|
|
Stavba a mobilita páteře ve výuce přírodopisu člověka na 2. st. ZŠ
Spáčilová, Šárka ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce je věnována tématu stavby a mobility páteře ve výuce přírodopisu osmých tříd ZŠ a tercií víceletých gymnázií. Cílem práce je zjistit miskoncepce žáků v rámci vybraného tématu. První část je teoretická a zabývám se v ní nejprve kurikulárními dokumenty a vymezením pojmu miskoncepce, dále pak stručnou anatomií páteře a trupu a vymezením pojmu mobilita. V posledním úseku teoretické části se zabývám poruchami pohybového aparátu, především VDT - vadným držením těla, a jejich prevencí. Druhá část práce je praktická. Zde se nejprve věnuji metodologii analýzy učebnic a dotazníkového šetření. Cílem analýzy učebnic je zjistit zařazení a rozsah učiva kosterní a svalové soustavy do učebnic, přičemž se nejvíce zaměřuji na téma stavby a mobility páteře. Na analýzu navazuji sestavením dotazníku, jehož cílem je zjistit miskoncepce žáků v daném tématu. V druhém úseku praktické části vyhodnocuji výsledky analýzy učebnic a dotazníkového šetření. Kosterní a svalová soustava je zařazena ve všech zkoumaných učebnicích, stejně tak stavba páteře a poruchy pohybového aparátu. Naopak mobilita není v učebnicích zařazena. Všechny učebnice obsahují ilustrace k vybranému tématu a až na jednu také úlohy, které toto téma procvičují. Výsledky dotazníkového šetření ukazují jako problematické tyto úseky: stavba...
|
|
|
Vliv percepce obtížnosti učiva na vznik miskonceptů ve výuce geografie: výskyt a geneze vybraných miskonceptů
Cimová, Tereza ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Baarová, Barbara (oponent)
Disertační práce se zabývá dvěma na sebe navazujícími šetřeními - výzkumem vnímání obtížnosti geografického učiva jakožto faktoru podmiňujícího vznik miskonceptů a kvalitativním výzkumem směřujícím k odhalení geneze vybraných miskonceptů. První část výzkumu staví na předpokladu, že s rostoucí vnímanou obtížností učiva se zvýší výskyt miskonceptů. Práce se nejprve zaměřuje na obtížnost geografických témat vnímanou žáky a učiteli. Poté didaktickým testem ověřuje výskyt miskonceptů u témat vybraných na základě vnímané obtížnosti žáky a učiteli. Součástí této části práce je rovněž diskuse nad pojmem obtížnost. Ta je zde definována třemi dimenzemi: kognitivní náročností, subjektivně vnímanou obtížností učiva a motivací k učení. Výsledky naznačují, že žáci vnímají obtížnost "reálněji" ve shodě s předpokladem, že lehké otázky budou řešit s vyšší úspěšností. Odhad učitelů zase koresponduje s výskytem očekávaných miskonceptů. Při shodě učitelů a žáků na obtížnosti byla zaznamenána vyšší úspěšnost (včetně těžkých témat). Jsou zaznamenány také rozdíly v percepci obtížnosti u témat fyzické a sociální geografie - u fyzické geografie se žáci a učitelé výrazně liší, u sociální geografie se poměrně shodují. Druhá část práce se zabývá intenzivním výzkumem, který vychází z první části práce. Vybraní respondenti...
|
|
|
Prekoncepty a miskoncepty ve výuce pravděpodobnosti na 2. stupni ZŠ
Jaroušová, Kateřina ; Jančařík, Antonín (vedoucí práce) ; Tůmová, Veronika (oponent)
Cílem práce je zaměřit se na žákovo pojetí problémových úloh z oblasti pravděpodobnosti na druhém stupni základní školy. Především potom na překážky týkající se intuitivních a mylných představ či domněnek při určování pravděpodobnosti jevů u žáků. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení základních pojmů, které s danou problematikou souvisí a na propedeutiku pravděpodobnosti. Praktická část je zaměřena na problémové úlohy, které mohou žáci základní školy řešit intuitivně, především potom na Monty Hallův problém. Byla použita metoda dotazníku, zadání problémových úloh, pozorování práce (skupinové práce) a úvah žáků nad problémovými úlohami a rozhovoru s žáky se zaměřením na zachycení pravděpodobnostních fenoménů. Výstupem je analýza sebraných dat a závěrů pozorování se zaměřením na prekoncepty, které žáci v dané oblasti mají, a jejich schopnosti akceptovat reedukaci miskonceptů, které si sami vytvořili. KLÍČOVÁ SLOVA: Prekoncepty, miskoncepty, pravděpodobnost, intuitivní představy, základní škola
|
|
|
Prekoncepty a jejich význam při výuce fyziky na ZŠ
SCHOBEROVÁ, Zdeňka
Diplomová práce je koncipována tak, aby získané poznatky a závěry mohly sloužit všem, kteří se o vzdělání ve fyzice zajímají. Je zaměřená především na postavení předmětu fyziky v komplexu vyučovacího procesu na ZŠ. Dále pak na základní fyzikální pojmy a jejich prekoncepty v návaznosti 1. a 2. st. ZŠ. Sleduje mezipředmětové vztahy v pojetí prekonceptů a návrh didaktického pojetí vybraných fyzikálních pojmů. Je zaměřená na vytvoření didaktického testu, zadáním žákům, sledování jejich postojů k dané problematice a vyhodnocení testu. Práce je doplněna získanými poznatky z literatury i o mé učitelské zkušenosti z praxe a několika doporučeními pro práci vyučujících v hodinách fyziky.
|
|
|
Determinanty percepce krajiny u studentů středních škol
PEKAŘOVÁ, Alena
Tato práce se zabývá determinantami percepce krajiny u studentů gymnázií. V práci je percepce krajiny prezentována jako konstruktivní proces, který je determinován evolučně, ontogeneticky a také osobnostními a sociálními faktory. Žákovské miskoncepty jsou představeny jako přirozený projev procesu poznávání, je však nutné, aby učitele byli schopni existenci miskonceptů diagnostikovat a řešit. V předložené práci jsou představeny aspekty výuky, které se mohou podílet na rozvoji nejen kognitivní, ale také afektivní dimenze osobnosti a mohou tak směrovat postoje žáků k pozitivním hodnotám krajiny. Pozornost je zaměřena na současný stav výuky tématu krajina a na souvislost tohoto stavu s pojetím krajiny u studentů. Bylo zjištěno, že proměnné jako osobní postoje učitelů či vybrané aktivizující výukové metody mají souvislost s jistými postoji a kognitivními výsledky žáků.
|
host ::
RSS.