Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Srovnávací analýza persvazivních prostředků používaných v českých a francouzských zpravodajských textech informujících o Covidu-19.
DLUHOŠOVÁ, Petra
Tato diplomova prace se zabyva persvazivními prostředky využívanými v publicistických článcích, francouzských a českých, a jejich porovnání v rámci těchto dvou jazyků. Prace je rozdelena na dve casti. V první části, teoretické, se práce zaměřuje především na vymezení pojmu persvaze a tomu, jak se ona persvaze projevuje v rámci publicistiky a žurnalistiky. Dale se venuje popisu publicistického stylu a žurnalistiky obecně v prostředí českém a francouzském a sleduje případné rozdíly mezi těmito dvěma zeměmi a kulturami. V části druhé, analytické, pracuje s konkrétním vzorkem vybraných publicistických textů, na kterých demonstruje a sleduje právě ony persvazivní prostředky a hodnotí jejich relevanci a četnost užití, opět se záměrem zdokumentovat případné rozdíly v českém a francouzském prostředí, stejně jako rozdíly z hlediska různých žánrů publicistiky. Převážnou část však tvoří texty zpravodajské. Tento vzorek textů je zaměřen na jednotnou tématiku týkající se zpravodajských a dalších publicistických článků informujících o epidemii nákazy covid-2019. Cílem práce je srovnání přístupu obou pojetí persvazivních prostředků a zjištění případných rozdílů v jejich využití. Toto srovnání může probíhat na úrovni rozdílnosti mezi dvěma zeměmi, stejně jako mez jednotlivými publicistickými žánry. Soucasti práce je i soubor vybraných publicistických článků, které sloužily jako základ pro analytickou část práce.
Rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ve zpravodajství ČTK
Hrubý, Dominik ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Ústavní soud České republiky je jednou z nejvýznamnějších institucí v českém ústavním a politickém systému. Jeho agenda sama o sobě ale není pro veřejnost příliš přitažlivá a média jako zprostředkovatel proto mají při referování o ní významnou roli. Zvláště to pak platí o médiích veřejné služby, mezi něž můžeme řadit také Českou tiskovou kancelář. Práce se snaží analyzovat zpravodajské produkty ČTK týkající se právě rozhodování Ústavního soudu ČR. Činí tak na příkladu čtyř konkrétních kauz z výzkumného období, které bylo stanoveno do let 2010-2015. Nabízí rovněž teoretická východiska pro analýzu - popisuje postavení Ústavního soudu ČR a zabývá se rolí tiskových agentur jako zdrojů informací.
Proměny sportovních rubrik českých deníků v letech 2001 až 2015
Trunečka, Ondřej ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Waschková Císařová, Lenka (oponent)
Proměny sportovních rubrik českých deníků v letech 2001 až 2015 Disertační práce sleduje proměnu sportovních rubrik v tištěných denících, v jejich standardním papírovém formátu, v období vymezeném lety 2001 až 2015. V něm se vybrané tituly Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo potýkaly až na výjimky každoročně s poklesem prodaného nákladu, jejich situaci ještě ztížila finanční krize v roce 2008. Sportovní žurnalistiku ovlivnilo rozšíření kabelových či digitálních televizí a zejména internetu, čímž se výrazně rozšířila nabídka sportovního obsahu, stal se snáze a rychleji dostupným. Podle výzkumu se vybraná média v nové konstelaci adaptovala. Předmětem inovací, jak přizpůsobit obsah tištěných novin novým podmínkám, se v případě sportovní rubriky stal její rozsah i způsob zpracování událostí. Výsledky pak zachytily diferencovaný přístup periodik v obou aspektech. Některá sportu věnovala i nadále značný prostor, jiná ho ve snaze se jasněji profilovat omezovala. Ve způsobu zpracování událostí převažoval odklon od popisného zpravodajství ve prospěch ohlasů či složitějších formátů.
Způsoby vyhodnocovnání důvěryhodnosti zpravodajských zdrojů čerstvě dospělými a zvyklosti při jejich užívání
Křížek, Martin ; Šťastná, Lucie (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem přístupu mladých lidí ke konzumaci mediálního zpravodajství. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem čerstvě plnoletí uživatelé vyhodnocují důvěryhodnost zpravodajských zdrojů v médiích. V úvodní (teoretické) části práce vysvětluje postavení médií v informační době a s tím související proměny zpravodajství. Pokračuje osvětlením potřeby mediální gramotnosti a přibližuje způsob jejího rozvoje pomocí mediální výchovy. Teoretickou část zakončuje přehled nejdůležitějších dat z nedávných výzkumů, které se tématu užívání médií mladými lidmi dotýkají. Druhá část sestává z kvalitativního výzkumu, který je inspirován výzkumným designem zakotvené teorie dle Strausse a Corbinové (1999). Sběr dat probíhal pomocí 21 hloubkových rozhovorů mezi 18- a 19letými českými občany. Pomocí otevřeného kódování vznikl materiál, který byl následně analyzován a jeho výsledek interpretován skrze metodu konstantní komparace. Výsledkem výzkumu je vytvoření čtyř typologických skupin uživatelů podle jejich způsobu práce se zpravodajskými zdroji v médiích.
Nové formy reportážní zprávy v televizním zpravodajství
Lukašiková, Evženie ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Předložená práce se věnuje způsobu zpracování televizních zpravodajských příspěvků v případě čtyř celorepublikových televizních stanic. Na základě vlastního pozorování se snaží postihnout hlavní vývojové tendence v oblasti televizního zpravodajství. Podává přehled o zpravodajské rutině tak, jak je znázorněna v odborných publikacích a dodává i výsledky vlastního autorčina pozorování. Práce se skládá ze dvou částí: teoretické a praktické. První oddíl se nejprve věnuje základním součastem zpravodajství obecně, následuje detailnější pohled do zpravodajství televizního. Na závěr první části budou nastíněny vývojové trendy v televizním zpravodajství, a to v rámci vizuální a audiální složky a rovněž role reportéra v příspěvcích. Zohledněn přitom bude jak verbální projev, čili lingvistické pojetí příspěvků a vyjadřování reportérů a moderátorů, tak i stránka neverbální, čili význam reportéra jako takového a jeho úloha v rámci příspěvku. Praktická část se pak bude věnovat analýzám vybraných zpravodajských příspěvků. Opře se přitom o poznatky, získané v teoretické části, a analýza tak bude postupovat podle výše uvedených kritérií. Na základě těchto analýz se pak práce pokusí znázornit, jakým způsobem televize zpracovávají a následně zprostředkovávají události divákovi.
Rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ve zpravodajství ČTK
Hrubý, Dominik ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Ústavní soud České republiky je jednou z nejvýznamnějších institucí v českém ústavním a politickém systému. Jeho agenda sama o sobě ale není pro veřejnost příliš přitažlivá a média jako zprostředkovatel proto mají při referování o ní významnou roli. Zvláště to pak platí o médiích veřejné služby, mezi něž můžeme řadit také Českou tiskovou kancelář. Práce se snaží analyzovat zpravodajské produkty ČTK týkající se právě rozhodování Ústavního soudu ČR. Činí tak na příkladu čtyř konkrétních kauz z výzkumného období, které bylo stanoveno do let 2010-2015. Nabízí rovněž teoretická východiska pro analýzu - popisuje postavení Ústavního soudu ČR a zabývá se rolí tiskových agentur jako zdrojů informací.
Komparace typologie a užití televizních žánrů v hlavních zpravodajských relacích ČT a ruské 1TV
Tkačenko, Jekatěrina ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce pomocí komparativní analýzy srovnává typologii a užití zpravodajských televizních žánrů v ruském a českém vysílacím prostředí. Analýze podlehl pořad Události a Vremja, hlavní zpravodajské relace ČT1 a ruské televizní stanice Pervyj kanal. Cílem práce bylo porovnat prostředí, ve kterém se zformovaly zpravodajské televizní žánry daných zemí. Nejprve z teoretického hlediska, které zahrnuje mimo jiné historický a normativní základ televizního vysílaní v jednotlivých zemích, a poté z praktického hlediska, kdy autorka vybrala dva květnové vysílací dny, a podrobila je analýze. Výsledkem práce je ucelený komparativní výklad o podobě televizního vysílání v České republice a Ruské federaci. Dále pak komparace dvou konkrétních zpravodajských pořadů, jejich formy a užití zpravodajských žánrů. V závěru práce autorka formuluje několik doporučení pro tvůrce pořadů Události a Vremja, kterými by se navzájem mohli obohatit.
Posun v žánrové skladbě českého zpravodajství v letech 1989-1995 a vytváření nových novinářských standardů v tištěných médiích pod vlivem nových technologií v deníku Mladá fronta Dnes.
Svobodová, Tereza ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Technologie spolu s tzv. novými médii jsou jedním z nejdůležitějších témat současných mediálních studií a teorie masové komunikace. Mnoho odborníků se zabývá jejich vlivem. Snaží se odhalit a popsat jejich dopady a účinky na publikum, obsah, práci novinářů, žurnalistické postupy apod. V souvislosti s novými technologiemi a především s ohledem na vznik zcela nového on-line média se objevila také otázka, jak se s nynějším rychlým vývojem v oblasti médií vyrovnávají žurnalistické žánry. Ty se totiž v průběhu času mohou měnit, což může být způsobeno mnoha činiteli. Nové technologie, inovace a právě nové médium se na takovém procesu mohou podílet. Tato práce se zaměřuje na posun v žánrové skladbě českého zpravodajství a vytváření novinářských standardů v tisku vlivem nových technologií, které byly do mediální produkce zaváděny v letech 1989-1995. Přitom však neopomíjí dobový kontext a celospolečenské změny po roce 1989, v jejichž důsledku se změnila role a postavení médií. Ostatně právě tyto proměny a přechod k liberálně demokratickému modelu fungování médií měly zásadní vliv na tvorbu zpráv stejně jako na pronikání technologických inovací a modernizaci redakcí. Jednotlivé metamorfózy žánru jsou popsány na příkladu tištěného deníku Mladá fronta Dnes.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.