|
|
Jak přiblížit dětem předškolního věku odlišnosti v rodinách prostřednictvím dramatické výchovy
Sadílková, Kristýna ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Sobková, Ivana (oponent)
V bakalářské práci se zaměřuji, jak přiblížit dětem předškolního věku odlišnosti v rodinách prostřednictvím dramatické výchovy. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje charakteristiku předškolního věku, konkrétně psychický vývoj, sociální a emoční vývoj a rozvoj vnímání. Dále charakteristiku rodin dle několik autorů, základní funkce a typy rodin dle hledisek. Samostatnou kapitolu poté věnuji náhradní rodinné péči a jejím formám. Následuje popis dramatické výchovy, cílů dramatické výchovy, metod a technik dramatické výchovy, zvolené vhodné metody a techniky pro děti v mateřské škole a osobnost učitele dramatické výchovy v MŠ. Praktická část je zaměřená na akční výzkum v podobě pěti různých lekcí dramatické výchovy na téma rodina a jejich odlišnosti, kterým předchází rozhovor s dětmi na dané téma a též zakončuje. Pomocí kterých zjišťuji, co děti vědí o tématu rodina a o odlišnosti v rodinách. Dalším cílem je zjistit, jak lze přiblížit dětem odlišnosti v rodinách prostřednictvím metod a technik dramatické výchovy. Dotazníkovým šetřením a rozhovorem s osmi vybranými respondenty zjišťuji, jak často a jakým způsobem paní učitelky v mateřských školách pracují s tématem rodina a jaké typy rodin dětem vštěpují a jaké naopak ne. V praktické části též krátce...
|
|
| |
|
|
Liliputáni. Reprezentace tělesné "odlišnosti" v tradici pražských "přehlídek lidských kuriozit" 1820-1940.
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
V předkládané práci jsem se zaměřil na reprezentace tělesné "odlišnosti" v pražské tradici "přehlídek lidských kuriozit", konkrétně na vystavování tzv. "liliputánů", které se těšilo mimořádné popularitě veřejnosti od počátku 19. století až do čtyřicátých let století následujícího. V úvodních kapitolách představuji pražské "přehlídky lidských kuriozit" jakožto specifickou sociální praxi a snažím se je zasadit do mezinárodního kontextu kultury freakshow v Evropě a Spojených státech. Ve druhé části práce se tyto přehlídky pokouším kriticky interpretovat, přičemž vycházím z teoretických pozic disability studies. Tělesnou "odlišnost" chápu jako diferenční kategorii, která vzniká křížením dobově relevantních ideologií, podílí se na utváření dobových kolektivních a individuálních identit a přispívá k nerovnému mocenskému uspořádání společnosti. V průběhu práce se soustředím na dis/kontinuity v imaginaci "odlišného" těla a snažím se pojmenovat specifika vystavování "liliputánů" v českém kontextu. Klíčová slova: 19. století, tělo, reprezentace, tělesná odlišnost, abnormalita, ideologie 1
|
|
|
Myšlenkový svět mladé inteligence: intimita, rovnost a odlišnost ve střední Evropě 1956-1968
Nebřenský, Zdeněk ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent) ; Pažout, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá myšlením, mentalitou, představami a názory vysokoškolských studentů. Zkoumá polemiky a kontroverze, které v oficiálním diskurzu doprovázely požadavky studující mládeže na větší prostor pro autonomní činnost. V centru stojí přitom otázka, do jaké míry tyto diskuse a názorové spory souvisely s proměnou panství ve středoevropské diktatuře ve druhé polovině dvacátého století. Jako příklad skupiny mladé inteligence byli vybráni aktivisté svazáckých a studentských organizací na vysokých školách ve Varšavě, Praze a Bratislavě. Práce je rozdělena do tří částí. První část zkoumá studentské představy o intimitě, věnuje se především diskusím kolem problémů spojených se sexualitou mládeže, studentským manželstvím a bydlením mladých rodin. Druhá část zkoumá studentské představy o rovnosti, zejména v souvislosti s rozmisťovacím řízením a plánovanou zaměstnaností absolventů. Mocenské elity v socialistické společnosti prosazovaly s obnovou takzvané "socialistické zákonnosti" po roce 1956 všeobecně závazná a rovná práva, která však paradoxně produkovala na místní úrovni silné nerovnosti a omezovala pracovní, sociální i transnacionální mobilitu. Třetí část zkoumá potom představy o odlišnosti. Straničtí, odboroví, svazáčtí nebo univerzitní funkcionáři usilovali o zachování generační jednoty a společenské...
|
|
|
Přechod žáka na jinou školu jako možnost řešení problému šikany
Plajdičková, Lenka ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o žácích, kteří se během svého vzdělávání na základních nebo středních školách stali oběťmi šikany a kteří kvůli tomuto problému byli nuceni přestoupit na jinou školu. Cílem této diplomové práce je vytvořit náhled do problematiky šikany spojené s přechodem žáka na jinou školu, dále předložit přehled faktorů, které mohou ovlivnit úspěšnost tohoto konkrétního řešení problému šikany. První část diplomové práce se zaměřuje na výklad základních pojmů spojených se šikanou, jako je osobnost agresora a oběti, směry a formy školní šikany, vývoj šikany a její účastníci. Druhá část se věnuje následkům šikany a prevenci. Ve třetí části jsou uvedeny předešlé výzkumy týkající se opakování šikany u týchž aktérů a dále je zde předloženo srovnání jednotlivých kazuistik. Výzkumnou metodou se stala případová studie, ve které byly analyzovány a srovnávány výpovědi respondentů, kteří se během své školní docházky stali šikanovanými a přestoupili na jinou školu. Výzkumný vzorek čítal 11 respondentů různého věku a pohlaví získaných kriteriálním výběrem. Výsledky výzkumu ukazují, že úspěšnost přechodu na jinou školu s cílem uniknout šikaně závisí na postoji samotného šikanovaného žáka, zda se i nadále profiluje do role oběti, dále na věkovém období aktérů šikany, výběru vhodného kolektivu v...
|
|
|
Přístup české veřejnosti k sociokulturním menšinám ve společnosti
KOCÁBOVÁ, Renáta
V práci jsou popsány charakteristiky postmoderní společnosti ve vybraných souvislostech, dále zde najdeme charakteristiku vybraných sociokulturních menšin, jako jsou například menšiny etnické a národnostní, náboženské a jazykové. Dílčí kapitola je věnována také marginálním skupinám. Souvisejícím pojmem je sociální vyloučení, možnosti soužití sociokulturních menšin s majoritní společností, jehož charakteristice v jednotlivých dimenzích je věnována další kapitola této bakalářské práce. V základních rysech jsou nastíněny možnosti soužití vybraných menšin. V jedné z kapitol práce je srovnání vztahu majoritní populace k vybraným menšinám. Společnost, která vzniká, má často daleko k ideálnímu modelu multikulturní společnosti a nebezpečně sklouzává spíše k partikularismu jednotlivých kultur. Čím více byla původní společnost homogenní, tím víc má problémy s přijímáním kulturních odlišností.
|
|
| |
|
|
Myšlenkový svět mladé inteligence: intimita, rovnost a odlišnost ve střední Evropě 1956-1968
Nebřenský, Zdeněk ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent) ; Pažout, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá myšlením, mentalitou, představami a názory vysokoškolských studentů. Zkoumá polemiky a kontroverze, které v oficiálním diskurzu doprovázely požadavky studující mládeže na větší prostor pro autonomní činnost. V centru stojí přitom otázka, do jaké míry tyto diskuse a názorové spory souvisely s proměnou panství ve středoevropské diktatuře ve druhé polovině dvacátého století. Jako příklad skupiny mladé inteligence byli vybráni aktivisté svazáckých a studentských organizací na vysokých školách ve Varšavě, Praze a Bratislavě. Práce je rozdělena do tří částí. První část zkoumá studentské představy o intimitě, věnuje se především diskusím kolem problémů spojených se sexualitou mládeže, studentským manželstvím a bydlením mladých rodin. Druhá část zkoumá studentské představy o rovnosti, zejména v souvislosti s rozmisťovacím řízením a plánovanou zaměstnaností absolventů. Mocenské elity v socialistické společnosti prosazovaly s obnovou takzvané "socialistické zákonnosti" po roce 1956 všeobecně závazná a rovná práva, která však paradoxně produkovala na místní úrovni silné nerovnosti a omezovala pracovní, sociální i transnacionální mobilitu. Třetí část zkoumá potom představy o odlišnosti. Straničtí, odboroví, svazáčtí nebo univerzitní funkcionáři usilovali o zachování generační jednoty a společenské...
|
|
|
Liliputáni. Reprezentace tělesné "odlišnosti" v tradici pražských "přehlídek lidských kuriozit" 1820-1940.
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
V předkládané práci jsem se zaměřil na reprezentace tělesné "odlišnosti" v pražské tradici "přehlídek lidských kuriozit", konkrétně na vystavování tzv. "liliputánů", které se těšilo mimořádné popularitě veřejnosti od počátku 19. století až do čtyřicátých let století následujícího. V úvodních kapitolách představuji pražské "přehlídky lidských kuriozit" jakožto specifickou sociální praxi a snažím se je zasadit do mezinárodního kontextu kultury freakshow v Evropě a Spojených státech. Ve druhé části práce se tyto přehlídky pokouším kriticky interpretovat, přičemž vycházím z teoretických pozic disability studies. Tělesnou "odlišnost" chápu jako diferenční kategorii, která vzniká křížením dobově relevantních ideologií, podílí se na utváření dobových kolektivních a individuálních identit a přispívá k nerovnému mocenskému uspořádání společnosti. V průběhu práce se soustředím na dis/kontinuity v imaginaci "odlišného" těla a snažím se pojmenovat specifika vystavování "liliputánů" v českém kontextu. Klíčová slova: 19. století, tělo, reprezentace, tělesná odlišnost, abnormalita, ideologie 1
|
host ::
RSS.