|
|
Vliv přítomnosti proteinu Hsp70 na infekci způsobenou Y virem bramboru
Doričová, Vlasta ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Hoffmeisterová, Hana (oponent)
Rostliny jsou ve svém přirozeném prostředí často vystaveny působení více stresových faktorů najednou. Při kombinaci stresových podmínek se signální dráhy, kterými rostlina odpovídá na jednotlivé stresové faktory mohou navzájem ovlivňovat, čímž vzniká úplně nová odpověď rostliny vůči působení kombinace stresových faktorů. Teplotní stres zvýšenou expresí proteinů teplotního šoku (HSP70) ovlivňuje průběh virové infekce. Na jednou stranu se HSP70 mohou podílet na opětovném sbalení poškozených proteinů, na druhou stranu tyto proteiny mohou interagovat s virovými proteiny a usnadňovat propagaci replikačních komplexů viru. Ve dvou biologických pokusech byl v této diplomové práci sledován vliv teplotního šoku (42řC, 2 hod.) aplikovaného před nebo po inokulaci Y virem bramboru (PVYNTN ) na průběh virové infekce v rostlinách Nicotiana tabacum L. cv. Petit Havana SR1. V rostlinách bylo detekováno množství obalového proteinu PVYNTN , proteinů HSP70 a sledovány aktivity enzymů Hatchova-Slackova cyklu, glykosidas a peroxidasy. Oba způsoby provedení kombinovaného stresu (teplotní šok aplikovaný před nebo po inokulaci PVYNTN ) zvyšovaly množství viru v rostlinách a ve druhém pokusu urychlily dosažení maxima virové infekce. Teplotní šok zvýšil množství proteinů HSP70 bezprostředně po jeho aplikaci. Ke zvýšení...
|
|
|
Studium stresových odpovědí rostlin na přítomnost léčiv v kultivačním médiu
Bystroňová, Jana ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Cílem této práce bylo ověření možností degradace ibuprofenu pomocí vybraných rostlinných kultur a stanovení aktivit antioxidativních enzymů (peroxidázy, katalázy, askorbát peroxidázy a glutation-S-transferázy), jakožto markerů oxidativního stresu způsobeného ibuprofenem. K experimentům byly použity Nicotiana tabaccum (kultivary La Burley 21, SR 1 a jejich GMO) a Nicotiana glauca. Rychlost odstranění ibuprofenu u testovaných tabáků tedy klesala v pořadí: N. tabaccum SR1 > N. tabaccum Zm-p60-1-T4 > N. tabaccum TRI 2T2 > N. glauca > N. tabaccum TRI 2T1 > N. tabaccum cv. La Burley > N. tabaccum Zm-p60-1-T5. Jako nejvhodnější se pro odstranění ibuprofenu zdál netransformovaný N. tabaccum SR1. Dlouhodobý experiment ukázal, že rostlinný stres se projevuje i po delším čase. Dle celkového srovnání aktivit enzymů v kulturách s přítomností ibuprofenu s kontrolami se jako nejvíce tolerantní k ibuprofenu jevil N. tabaccum cv. La Burley 21 a jako nejméně tolerantní N.glauca. Klíčová slova: fytoremediace, ibuprofen, Nicotiana tabaccum, Nicotiana glauca, HPLC, peroxidáza, kataláza, askorbát peroxidáza, glutation-S-transferáza
|
|
|
Polymeric framework materials as noble metal free heterogeneous catalysts
Piatková, Mária ; Bojdys, Michael Janus (vedoucí práce) ; Tarábek, Ján (oponent)
5 Abstrakt Funkční polymerní struktury obsahující triazinové motivy s včleněnými nanočásticemi mědi (Cu@TzP) je získána pomocí "mokrého" chemického procesu odehrávajícího se v jedné baňce a který je jednoduše použitelný i pro větší industriální aplikace. Polymerní struktura má stálou, dostupní mikro porositu a může být získána jako membrána s povrchem 124 m2 g-1 , anebo jako prášek s povrchem 660 m2 g-1 (určeno pomocí Ar sorpce). Měděné nanočástice jsou generovány in situ v procesu formace polymerní struktury a slouží jako ideální, heterogenní aktivní místo pro tvorbu vazeb C-N a enzymovou imitaci peroxidázy. Dále, upravíme velikost povrchu polymerní struktury pomocí termálního zahřívání (karbonizace). Ukázalo se, že Cu@TzP dosahuje nejlepší výsledky jako peroxidázový materiál ve formě tenkých, dostupných membrán s měděnými nanočásticemi velikosti 2 nm. I když náš výzkum nepřelomil žádný rekord v oblasti katalýzy, připravili jsem zajímavý princip pro škálovatelnou přípravu membránového nosiče pro katalýzu bez použití ušlechtilých kovů.
|
|
|
Vliv přítomnosti proteinu Hsp70 na infekci způsobenou Y virem bramboru
Doričová, Vlasta ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Hoffmeisterová, Hana (oponent)
Rostliny jsou ve svém přirozeném prostředí často vystaveny působení více stresových faktorů najednou. Při kombinaci stresových podmínek se signální dráhy, kterými rostlina odpovídá na jednotlivé stresové faktory mohou navzájem ovlivňovat, čímž vzniká úplně nová odpověď rostliny vůči působení kombinace stresových faktorů. Teplotní stres zvýšenou expresí proteinů teplotního šoku (HSP70) ovlivňuje průběh virové infekce. Na jednou stranu se HSP70 mohou podílet na opětovném sbalení poškozených proteinů, na druhou stranu tyto proteiny mohou interagovat s virovými proteiny a usnadňovat propagaci replikačních komplexů viru. Ve dvou biologických pokusech byl v této diplomové práci sledován vliv teplotního šoku (42řC, 2 hod.) aplikovaného před nebo po inokulaci Y virem bramboru (PVYNTN ) na průběh virové infekce v rostlinách Nicotiana tabacum L. cv. Petit Havana SR1. V rostlinách bylo detekováno množství obalového proteinu PVYNTN , proteinů HSP70 a sledovány aktivity enzymů Hatchova-Slackova cyklu, glykosidas a peroxidasy. Oba způsoby provedení kombinovaného stresu (teplotní šok aplikovaný před nebo po inokulaci PVYNTN ) zvyšovaly množství viru v rostlinách a ve druhém pokusu urychlily dosažení maxima virové infekce. Teplotní šok zvýšil množství proteinů HSP70 bezprostředně po jeho aplikaci. Ke zvýšení...
|
|
|
Studium stresových odpovědí rostlin na přítomnost léčiv v kultivačním médiu
Bystroňová, Jana ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Cílem této práce bylo ověření možností degradace ibuprofenu pomocí vybraných rostlinných kultur a stanovení aktivit antioxidativních enzymů (peroxidázy, katalázy, askorbát peroxidázy a glutation-S-transferázy), jakožto markerů oxidativního stresu způsobeného ibuprofenem. K experimentům byly použity Nicotiana tabaccum (kultivary La Burley 21, SR 1 a jejich GMO) a Nicotiana glauca. Rychlost odstranění ibuprofenu u testovaných tabáků tedy klesala v pořadí: N. tabaccum SR1 > N. tabaccum Zm-p60-1-T4 > N. tabaccum TRI 2T2 > N. glauca > N. tabaccum TRI 2T1 > N. tabaccum cv. La Burley > N. tabaccum Zm-p60-1-T5. Jako nejvhodnější se pro odstranění ibuprofenu zdál netransformovaný N. tabaccum SR1. Dlouhodobý experiment ukázal, že rostlinný stres se projevuje i po delším čase. Dle celkového srovnání aktivit enzymů v kulturách s přítomností ibuprofenu s kontrolami se jako nejvíce tolerantní k ibuprofenu jevil N. tabaccum cv. La Burley 21 a jako nejméně tolerantní N.glauca. Klíčová slova: fytoremediace, ibuprofen, Nicotiana tabaccum, Nicotiana glauca, HPLC, peroxidáza, kataláza, askorbát peroxidáza, glutation-S-transferáza
|
|
|
Vliv teplotních změn na aktivitu různých enzymů v rostlinách.
Doričová, Vlasta ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Liberda, Jiří (oponent)
Teplotní stres je jedním z abiotických stresových faktorů, který podstatným způsobem ovlivňuje růst a vývoj rostlin. Rostliny odpovídají na teplotní stres řadou buněčných a metabolických změn, charakteristická je syntéza molekulárních chaperonů tzv. heat-shock proteinů (HSP). V této práci byl studován vliv teplotního šoku (v podobě působení 40řC 1 hodinu z 20řC) na aktivity NADP-dependentních enzymů, enzymů Hatchova-Slackova cyklu, glykosidas a na aktivitu peroxidasy v listech tabáku (Nicotiana tabacum L. cv. Petit Havana SR1). Vzhledem k tomu, že HSP napomáhají správnému sbalování nezralých proteinů, podílejí se na opravování špatně sbalených nebo částečně denaturovaných proteinů, na degradaci denaturovaných proteinů a na vytvoření termotolerance rostliny, bylo cílem práce zjistit, zda aktivita studovaných enzymů zůstane zachována, nebo zda bude modulována v rámci obranné odpovědi. Největší množství proteinu HSP70 detekované imunochemicky bylo zjištěno 1 hodinu po aplikaci teplotního šoku kdy byly také stanoveny vyšší aktivity šikimátdehydrogenasy, NADP-dependentní malátdehydrogenasy (oxalacetát-dekarboxylační), fosfoenolpyruvát- karboxylasy, β-hexosaminidasy a α-mannosidasy, než v kontrolních rostlinách, které vyšší teplotě vystaveny nebyly. Aktivita peroxidasy byla oproti kontrolním rostlinám...
|
|
|
Rostlinné alkaloidy a jejich vliv na enzymy metabolisující xenobiotika
Višněvská, Kateřina ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Černá, Věra (oponent)
Sanguinarin a chelerythrin jsou benzo[c]fenanthridinové alkaloidy. Prvním krokem metabolismu sanguinarinu je jeho redukce za vzniku dihydrosanguinarinu. Antimikrobiální a protizánětlivé účinky jsou využívány ve stomatologii a jako aditiva v krmivu zvířat. Sanguinarin i chelerythrin indukuje apoptózu buněk. Schopnost fluorescence alkaloidu a interkalace do DNA má potenciální využití ve značení DNA supravitálními sondami. Mezi negativní účinky sanguinarinu a chelerythrinu patří jejich genotoxicita. V metabolismu ellipticinu hrají základní roli cytochromy P450 a peroxidasy. Ellipticin je potenciální agens pro léčbu rakoviny s vícenásobným mechanismem působení. Ellipticin interkaluje do DNA a inhibuje topoisomerasu II. Po aktivaci ellipticinu CYP a peroxidasami tvoří s DNA kovalentní adukty. Antitumorová aktivita ellipticinu a jeho derivátů se také vyznačuje kombinací mechanismů zastavení buněčného cyklu a indukcí apoptózy. Farmakologický účinek a genotoxický vedlejší účinek je modulován cytochromy P450 a peroxidasami v cílové tkáni. Majoritní metabolity biotranformace aristolochových kyselin jsou aristolaktamy. Nitroredukce aristolochových kyselin je stěžejním krokem vzniku aktivního metabolitu N- hydroxyaristolaktamu. Aristolochové kyseliny vykazují nefrotoxické a kancerogenní účinky. Nefropatie...
|
|
|
Vliv inhibitoru histondeacetylas valproátu na aktivity a expresi cytochromů P450 a peroxidas oxidujících ellipticin
Göttlicherová, Markéta ; Souček, Pavel (oponent) ; Stiborová, Marie (vedoucí práce)
Ellipticin je účinné protinádorové léčivo, jehož mechanismus působení je založen především na interkalaci do DNA a inhibici topoisomerasy II. V naší laboratoři pak bylo zjištěno, že ellipticin tvoří kovalentní adukty s DNA po jeho enzymové aktivaci cytochromy P450 (CYP) a peroxidasami. V další studii byla pozorována zvýšená tvorba těchto aduktů ellipticinu s DNA neuroblastomových buněk, která korelovala se zvýšenou cytotoxicitou ellipticinu vyvolanou inhibitorem histondeacetylas valproátem (VPA). Toto pozorování lze vysvětlit několika mechanismy. Jedním z nich může být rozvolnění struktury chromatinu, a tím zpřístupnění DNA pro modifikaci. Druhým pak možnost ovlivnění aktivit a exprese enzymů metabolizujících ellipticin působením VPA. Tato diplomová práce se zaměřila na testování druhé hypotézy. Vzhledem k tomu, že VPA je metabolizován podobnými enzymy jako ellipticin, zaměřili jsme se na sledování vlivu VPA (i) na oxidaci ellipticinu cytochromy P450 a peroxidasami, (ii) na aktivity CYP, které významně participují na oxidaci ellipticinu (CYP1A, CYP3A) a (iii) na expresi enzymů oxidujících ellipticin (CYP1A1, CYP3A4, laktoperoxidasa). Oxidace ellipticinu modelovou peroxidasou in vitro (křenovou peroxidasou) na detoxikační metabolit, dimer ellipticinu, byla signifikantně stimulována VPA, zatímco na...
|
|
|
Technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) s cílem maximální kvality produktu a jeho využití pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene"
DARDOVÁ, Magdaléna
Cílem bakalářské práce bylo studium technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene". Hlavními účinnými látkami v zeleném ječmeni jsou enzymy superoxid dismutáza, kataláza, peroxidáza, transhydrogenáza a cytochrom oxidáza. Dalšími látkami jsou flavonoidy saponarin, glykosylisovitexin a lutonarin. Vypracováním rešerše byla zjišťována nejlepší technologie pěstování a hnojení zeleného ječmene. Nejvíce látek obsahuje ječmen pěstovaný v ekologickém zemědělství. Naopak tento ječmen má vyšší obsah dusičnanů v důsledku výhradního používání statkových hnojiv, která jsou dusíkato-draselná, a v takovém systému je fosfor faktorem v minimu. Podle Liebigova zákona dusík, který není v harmonickém poměru k prvku v minimu, není rostlina schopna transformovat na dusík organických látek. Z nutričního hlediska se jeví nejvýhodnější ekologické pěstování ječmene na vyschlých sladkovodních jezerech v USA. Půda v těchto oblastech obsahuje dostatek živin pro ječmen, což je dobrým předpokladem pro kvalitní výrobky. Pokud by se zelený ječmen pěstoval v České republice, bylo by nejvhodnější pěstování konvenčním způsobem. Půdy jsou zde chudé na živiny, a tak by pouze statková hnojiva nebyla dostačující. Ke zvýšení účinných látek je vhodné použít některý z několika druhů elicitorů. Nejvhodnější odrůdou by byla odrůda sladovnického ječmene Sebastian, která obsahuje nejvíce účinných látek.
|
host ::
RSS.