|
|
Neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty v ruštině, češtině a němčině. Typologický pohled
Kocková, Jana ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Izotov, Andrey Ivanovič (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
Název práce: Neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty v ruštině, češtině, a němčině. Typologický pohled. Autor: Jana Kocková Školitel: doc. Dr. phil. Markus Giger Abstrakt: Práce nabízí ucelený pohled na neurčité tvary slovesné v češtině, němčině a ruštině podpořený korpusovou analýzou na základě paralelního korpusu InterCorp ČNK. Manuálně byly analyzovány ekvivalenty každého z neurčitých tvarů slovesných v každém ze sledovaných jazyků. Získaná data sloužila k typologické klasifikaci zaměřené na neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty. Z analýzy také nepřímo vyplývají různé frekvence jednotlivých tvarů a vzájemná konkurence různých prostředků v jazyce. V češtině můžeme pozorovat obecně silnou tendenci vyjádřit druhé sdělení ve větě pomocí určitého tvaru slovesného ve větné konstrukci. Z neurčitých tvarů slovesných se aktivně používají příčestí a verbální substantiva, tedy tvary, které svou formou zapadají do stávajících slovnědruhových paradigmat. Díky své flexivnosti explicitně vyjadřují syntaktické vztahy. Čeština využívá možnosti vyjádřit sekundární predikaci pomocí prostředků, které nejsou v rozporu s morfologickými zákonitostmi flexivního typu. Ruština využívá aktivně všechny neurčité tvary slovesné....
|
|
|
Interakce a komunikace ve zdravotnickém týmu
Kočková, Jana ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Vlachová, Marie (oponent)
Bakalářská práce na téma "Interakce a komunikace ve zdravotnickém týmu" je zaměřena na problematiku kvality a způsobu komunikace a věnuje se spokojenosti lékařů a sester s pracovními vztahy na jejich pracovištích. Pozornost je zaměřena nejen na vztah sestra - lékař, ale i na interakci a komunikaci v jejich kolektivech. Práce má dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se věnuje historii, způsobům komunikace a jejich charakteristice. Dále se v ní poukazuje na způsoby sociální interakce, vztahy a v neposlední řadě i na samotný tým. Empirická část obsahuje výčet poznatků z dotazníkového šetření, které proběhlo na vybraných klinikách ve Fakultní nemocnici v Motole a pracovištích Thomayerovy nemocnice. Anonymního šetření se zúčastnili sestry a lékaři vybraných pracovišť. Závěr práce tvoří zhodnocení výsledků vlastního šetření a porovnání s výsledky dříve realizovaných studií.
|
|
|
Sekundární predikace z hlediska pražské typologie. Infinitivní konstrukce v ruštině ve srovnání s češtinou a němčinou
Kocková, Jana ; Chlupáčová, Kamila (oponent) ; Giger, Markus (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo zmapovat oblast infinitivních konstrukcí a jejich užití jako sekundárního predikátu v ruštině, češtině a němčině a typologicky klasifikovat infinitivy z hlediska jejich soustavy v jazyce a jejich funkcí. V první části jsem shrnula základní koncepci Pražské typologie na pozadí jiných jazykových typologií. Dále jsem uvedla charakteristické rysy jednotlivých jazykových typů podle Pražské typologie s důrazem na projevy těchto typů na syntaktické úrovni. Pražská typologie se v oblasti syntaxe soustředila na následující témata: možnosti vyjádření vztahů ve větě, především predikace; s tím související otázka kongruence; problematika jmenných vět (Nomen + Nomen); užití spony; problematika "druhého slovesa" ve větě a s tím související role neurčitých a jmenných forem slovesných a jejich konkurence s jinými prostředky; souvislost konguence a pevného slovosledu. V oblasti sekundární predikace došlo v rámci pražské typologie k názorovému vývoji. Skalička původně považoval užití infinitivu jako druhého slovesa ve větě za projev aglutinačního typu a to pro "přechodný charakter" infinitivu, tj. nediferencovanost verbálních a nominálních funkcí (Skalička, V. (2004a), s. 259). Aglutinační jazyky užívají infinitivy např. s osobními, kauzativními sufixy. Izolační jazyky nemají diferencovány slovní druhy,...
|
|
|
Analýza přínosu atraktivit firmy Plzeňský Prazdroj a.s. k rozvoji cestovního ruchu ve vybraných krajích ČR
Kočková, Jana ; Valentová, Jana (vedoucí práce) ; Navrátilová, Ludmila (oponent)
Teoretická část práce se věnuje obecně cestovnímu ruchu, charakterizuje základní pojmy, které do problematiky spadají. Dále je vymezen marketing destinace a poslední část se zabývá pivní turistikou v České republice. Čtvrtá kapitola představuje firmu Plzeňský Prazdroj, a.s., zmiňuje okolnosti fúze mezi pivovary v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích a charakterizuje, jak v současné době probíhají prohlídky v těchto pivovarech. Následuje situační analýza, která je rozdělena na analýzu vnějšího prostředí, zahrnující PEST analýzu, dále analýzu konkurence, spolupracujících subjektů a zákazníků, a druhou část tvoří analýza vnitřního prostředí. Ta rozebírá silné a slabé stránky návštěvnických tras v každém pivovaru zvlášť. Šestá kapitola je věnována dotazníkovému šetření. Charakterizuje dotazované, hodnotí výsledky průzkumu. Poslední kapitola má za úkol zhodnotit, jaký mají návštěvnické trasy Plzeňského Prazdroje vliv na rozvoj cestovního ruchu v kraji Plzeňském, Středočeském a Moravskoslezském. Dále se v této kapitole objeví návrhy, jak vylepšit stávající návštěvnost.
|
|
|
Analýza vývoje aktivit firmy Plzeňský Prazdroj, a.s. a jejich vlivu na českou ekonomiku
Kočková, Jana ; Štěňhová, Božena (vedoucí práce) ; Dvořáková, Jana (oponent)
Jedná se o práci analyzující aktivity firmy Plzeňský Prazdroj, a.s. od dob založení Měšťanského pivovaru v Plzni až po současnou akciovou společnost Plzeňský Prazdroj. Práce se zaměřuje také na vývoj produkce piva v této společnosti, export piva do zahraničí, problematiku ochranné známky a na vliv Plzeňského Prazdroje na českou ekonomiku. Konkrétně je posuzován vliv na cestovní ruch, vliv tržeb této firmy na český hrubý domácí produkt, vliv na HDP Plzeňského kraje, vliv na zaměstnanost v kraji, na životní prostředí a další vlivy.
|
host ::
RSS.