|
|
Zahraniční politika Švédska a Finska ve vztahu k Severoatlantické alianci: Analýza z pohledu neoklasického realismu
Hložková, Veronika ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Výzkum následující diplomové práce se zabývá vývojem postoje Švédska a Finska vůči členství v Severoatlantické alianci od konce studené války až po jejich rozhodnutí z roku 2022 se k Alianci připojit. Prvním cílem je identifikace faktorů, které vedly k odmítání vstupu obou zemí do NATO a upřednostnění blízké spolupráce. Následně budou tyto faktory sledovány v čase s cílem zachytit jejich proměnu po začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pro potřeby tohoto výzkumu bude využit neoklasický realismus, který ve svém analytickém rámci kombinuje nezávislé proměnné na úrovni mezinárodního systému s intervenujícími proměnnými na úrovni státu. Výsledkem působení těchto proměnných je podoba konkrétní reakce zahraniční politiky - závislé proměnné - v tomto případě rozhodnutí o připojení k NATO.
|
|
|
Neoclassical realism: a metatheoretical critique
Šenk, Michal ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Neoklasický realismus se koncem devadesátých let minulého století představil na poli mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií jako nový silný přístup k vysvětlování zahraniční politiky. Postaven na kombinaci strukturálního a klasického realismus, tento nový přístup sliboval přinést lepší vysvětlení, než jaká nabízely ostatní existující přístupy jako například liberalismus či ofenzivní a defenzivní realismus. Jako takový se rychle stal oblíbenou a často efektivní volbou pro mnohé akademicky a postupně se dostal do popředí. Tuto pozici si udržuje i v době, kdy vstupuje do třetího desetiletí své existence. Přesto kolem neoklasického realismu existuje cosi jako paradox: navzdory své popularitě a nespočtu solidních empirických prací se zdá, že si nikdo není opravdu jistý, co přesně neoklasický realismus je a čím se vyznačuje. Tato diplomová práce chce osvětlit tento paradox tím, že staví na doposud rozptýlených a dílčích kritikách a předkládá první skutečně komplexní metateoretickou kritiku neoklasického realismu. Na základě jednoduché otázky "co je neoklasický realismus" dochází práce k závěru, že ačkoliv má daleko k jednotnému výzkumnému programu nebo obecné teorii, vykazuje neoklasický realismus řadu charakteristik, které pomáhají vysvětlit jeho přitažlivost.
|
|
|
Vývoj vztahu Ruska k Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Harmáčková, Lucie ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem vztahu Ruské federace vůči Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě od roku 1991 do roku 2016, přičemž tento vztah je zkoumán v rámci čtyř časových období: 90. léta, 2000 - 2008, 2008 - 2012 a 2012 - 2016. Na základě neoklasického realismu, v němž je práce teoreticky ukotvena, jsou v rámci každého období analyzovány materiální mocenské kapacity Ruska představující nezávislou proměnnou, intervenující proměnné a samotný vztah Ruska vůči OBSE, který tvoří proměnnou závislou. Jedná se o kvalitativní případovou studii využívající jako hlavní metodologický nástroj metodu korelace proměnných.
|
|
|
Proměna zahraniční politiky USA v letech 1945-1948: perspektiva neoklasického realismu
Bernard, Josef ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá proměnou americké zahraniční politiky v letech 1945-1948. Spojené státy se v období po konci druhé světové války nevracejí ke zdrženlivé zahraniční politice charakteristické pro takřka celou jejich historii, a naopak zůstávají aktivním hráčem ve světové politice. Nově definují své klíčové zahraničně-politické zájmy a ve snaze je ochránit i naplňovat zůstávají zaangažované takřka po celém světě. Když se navzdory počátečním nadějím amerického vedení rozpadne americko-sovětská spolupráce a vyostřené vztahy obou zemí začnou přerůstat ve studenoválečnou konfrontaci, Spojené státy své globální angažmá jen zintenzivňují. Tato práce zkoumá právě nejdůležitější aspekty tohoto přelomového vývoje americké zahraniční politiky v období od konce druhé světové války až do předvečera první berlínské krize, při čemž využívá analytického modelu neoklasického realismu. Práce se skládá ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola popisuje teoretické ukotvení práce a především rozebírá detaily perspektivy neoklasického realismu. Druhá kapitola poskytuje statický obraz poválečného mezinárodního systému, jeho základních parametrů i Spojených států jakožto hlavního sledovaného aktéra. Zbylé dvě kapitoly pak již mapují samotné klíčové aspekty vývoje americké zahraniční politiky ve vybraném období....
|
|
|
A Neoclassical Realist Analysis of the Russian Annexation of Crimea in 2014
Synczyszyn, Zenko ; Morgado Albino, Nuno (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Neoclassical realism has the ability to advance our understanding of foreign policy responses through the recently designed neoclassical realist model. However as international relations have proven, a theory is not a concrete motionless design. Improvements can be made and the fluidity of theory allows social sciences to adapt and advance. This thesis introduces developments to neoclassical realism by stating that the individual factors and intervening variables hold varying degrees of importance that alter between each foreign policy decision. There is no overarching set of instructions for 'foreign policy', rather an adaptable model that takes into consideration the geopolitical arena, the state and the statesman. The case study chosen for this thesis is the Russian foreign policy response to annex Crimea from Ukraine in 2014. Analysis and comparisons of the variables resulted in three factors standing out as most significant. The most important influence within the systemic stimuli was the nature of the strategic environment and the window of opportunity that arose in Crimea due to Ukrainian political and military instability. The intervening variable leader images proved to be the decisive factor, as the consolidation of power by Vladimir Putin allowed the annexation to be completed...
|
|
|
The Role of Foro de São Paulo in Brazilian Foreign Policy: a neoclassical realist analysis
Novichkova, Anna ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Institutional regional integration has become the main focus of Brazil's foreign policy during the administration of the Workers' Party 2003-2016. Why has Brazil decided to involve itself so deeply into the process of Latin American integration? The main objective of this single case study is twofold. First, applying the theory of neoclassical realism, this thesis aims to discuss all the driving forces (variables) behind Brazil's decision to make regional integration its top foreign policy priority since 2003. Second, it attempts to clarify that the São Paulo Forum, a continental network of the leftist political parties, should also be included into the set of driving forces behind the foreign policy choices in Brazil from 2003 to 2016. The following research question is put forward: What role does the São Paulo Forum play in Brazil's intensified involvement into regional integration during the period of the Workers` Party in power? Assessed through the congruence procedure and process tracing technique, the influence of the Forum is placed under the intervening variables of the neoclassical realist theory. The results of the study demonstrate that since the Workers' Party coming to power, its leader, Lula da Silva has used the directives, elaborated at the São Paulo Forum, to restructure,...
|
|
|
Velmocenská politika: Rusko a USA z hlediska realistických teorií mezinárodních vztahů
Bílý, Prokop ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem velmocenské politiky na počátku druhé dekády 21. století. Studovaný fenomén nahlíží z perspektivy defenzivního, ofenzivního a neoklasického realismu. Snaží se zodpovědět, zda současné proudy realistické tradice teorií mezinárodních vztahů mohou poskytnout věrohodné vysvětlení vztahů mezi velmocemi. Výzkum je zakotven ve čtvrté velké debatě, která na půdě disciplíny teorií mezinárodních vztahů probíhá od konce osmdesátých let 20. století. Jako takový se proto snaží postihnout i aktuální ontologicko-epistemologickou debatu. Jak ukazují výsledky empirické analýzy, realismus i nadále zůstává platným vědeckým diskurzem. Zároveň však též odhalují přibližování neoklasického realismu k jiným teoretickým tradicím.
|
|
|
Neoclassical Realism and the Dynamics of Power in Eastern Asia: U.S. foreign policy toward China
Scharfen, Josef ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Diplomová práce "Neoclassical Realism and the Dynamics of Power in Eastern Asia: U.S. Foreign Policy toward China" testuje teoretické hypotézy neoklasického realismu na vývoji zahraniční politiky Spojených Států vůči Číně od roku 1950 po současnost. Tato jednopřípadová studie využívá metody kongruence a proces-tracingu k testování vlivu zprostředkujících proměnných na odchylky zahraniční politiky od neorealistických předpokladů. Práce hodnotí teoretickou funkčnost neoklasického realismu a na tomto základě analyzuje možný budoucí vývoj čínsko- amerických vztahů a ve stejném duchu dále předkládá návrh na efektivní zahraniční politiku USA.
|
|
|
Vývoj vztahu Ruska k Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Harmáčková, Lucie ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem vztahu Ruské federace vůči Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě od roku 1991 do roku 2016, přičemž tento vztah je zkoumán v rámci čtyř časových období: 90. léta, 2000 - 2008, 2008 - 2012 a 2012 - 2016. Na základě neoklasického realismu, v němž je práce teoreticky ukotvena, jsou v rámci každého období analyzovány materiální mocenské kapacity Ruska představující nezávislou proměnnou, intervenující proměnné a samotný vztah Ruska vůči OBSE, který tvoří proměnnou závislou. Jedná se o kvalitativní případovou studii využívající jako hlavní metodologický nástroj metodu korelace proměnných.
|
|
|
The Russian Geopolitics of Energy
Vlčková, Kateřina ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
This Thesis is titled The Energy Geopolitics of Russia and its main purpose is to analyze the energy geopolitics of Russia and the country's shifting energeopolitical pivot to Asia, especially to China. The Thesis is divided into three respective sections -- a theoretical approach, Russian geopolitics of energy, and one descriptive and exploratory case study. It strives to answer three main research questions considering Russia's shifting energeopolitical pivot, Ukraine crisis, and the development of Russia's foreign policy in regard to her energy geopolitics.
|
host ::
RSS.