|
|
Galerie moderního umění Brno
Vrána, Adam ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Králová, Zuzana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo vytvoření jednotlivých stupňů projektové dokumentace – Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provedení stavby na základě studie, zpracované v předmětu AG32. Tématem práce je Galerie moderního umění Brno. Umístění stavby je situováno na Kraví hoře, Veveří, Brno – město. Galerie spolu s objekty kavárny a ateliéry jsou osazeny v parku, který navazuje na park Kraví hory. V okolí stavby se dále nachází hvězdárna, sportoviště, zahrádkářské kolonie, bazén a koupaliště. Stavba je umístěna ve svažitém terénu směrem na jihovýchod. Architektonické řešení vychází z prolnutí cest, které spojují vrcholy pozemku. Ty ohraničují území objektu, na kterém je budova zasazena, galerie doplňuje kavárna. Půdorys galerie je nepravidelný šestiúhelník, o rozměrech 41,23 a 27 m. Obě stavby jsou hmotově netradičně pojaty. Materiálovým řešením je kombinace betonu, oceli a skla. Nosný systém galerie je po obvodu tvořen železobetonovou zdí se zavěšenou cortenovou fasádou a vnitřní nosný systém je skeletový z železobetonových sloupů. Galerie je dvoupodlažní a kavárna jednopodlažní. Vstup do galerie je zdůrazněn prosklenou stěnou. Vnitřek galerie je tvořen proskleným atriem. Střecha je na obou objektech plochá. Fasádu kavárny tvoří z části pohledový beton a z části prosklení.
|
|
|
NOVÝ POLYFUNKČNÍ PAVILON PRO ZOO DVŮR KRÁLOVÉ
Tučková, Markéta ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce předkládá návrh revitalizace a oživení brownfieldové oblasti Zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem vložením objektu polyfunkčního pavilonu. Nový objekt zajistí zahradě platformu pro vzdělávání a osvětovou činnost, reprezentaci. Diplomová práce nastíní řešení další nevyužívané oblasti a její napojení na řešené území.
|
|
|
Kostel Nový Lískovec
Vrlová, Ela ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Čupr, Karel (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zpracování studie z předmětu AG35 do stupně Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provádění stavby. Tématem práce je novostavba kostela na brněnském sídlišti. Konkrétně se jedná o pozemek na Novém Lískovci, který není nijak veřejně využíván. Předmětem zadání bylo situování nových objektů a jejich funkční využití v kontextu se stávajícími stavbami, včetně urbanistických úprav, úpravy stávajících budov, příjezdových komunikací a návrhu komunikací nových. Značnou část práce tvoří revitalizace areálu pro rekreační účely široké veřejnosti, demolice stávajících budov účelově nesouvisejícími s tématem a dále pak stavba nové budovy kostela. Stavební program vychází z individuálního řešení návrhu za respektování obecných požadavků na výstavbu, dekoraci, interiér a provoz kostela a jeho účely. Dispozice a tvarové zpracování objektu jsou řešena jednoduše a prostorně. Kostel je tvořen jedním nadzemním podlažím a přiléhají k němu další potřebné přidružené provozy. Primární snahou v řešení projektu bylo účelově zatraktivnit stávající stav místa a zajistit perspektivní využitelnou budoucnost.
|
|
|
Nová synagoga Česká Lípa
Aulisa, Marco ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Nová synagoga Česká Lípa, která je předmětem této diplomové práce, symbolizuje nový počátek pro židovskou komunitu v České Lípě. Stavba zahrnuje kromě samotné synagogy administrativu židovské obce se soukromou i veřejnou částí a kosher restauraci pro členy židovské obce i širokou veřejnost. Nedílnou součástí synagogy jsou očistné lázně mikve a památník obětí holokaustu. Koncept umístění synagogy a památníku má silné pouto s původními polohami vypálených synagog. Velice důležité pro židovskou obec je šíření osvěty, která zabrání aktuálním dezinformacím a to jak v oblasti židovského náboženství, tak obecně dennodenních tématech skličujících naši společnost. Stavba synagogy se nachází na velice nehostinným území. Je třeba zabránit vniku hluku z přilehlé komunikace a dále se vypořádat s neuceleným urbanistickým okolím. V neposlední řadě je zapotřebí venkovní část objektu udělat tak, aby byla oddělitelná od okolního prostoru, ale zároveň zvala návštěvníky do centra objektu. To je docílené postavením stavby na vyvýšeném podstavci. Hmota objektu je rozdělena do tří základních funkcí a je doplněna o atria, která jednotlivá podlaží vizuálně propojují a podporují přirozenou cirkulaci vzduchu pro lepší ochlazování stavby v letních měsících. Pro dodání přirozenějšího prostředí je objekt doplněn o listnaté stromy. Fasáda objektu je navržena v rastru pilířů, které dodávají stavbě důstojný charakter a zároveň rozbíjí dlouhé prázdné stěny na fasádě. Mezi pilíři se nachází fasádní obklad. Celý fasádní systém je v betonu probarveném do bílého odstínu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kulturně výchovná činnost Okresního vlastivědného muzea v Prachaticích za normalizace
MICKA, Pavel
Práce popisuje, analyzuje obsahy a formy kulturně výchovné činnosti Okresního vlastivědného muzea v Prachaticích. První část vymezuje základní pojmy, mezi které patří normalizace, muzeum a kulturně výchovná činnost jako jedna z funkcí muzea. Zabývá se muzeem jako institucí, jeho dějinným vývojem a postavením v době normalizace. Krátce charakterizuje osvětovou činnost, zejména její vývoj. Ozřejmí výchovnou funkci muzea a formy kulturně výchovné činnosti v dobách normalizace. Druhá část se věnuje podrobné charakteristice Okresního vlastivědného muzea v Prachaticích, je sledován jeho vznik, vývoj, hledány konkrétní podoby v dané době, jeho počátky či proces zestátnění. Následně je popsána skutečně realizovaná kulturně výchovná činnost ve vybraných letech a analyzována v souvislosti s požadavky dobové normativní a metodické literatury.
|
|
|
Nová synagoga Česká Lípa
Aulisa, Marco ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Nová synagoga Česká Lípa, která je předmětem této diplomové práce, symbolizuje nový počátek pro židovskou komunitu v České Lípě. Stavba zahrnuje kromě samotné synagogy administrativu židovské obce se soukromou i veřejnou částí a kosher restauraci pro členy židovské obce i širokou veřejnost. Nedílnou součástí synagogy jsou očistné lázně mikve a památník obětí holokaustu. Koncept umístění synagogy a památníku má silné pouto s původními polohami vypálených synagog. Velice důležité pro židovskou obec je šíření osvěty, která zabrání aktuálním dezinformacím a to jak v oblasti židovského náboženství, tak obecně dennodenních tématech skličujících naši společnost. Stavba synagogy se nachází na velice nehostinným území. Je třeba zabránit vniku hluku z přilehlé komunikace a dále se vypořádat s neuceleným urbanistickým okolím. V neposlední řadě je zapotřebí venkovní část objektu udělat tak, aby byla oddělitelná od okolního prostoru, ale zároveň zvala návštěvníky do centra objektu. To je docílené postavením stavby na vyvýšeném podstavci. Hmota objektu je rozdělena do tří základních funkcí a je doplněna o atria, která jednotlivá podlaží vizuálně propojují a podporují přirozenou cirkulaci vzduchu pro lepší ochlazování stavby v letních měsících. Pro dodání přirozenějšího prostředí je objekt doplněn o listnaté stromy. Fasáda objektu je navržena v rastru pilířů, které dodávají stavbě důstojný charakter a zároveň rozbíjí dlouhé prázdné stěny na fasádě. Mezi pilíři se nachází fasádní obklad. Celý fasádní systém je v betonu probarveném do bílého odstínu.
|
|
|
Ekobabo, raď! aneb Ekoporandeství v České republice
Havlínová, Zuzana ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Kulich, Jiří (oponent)
x Abstrakt Práce se v první části stručně zabývá vznikem a účelem ekoporadenství jako společenské instituce ve světě i na území ČSFR a České republiky. V empirické části popisuje datový soubor, jímž jsou dotazy návštěvníků českých a moravských ekoporaden za jeden rok. Dále podrobně rozebírá a popisuje metodiku a následné provedení klasifikace více než 9 000 dotazů. Výsledná kategorizovaná struktura dotazů je následně několika způsoby detailně analyzována. Výtěžkem analyticko-syntetického procesu jsou poznatky ohledně oblastí zájmu tazatelů v ochraně přírody a krajiny, životního prostředí a v každodenním životě včetně frekvenčního rozvržení. Analýza se snaží odhalit i skutečné motivace tazatelů a jejich bezprostřední subjektivní nebo objektivní popud. Může tedy posloužit jako podklad pro střednědobé koncepce samotných poraden ve zvyšování jejich kompetence i v osvětové činnosti, ale i pro strategicko-politické rozhodování o rozvoji ekoporadenství v ČR obecně. Výsledky ukazují, že ekoporadny slouží jako účinný preventivní nástroj politiky životního prostředí, protože je využívají lidé převážně z ochranářských a ekologických důvodů. Lze proto vyvozovat, že odborné ekoporadenství může vést ke snížení nákladů na likvidaci negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí a být jedním z trvale účinných...
|
|
|
Analýza lidovýchovné spolkové činnosti v českých zemích v období rakousko-uherské monarchie (1848-1914)
Rotkovská, Johana ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Diplomová práce je věnována analýze lidovýchovných spolkových aktivit v českých zemích v období rakousko-uherské monarchie (1848-1914). Česká společnost se rozvíjela v rámci mnohonárodnostní habsburské říše, kterou ve druhé polovině devatenáctého století zachvátil modernizační proces. Myšlenky kapitalismu, industrializace a urbanizace předznamenaly řadu změn v hospodářské, školské, politické a kulturní oblasti. Původně jednotný národně-emancipační osvětový proud se ve druhé polovině 19. století štěpil na jednotlivé lidovýchovné proudy. S postupující profilací osvěty vrcholil centralizační proces. Veškeré kulturní působení bylo sjednoceno na počátku dvacátého století se vznikem Svazu osvětového. Diplomová práce blíže pojednává o aktivitách tělovýchovného a ženského osvětového hnutí a činnosti národních jednot. Následná analýza představuje hlavní charakteristiky předválečné lidovýchovy: komplikované soužití s příslušníky německé národnosti, provázanost kultury s politickými zájmy nebo přejímání zahraničních vzorů. V závěrečné kapitole byla osvěta let 1848-1914 zasazena do kontextu následujícího vývoje v období samostatné Československé republiky, kdy se konstituoval státní lidovýchovný systém. Klíčová slova Vzdělávání dospělých, spolková činnost, rakousko-uherská monarchie, 1848-1914, osvěta, lidová...
|
host ::
RSS.