Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Russian Formalism, Czech Structuralism and Their Influence OnContemporary Translation Theory
Cámara Outes, Cristian ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Cuenca Drouhard, Miguel Jose (oponent) ; Martino Alba, Pilar (oponent)
Tato práce se zabývá teoretickými a estetickými koncepcemi ruského formalismu a českého strukturalismu a způsobem, jakým byly aplikovány na konkrétní obor translatologie. V prvním případě jsou funkce překladu zkoumány v historicko-literárních studiích publikovaných Viktorem Šklovským, Jurijem Tynjanovem a Borisem Eikhenbaumem v letech 1914 až 1929. V druhém případě se rozlišuje první období českého strukturalismu, mezi 1928 a 1948, kterým dominovala osobnost Jana Mukařovského, a druhé období českého strukturalismu, charakterizované přínosem Jiřího Levého. V naší analýze pozorujeme, že jak ruský formalismus, tak český strukturalismus si po celou dobu svého teoretického vývoje, i když různými způsoby, zachovávají určité společné teoretické konstanty: systematické, dialektické a dynamické chápání literárních systémů, zájem o kulturní dimenzi překladu, hluboké zohlednění historicitu překladových jevů a přetrvávající přístup k povaze vztahu mezi překladem a psaním. V důsledku toho jsou příspěvky ruského formalismu a českého strukturalismu spojeny s teoretickými trendy, které charakterizují disciplínu dnes. Z tohoto kontrastu se vyvozuje závěr, že ruský formalismus a český strukturalismus nebyly současnými autory dostatečně asimilovány a že jejich fundamentální myšlenky mohou mít i dnes silný a...
Reception of Czech literature in Spain considering the mediating role of German
Vavroušová, Petra ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Prokop, Josef (oponent) ; Martino Alba, Pilar (oponent)
Cílem dizertační práce je popsat recepci české literatury ve Španělsku v letech 1900-2015 s důrazem na němčinu jako zprostředkující jazyk překladu mezi češtinou a španělštinou a začlenit tak české bádání v této oblasti do širšího mezinárodního kontextu zkoumání role jednotlivých jazyků a kultur ve vícejazyčných společenstvích. Práce navazuje na otázky dílčím způsobem zpracovávané v předchozím výzkumu (Uličný 2005, Špirk 2011, 2014, Cuenca 2013). Teoretická část nejprve krátce představuje historický kontext obou zemí, komentuje jejich vzájemné vztahy v průběhu 20. století, popisuje nakladatelský sektor a fungování oficiální cenzury. Dále detailně zkoumá fenomén nepřímých překladů a přináší nejrůznější pohledy, jak je studovat, přičemž vyzdvihuje nejen význam paratextuálního materiálu, tj. paratextů (Genette 1982, 1987) a metatextů (Popovič 1975, 1983), ale i vliv cenzury a převládající ideologie (Abellán 1980, 1982, 1987; Neuschäfer 1994). Z metodologického hlediska se práce inspiruje jak českou a slovenskou translatologií (Levý, Popovič) tak i španělským projektem TRACE (Rabadán, Merino). Empirická část zkoumá získaný materiál. Jako metodologické nástroje pro analýzu cenzorských zpráv získaných z archivu AGA, recenzí, peritexů, rozhovorů (či korespondence) nám poslouží kritická analýza diskurzu,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.