|
| |
|
|
Deeskalační jaderný úder ve vojenské strategii Ruské federace
Karel, Karel ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá konceptem deeskalačního jaderného úderu ve strategii Ruské federace. Ruská federace si na rozdíl od Spojených států amerických zachovala část svého nestrategického jaderného arsenálu. V poslední dekádě jej navíc modernizovala. Podstatou deeskalačního úderu má být nasazení právě nestrategické jaderné zbraně nižší mohutnosti, a to i v rané fázi ozbrojeného konfliktu. Tím může být docíleno ukončení konfliktu za výhodnějších podmínek pro Rusko. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda je deeskalační úder skutečně součástí ruské strategie. K zodpovězení otázky je deeskalační úder zasazen do teoretického rámce omezené jaderné války a eskalace. V praktické části jsou prozkoumány ruské strategické dokumenty a střely schopné dopravit na cíl jaderné zbraně nižší mohutnosti. Na základě zkoumání dokumentů jsem došel k závěru, že ačkoliv dokumenty deeskalační úder nezmiňují, obsahují agresivní jadernou signalizaci. Dále z dokumentů vyplývá, že práh pro nasazení jaderných zbraní Rusko nastavilo velmi nízko. Ruská federace disponuje širokou škálou balistických střel a střel s plochou drahou letu, které jsou schopné dopravit jadernou munici na bojiště. Některé z těchto zbraní jsou sice starší, ale část arsenálu byla modernizována a je schopná obstát na moderním bojišti. Z provedeného...
|
|
|
Rakety a radary jako bezpečnostní dilema: případ třetího pilíře americké protiraketové obrany ve střední Evropě
Kantor, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce)
Rigorózní práce se zabývá někdejším plánem Bushovy administrativy na vybudování tzv. třetího pilíře americké protiraketové obrany v Polsku a v ČR. Na tomto tématu je demonstrována hodnota několika stěžejních konceptů (neo)realistické teorie mezinárodních vztahů. Konkrétně jsou analyzovány typy a fungování bezpečnostních dilemat vyvolaných Bushovým plánem ve vztazích USA-Rusko, USA-Írán a USA-ČR/Polsko. Rigorózní práce dále ilustruje význam souvisejících modalit odstrašení a ukazuje, které státy a jak vyvažovaly USA. Pozornost je věnována i otázce, zda za plánem třetího pilíře stála defenzivně realistická snaha o bezpečnost nebo spíše ofenzivně realistické úsilí o moc a zisk na úkor druhých.
|
|
|
Nuclear latency and the problem of deterrence
Pažitný, Tomáš ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Bc. Tomáš Pažitný Nukleární latence a otázka odstrašení 2020 Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je objasnit reálný vliv latentního nukleárního odstrašení na rozhodnutí upustit od konfliktu. Diplomová práce využívá celou škálu konceptů včetně latentního nukleárního odstrašení, tak, jak je formulováno Matthew Fuhrmannem, aby zjistila, který z těchto faktorů hraje rozhodující roli v odrazení jedné země od útoku na zemi druhou. Vliv jednotlivých konceptů je zkoumán na příkladu dvou historických případových studií, které tvoří hlavní část diplomové práce. První případová studie představuje dvě krize, které se odehrály v 80. letech mezi Pákistánem jako latentním nukleárním státem a Indií jako vyzyvatelem, který byl nakonec od útoku odrazen. Druhá případová studie se věnuje krizi z roku 1965 mezi Pákistánem jako vyzyvatelem a Indií jako latentním nukleárním státem. Tato krize, která nakonec vyústila ve válku, funguje jako kontrolní případová studie. Analýza obou těchto případů odhaluje cenné zjištění ohledně role latentního nukleárního odstrašení a nukleární latence obecně. V rozporu s tím, v co věří zastánci tohoto odstrašení beze zbraní, latentní nukleární odstrašení nebylo hlavní faktorem při zvažování útoku na latentní nukleární stát. Závěry diplomové práce ukazují, že spíše jiné vojenské a nevojenské...
|
|
|
Efektivní působení práva ve společnosti v behaviorální perspektivě
Bartošová, Iveta ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Práce se věnuje zkoumání efektivního působení práva ve společnosti. Nejprve ve druhé kapitole stručně shrnuje základní koncepty efektivity práva v teorii práva, sociologii práva a právní filosofii a v krátkosti představuje současnou situaci vyhodnocování efektivity zákonů v české legislativním procesu. Dále vybízí k vyzkoušení psychoterapeutického rozhovoru Benjamina Sellse s Právem k prozkoumání vlastních představ o právu a společnosti. Následně jsou postupně ve třech kapitolách představeny tři základní představy (koncepty) o lidské přirozenosti (antropologický pesimismus, realismus a optimismus). Tyto představy ovlivňují naši vědomou nebo nevědomou volbu nástrojů, které používáme k zajištění efektivity práva. Antropologický pesimismus si typicky volí kontrolu a odstrašení. Antropologický realismus využívá kontrolu a odstrašení cíleně na subjekty, na které nestačí nesilové nástroje - důvěra a respekt. Tyto nástroje - odstrašení, kontrola, důvěra a respekt - jsou následně rozebrány. Předmětem zkoumání jsou především mechanismy působení těchto nástrojů z hlediska reálného lidského chování a reakcí, pomocí výzkumů a experimentů převážně z oblasti sociální psychologie provedených zejména v USA v posledním zhruba půl století. Uvažována jsou také rizika a nepříznivé vedlejší efekty odstrašení a...
|
|
|
Proč státy vyrábí jaderné zbraně? Aplikace Saganova teoretického konceptu na případ Státu Izrael
Čermáková, Kamila ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Rigorózní práce se podrobně zabývá historickým vývojem jaderného programu Státu Izrael od roku 1948 do současnosti a zkoumá motivy, které vedly k rozhodnutí jaderné zbraně získat či jejich arzenál rozvíjet. Nalezené motivy jsou srovnány s teorií Scotta Sagana, který navrhl tři modely ke klasifikaci motivů pro zisk jaderných zbraní. Bezpečnostní model vychází z vlivu jaderných zbraní na posílení bezpečnosti státu, vnitropolitický model vidí jaderné zbraně jako nástroj pro politické zisky a normativní model zdůrazňuje jejich symbolickou hodnotu. V práci vycházím z teze, že mohou být nalezeny i jiné motivy, než které odpovídají modelům Scotta Sagana, či motivy ze dvou nebo více modelů, což by pro platnost Saganovy teorie představovalo výzvu, na jejímž základě by bylo možné navrhnout podněty pro další výzkum. Pro identifikaci nezávislých proměnných, neboli motivů pro izraelský jaderný program, je použita metoda rozbor procesu (process tracing), v jejímž rámci definuji kritické momenty vývoje programu, ze kterých motivy pro zisk jaderných zbraní vychází. V práci se zabývám i izraelskou politikou strategické neurčitosti spočívající v naprosté mlčenlivosti oficiálních zdrojů ohledně jaderného programu, která umožnila zmírnit negativní následky nuklearizace Blízkého východu.
|
|
|
Proč státy vyrábí jaderné zbraně? Aplikace Saganova teoretického konceptu na případ Státu Izrael
Čermáková, Kamila ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Diplomová práce se podrobně zabývá historickým vývojem jaderného programu Státu Izrael od roku 1948 do současnosti a zkoumá motivy, které vedly k rozhodnutí jaderné zbraně získat či jejich arzenál rozvíjet. Nalezené motivy jsou srovnány s teorií Scotta Sagana, který navrhl tři modely ke klasifikaci motivů pro zisk jaderných zbraní. Bezpečnostní model vychází z vlivu jaderných zbraní na posílení bezpečnosti státu, vnitropolitický model vidí jaderné zbraně jako nástroj pro politické zisky a normativní model zdůrazňuje jejich symbolickou hodnotu. V práci vycházím z teze, že mohou být nalezeny i jiné motivy, než které odpovídají modelům Scotta Sagana, či motivy ze dvou nebo více modelů, což by pro platnost Saganovy teorie představovalo výzvu, na jejímž základě by bylo možné navrhnout podněty pro další výzkum. Pro identifikaci nezávislých proměnných, neboli motivů pro izraelský jaderný program, je použita metoda rozbor procesu (process tracing), v jejímž rámci definuji kritické momenty vývoje programu, ze kterých motivy pro zisk jaderných zbraní vychází. V práci se zabývám i izraelskou politikou strategické neurčitosti spočívající v naprosté mlčenlivosti oficiálních zdrojů ohledně jaderného programu, která umožnila zmírnit negativní následky nuklearizace Blízkého východu.
|
|
| |
|
|
Rakety a radary jako bezpečnostní dilema: případ třetího pilíře americké protiraketové obrany ve střední Evropě
Kantor, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce)
Rigorózní práce se zabývá někdejším plánem Bushovy administrativy na vybudování tzv. třetího pilíře americké protiraketové obrany v Polsku a v ČR. Na tomto tématu je demonstrována hodnota několika stěžejních konceptů (neo)realistické teorie mezinárodních vztahů. Konkrétně jsou analyzovány typy a fungování bezpečnostních dilemat vyvolaných Bushovým plánem ve vztazích USA-Rusko, USA-Írán a USA-ČR/Polsko. Rigorózní práce dále ilustruje význam souvisejících modalit odstrašení a ukazuje, které státy a jak vyvažovaly USA. Pozornost je věnována i otázce, zda za plánem třetího pilíře stála defenzivně realistická snaha o bezpečnost nebo spíše ofenzivně realistické úsilí o moc a zisk na úkor druhých.
|
|
|
Role atomové bomby v zahraniční politice Spojených států amerických v době korejské války
Štěpánková, Jitka ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Atomová bomba velmi výrazně ovlivnila mezinárodněpolitickou situaci po konci druhé světové války. Stala se nejen účinnou vojenskou zbraní, ale jak doufali američtí státníci, mohla Spojeným státům rovněž přinést politické a diplomatické výhody. Atomovou zbraň chtěli využít k vymáhání ústupků na Sovětském svazu a také jako prostředek k odstrašení nepřítele. Tato práce se soustředí na posouzení skutečné role atomové bomby v prvním "horkém" konfliktu studené války - v korejské válce. Podle amerických vojenských stratégů měla bomba sehrát ve válečných plánech důležitou roli, ovšem v případě omezené války, jakou se korejský konflikt nakonec stal, jejich koncepty nebyly použitelné a jaderná zbraň v něm nenašla z nejrůznějších důvodů bojové uplatnění. Atomové bomby bylo tak v korejské válce použito nikoliv jako vojenské zbraně, ale jako politického prostředku. Například prezident Eisenhower a jeho ministr zahraničí John F. Dulles pevně věřili, že právě díky jejich atomovým hrozbám došlo v Koreji v roce 1953 k uzavření příměří. Prostřednictvím analýzy jednotlivých kroků amerických politiků a teoretických studií zkoumajících odstrašující účinek jaderných zbraní lze ale dojít k závěru, že hrozba atomovými zbraněmi nesehrála z hlediska ukončení korejské války tak důležitou roli, jakou jí někteří američtí státníci připisují.
|
host ::
RSS.