|
|
Kontrastivní přístup k výuce češtiny u českých neslyšících
Hudečková, Martina ; Petráňová, Romana (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Práce se zabývá problematikou využití kontrastivního přístupu ve výuce češtiny u českých neslyšících, jeho klady a zápory a především podmínkami a předpoklady jeho využití. V úvodu práce je popsán proces osvojování jazyka u slyšících i neslyšících dětí a nastíněn rozdíl mezi osvojováním prvního jazyka a učením se druhému/cizímu jazyku. V práci jsou dále naznačeny příčiny nízké gramotnosti českých neslyšících a možnosti řešení tohoto problému. Řešením by mohlo být právě zařazení kontrastivního přístupu do výuky. Klíčová slova: neslyšící, výuka češtiny, kontrastivní přístup, osvojování jazyka, učení se jazyku, první jazyk, druhý jazyk, cizí jazyk
|
|
|
Čtecí kompetence nerodilých mluvčích češtiny
Lundáková, Kateřina ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent)
(česky) Předkládáná diplomová práce se zabývá metodikou výuky čtecí kompetence a práce s textem ve vyučování češtiny pro cizince. Na základě soudobé didaktické literatury formulujeme určité pojetí práce se čtením v jazykové třídě, a nabízíme utříděný a komentovaný repertoár cvičení, kterých je možné při rozvíjení dovednosti číst využít. V teoretické části práce komplexně analyzujeme problematiku čtení, jeho dnešní pojetí, přístup k textu a k rozvíjení čtecí kompetence v procesu vyučování. Praktická část práce s názvem Cvičení a aktivity ilustruje, na základě druhů čtení a čtecích strategií popsaných již v části teoreticko-metodologické, na vybraných příkladech cvičení a aktivit problematiku výuky klíčových aspektů čtecí kompetence.
|
|
|
Osvojování gramatických kategorií u dítěte na příkladu substantiv
Hoffmanová, Judita ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Holanová, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osvojováním gramatických kategorií podstatných jmen (pád, číslo, rod) u dítěte ve věku od 2 let a 3 měsíců do věku 2 let a 9 měsíců. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou představeny stěžejní osobnosti psycholingvistiky a teoretické přístupy osvojování jazyka. Je zde vymezena základní terminologie, ontogenetický vývoj řeči a způsob nabývání gramatických kategorií a specifika u jednotlivých jazykových rovin v promluvách dětí. Druhá část je zaměřena prakticky. Na šesti třiceti minutých nahrávkách byly zaznamenány mikrorozhovory dospělého s dítětem, přičemž mezi jednotlivými nahrávkami byl vždy měsíční rozestup. Tyto rozhovory byly transkribovány formou CHAT, tj. ortografickou transkripcí. Přepisy byly následně podrobeny detailní analýze, bylo sledováno užití a vývoj gramatických kategorií substantiv, jejich funkce ve větě a výskyt miniparadigmat. V promluvách sledovaného dítě patřila substantiva od počátku k nejčastěji užívanému slovnímu druhu, v první nahrávce ještě hojně doprovázena interjekcemi. Alespoň jednou byly užity všechny pády, přičemž nejfrekventovanějším pádem ve srovnání s ostatními byl nominativ plurálu a singuláru a akuzativ akuzativ plurálu a singuláru. Při analýze čísla bylo zjištěno, že dítě užívá častěji singulárové formy ve srovnání s...
|
|
|
Rozšiřování slovní zásoby u romských žáků na druhém stupni ZŠ
Kráčmarová, Drahoslava
Práce se zabývá osvojováním slovní zásoby v období pozdějšího jazykového vývoje u žáků druhého stupně základní školy z rozdílného socio-ekonomického a socio-kulturního prostředí. Teoretická část resumuje základní poznatky teoretické stejně jako dosavadní výzkumy empirické, zaměřené zejména na vliv rodinného prostředí jedince na jeho jazykový vývoj. Podává komplexní obraz o dosavadní praxi vzdělávání romských dětí v České republice. Výzkumná část popisuje samostatný výzkum slovní zásoby žáků u vybraných slovních druhů v akvizičním korpusu SKRIPT2015. Na základě komparace textů žáků navštěvujících školy v sociálně vyloučených lokalitách nebo v lokalitách sociálním vyloučením ohrožených s výrazným zastoupením Romů s texty žáků navštěvujících běžné školy vyplývají konkrétní dopady rozdílného socio-ekonomického a socio-kulturního prostředí na psaný projev žáků, stejně jako (ne)účinnost dosavadních podpůrných opatření ze strany vzdělávací instituce. KLÍČOVÁ SLOVA osvojování jazyka, pozdější jazykový vývoj, rozšiřování slovní zásoby, vzdělávání Romů, akviziční korpus, SKRIPT2015
|
|
|
Rozšiřování slovní zásoby u romských žáků na druhém stupni ZŠ
Kráčmarová, Drahoslava
Práce se zabývá osvojováním slovní zásoby v období pozdějšího jazykového vývoje u žáků druhého stupně základní školy z rozdílného socio-ekonomického a socio-kulturního prostředí. Teoretická část resumuje základní poznatky teoretické stejně jako dosavadní výzkumy empirické, zaměřené zejména na vliv rodinného prostředí jedince na jeho jazykový vývoj. Podává komplexní obraz o dosavadní praxi vzdělávání romských dětí v České republice. Výzkumná část popisuje samostatný výzkum slovní zásoby žáků u vybraných slovních druhů v akvizičním korpusu SKRIPT2015. Na základě komparace textů žáků navštěvujících školy v sociálně vyloučených lokalitách nebo v lokalitách sociálním vyloučením ohrožených s výrazným zastoupením Romů s texty žáků navštěvujících běžné školy vyplývají konkrétní dopady rozdílného socio-ekonomického a socio-kulturního prostředí na psaný projev žáků, stejně jako (ne)účinnost dosavadních podpůrných opatření ze strany vzdělávací instituce. KLÍČOVÁ SLOVA osvojování jazyka, pozdější jazykový vývoj, rozšiřování slovní zásoby, vzdělávání Romů, akviziční korpus, SKRIPT2015
|
|
|
Rozšiřování slovní zásoby u romských žáků na druhém stupni ZŠ
Kráčmarová, Drahoslava ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá osvojováním slovní zásoby v období pozdějšího jazykového vývoje u žáků druhého stupně základní školy z rozdílného socio-ekonomického a socio-kulturního prostředí. Teoretická část resumuje základní poznatky teoretické stejně jako dosavadní výzkumy empirické, zaměřené zejména na vliv rodinného prostředí jedince na jeho jazykový vývoj. Podává komplexní obraz o dosavadní praxi vzdělávání romských dětí v České republice. Výzkumná část popisuje samostatný výzkum slovní zásoby žáků u vybraných slovních druhů v akvizičním korpusu SKRIPT2015. Na základě komparace textů žáků navštěvujících školy v sociálně vyloučených lokalitách nebo v lokalitách sociálním vyloučením ohrožených s výrazným zastoupením Romů s texty žáků navštěvujících běžné školy vyplývají konkrétní dopady rozdílného socio-ekonomického a socio-kulturního prostředí na psaný projev žáků, stejně jako (ne)účinnost dosavadních podpůrných opatření ze strany vzdělávací instituce. KLÍČOVÁ SLOVA osvojování jazyka, pozdější jazykový vývoj, rozšiřování slovní zásoby, vzdělávání Romů, akviziční korpus, SKRIPT2015
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.