá, Ph.D. Konzultant: Mgr. Barbora Košťálová Název práce: KONSENZUS ČESKÉ TERMINOLOGIE V PROBLEMATICE ADHERENCE K LÉČBĚ ÚVOD & CÍLE: Terminologie užívání léčiv prošla v posledních 50 letech velkou proměnou. Jelikož se jednotlivé termíny nestaly ustálenými, jsou často mylně užívány a dochází k jejich vzájemným záměnám. Cílem práce bylo provést rešerši české literatury a ustanovit terminologický konsenzus v problematice adherence k léčbě pomocí Delphi šetření. METODIKA: Pro český jazyk byla vypracována rešerše literatury publikované do 6. 1. 2021 v databázích Solen, ProLékaře.cz, BMČ a PubMed. Nalezeno bylo 122 publikací zveřejněných v letech 1998 až 2020, zabývajících se adherencí k léčbě. Na základě výsledků rešerše byl sestaven dotazník pro tříkolové Delphi šetření a seznam panelistů přizvaných k účasti v šetření. Dotazník byl anonymní, probíhal online a obsahoval otázky na překlad 7 pojmů a jejich definic vycházejících z anglického dokumentu tzv. ABC Taxonomy. VÝSLEDKY: V 1. kole Delphi šetření bylo osloveno 106 panelistů, z nichž 46 respondentů odpovědělo na dotazník, přičemž byl ustanoven konsenzus pro definici dvou pojmů. Ve 2. kole odpověď...
|
|
|
Molekulární mechanizmy perzistence bakterií k antibiotikům
Jirsová, Anežka ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Branny, Pavel (oponent)
Schopnost perzistovat je vlastní naprosté většině druhů bakterií. Perzisteři představují malou heterogenní frakci bakteriální populace, jež dokáže tolerovat působení antibiotik. Na rozdíl od rezistentních buněk, které se geneticky odlišují od zbytku populace citlivé na působení antibiotik, tvoří perzistentní buňky geneticky nerozlišitelnou subpopulaci. Perzisteři vznikají buď v důsledku působení stresu vyvolaného nepříznivými podmínkami okolního prostředí, nebo perzistentní subpopulace vzniká v důsledku stochastické indukce nezávislé na přítomnosti stresujících podmínek. Existují různé mechanizmy, u nichž bylo prokázáno, že s jejich působením dochází u bakteriálních buněk k nastolení perzistentního stavu. Důležitou roli během vzniku perzistence hrají toxin-antitoxin systémy a jejich interakce s efektory stringentní odpovědi. Perzistentní stav je také ovlivňován změnami v protonmotivní síle (PMF) a kolísáním hladiny exprese energii generujících enzymů Krebsova cyklu (TCA). V této práci jsou charakterizovány perzistentní buňky a shrnuty dosavadní poznatky o molekulárních mechanizmech vedoucích k navození perzistence u bakterií. Klíčová slova: bakterie, perzistence, antibiotika, stringentní odpověď, PMF, TCA
|
|
|
Ontogenese komplexu dorsoabdominálních pachových žláz u zástupců kněžic (Heteroptera: Pentatomoidea).
Kutalová, Kateřina
Dorsoabdominální pachové žlázy (DAGs) larválních instarů jsou jednou z apomorfií řádu ploštic, Heteroptera. U některých skupin řádu persistují tyto pachové žlázy do dospělosti. Zástupci čeledi Acanthosomatidae patří do skupiny s takovouto prokázanou perzistencí. V práci jsou zmapovány změny kutikulárních struktur DAGs během celého ontogenetického vývoje druhu Elasmucha ferrugata (Fabricius, 1787). Jedná se o externí struktury a skulptury, které jsou asociované s ostiolami a jejich procentuální zastoupení z celkové plochy dorsa abdominu. Dále byly studovány interní kutikulární struktury, tvar rezervoáru a počet vývodných kanálků sekrečních buněk. Ke studiu byla použita optická stereolupa a optický a skenovací elektronový mikroskop.
|
host ::
RSS.