|
|
The Town Vimperk and Its Surroundings in Regard to the German Written Documents by the Princely Family of Eggenberg from the Second Half of the 17th Century. On the German Language in Bohemia.
Kříž, Václav ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Bok, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá textologickou analýzou pěti vybraných německy psaných listin vydaných eggenberskou kanceláří v Českém Krumlově mezi lety 1652-1695. V souvislosti s tím se také snaží doplnit i poznatky k historii šumavského města Vimperka a jeho blízkého okolí v době jeho eggenberské správy ve druhé polovině 17. století. Strukturu práce představují dvě její hlavní části, a to část historická a část jazykovědná. V první části práce je přiblížen samotný štýrský rod Eggenberků a jeho knížecí větev působící od roku 1622 i na území jihočeské provenience. Zároveň jsou představeni samotní vystavovatelé analyzovaných listin, Anna Maria (1609-1680) a její syn Johann Christian von Eggenberg (1641-1710), popsána je situace ve městě Vimperku a jeho okolí v rozmezí let 1630-1719 a činnost a produkce kanceláří daného období. Druhá část práce se pak zabývá samotnou textologickou analýzou externích a interních rysů listin. Na základě tohoto textologického rozboru se tak snaží přispět k poznatkům o německém jazyku v Čechách v kontextu šlechtických dvorských kanceláří ve druhé polovině 17. století.
|
|
|
Bautzen a Budyšin: Jazykové ideologie v hlavním městě Lužických Srbů
Škrob, Jan ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
V této práci se snažím v konkrétní situaci menšiny Lužických Srbů ve většinově německém Budyšíně (německy Bautzen, lužickosrbsky Budyšin) - který je zároveň chápán jako kulturní, společenské a politické centrum Lužických Srbů - popsat a analyzovat jazykové ideologie pro tuto situaci relevantní se zvláštním důrazem na ideologicky zakotvený vztah mezi jazykem a nacionalismem. Právě s ohledem na tento vztah se v práci věnuji také zvláštnímu významu jazyka pro udržování lužickosrbské národní identity. Jazykovými ideologiemi Lužických Srbů se zabývám také v širším kontextu sociálních a politických vztahů v Budyšíně a okolí, přičemž se soustředím mimo jiné na projevy nenávisti vůči Lužickým Srbům ze strany lokální německé radikální pravice. Jde mi zároveň o zachycení mocenského vztahu mezi němčinou a lužickou srbštinou. Kromě paradigmatu jazykových ideologií vycházím i z práce některých poststrukturalistických autorů, především pro jejich důraz na konstruovanost identit a mechanismů jazyka. Klíčová slova: jazyk, jazykové ideologie, nacionalismus, jazykový nacionalismus, identity, národní identita, etnicita, jazyk a moc, lužická srbština, němčina, jazyk a politika, jazykový kontakt
|
|
|
Neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty v ruštině, češtině a němčině. Typologický pohled
Kocková, Jana ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Izotov, Andrey Ivanovič (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
Název práce: Neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty v ruštině, češtině, a němčině. Typologický pohled. Autor: Jana Kocková Školitel: doc. Dr. phil. Markus Giger Abstrakt: Práce nabízí ucelený pohled na neurčité tvary slovesné v češtině, němčině a ruštině podpořený korpusovou analýzou na základě paralelního korpusu InterCorp ČNK. Manuálně byly analyzovány ekvivalenty každého z neurčitých tvarů slovesných v každém ze sledovaných jazyků. Získaná data sloužila k typologické klasifikaci zaměřené na neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty. Z analýzy také nepřímo vyplývají různé frekvence jednotlivých tvarů a vzájemná konkurence různých prostředků v jazyce. V češtině můžeme pozorovat obecně silnou tendenci vyjádřit druhé sdělení ve větě pomocí určitého tvaru slovesného ve větné konstrukci. Z neurčitých tvarů slovesných se aktivně používají příčestí a verbální substantiva, tedy tvary, které svou formou zapadají do stávajících slovnědruhových paradigmat. Díky své flexivnosti explicitně vyjadřují syntaktické vztahy. Čeština využívá možnosti vyjádřit sekundární predikaci pomocí prostředků, které nejsou v rozporu s morfologickými zákonitostmi flexivního typu. Ruština využívá aktivně všechny neurčité tvary slovesné....
|
|
|
Bautzen a Budyšin: Jazykové ideologie v hlavním městě Lužických Srbů
Škrob, Jan ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
V této práci se snažím v konkrétní situaci menšiny Lužických Srbů ve většinově německém Budyšíně (německy Bautzen, lužickosrbsky Budyšin) - který je zároveň chápán jako kulturní, společenské a politické centrum Lužických Srbů - popsat a analyzovat jazykové ideologie pro tuto situaci relevantní se zvláštním důrazem na ideologicky zakotvený vztah mezi jazykem a nacionalismem. Právě s ohledem na tento vztah se v práci věnuji také zvláštnímu významu jazyka pro udržování lužickosrbské národní identity. Jazykovými ideologiemi Lužických Srbů se zabývám také v širším kontextu sociálních a politických vztahů v Budyšíně a okolí, přičemž se soustředím mimo jiné na projevy nenávisti vůči Lužickým Srbům ze strany lokální německé radikální pravice. Jde mi zároveň o zachycení mocenského vztahu mezi němčinou a lužickou srbštinou. Kromě paradigmatu jazykových ideologií vycházím i z práce některých poststrukturalistických autorů, především pro jejich důraz na konstruovanost identit a mechanismů jazyka. Klíčová slova: jazyk, jazykové ideologie, nacionalismus, jazykový nacionalismus, identity, národní identita, etnicita, jazyk a moc, lužická srbština, němčina, jazyk a politika, jazykový kontakt
|
|
|
Ženy-překladatelky jako aktérky v kontaktu mezi češtinou a němčinou v 19. století a na počátku století dvacátého
Greňová, Martina ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce) ; Žárská, Monika (oponent)
Greňová, Martina: Ženy-překladatelky jako aktérky v kontaktu mezi češtinou a němčinou v 19. století a na počátku století dvacátého Abstrakt (česky) Tato diplomová práce z oboru dějin překladu se snaží zmapovat úlohu žen v českých zemích v procesu překládání z němčiny do češtiny. Zkoumaným obdobím je 19. století a začátek století dvacátého. V tomto období se mimo jiné měnilo postavení žen a vztah mezi česky a německy mluvícím obyvatelstvem. Při definování nových vztahů mezi oběma skupinami hrálo překládání do češtiny zásadní konstitutivní roli. Základní badatelskou otázkou je, zda a jak se na tomto kulturním procesu podílely ženy a zda jejich případná participace mohla vyústit i v profesionální dráhu překladatelky. Je ovšem třeba zodpovědět i mnoho dalších otázek ohledně dobového kontextu, který měl na postavení a činnost žen zásadní vliv. Dobovou situaci rekonstruujeme na základě kvantitativní analýzy seznamu dochovaných překladů a dobových adresářů. Takto získané údaje doplňujeme o informace z textů samotných žen, ve kterých reflektují svou překladatelskou činnost. První kapitola přibližuje teoretická východiska práce. Jelikož téma zahrnuje mnoho aspektů kultury, bylo třeba zvolit interdisciplinární přístup a zohlednit poznatky z několika vědních oborů. Dále popíšeme použité zdroje a metody. Ve druhé...
|
|
|
The Town Vimperk and Its Surroundings in Regard to the German Written Documents by the Princely Family of Eggenberg from the Second Half of the 17th Century. On the German Language in Bohemia.
Kříž, Václav ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Bok, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá textologickou analýzou pěti vybraných německy psaných listin vydaných eggenberskou kanceláří v Českém Krumlově mezi lety 1652-1695. V souvislosti s tím se také snaží doplnit i poznatky k historii šumavského města Vimperka a jeho blízkého okolí v době jeho eggenberské správy ve druhé polovině 17. století. Strukturu práce představují dvě její hlavní části, a to část historická a část jazykovědná. V první části práce je přiblížen samotný štýrský rod Eggenberků a jeho knížecí větev působící od roku 1622 i na území jihočeské provenience. Zároveň jsou představeni samotní vystavovatelé analyzovaných listin, Anna Maria (1609-1680) a její syn Johann Christian von Eggenberg (1641-1710), popsána je situace ve městě Vimperku a jeho okolí v rozmezí let 1630-1719 a činnost a produkce kanceláří daného období. Druhá část práce se pak zabývá samotnou textologickou analýzou externích a interních rysů listin. Na základě tohoto textologického rozboru se tak snaží přispět k poznatkům o německém jazyku v Čechách v kontextu šlechtických dvorských kanceláří ve druhé polovině 17. století.
|
|
|
Reception of Czech literature in Spain considering the mediating role of German
Vavroušová, Petra ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Prokop, Josef (oponent) ; Martino Alba, Pilar (oponent)
Cílem dizertační práce je popsat recepci české literatury ve Španělsku v letech 1900-2015 s důrazem na němčinu jako zprostředkující jazyk překladu mezi češtinou a španělštinou a začlenit tak české bádání v této oblasti do širšího mezinárodního kontextu zkoumání role jednotlivých jazyků a kultur ve vícejazyčných společenstvích. Práce navazuje na otázky dílčím způsobem zpracovávané v předchozím výzkumu (Uličný 2005, Špirk 2011, 2014, Cuenca 2013). Teoretická část nejprve krátce představuje historický kontext obou zemí, komentuje jejich vzájemné vztahy v průběhu 20. století, popisuje nakladatelský sektor a fungování oficiální cenzury. Dále detailně zkoumá fenomén nepřímých překladů a přináší nejrůznější pohledy, jak je studovat, přičemž vyzdvihuje nejen význam paratextuálního materiálu, tj. paratextů (Genette 1982, 1987) a metatextů (Popovič 1975, 1983), ale i vliv cenzury a převládající ideologie (Abellán 1980, 1982, 1987; Neuschäfer 1994). Z metodologického hlediska se práce inspiruje jak českou a slovenskou translatologií (Levý, Popovič) tak i španělským projektem TRACE (Rabadán, Merino). Empirická část zkoumá získaný materiál. Jako metodologické nástroje pro analýzu cenzorských zpráv získaných z archivu AGA, recenzí, peritexů, rozhovorů (či korespondence) nám poslouží kritická analýza diskurzu,...
|
|
|
Jižní Tyrolsko: užívání jazyka ve veřejném prostoru
Rubriciusová, Alžběta ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Jižní Tyrolsko je autonomní oblastí, která je součástí Italské republiky. Jihotyrolské teritorium je specifické z více důvodů. Přispěl k tomu jak historický vývoj, tak i fakt, že Jižní Tyrolsko je křižovatkou, na které se potkává germánská kultura s románskou, germánský jazyk s románským. Obyvatelé jsou obvykle bilingvní. Jazyková problematika tak nabízí velké množství oblastí, které lze zkoumat. Tato diplomová práce se zaměřuje na užívání jazyka ve veřejném prostoru v současné době. Protože současný stav je výsledkem událostí minulosti, bude vysvětlen historický kontext jihotyrolské otázky v souvislosti s jazykem. Pak budou rozebrány tři oblasti veřejného prostoru, přičemž důraz bude vždy kladen na jazyk. Zkoumanými oblastmi jsou správní kontakt, komunikace politiků a školství. Po prozkoumání jazykového modelu Jižního Tyrolska bude cílem zkusit zodpovědět otázku: Do jaké míry je tento model funkční, stabilní a přenositelný?
|
|
|
Možnosti deixe jako interpretačního principu: česky a německy mediovaný prostor
Samek, Tomáš ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Starý, Zdeněk (oponent) ; Halbich, Marek (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav etnologie Historické vědy - etnologie Tomáš Samek Možnosti deixe jako interpretačního principu: česky a německy mediovaný prostor The Possibilities of Deixis as a Principle of Interpretation: Mediation in Czech and German Public Space Abstrakt dizertační práce (česky) Vedoucí práce: Doc. PhDr. František Vrhel, CSc. 2015 Klíčová slova a abstrakt Klíčová slova: deixe; deiktická perspektiva; lingvistické kategorie; deskriptivní metajazyk; veřejný prostor; sociální interakce; interpretativní přístup; mediovaná komunikace; masová média; ideologie; sociální identita; origo; situovanost; fatická funkce; čeština; němčina. Abstrakt: Práce zkoumá, zda je možné deixi koncipovat jako jeden z interpretačních principů světa sociálních a komunikačních interakcí. Odpověď hledá v rovině teoretické a na empirickém materiálu - příkladech přímé i zprostředkované komunikace v českém a německém veřejném prostoru. Aby vytvořila adekvátní pojmový rámec pro popis deixe, navrhuje, aby byly některé binaristické, dichotomické kategorie deskriptivního metajazyka lingvistiky pojímány jako kontinuální škály přechodu od jednoho krajního pólu k opačnému. Pomocí takto zavedeného přístupu ke kategoriím popisu zkoumá pojmové meze "deixe". Přitom identifikuje v deikticích protosymbolický...
|
|
|
On the Use of Articles in German, English and Czech
Trojanová, Jana ; Maroszová, Jana (vedoucí práce) ; Hejhalová, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá užíváním členu v němčině, angličtině a češtině. V teoretické části bude představena charakteristika německého a anglického členu, jeho varianty i historický vývoj, jedna kapitola bude věnována také existenci potenciálního členu v češtině. Poté bude popsáno užívání členu v němčině a angličtině, především u abstrakt. V praktické části bude analyzováno deset vybraných abstrakt. Pro analýzu budou rozhodující ty případy, v nichž stojí před abstrakty rozdílné členy. Prozkoumán bude též výskyt a funkce českých ukazovacích a neurčitých zájmen, která vykazují jisté podobnosti se členem.
|
host ::
RSS.