|
|
Vzestup populistických stran v období evropské migrační krize
CHRAMOSTA, Patrik
Ve své bakalářské práci se autor zaměří na problematiku populismu a bude analyzovat, jaký vliv na růst populismu v Evropě měla migrační krize v roce 2015. V první části bude definován samotný pojem populismus, bude popsán rozsah tohoto fenoménu z hlediska úspěchu relevantních politických stran v evropském měřítku. Stručně bude popsán historický vývoj, základní rysy a specifika populistické rétoriky. Druhá část práce bude věnována migrační krizi. V této části budou aplikovány poznatky z části první a autor se zde pokusí vysvětlit, jakých nástrojů využily populistické strany k tomu, aby se dostaly v období migrační krize k moci, nebo zvýšily své volební zisky. Vztah populistických stran k tématu migrace a role, jakou toto téma hrálo v úspěšné mobilizaci voličů bude ukázáno na konkrétních příkladech politických stran v zemích EU, kde populisté uspěli.
|
|
|
Hungarian migrant quota referendum 2016 - conditions and consequences
Mikovčík, Michal ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brabec, Dušan (oponent)
Anotácie Táto bakalárska práca je zameraná na Maďarské referendum o kvótach ktoré sa konalo v roku 2016. Predmetom skúmania v práci bolo zistiť, či toto referendum bolo vyjadrením vôle ľudu a aký dopad malo na maďarské postavenie v medzinárodnom spektre. V prvej kapitole je pre správne pochopenie významu referenda v krátkosti priblížená teoretická časť a vytiahnuté útržky z maďarskej ústavy, ktoré hovoria o referende. Autor sa ďalej v práci zameriava na postoj Maďarska voči migračnej kríze, aké akcie zapríčinili to, že na referendum vôbec bol priestor. Následná kampaň, ktorá mala významný dosah na výsledky referenda, na analýzu výsledkov referenda, jeho vplyv na domácu politiku a výsledky parlamentných volieb 2018 a aký dopad malo referendum na maďarské postavenie v Európskej únii. Autor využíva primárne internetové zdroje, interview a vyjadrenia politikov, keďže téma je pomerne čerstvá a odborná literatúra k nej zatiaľ nie je spracovaná.
|
|
|
Turecko a strategické zájmy EU - analýza migrační krize
Krejčová, Romana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Vztahy mezi EU a Tureckem jsou komplikované již přes padesát let, kdy byla uzavřena asociační dohoda Turecka s EHS. V roce 2011 vypukla v Sýrii občanská válka a Turecko se od té doby potýká s nárůstem migrantů. V roce 2015 zasáhla migrační krize také EU. Bylo proto nutné, aby EU začala s Tureckem spolupracovat na řešení migrační krize. Tato diplomová práce se zabývá komunikací a vyjednáváním mezi EU a Tureckem o společném postupu při řešení migrační krize. Jako teoretický rámec byla zvolena teorie komunikace Karla Deutsche, je především použit koncept zpětné vazby, který můžeme pozorovat během vyjednávání o Akčním plánu mezi EU a Tureckem a dohodě mezi EU a Tureckem. Pro pochopení kontextu je nejprve vysvětlena historie vztahů EU a Turecka, která začíná v roce 1959, kdy Turecko požádalo o přidružení k EHS. Vztahy mezi EU a Tureckem jsou ovlivněny špatnými vztahy s některými členskými zeměmi EU. Vztahu mezi EU a Tureckem v současné sobě nepřispívají čistky a porušování lidských práv a principu právního státu, které následovaly po nepovedeném pokusu o vojenský převrat v roce 2016. V rámci jednání o spolupráci mělo silnější pozici Turecko. Turecko této situace využilo a podařilo se oživit některé politické procesy, jako vízovou liberalizaci a znovuobnovení přístupových rozhovorů Turecka do EU....
|
|
|
Analýza prezentace motivu slumu a života v něm v českých médiích v letech 2010-2017
Kučerová, Zuzana ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediální prezentací světových slumů v českém prostředí v průběhu let 2010-2017. V současné době žije ve slumech podle posledních odhadů více než jedna miliarda lidí. Dá se předpokládat, že počet obyvatel v těchto chudinských čtvrtích bude v příštích desetiletích narůstat. Většina slumů se nachází v městských oblastech rozvojových státech, které ve srovnání s rozvinutějšími zeměmi zaznamenávají vyšší míru urbanizace. Slumy jsou přelidněná místa měst, kde obyvatelé žijí v nevyhovujících podmínkách s nedostatkem pitné vody, zhoršenou hygienou, kanalizací, zdravotní péčí atd. Diplomová práce se zaměřuje na mediální prezentaci pěti slumů (Kibera, Dharavi, Khayelitsha, Ciudad Neza a Orangi Town), které se řadí mezi největší na světě. Práce stručně shrnuje sociální konstrukci reality podle T. Bergera a P. L. Luckmanna, mediální konstrukci reality a zpravodajské hodnoty. Přibližuje blíže pojmy slum, rozvojová země, urbanizace a uprchlická krize. Zkoumá texty kombinací kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy. Kvantitativní obsahová analýza vychází ze tří výzkumných otázek a šesti hypotéz. Pro výzkum bylo využito databáze Newton Media, prostřednictvím které byly vybrány relevantní příspěvky z novin, časopisů a jejich internetových mutací, webových portálů veřejnoprávních médií...
|
|
|
Sémiotická analýza hudebního videoklipu Evropo dýchej
SIROVÁ, Barbora
Diplomová práce se zaměří na oblasti hudby, filmu, literatury a výtvarného umění islám-ských zemí, a to z hlediska materiálu, který opouští původní kulturní a náboženský kon-text a je "odeslán" k recepci v kontextu stabilizované západní kultury. Autorka práce vybere dle svého vlastního uvážení ty nejpodstatnější a nezajímavější umělce, kteří se narodili nebo stále žijí v jedné z islámských zemí, a jejich tvorbu bude dále interpretovat z hlediska její recepce na kulturu západního světa ve smyslu jejich vlivu a dopadu. Me-todologicky se práce bude opírat o koncept kulturního transferu, který rozpracovala kul-turální studia v posledních desetiletích.
|
|
|
Turecko a strategické zájmy EU - analýza migrační krize
Krejčová, Romana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Vztahy mezi EU a Tureckem jsou komplikované již přes padesát let, kdy byla uzavřena asociační dohoda Turecka s EHS. V roce 2011 vypukla v Sýrii občanská válka a Turecko se od té doby potýká s nárůstem migrantů. V roce 2015 zasáhla migrační krize také EU. Bylo proto nutné, aby EU začala s Tureckem spolupracovat na řešení migrační krize. Tato diplomová práce se zabývá komunikací a vyjednáváním mezi EU a Tureckem o společném postupu při řešení migrační krize. Jako teoretický rámec byla zvolena teorie komunikace Karla Deutsche, je především použit koncept zpětné vazby, který můžeme pozorovat během vyjednávání o Akčním plánu mezi EU a Tureckem a dohodě mezi EU a Tureckem. Pro pochopení kontextu je nejprve vysvětlena historie vztahů EU a Turecka, která začíná v roce 1959, kdy Turecko požádalo o přidružení k EHS. Vztahy mezi EU a Tureckem jsou ovlivněny špatnými vztahy s některými členskými zeměmi EU. Vztahu mezi EU a Tureckem v současné sobě nepřispívají čistky a porušování lidských práv a principu právního státu, které následovaly po nepovedeném pokusu o vojenský převrat v roce 2016. V rámci jednání o spolupráci mělo silnější pozici Turecko. Turecko této situace využilo a podařilo se oživit některé politické procesy, jako vízovou liberalizaci a znovuobnovení přístupových rozhovorů Turecka do EU....
|
|
| |
|
|
Hungarian migrant quota referendum 2016 - conditions and consequences
Mikovčík, Michal ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brabec, Dušan (oponent)
Anotácie Táto bakalárska práca je zameraná na Maďarské referendum o kvótach ktoré sa konalo v roku 2016. Predmetom skúmania v práci bolo zistiť, či toto referendum bolo vyjadrením vôle ľudu a aký dopad malo na maďarské postavenie v medzinárodnom spektre. V prvej kapitole je pre správne pochopenie významu referenda v krátkosti priblížená teoretická časť a vytiahnuté útržky z maďarskej ústavy, ktoré hovoria o referende. Autor sa ďalej v práci zameriava na postoj Maďarska voči migračnej kríze, aké akcie zapríčinili to, že na referendum vôbec bol priestor. Následná kampaň, ktorá mala významný dosah na výsledky referenda, na analýzu výsledkov referenda, jeho vplyv na domácu politiku a výsledky parlamentných volieb 2018 a aký dopad malo referendum na maďarské postavenie v Európskej únii. Autor využíva primárne internetové zdroje, interview a vyjadrenia politikov, keďže téma je pomerne čerstvá a odborná literatúra k nej zatiaľ nie je spracovaná.
|
|
|
Téma uprchlictví v denících Mladá fronta Dnes a v Hospodářských novinách
ANDĚL, Marek
Nejvýznačnější mediální událostí roku 2015 v českých médiích byla migrační krize, alespoň počtem četnosti příspěvků. Téma bude představeno pohledem konceptu rámování. Příspěvek se pokusí popsat fenomén získávání podílu na mediálním trhu prezentací uprchlické krize jako mediálního spektáklu. Ve své bakalářské práci se autor pokusí analyzovat téma "uprchlická krize" v tištěné verzi deníku Mladá fronta Dnes a v Hospodářských novinách. Autor se pokusí srovnat, jakým způsobem z hlediska četnosti oba deníky informovaly o uprchlické krizi v roce 2015. Autor bude aplikovat koncept rámování právě na tyto zvolené deníky. Přesně určí a vysvětlí jím zvolené sledované období v denících a popíše zvolené metody, tedy zejména zmíněný koncept rámování.
|
|
|
A Tale of Two Europes. How the refugee crisis reopened the dichotomies of "East" vs. "West".
Wielander, Anna ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Spor o tom, jak správně zacházet s takzvanou uprchlickou krizí v Evropě vedl k tomu, ze se vztahy mezi Evropskou únií a Višegrádskou skupinou změnily. Politický spor se vyhrotil poté, co byl návrh o zřízení systému kvót pro přerozdělování uprchlíků V4 odmítnut. Koalice, která se skládá z České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska, poprvé vyjádřila svůj postoj ohledně migrace v září 2015 a následně stále častěji. Na základě těchto vyjádření se dají shrnout následující požadavky: (1) Chránit vnější hranice Evropské únie a zdůrazňovat význam plnění povinností Evropské únie; (2) Účelně řešit hlavní příčiny migrační vlny, které by pomohlo snížit počet migrantů; (3) Odmítnout německou migrační politiku "otevřených dveří". I když většina států Evropské únie zastává stejný názor, V4 byla na počátku sporu vnímána jako koalice, která se proslavila svou taktikou kladení překážek. Kvůli nesouhlasu s tímto postojem vznikla nová vlna spekulací o vzrůstajícím rozštěpení mezi "starou" a "novou" Evropou a i o možném posunutí hranic směrem na východ. Mnozí politici i veřejné mínění v Západní Evropě neustále vyčítali Višegrádským zemím nedostatek solidarity a chybějící spolupráci při řešení uprchlické krize. I když Východní Evropa prošla od roku 1989 několika změnami, Višegrádská skupina vznikla jako klasické...
|
host ::
RSS.