Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 109 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Didaktické využití invazních dřevin ve výuce na základních školách
Vavřina, Jan ; Chocholoušková, Zdenka (vedoucí práce) ; Hrouda, Lubomír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku invazních dřevin ve výuce na 2. stupni základních škol. Hlavním cílem této práce byla rešerše učebnic přírodopisu na druhém stupni základních škol s důrazem na invazní druhy dřevin. Jako další cíl si autor v práci stanovil zjistit, za využití vhodně sestaveného pretestu, vstupní úroveň znalostí před samotnou výukou tohoto tématu. Následně po absolvování výuky ověřit získané znalosti a porovnat je s těmi vstupními za pomoci stejně sestaveného posttestu. Dalším cílem práce bylo seznámit žáky, prostřednictvím vhodně zvolených vyučovacích metod a forem s tématem invazních dřevin, které rostou v blízkosti jejich bydliště. Žák se seznámí se základními znaky, invazním chováním, mapováním a následnou likvidací vybraného invazního druhu dřeviny. V této práci byla využita metoda dotazování, kdy žáci prostřednictvím pretestů a postestů odpovídají na otázky, jež reflektují informace, které jsou obsaženy v některých učebnicích přírodopisu pro 2. stupeň základních škol. Výsledky ve výzkumné části byly zpracovány do tabulek a údaje v nich zaznamenané byly pro přehlednost zpracovány grafickým způsobem. Výsledky této práce naznačují, že se téma invazních dřevin v některých učebnicích přírodopisu vyskytovalo pouze okrajově. Pokud se téma v učebnici vyskytuje, je ve většině...
Úroveň datové gramotnosti žáků základních škol v kontextu environmentální výchovy
Navrátil, Vlastimil ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Nejedlý, Adam (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na datovou gramotnost a její aplikaci v oblasti environmentální a přírodovědné gramotnosti. Cílem této diplomové práce bylo zmapovat datovou gramotnost v oblasti environmentální výchovy u žáků druhého stupně základní školy. Tento cíl práce byl naplňován prostřednictvím testu, jehož obsahem byla datová analýza, třídění a porovnávání dat a rozhodování na základě předložených dat v kontextu environmentální situace v rámci čtyř úloh v oblasti environmentálního vzdělávání. Bylo zjištěno, že průměrně 68 % žáků dokáže z přiložených map, grafů a tabulek vyčíst správné údaje, 59 % žáků dokáže jednotlivá data mezi sebou správně porovnávat a 60 % žáků dokáže předložená data využívat pro rozhodování v kontextu environmentální situace. KLÍČOVÁ SLOVA Data, datová gramotnost, environmentální gramotnost, informace, přírodopis, přírodověda, žák.
Problematika čištění průmyslových odpadních vod a využití tematiky ve výuce přírodopisu
Rychtecká, Karolína ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tématem diplomové práce je problematika čištění průmyslových vod a využití této tematiky ve výuce přírodopisu na základních školách. Cílem práce je seznámit čtenáře hlouběji průmyslovými odpadními vodami, zjistit, jak danou problematiku vnímá běžná populace konkrétně navrhnout a ověřit v praxi, jak by se tematika dala zapojit do výuky přírodopisu. teoretické a praktické části. Teoretická část práce se věnuje definici průmyslových odpadních vod a jejich složení. Charakterizuje vybrané průmyslové odpadní vody a čistírenské procesy, které se k odstraňování polutantů v průmyslových odp vodách využívají. Okrajově se také dotýká tématu hospodaření s průmyslu. Kapitoly teoretické části také shrnují vliv znečištění odpadních vod ve vztahu k člověku a životnímu prostředí. Dále je součástí práce také část věnovaná l ě čištěním průmyslových odpadních vod. Závěr teoretické části se věnuje výukovým metodám pro zapojení problematiky průmyslových odpadních vod do výuky školách Praktická část se věnuje vlastnímu výzkumu ke zjištění vnímání problematiky čištění odpadních populaci a konkrétním návrhům tematiky do přírodopisu. Do výuky byla navržená do čistírny odpadních vod na dané téma. Závěr práce se věnuje ověření didaktické hry ve výuce přírodopisu na základních školách KLÍČOVÁ SLOVA Odpadní voda, průmyslová odpadní...
Aplikace metody čtenářské gramotnosti při výuce vybraných zástupců obojživelníků na 2. stupni základní školy
Korečková, Valentýna ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Ve své diplomové práci aplikuji metody čtenářské gramotnosti ve výuce přírodopisu se zaměřením na vybrané druhy obojživelníků. Porozumění textu, je předpokladem pro učení se z textu, a je nedílnou součástí porozumění okolního světa i požadavků, které jsou na nás kladeny. To je důvodem, proč využívám multidisciplinární přístup a zařazuji metody čtenářské gramotnosti do výuky obojživelníků v přírodopisu na základní škole. V rámci diplomové práce proběhl výzkum, ve kterém zkoumám, zda žáci s poruchami učení budou zvládat porozumění textu, respektive, zda budou úspěšnější v textu jednodušším doplněném o obrázky a grafy. Dále se zabývám tím, zda výuka s aplikací metody čtenářské gramotnosti zvýší zájem žáků o probírané téma a zda budou tito žáci úspěšnější v ověřování znalostí než žáci, kteří byli vyučováni frontální metodou. Mezi metody, které jsem zvolila k dosáhnutí cílů patří výklad - frontální metoda výuky, výuka s aplikací rozvíjení čtenářské gramotnosti, sestavený test formou dotazníku a polostrukturovaný rozhovor se žáky. Jedná se o smíšený výzkum, kdy kombinuji kvalitativní a kvantitativní postupy výzkumu s terénní realizací na vybrané základní škole. Výzkum je aplikován na dva výzkumné vzorky, skupiny A a B, kdy A je vyučován frontální výukou a B je vyučován za pomoci rozvíjení čtenářské...
Výuka tématu fotosyntéza s využitím prvků badatelsky orientovaného učení
Rapantová, Lenka ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Nejedlý, Adam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výukou fotosyntézy v hodinách přírodopisu na základní škole. Cílem práce bylo ověřit výukový program s prvky badatelsky orientovaného vyučování, zjistit jeho účinnost na míru získaných znalostí u žáků sedmého ročníku druhého stupně základní školy. K výzkumu edukačního efektu byl vytvořen vstupní pre-test zjišťující znalosti žáků z předchozích let. Dále byly analyzovány znalosti získané po uskutečnění laboratorních úloh, které ověřoval analogický post-test. Snahou bylo, aby laboratorní činnost žáky motivovala k zájmu v přírodovědných oborech a zajistila lepší pochopení problematiky fotosyntézy, zejména pak jejích vstupních látek, odpadních látek a produktů. Dalším cílem bylo zjistit, jak žáci po absolvování výukového programu vnímají jeho atraktivitu, hodnotu a užitečnost a jak hodnotí své vynaložené úsilí při tomto typu výuky. Ke zjištění uvedeného bylo využito standardizovaného dotazníkového šetření IMI (Intrinsic Motivation Inventory). V práci jsou podrobně popisovány jednotlivé laboratorní úlohy, které byly součástí výukového programu aplikovaného v hodinách přírodopisu, dále postupy nezbytné pro jejich realizaci a reakce žáků na implementovanou badatelsky orientovanou výuku. Analýzou jednotlivých testů bylo zjištěno, že ačkoliv žáci v úvodu výukového programu...
Čtenářská gramotnost ve výuce přírodopisu na základní škole
Žižková, Pavlína ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na výzkum čtenářské gramotnosti v hodinách přírodopisu na základní škole. V teoretické části je popsána čtenářská gramotnost, její aspekty a rozvoj čtenářské gramotnosti na základní škole, včetně metod rozvíjejících čtenářskou gramotnost. Tato část dále seznamuje s nejnovějšími výsledky z mezinárodních šetření PIRLS 2021, TIMSS 2019 a PISA 2015. Druhá část práce seznamuje s výzkumem čtenářské gramotnosti v přírodopisu u žáků 6. ročníku základní školy, při kterém byly použity třívrstvé úlohy. Výzkumu se zúčastnilo celkem 55 žáků. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je dovednost žáků pracovat s přírodovědným textem. Druhým cílem bylo zjistit, do jaké míry si jsou žáci jisti svými odpověďmi, při práci s přírodovědným textem. V druhé části je dále popsána metodologie výzkumu, výzkumný vzorek a výsledky z empirického šetření. V závěru jsou okomentovány jednotlivé cíle výzkumu a stanoveny postupy, které povedou k většímu rozvoji čtenářské gramotnosti v hodinách přírodopisu. Z výsledků bylo zjištěno, že necelých 80 % žáků z výzkumného vzorku, umí efektivně s přírodovědným textem pracovat a umí v textu hledat potřebné informace. Téměř 66 % žáků měly úlohy vypracovány správně, a navíc si byly svými odpověďmi jisti, čímž potvrdili svou sebedůvěru a také obsahovou a rozumovou znalost....
Analýza vizuálních komponentů v učebnicích přírodopisu pro základní školy v tématu zoologie obratlovců
Šindelářová, Barbora ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vizuálními komponenty v učebnicích přírodopisu pro základní školy, se zaměřením na téma zoologie obratlovců. Cílem práce bylo provést kvantitativní analýzu komponentů v učebnicích přírodopisu pro základní školy se schvalovací doložkou MŠMT a zjistit, do jaké míry se vyskytují různé kombinace vizuálních prvků. Analyzovány byly jednotlivé parametry vizuálních komponentů, jako jsou typ, forma, funkce, úhel či vzdálenost prvků. Metoda kvantitativní analýzy umožnila systematické zhodnocení komponentů v hodnocených učebnicích. Výsledky prokázaly, že většina obrázků v těchto přírodovědných učebnicích je stejná a často se vyskytuje výrazná uniformita. To naznačuje, že vizuální komponenty jsou nedostatečně využívány pro podporu učení. Získané poznatky by tak mohly sloužit jako východisko či podpůrný materiál pro vylepšení vizuálního zpracování učebnic přírodopisu nejen pro základní, ale i střední školy.
Výuka hydrobiologických témat v přírodopise na 2. stupni základních škol ve Středočeském kraji
Mázlová, Kristýna ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou hydrobiologických témat v hodinách přírodopisu na 2. stupni základních škol, a to konkrétně oblastí Středočeského kraje. Cílem mé diplomové práce je čtenáře uvést do problematiky hydrobiologických témat v hodinách přírodopisu a implementovat je do výuky na druhém stupni základních škol. Zjistit, jak se moc využívá praktická výuka na 2. stupni základních škol ve Středočeském kraji a jak žáky hydrobiologická témata baví. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. První teoretická část se zabývá hydrobiologickou teorií, vodním prostředím, jednotlivými zástupci z řad fauny a flóry, kteří se vyskytují ve studované oblasti. Dále pak antropologickou činností, která má vliv na vodní prostředí, a také ochranou vod a jejich biotopů v České republice. V další části se pak práce zabývá charakteristikou Středočeského kraje z pohledu hydrobiologie a vybraných zajímavých míst vhodných k exkurzím. V praktické části byly porovnávány vybrané učebnice přírodopisu nakladatelství Prodos, Taktik, Fraus a Nová škola, hodnocena byla jejich obsahová stránka z pohledu hydrobiologie. Dále bylo zjišťováno, jak se žáci seznamují v hodinách přírodopisu s hydrobiologií, zda je pro ně srozumitelná a jak moc je toto téma baví. Bylo využito online anonymního dotazníku, který byl rozeslán vybraným...
Žákovská percepce vybraných výukových metod v rámci výukového programu na téma sovy
Hašpl, Filip ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na percepce rozdílů mezi frontální a badatelsky orientovanou výukou z perspektivy žáků základní školy. Teoretická část práce poskytuje informace o řádu sovy a teoretickém základu výuky. Je zde popsáno české kurikulum a jeho cíle v oblasti přírodovědného vzdělání. Dále se práce zabývá podrobným popisem transmisivního a konstruktivistického přístupu k výuce a s tím souvisejícími didaktickými prostředky. Zvláštní pozornost je věnována metodám výuky, které jsou předmětem výzkumu v praktické části práce, konkrétně badatelsky orientovanému vyučování (BOV) a frontální výuce. Tato část představuje jejich podstatu, základní pravidla a postupy provedení. Praktická část práce porovnává badatelsky orientované vyučování s frontálním vyučováním z pohledu žáků sedmých tříd základní školy během hodin přírodopisu. Pro výzkum byl použit sebehodnotící reflektivní dotazník. Tato část se nezabývá pouze výsledky výzkumu, ale také samotnou přípravou na hodiny a jejich realizací. Výsledky ukazují, jak žáci vnímají rozdíly mezi badatelsky orientovanou a frontální výukou. Přesněji jaký druh výuky vnímají jako zajímavější, užitečnější a při kterém se domývají, že si lépe rozvíjejí své komunikativní a intelektové dovednosti, konkrétně dovednost spolupráce a zpracování informací.
Srovnání vztahu českých a finských žáků k přírodopisu a jeho výuce
Poneszová, Viktorie ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Práce se zabývá srovnáním vztahu sledovaných českých a finských žáků k přírodopisu a jeho výuce. Zaměřuje se na žáky (n = 373) devátých tříd základních škol z Prahy a Oulu. Hlavním cílem této práce bylo srovnat vztah sledovaných českých a finských žáků k přírodopisu a jeho výuce, resp. zjistit, jak čeští a finští žáci přistupují k přírodopisu, co přispělo k jejich zájmu o přírodopis a jaké způsoby práce v hodinách přírodopisu přispějí k tomu, aby je přírodopis bavil více. Výzkumným nástrojem byl dotazník. Data byla statisticky vyhodnocena a diskutovány v kontextu české literatury a anglicky psaných výzkumů z finského prostředí. Z výsledků vyplývá, že finští žáci mají k přírodopisu kladnější vztah než čeští žáci. Nejpozitivnější vztah mají čeští i finští žáci k tématům přírodopisu, která se zabývají lidským tělem. K zájmu žáků o přírodopis nejvíce přispěl čas strávený v přírodě. Čeští žáci uvítají v hodinách přírodopisu častější exkurze. Finští žáci ocení, budou-li se s nimi učitelé častěji domlouvat na tématech učiva.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 109 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.