|
|
Aktuální otázky znalecké činnosti
Škoch, Petr ; Bradáč, Albert (oponent) ; Telec, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá obecnými problémy současného českého znaleckého prostředí z pohledu řadových znalců. Práce je zaměřena na kritický rozbor znalecké činnosti se zřetelem zejména na otázky odměň, termínů vyplacení znalečného, odbornosti, jmenování a odvolání znalce a součinnosti znalce se státními orgány. Problematika je řešena formou reakcí znalců na jednotlivé konkrétní body, které jsou nejdříve vyhodnoceny a poté jsou na každou z nich navrhnuta možná řešení. Na konci práce jsou statisticky shrnuty všechny problémy do grafu a vybrány z nich ty nejpalčivější.
|
|
|
Odvolání v trestním řízení
Pícha, Lukáš ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
ODVOLÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ Abstrakt Tato diplomová práce rozebírá právní úpravu odvolání v trestním řízení. Úvod přibližuje motivaci autora pro zvolení právě tohoto tématu, dále jsou zde vytyčeny základní cíle práce. Hlavním záměrem autora bylo důkladně rozebrat platnou právní úpravu institutu odvolání, přičemž cílem bylo učinit komplexní rozbor. Za tímto účelem autor postupně rozebírá zařazení institutu odvolání do systému opravných prostředků, základní zásady opravného řízení, jakož i vývoj odvolání na území České republiky. Dílčím cílem práce bylo uvést problematické otázky související s odvoláním, polemizovat nad nimi a navrhnout jejich řešení de lege ferenda. V této souvislosti jsou rovněž uvedeny názory předních odborníků včetně klíčových soudních rozhodnutí. Konečně bylo cílem porovnat právní úpravu odvolání se zahraničními právními úpravami, kdy se autor rozhodl pro porovnání institutu odvolání s úpravou v německém a slovenském právním řádu. První kapitola práce se tak věnuje obecné charakteristice opravných prostředků v trestním řízení. Autor se postupně vyjadřuje k podstatě a účelu opravného řízení a pokračuje zařazením institutu odvolání do systému opravných prostředků. Další dvě kapitoly navazují na úvodní část práce, jelikož cílem bylo obecně představit čtenáři odvolání tak, aby se v této...
|
|
|
Odvolání v trestním řízení
Staněk, David ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
ODVOLÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ Cílem předkládané diplomové práce je zanalyzovat právní úpravu odvolaní trestním řízení a obecně problematiku tohoto řádného opravného prostředku. Autor si dává za úkol podat čtenáři informaci o historické genezi institutu odvolání od ranného až do přijetí současného trestního řádu s přihlédnutím k nejvýznamnějším novelám tohoto zákona. Zasadit vnitrostátní úpravu do kontextu mezinárodního práva zakotvení práva na odvolání v trestním řízení v mezinárodních smlouvách. Vyložit odvolání jakožto řádného opravného prostředku z teoretického tedy opravný prostředek charakterizovat, porovnat s ostatními opravnými prostředky trestním řádu a přiblížit základní a specifické principy, které na právní úpravu odvolání dopadají. Ve stěžejní kapitole je kriticky rozebrána recentní úprava odvolání v trestním řádu. Autor se postupně zabývá přípustností a účinky odvolání, všemi osobami, jež jsou oprávněné k podání odvolání, lhůtou, místem a způsobem jeho podání uvedením praktických příkladů, vzdáním se práva na odvolání a zpětvzetím odvolání, obsahovými náležitostmi odvolání a možnými úskalími v praxi, činností soudu prvního stupně po podání odvolání a v neposlední řadě řízením u odvolacího soudu a zákonnými mantinely jeho rozhodování, a to vše s kritickými názory autora, odborníků trestněprávní...
|
|
| |
|
|
Politická odpovědnost přímo volených prezidentů
Brabec, Dušan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Kontroverzní výkon úřadu hlavy státu prvním českým přímo voleným prezidentem Milošem Zemanem v průběhu jeho prvního funkčního období vybízí k zamyšlení, zdali by český prezident neměl být z výkonu své funkce politicky odpovědný. Politická bezúhonnost a neodpovědnost umožňuje českému prezidentovi napínat rozsah ústavních pravomocí přiřčených hlavě státu a balancovat na jejich pomyslné hraně. Absence mechanismů, na jejichž základě by mohl být úřadující prezident odvolán ze své funkce jenom nahrává extenzivnímu výkladu ústavních pravomocí, kterými disponuje česká hlava státu. Diplomová práce se proto pokusí představit mechanismy a okolnosti, díky kterým byli odvolávání úřadující prezidenti (či guvernér) vybraných států - konkrétně Litvy, Rumunska a Kalifornie. Cílem práce bude posoudit, za jakých okolností by bylo vhodné uvažovat o zavedení obdobných mechanismů sloužících k vyvozování politické odpovědnosti přímo volené hlavy státu v českém prostředí a analyzovat zkoumané nástroje sloužící k odvolávání prezidentů, které již byly odzkoušeny v praxi.
|
|
|
Přímá demokracie na komunální úrovni v České republice
Stejskalová, Eva ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé Cílem předložené diplomové práce je zanalyzovat téma přímé demokracie v České republice, a to se zaměřením na lokální úroveň vládnutí. Právě možnosti bezprostředního zapojení občanů do správy obcí a tedy doplnění současného reprezentativního modelu jsou v posledních letech předmětem nejen odborných diskusí. Po úvodním slovu je práce strukturována do 5 kapitol, které jsou pro přehlednost dále členěny na podkapitoly. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky i návrhy autorky týkající se možných budoucích podob místní přímé demokracie. Úvodní kapitola představuje přímou demokracii z teoretického hlediska a její základní vymezení oproti demokracii zastupitelské. Dále obsahuje definici pěti nejuznávanějších forem přímé demokracie, jimiž jsou referendum, plebiscit, lidová iniciativa, petice a odvolání. Další dvě kapitoly se již zaměřují na situaci v České republice, a to nejprve obecně a následně s důrazem na komunální scénu. Snahy o zakotvení jednotlivých forem lze s různými výsledky spatřovat již od roku 1918, přičemž nové možnosti se objevily též se vstupem ČR do nadnárodních společenství. Stěžejním institutem ovšem stále zůstává místní referendum, jehož charakteristika popsaná v práci kopíruje systematiku zákona. Je s podivem, že v současné době nejsou dostupná přesná data o vyhlášených místních...
|
|
|
Odvolání v civilním procesu
Vaníčková, Zuzana ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Zoulík, František (oponent)
Zásada přezkumu soudních rozhodnutí platí ve všech demokratických právních řádech. Přezkoumávání jejich správnosti se realizuje prostřednictvím opravných prostředků, které mají být zárukou ochrany práv a oprávněných zájmů účastníků řízení; jsou nástrojem k zajištění práva na spravedlivý proces, jenž je zpravidla garantováno na ústavní i mezinárodní úrovni. Právo rozlišuje opravné prostředky řádné a mimořádné. Práce pojednává o právní úpravě odvolání v civilním procesu, které je v tuzemské úpravě jediným řádným opravným prostředkem. Odvolání je výrazem zásady dispoziční. Je založeno na apelačním systému, proto odvolatel může namítat jak vady právní, tak vady skutkové. Práce je členěna do třinácti kapitol. Úvodní část je věnována historickému vývoji a systematice odvolání. Zbývající části práce jsou věnovány platné právní úpravě odvolání v českém právním řádu, popř. úvahám nad možnou proměnou de lege ferenda. Zvláštní pozornost je věnována zavedení principu neúplné apelace. V práci je představena též nová koncepce koncentrace řízení, kterou zavedla novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 7/2009 Sb. s účinností od 1.7.2009. Novela posunula koncentraci řízení již ke skončení přípravného jednání, popř. prvního jednání ve věci (resp. do uplynutí lhůt soudem poskytnutých). Práce vychází...
|
|
|
Základní principy a zásady římského procesu
Škeříková, Jana ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Blaho, Peter (oponent) ; Židlická, Michaela (oponent)
Moje doktorská disertační práce se zaměřuje na základní principy a zásady římského procesního práva. Během psaní práce jsem zjistila, že oba výrazy jsou si velmi podobné. Jeden z hlavních bodů mé práce se věnuje římskému republikánskému ústavnímu systému a jeho normám, včetně normy nejdůležitější, kterou je Zákoník dvanácti desek. Dále se zaměřuji na justiniánskou kodifikaci římského práva. Velmi důležitými prameny jsou antická literatura, spisy významných právníků a různé typy administrativním dokumentů. Velkou inspiraci je také možné najít v mnoha evropských muzeích. Konkrétně se zaměřuji na zásadu ekvity, dobré víry, nutné obrany, věci rozhodnuté, odvolání, finanční částku v rozsudku a zásadu volného hodnocení důkazů. Poslední kapitola se přehledně věnuje dalším principům. Důležité je však také zmínit, že různé typy procesního řízení mají své odlišnosti. A proto jsem se také věnovala popisu jejich odlišností ve vztahu k jednotlivým principům. Moje práce pojednává o sedmi základních principech s tím, že nejdůležitějším z nich je princip ekvity. Práce zřetelně dokazuje, že tento princip je společný všem oblastem římského práva. Snažila jsem se vysvětlit základní principy římského procesního práva vysvětlit je na konkrétních příkladech. Jak se přímo vztahují k právu současnému tak, jak jej známe...
|
|
|
Odvolání v trestním řízení
Dvořáková, Radka ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Odvolání v trestním řízení Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá odvoláním v trestním řízení. Cílem diplomové práce bylo zejména zanalyzovat současnou platnou právní úpravu odvolání a rozebrat problematické oblasti tohoto institutu pohledem odborníků z oboru trestního práva, když práce nabízí jejich rozdílné názory na zásadní otázky spojené s odvoláním. Tyto otázky se týkají zejména fungování tohoto institutu v praxi, jeho efektivity, hospodárnosti a účelnosti, a také zhodnocení principů, na kterých je odvolání vybudováno s úvahami de lege ferenda. Pro zorientování se v tomto trestněprávním institutu práce nejprve mapuje vývoj odvolání v trestním řízení během 2. poloviny 20. století a v 21. století, kdy postupně nabyly účinnosti tři trestní řády a zásadní novely, v nichž se úprava odvolání někdy i zásadně proměnila až do současné podoby. Pro seznámení se s podstatou fungování tohoto institutu práce dále představuje základní principy a zásady, které se v odvolacím řízení uplatňují. Diplomová práce dále čtenáři představuje platnou právní úpravu odvolání, když se věnuje jeho podstatě, charakteristice a základním vlastnostem, rozebírá předmět, obsah a důvody odvolání, možnosti jeho vzdání se či zpětvzetí, zabývá se okruhem osob, které jsou oprávněny odvolání podat, a postupem soudu prvního stupně jak před...
|
|
|
Systémy opravných prostředků
Musilová, Markéta ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Silvia (oponent)
Téma diplomové práce Systémy opravných prostředků Abstrakt Diplomová práce pojednává o problematice opravných systémů a na nich postavených opravných prostředků v české právním řádu. Cílem této práce bylo popsat jednotlivé aspekty apelačního, kasačního a revizního opravného systému na současné úpravě. Práce také obsahuje charakteristiku jednotlivých systémů z teoretického hlediska a uplatnění zásad těchto systémů na úpravě opravných prostředků. Diplomová práce se skládá kromě úvodu a závěru ze sedmi kapitol. První kapitola je obecným úvodem do opravného řízení. Vysvětluje pojem opravného systému a popisuje obecné znaky, podle nichž jsou jednotlivé systémy rozděleny. Druhá kapitola charakterizuje jednotlivé opravné systémy. Kapitola se dále dělí do tří částí. Nejprve je charakterizován apelační systém, který je dělen na apelační systém úplný a neúplný, poté kasační systém, a nakonec revizní systém. Třetí kapitola je věnována opravným prostředkům v naší právní úpravě. Opravné prostředky jsou charakterizovány a dále je pojednáno o jednotlivých řízeních v rámci aktuální právní úpravy. Tato kapitola má dvě části. První je o řádném opravné prostředku - odvolání. Druhá je o mimořádných opravných prostředcích - dovolání, žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na historický...
|
host ::
RSS.