|
|
Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie
Kocian, Jiří ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Rumunský přechod k demokracii po roce 1989 byl ve významné míře determinován formou předchozího režimu. Osobní diktatura Nicolae Ceaușeska a extrémně silný tlak, který byl vyvíjen na opozici, zamezil v Rumunsku existenci významnějších disidentských skupiny, nebo center, které se mohly na svržení jeho moci podílet. V překotných a dosud nejasných událostech prosince 1989 se proto k moci dostala různorodá Fronta národní spásy, do jejíhož čela se postavil Ion Iliescu. Jako bývalý stranický funkcionář odstavený z čelných pozic po neshodách s Ceaușeskem převedl téměř kompletní komunistickou strukturu včetně tajné služby Securitate pod kontrolu nového vedení státu. Likvidace předchozího režimu proběhla ve skutečnosti odstraněním bývalého prezidentského páru a odsouzením několika generálů tajné služby. Iliescu následně koncentroval dostupné mocenské prostředky kolem Fronty národní spásy a na rozdíl od původních prohlášení zdržoval proces demokratizace. Režim, v jehož čele stanul Ion Iliescu, vykazoval ve svých ideových projevech a technologii udržování moci zřetelnou podobnost s komunistickou vládou, přesto fungoval ve formálně demokratickém rámci. Proto se podařilo opozici v roce 1996 převzít moc bez výraznějších konfliktů a plně v intencích ústavou garantovaného demokratického zřízení.
|
|
|
Demokratizace Portugalska a Rumunska: je možné zkoumat přechody?
Kasper, Petr ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Ve své práci se pokusím zodpovědět otázku "Je možné studovat přechody k demokracii podle jednotných modelů?" Odpověď budu hledat na případech Rumunska a Portugalska, tedy na dvou státech, ve kterých měl nedemokratický režim prvky personální diktatury, a jeho svržení obsahovalo prvky změny vzcházející od opozice. Mým předpokladem je, že se zkoumání podle jednotného modelu není možné a pokusím se pro toto tvrzení najít důkazy. V práci vycházím z teoretických prací Samuela P. Huntingtona, Vladimíry Dvořákové a Jiřího Kunce, kteří se zabývají typy přechodů k demokracii. Dvořáková a Kunc pak ještě popisují etapy těchto přechodů. Z práce Adama Przeworského využívám náhled na příčiny demokratizace. Pohledem těchto teoretických konceptů budu zkoumat konkrétní případy demokratizace v Rumunsku a Portugalsku. K tomu využiji díla Miroslava Tejchmana, Kurta W. Treptowa, Karla Durmana, Gale Stokese a Stevena D. Ropera v případě Rumunska a Jana Klímy, a zejména Kennetha Maxwella v případě Portugalska.
|
|
|
Atentát na vrcholného představitele státu jako nástroj systémové změny
Chrpa, Josef ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou atentátu jako možného nástroje politického boje, se zaměřením na atentát na vrcholného představitele státu jako způsob změny politického režimu. V teoretické části se práce zabývá teoretickými okruhy, jako jsou: změna režimu, politické násilí, anarchismus. Praktická část se zaměřuje na tři konkrétní případy atentátů v historii moderních politických režimů 19. a 20. století. Vybranými představiteli, na něž byl spáchán atentát, jsou Vladimir Iljič Uljanov Lenin, Adolf Hitler a John Fitzgerald Kennedy. Bylo možné pomocí atentátu, jakožto metody politického boje svrhnout režim, který každý z těchto představitelů reprezentoval? Skrze tyto případy diplomová práce také sleduje úlohu jednotlivce v politickém systému, a to nejen z hlediska vrcholného představitele státu jakožto reprezentanta politického režimu, ale také těch, kteří se rozhodli, že svým činem režim změní.
|
|
|
Pád Ferdinanda Marcose a přechod k demokracii na Filipínách
Husáková, Barbora ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Pád Ferdinanda Marcose a přechod k demokracii na Filipínách" se zabývá analýzou politicko-historického vývoje Filipín, přičemž hlavním úkolem práce je popsat ukončení nedemokratického režimu a následný přechod k demokracii. Pozornost je věnována roli a taktice opozičních skupin, mezi kterými došlo v průběhu konsolidace demokracie k soupeření o politickou moc. Pro uvedení do kontextu se práce zabývá i historickým vývojem politického systému a jeho praxí.
|
|
|
Přechod k demokracii v Lotyšsku a problémy konsolidace lotyšské demokracie
Zolnikov, Alexander ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Diplomová práce "Přechod k demokracii v Lotyšsku a problémy konsolidace lotyšské demokracie" se zabývá analýzou lotyšského přechodu k demokracii a procesů demokratické konsolidace po obnovení nezávislosti v Lotyšsku. Práce se zaměřuje na průběh transformačních procesů na konci osmdesátých a na začátku devadesátých let v této pobaltské republice, stejně jako analyzuje klíčové problematické aspekty vývoje lotyšské demokracie po znovuzískání nezávislosti až do současnosti.
|
|
|
Demokratizace Portugalska a Rumunska: je možné zkoumat přechody?
Kasper, Petr ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Šušlíková, Lada (oponent)
Ve své práci se pokusím zodpovědět otázku "Je možné studovat přechody k demokracii podle jednotných modelů?" Odpověď budu hledat na případech Rumunska a Portugalska, tedy na dvou státech, ve kterých mělo autoritářství formu personální diktatury a bylo odstraněno bez spolupráce vlády. Mým předpokladem je, že se zkoumání podle jednotného modelu není možné a pokusím se pro toto tvrzení najít důkazy. V práci vycházím z teoretických prací Samuela P. Huntingtona, Vladimíry Dvořákové a Jiřího Kunce, kteří se zabývají typy přechodů k demokracii. Dvořáková a Kunc pak ještě popisují etapami těchto přechodů. Z práce Adama Przeworského využívám náhled na příčiny demokratizace. Pohledem těchto teoretických konceptů budu zkoumat konkrétní případy demokratizace v Rumunsku a Portugalsku. K tomu využiji díla Miroslava Tejchmana, Kurta W. Treptowa a Jiřího Kociana v případě Rumunska a Jana Klímy, Simony Binkové, Zuzany Budinové a Kennetha Maxwella v případě Portugalska.
|
|
|
Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie
Kocian, Jiří ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Rumunský přechod k demokracii po roce 1989 byl ve významné míře determinován formou předchozího režimu. Osobní diktatura Nicolae Ceaușeska a extrémně silný tlak, který byl vyvíjen na opozici, zamezil v Rumunsku existenci významnějších disidentských skupiny, nebo center, které se mohly na svržení jeho moci podílet. V překotných a dosud nejasných událostech prosince 1989 se proto k moci dostala různorodá Fronta národní spásy, do jejíhož čela se postavil Ion Iliescu. Jako bývalý stranický funkcionář odstavený z čelných pozic po neshodách s Ceaușeskem převedl téměř kompletní komunistickou strukturu včetně tajné služby Securitate pod nové vedení. Likvidace minulého režimu proběhla ve skutečnosti likvidací bývalého prezidentského páru a odsouzením několika generálů tajné služby. Iliescu následně koncentroval dostupné mocenské prostředky kolem Fronty národní spásy a na rozdíl od původních prohlášení zdržoval proces demokratizace. Režim, v jehož čele stanul Ion Iliescu, vykazoval ve svých ideových projevech a technologii udržování moci zřetelnou podobnost s obdobím komunistické vlády, přesto fungoval ve formálně demokratickém rámci. Proto se podařilo opozici v roce 1996 převzít moc bez výraznějších konfliktů a plně v intencích ústavní demokracie.
|
|
|
Neúspěch běloruské tranzice: delegativní demokracie?
Rajnišová, Jana ; Koubek, Jiří (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Bakalářská práce "Neúspěch Běloruské tranzice: delegativní demokracie?" se skládá z dvou částí. Ve své první části se práce zabývá tranzicí v Bělorusku za použití teoretického konceptu Samuela Huntingtona, který nabízí ucelenou typologii typů přechodů k demokracii. Při analýze přechodu v Bělorusku se práce zaměřuje na sílu a motivy jednotlivých aktérů. Druhá část se následně zaměřuje na současnou podobu režimu a snaží se analyzovat logiku fungování režimu. Teoretickým rámcem byla zvolena teorie hybridních režimů se zaměřením zejména na teorii delegativní demokracie Guillerma O'Donnella. Klíčová slova Bělorusko, Aliaksandr Lukašenka, přechod k demokracii, hybridní režimy
|
|
|
Občanské fórum ve Slaném
Horáková, Michaela ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Předmětem této práce je vznik, působení a zánik Občanského fóra (OF) ve středočeském městě Slaný. Občanské fórum města Slaného vzniká po generální stávce dne 27. listopadu 1989 v bytě jednoho ze zakladatelů. Další Občanská fóra vznikala spontánně na pracovištích i ve školách. Postupně se sloučili do městského OF. V prvních dnech šlo OF o dialog, kterého se po vzoru z Prahy, domáhali i členové OF ve Slaném po svých poslancích v místním národním výboru. Hlavním cílem práce je tedy objasnění činnosti OF a jeho vliv na dění ve Slaném ve dnech listopadových a dnech následujících. Do Občanského fóra přicházeli a odcházeli lidé různých zájmů, motivací a tužeb. I to ovlivňovalo jeho budoucí směřování a působení na politické scéně ve Slaném. Bez založení OF by se obtížněji vyvíjel tlak na představitele města, aby umožnili přístup ke správě města i nekomunistickým stranám. Jednotlivé strany a hnutí byly izolované, ale díky OF se je podařilo na čas sjednotit a společné úsilí přineslo výsledky. Funkce OF tak byla především informační, koordinační a kontrolní. Strategie, kterou si obě strany (OF i KSČ) zvolily, byl kompromis. Konala se tzv. jednání u kulatého stolu a hledání programové shody, kdy konsensus zahrnuje celou řadu kroků a rozhodnutí. Pro účely analýzy přechodu k demokracii na lokální úrovni, kdy...
|
|
|
Přechod k demokracii v JAR a role OSN
Jarolímová, Lucie ; Lisa, Aleš (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Režim apartheidu představoval oficiální státní ideologii na území Jihoafrické republiky od roku 1948 do roku 1994. Diplomová práce se zabývá problematikou přechodu k demokracii v Jihoafrické republice a především se zaměřuje na to, jakou roli v tomto procesu sehrála Organizace spojených národů. Toto působení lze rozdělit do třech hlavních etap. První etapa bývá datována do období let 1948 až 1966, kdy hlavní roli sehrálo Valné shromáždění. Druhá etapa, která trvala v období let 1967 až 1989, se zaměřovala na mezinárodní kampaň proti apartheidu a přijímání hospodářských sankcí. Poslední etapa probíhající na sklonku 90. let (1990 -- 1994) se vyznačovala rolí OSN coby zprostředkovatele mírových jednání.
|
host ::
RSS.