|
|
Povinnost zaměstnavatele k náhradě nemajetkové újmy
Matějka Řehořová, Lucie ; Tomšej, Jakub (oponent)
Povinnost zaměstnavatele k náhradě nemajetkové újmy Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá tématem povinnosti zaměstnavatele k náhradě nemajetkové újmy. Komplexním způsobem představuje problematiku povinnosti zaměstnavatele k náhradě nemajetkové újmy, a to od ústavněprávních a teoretických východisek ochrany lidského života a zdraví, přes poukázání na odraz základních zásad pracovněprávních vztahů v oblasti náhrady nemajetkové újmy, až po vymezení konkrétních aplikačních problémů při uplatňování nároků z nemajetkové újmy, včetně návrhu jejich řešení. Práce neopomíjí relevantní judikaturu nejvyšších soudů národních i mezinárodních, včetně analýzy jejích dopadů na výklad vybraných právních institutů oblasti náhrady nemajetkové újmy. Patřičná pozornost je věnována obecným principiálním východiskům institutu nemajetkové újmy a v návaznosti na ně je učiněn komplexní výklad vybraných institutů v oblasti platné právní úpravy nahrazování nemajetkové újmy v rámci občanského a pracovního práva, včetně legislativních návrhů de lege ferenda. V disertační práci je, jako jedna z výzkumných otázek, vyhodnocena možná subsidiární aplikace občanského zákoníku na odpovědnostní pracovněprávní vztahy. Detailní pozornost je rovněž věnována analýze a následné komparaci způsobu náhrady nemajetkové újmy vzniklé při výkonu...
|
|
|
Odčinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku daňového řízení
Soukupová, Soňa ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Odčinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku daňového řízení Abstrakt Rigorózní práce přibližuje přelomovou judikaturu týkající se odčinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky daňového řízení. Primárním cílem práce je zhodnotit možné přínosy i úskalí aktuálního přístupu k odškodňování délky daňového řízení a navrhnout jeho optimální nastavení. Sekundárním cílem práce je prozkoumat možné následky rozšiřování odpovědnosti státu za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci, což je ilustrováno právě na současném přístupu k odškodňování průtažného daňového řízení. Odškodňování daňového řízení v režimu nepřiměřené délky řízení, v rámci kterého je vznik nemajetkové újmy presumován na základě judikatury ESLP, bylo vzhledem k absenci působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy na daňové záležitosti léta zásadně odmítáno. V důsledku judikatury Ústavního soudu se však situace začala měnit a zejména po vydání navazujícího rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3118/2020, se daňové řízení zařadilo mezi ostatní řízení, která jsou posuzována optikou jejich nepřiměřené délky. Předložená práce se snaží mimo jiné nalézt odpověď na otázku, zda předmětné nastavení odškodňování délky daňového řízení dostatečně vyvažuje zájmy státu a jednotlivce, nebo nikoliv. Při psaní práce byl zvolen deduktivní a...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy při usmrcení
Litvina, Anna ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem náhrady nemajetkové újmy sekundární oběti v případě smrti primární oběti. Cílem práce je analyzovat zvláštnosti fungování institutu náhrady nemajetkové újmy pro případ smrti, identifikovat aktuální problémy jeho vývoje a navrhnout způsoby jejich řešení. První kapitola se zabývá okolností a historií vzniku institutu náhrady nemajetkové újmy, který je datován až ke starověku, následně popisuje vývoj institutu přes středověk a novověk až k současné době. Druhá kapitola pojednává o pojmu "nemajetková újma", jeho definici a upřesnění druhů, které existují. Zaměřuje se na duševní útrapy, jakou roli hrají v životě člověka a jaký následek jejich prožívání má ve stanovení výše náhrady. Poté se popisuje institut náhrady nemajetkové újmy v rámci anglosaského a římsko-germánského práva. Uvádí se také rozlišení obětí na primární a sekundární. Třetí kapitola se věnuje vývoji institutu náhrady nemajetkové újmy v České republice, popisují se typy řízení: trestní, správní a občanskoprávní. Nastiňuje se problematika trestního a správního řízení, především se soustřeďuje na občanskoprávní problematiku. Následovně se analyzuje Metodika Nejvyššího soudu ČR k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění, kde bylo zjištěno, že český právní řád dostatečně neodhaluje strukturu...
|
|
|
Bolestné jako základní nárok při ublížení na zdraví
Felix, Vojtěch ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
[Bolestné jako základní nárok při ublížení na zdraví] Abstrakt Diplomová práce pojednává o tématu náhrady bolestného jako základního nároku při ublížení na zdraví podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Cílem této práce je zformovat základní přehled zkoumané problematiky v České republice a Anglii a jejich následné kritické srovnání. Tato práce je členěna do pěti samostatných kapitol, každá věnující se jiné části problematiky bolestného pohledem české a anglické právní úpravy. V první kapitole autor pojednává o významných prvcích a institutech předchozí právní úpravy bolestného, a to především s ohledem na jejich vztah a vliv na platnou úpravu náhrady vytrpěné bolesti podle OZ. Zvláštní pozornost autor věnuje vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Druhá kapitole diplomové práce je věnována jednotlivým nárokům, které jsou poškození oprávněni ve srovnávaných právních řádech uplatnit. V rámci této kapitoly se autor dále blíže zaměřuje na silné a slabé stránky pojetí náhrady nemajetkové újmy na zdraví jako jednotného nároku a jako systému dílčích nároků. Třetí kapitola se zaměřuje na analýzu nároku na náhradu vytrpěné bolesti podle české právní úpravy a odčinění bolesti a utrpení (pain and suffering) podle anglického práva....
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení
Zakonovová, Barbora ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Zvára, Michael (oponent)
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout čtenáři komplexní vhled do problematiky náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení se zaměřením na jednotlivé nároky, které poškozenému zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přiznává. Těmi jsou bolestné, náhrada za ztížení společenského uplatnění a náhrada za tzv. další nemajetkové újmy. Autor se snaží o zachycení nejvýznamnější změn, kterých dostála tato úprava během rekodifikace soukromého práva v roce 2014 i změn následných. Úvodní kapitoly jsou obecnějšího charakteru a obsahují důležitý základ, na kterém je vystavěna úprava náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení. Zejména je pojednáno o samotném pojmu nemajetkové újmy, změně pojmosloví v rámci rekodifikace, systematice náhrady újmy, přechodu vnímání odpovědnosti jako sankce (odpovědnost za újmu) k odpovědnosti za jednání člověka či o náhradě újmy na přirozených právech, resp. právech osobnostních. Jádro práce tvoří detailní rozbor ustanovení § 2958 a 2959 občanského zákoníku, které stanoví jednotlivé nároky, způsob náhrady i okruh oprávněných osob, avšak obsahují některé velmi vágní výrazy, které je třeba k určení spravedlivé výše náhrady objasnit. Část práce je věnována Metodice Nejvyššího soudu k náhradě...
|
|
|
Empirická analýza náhrad nemajetkové újmy při trestném činu znásilnění
Vanča, Tomáš ; Dušek, Libor (vedoucí práce) ; Čihák, Jakub (oponent)
Empirická analýza náhrad nemajetkové újmy při trestném činu znásilnění Abstrakt Za posledních třicet let se postavení oběti trestných činů proměnilo; v důsledku toho byla k trestnému činu připojen další význam: "trestná činnost" v dnešní době představuje porušení veřejného zájmu a také porušení zájmů jednotlivé oběti. Dosud nebyla věnována dostatečná pozornost deliktnímu právu při řešení škod způsobených sexuálním násilím. Na základě analýzy 350 soudních rozhodnutí o náhradě nemajetkové újmy v případech znásilnění v České republice předkládá tato práce následující otázky: Jak trestní soudy nakládají s peněžitými nároky obětí, v jaké výši je přiznávají, jaká vodítka používají při rozhodování a také jaké faktory hrají roli při stanovení výše náhrady nemajetkové újmy? Ze závěrů práce plyne, že oběti žádají náhradu nemajetkové újmy pouze ve třetině případů, pokud se však s nárokem na náhradu nemajetkové újmy připojí, mají dvoutřetinovou šanci na úspěch. Soudy nepřiznávají vysoké náhrady nemajetkové újmy, ale ani požadované nároky poškozených nejsou přehnaně vysoké. Závěry regresní analýzy ukazují, že soudy se při stanovení výše nemajetkové újmy řídí spíše právně relevantními faktory, ale také odhalují statisticky významné rozdíly mezi soudními obvody. Nejdůležitějšími okolnostmi pro stanovení výše náhrady je...
|
|
|
Způsob a rozsah náhrady škody
Janurová, Petra ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se věnuje úpravě způsobu a rozsahu újmy v občanském právu, která je systematicky zařazena do části čtvrté nového občanského zákoníku, nazvané Relativní majetková práva a dále do její hlavy třetí, označené jako Závazky z deliktů. Konkrétně způsobu a rozsahu škody jsou věnována ustanovení § 2951 až § 2971. Práce obsahuje základní srovnání úpravy způsobu a rozsahu újmy ve starém a novém občanské zákoníku s důrazem na nejpodstatnější změny. Přibližuje novou terminologii a nově zavedené instituty. Obsahuje analýzu nejen české právní úpravy, nýbrž zmiňuje i evropskou tendenci úpravy způsobu a rozsahu náhrady a okrajově porovnává českou podobu některých institutů s úpravou v okolních zemích. Práce je uspořádána v návaznosti na systematiku ustanovení o způsobu a rozsahu náhrady v novém občanského zákoníku a stejně jako ona se člení do tří částí. První z nich se věnuje náhradě škody. Jejím hlavním tématem je způsob a rozsah náhrady škody a předpoklady jejího snížení. Obsahuje také úpravu náhrady škody způsobené úmyslným trestným činem a pravidla určování výše náhrady škody soudem v případě, kdy ji nelze přesně vyčíslit. Tématem druhé kapitoly je nemajetková újma s důrazem na újmu na zdraví. Kapitola obsahuje definice bolestného, ztížení společenského uplatnění a dalších...
|
|
|
Odpovědnost za škodu na životě a zdraví v pracovněprávních vztazích
Čadská, Silvie ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Odpovědnost za újmu na životě a zdraví v pracovněprávních vztazích (Abstrakt) Tato rigorózní práce pojednává komplexně o odpovědnosti zaměstnavatele za nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci - tedy za újmu na životě a zdraví zaměstnance. Pro vznik odpovědnosti zaměstnavatele jakožto škůdce se předpokládá existence pracovněprávního vztahu, tedy vztahu založeného pracovní smlouvou, nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Práce obsahuje pojednání o základních institutech odpovědnosti zaměstnavatele zejména ve vztahu k náhradě nemajetkové újmy a majetkové škody. V souvislosti s odpovědností zaměstnavatele je třeba posuzovat následující instituty zákonem v právním řádu zakotvené jako jsou prevence a předcházení rizikům na pracovišti, pracovní úraz a nemoci z povolání, rozsahu náhrady škody až po definice dílčích záležitostí jako je cesta do práce atp. V textu je popsána systematika jednotlivých náhrad a možnost jejich uplatnění zaměstnancem. Text práce se nezaměřuje na pouhý popis stávající právní úpravy, ale doplňuje jednotlivé instituty o krátké případové studie z praxe, na kterých se mj. odráží, zda právní úprava skutečně pružně reaguje na potřeby pracovního trhu. Jedna samostatná kapitola je věnována také porovnání dvojkolejnosti úpravy odškodňování za úrazy v režimu občanskoprávním a...
|
|
|
Povinnost zaměstnavatele k náhradě nemajetkové újmy
Matějka Řehořová, Lucie ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Bognárová, Věra (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
Povinnost zaměstnavatele k náhradě nemajetkové újmy Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá tématem povinnosti zaměstnavatele k náhradě nemajetkové újmy. Komplexním způsobem představuje problematiku povinnosti zaměstnavatele k náhradě nemajetkové újmy, a to od ústavněprávních a teoretických východisek ochrany lidského života a zdraví, přes poukázání na odraz základních zásad pracovněprávních vztahů v oblasti náhrady nemajetkové újmy, až po vymezení konkrétních aplikačních problémů při uplatňování nároků z nemajetkové újmy, včetně návrhu jejich řešení. Práce neopomíjí relevantní judikaturu nejvyšších soudů národních i mezinárodních, včetně analýzy jejích dopadů na výklad vybraných právních institutů oblasti náhrady nemajetkové újmy. Patřičná pozornost je věnována obecným principiálním východiskům institutu nemajetkové újmy a v návaznosti na ně je učiněn komplexní výklad vybraných institutů v oblasti platné právní úpravy nahrazování nemajetkové újmy v rámci občanského a pracovního práva, včetně legislativních návrhů de lege ferenda. V disertační práci je, jako jedna z výzkumných otázek, vyhodnocena možná subsidiární aplikace občanského zákoníku na odpovědnostní pracovněprávní vztahy. Detailní pozornost je rovněž věnována analýze a následné komparaci způsobu náhrady nemajetkové újmy vzniklé při výkonu...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudním řízení v právu ČR
Knappová, Žofia ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Rigorózní práce pojednávala o následcích porušení práva účastníků soudního řízení na projednání jejich věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů. V případě porušení tohoto práva dochází ke vzniku odpovědnosti státu za újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního řízení. Rigorózní práce se zabývala zejména náhradou nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení a formami náhrad, které připouští český právní řád. O nepřiměřeně dlouhé řízení se jedná v případě, kdy délka řízení neodpovídá jeho složitosti a významu pro účastníky. Při hodnocení délky řízení je nutno vzít v úvahu celkovou délku řízení, nikoli pouze období případných období nečinnosti soudu. Nemajetková újma se u poškozených v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení předpokládá. Nemajetkovou újmu lze odškodnit v několika formách. Primárním způsobem je odškodnění formou konstatování porušení práva poškozeného na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě. Peněžité zadostiučinění bude poskytnuto v případě, kdy se konstatování nesprávného úředního postupu nejeví jako dostatečné a vzniklou újmu nebylo možné nahradit jinak, např. omluvou nebo postupem v trestním řízení.
|
host ::
RSS.