Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hodnocení bezlepkových potravin se zaměřením na bezlepkové těstoviny
DARDOVÁ, Magdaléna
Diplomová práce se zabývá hodnocením bezlepkových těstovin. Těstoviny byly hodnoceny pomocí zkoušek vařením a senzorického hodnocení. Vybrány byly čtyři druhy těstovin, které měly jako základ použitou kukuřičnou mouku a dále obsahovaly různé množství dalších složek a přídatných látek. Zkoušky vařením probíhaly podle metodiky a zahrnovaly stanovení vařivosti, vaznosti, bobtnavosti a sedimentu. Stanovenou dobu vaření, kterou uvedl výrobce, překročily pouze těstoviny z kukuřičného škrobu, které dále dosáhly vaznosti 118,5 %, bobtnavosti 2,53 a množství sedimentu 200 ml. 100% kukuřičné těstoviny měly vaznost 91 %, bobtnavost 2,4 a sediment 200 ml. Kukuřičné těstoviny s mono a diglyceridy mastných kyselin měly vaznost 99,5 %, bobtnavost 2,36 a sediment 50 ml. Nejvyšší vaznosti 127 % dosáhly kukuřičné těstoviny s rýžovou moukou. Bobtnavost 2,18 a sediment 110 ml. Vybrané těstoviny byly také hodnoceny z hlediska přijatelnosti spotřebitelem pomocí metod senzorického hodnocení. Celkem se ho zúčastnilo 40 studentů Jihočeské univerzity. Postupně byly hodnoceny: tvar, lepivost, barva, vůně a chuť. Nejméně si svůj tvar udržely a nejvyšší lepivost vykázaly těstoviny z kukuřičného škrobu. Barvou hodnotitele nejméně zaujaly těstoviny z kukuřičné a rýžové mouky. Při hodnocení vůně nebyly shledány výrazné rozdíly. Chuť vzorků nebyla hodnocena příliš pozitivně, nejméně příznivě byly testovány kukuřičné těstoviny s rýžovou moukou. Hodnotitelé dále pořadovou zkouškou vyhodnotili těstoviny podle nejlepší barvy, chutě a celkového hodnocení. Ve všech ukazatelích byly nejlépe hodnoceny kukuřičné těstoviny s mono a diglyceridy mastných kyselin.
Technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) s cílem maximální kvality produktu a jeho využití pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene"
DARDOVÁ, Magdaléna
Cílem bakalářské práce bylo studium technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene". Hlavními účinnými látkami v zeleném ječmeni jsou enzymy superoxid dismutáza, kataláza, peroxidáza, transhydrogenáza a cytochrom oxidáza. Dalšími látkami jsou flavonoidy saponarin, glykosylisovitexin a lutonarin. Vypracováním rešerše byla zjišťována nejlepší technologie pěstování a hnojení zeleného ječmene. Nejvíce látek obsahuje ječmen pěstovaný v ekologickém zemědělství. Naopak tento ječmen má vyšší obsah dusičnanů v důsledku výhradního používání statkových hnojiv, která jsou dusíkato-draselná, a v takovém systému je fosfor faktorem v minimu. Podle Liebigova zákona dusík, který není v harmonickém poměru k prvku v minimu, není rostlina schopna transformovat na dusík organických látek. Z nutričního hlediska se jeví nejvýhodnější ekologické pěstování ječmene na vyschlých sladkovodních jezerech v USA. Půda v těchto oblastech obsahuje dostatek živin pro ječmen, což je dobrým předpokladem pro kvalitní výrobky. Pokud by se zelený ječmen pěstoval v České republice, bylo by nejvhodnější pěstování konvenčním způsobem. Půdy jsou zde chudé na živiny, a tak by pouze statková hnojiva nebyla dostačující. Ke zvýšení účinných látek je vhodné použít některý z několika druhů elicitorů. Nejvhodnější odrůdou by byla odrůda sladovnického ječmene Sebastian, která obsahuje nejvíce účinných látek.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.