|
|
Stavební historie rotundy svaté Maří Magdaleny v Přední Kopanině
Chabičovská, Hedvika ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá románským kostelem v Přední Kopanině, která se nyní nachází na území Prahy 6. Věnuje se dějinám Přední Kopaniny a jejímu osídlování od pravěkých časů, od období středověku. A to nejenom z hlediska archeologických nálezů, ale i ze stavebních a písemných zpráv. Krátkým přehledem se dotkne hospodářského vývoje kostela svaté Maří Magdaleny a k ní přiléhající fary, vzniku kostela, jeho úpadku i novému povznesu na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Hlavní kapitola číslo 6 řeší stavební vývoj kostela v devatenáctém a dvacátém století. Vědecký přínos práce spočívá ve stanovení vypovídací hodnoty a autenticitě románského jádra kostela, jak o tom svědčí plánová dokumentace a obrazový materi ál. KLÍČOVÁ SLOVA archeologie, kostel, osidlování, renovace, stavební historie, vývoj.
|
|
|
Odsun Němců ze Šternberka a jeho vliv na šternberské hospodářství
Zajíc, Marek ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Abstrakt/Anotace Tématem této bakalářské práce je vliv odsunu Němců ze Šternberka na tamní hospodářství po roce 1945. Práce se zabývá jednak stavem šternberského hospodářství před odsunem, jednak jeho vývojem po výše uvedeném roce. V práci jsou uvedeny statistické údaje o původním složení obyvatelstva a dále počtu živností a řemesel. Dále jsou představeni největší zaměstnavatelé ve městě i regionu. V jednotlivých kapitolách je rovněž uvedeno, že transformace hospodářství nebyla výhradní záležitostí roku 1945, ale docházelo k ní v různých odvětvích postupně. Prameny, s nimiž jsem při psaní textu pracoval, jsou důkazem toho, že charakter šternberského regionu byl ještě několik desítek let nazpět úplně jiným než dnes. Prostřednictvím archivních materiálů uložených v současnosti v Olomouci lze vytvořit ucelený obraz toho, jak probíhal odsun šternberských Němců na konci druhé světové války. Z části vybraných zdrojů je rovněž patrné, že Šternberk a severomoravský region byl následně osidlován rovněž repatrianty. Cílem této práce je seznámit veřejnost s dochovanými prameny, které poskytují náhled do tehdejšího dění v severomoravském regionu.
|
|
|
Ekonomicko-sociální důsledky odsunu německého obyvatelstva na oblast jižních Čech v letech 1945-1955
Jiřík, Jan ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Odsun německých obyvatel je historicky největším transferem, který se udál na území České republiky. Tato bakalářská práce zkoumá ekonomické a sociální důsledky transferu v letech 1945 - 1955, se zaměřením na jižní Čechy. Hlavním cílem práce je konkretizovat a zhodnotit sociální a ekonomické důsledky. V teoretické části je popsán vývoj česko-německého soužití od období první republiky, včetně schválení, průběhu a vyčíslení odsunu, který jej zakončil. Analytická část hodnotí sociální dopady na příkladu osídlování vybraných obcí, ekonomické na případové studii vybraných podniků, se zaměřením na stav zaměstnanců. Stanovenený osídlovací cíl byl v období 1945-1955 splněn pouze u okresních měst a obce Větřní, v měnších obcích v pohraničí nikoliv. U zkoumaných podniků se odsuny projevily snížením počtu zaměstnanců, avšak důsledky měly jiné vyústění, vzhledem k rozdílnému řešení situace.
|
|
|
Migrace slovenských Romů do Karlových Varů po roce 1945 (případová studie - usídlování rodu Bílých a Sivákových v Karlových Varech v letech 1945 - 1952)
Hlaváčová, Veronika ; Sadílková, Helena (vedoucí práce) ; Kubaník, Pavel (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám poválečnou migrací Romů ze Slovenska do českých zemí, a to na příkladu migrace mé rodiny, která se v druhé polovině čtyřicátých let usadila v pohraničním městě Karlovy Vary. Po vysvětlení použitých metod a jejich úskalí, v práci sleduji samotnou migraci konkrétních rodin do českých zemí včetně pobytu ve dvou dočasných migračních lokalitách (Praha, Plzeň), návratů do domácího slovenského prostředí a odchodu do Karlových Varů. Sledovaná migrace se odehrávala v širším časovém rozpětí od roku 1945 do konce čtyřicátých let, kdy se rodina Sivákových a Bílých usadila v Karlových Varech natrvalo. Případová studie má za cíl objasnit důvody, které sledované rodiny vedly k odchodu ze Slovenska, zmapovat, jak probíhal celý proces migrace, které faktory je během migrace ovlivňovaly a jaké důvody je přiměly se na stálo usadit v Čechách. Díky této práci jsem mohla nastínit jeden z možných způsobů, jak se odehrávala poválečná migrace Romů ze Slovenska do českých zemí v prvních těsně poválečných letech.
|
|
|
Stavební historie rotundy svaté Maří Magdaleny v Přední Kopanině
Chabičovská, Hedvika ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá románským kostelem v Přední Kopanině, která se nyní nachází na území Prahy 6. Věnuje se dějinám Přední Kopaniny a jejímu osídlování od pravěkých časů, od období středověku. A to nejenom z hlediska archeologických nálezů, ale i ze stavebních a písemných zpráv. Krátkým přehledem se dotkne hospodářského vývoje kostela svaté Maří Magdaleny a k ní přiléhající fary, vzniku kostela, jeho úpadku i novému povznesu na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Hlavní kapitola číslo 6 řeší stavební vývoj kostela v devatenáctém a dvacátém století. Vědecký přínos práce spočívá ve stanovení vypovídací hodnoty a autenticitě románského jádra kostela, jak o tom svědčí plánová dokumentace a obrazový materi ál. KLÍČOVÁ SLOVA archeologie, kostel, osidlování, renovace, stavební historie, vývoj.
|
|
|
Sudety v proměnách času - stav občanské společnosti v Sudetech (obec Mařenice)
Krsová, Barbora ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá stavem občanské společnosti v Sudetech. Problematika společnosti žijící v pohraničích je zkoumána v kontextu dějinných událostí a s tím souvisejícími politickými, kulturními a sociálními proměnami. Teoretická východiska práce se zaměřují jednak na vymezení problematiky Sudet, jednak na uchopení myšlenkových tradic konceptu občanské společnosti, na jejichž základě jsou odvozeny současné definice občanské společnosti a její další předpoklady. První část teoretické práce mapuje vývoj občanského sektoru a význam spolkového života v kontextu českých dějinných událostí, druhý směr představuje vývoj česko-německého soužití s důrazem na meziválečné události a poválečný vývoj. Praktická část, jež v sobě nese stěžejní část terénního výzkumu, je založena na rozhovorech s místními rodáky, nově přistěhovalými obyvateli a chalupáři. Součástí práce je představení nevládních neziskových organizací působících v dané lokalitě, které jsou důležitým ukazatelem stavu občanské společnosti. Závěr práce předkládá výsledky analýzy rozhovorů, jež mají vypovídající hodnotu o stavu dnešní občanské společnosti v Sudetech. Klíčová slova Občanská společnost, Sudety, osidlování, pohraničí, česko-německé soužití, spolková činnost
|
|
| |
|
|
Počátky českého vzdělávání v Malontech
ŠLECHTOVÁ, Václava
Hlavním tématem předkládané bakalářské práce je přiblížení a objasnění počátků vzdělávání v Malontech. Úvodní část této práce tvoří tři podkapitoly, které sdělují, kde se nachází obec a vypovídají o její historii a současnosti. Taktéž je v práci popsán a srovnáván průběh vzdělávání v poválečných letech až do současnosti, který je rozčleněn do třech částí osvobození - okupace, okupace - revoluce, revoluce - současnost. V druhé kapitole je pro upřesnění také podkapitola, jež pojednává o školství obecně po roce 1945 v celé zemi a také podkapitola, která hovoří o historii školy. K práci jsou přiložené také tři přílohy. V příloze I. je zaznamenán přepis rozhovoru s pamětníkem V. Havelcem a jeho stručný životopis. II. příloha poskytuje k nahlédnutí fotografie budovy školy v průběhu let a ve III. příloze je možné prohlédnout fotokopie korespondencí školy.
|
host ::
RSS.