|
| |
|
| |
|
|
Azawad: historie, příčiny a mezinárodní okolnosti pokusu o nezávislý stát
Čepičková, Lucie ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Bakalářská práce "Azawad: historie, příčiny a mezinárodní okolnosti pokusu o nezávislý stát" se zabývá konfliktem na území Mali, jehož kořeny sahají až do předkoloniálního období. V první části je tedy cílem popsat historický vývoj státu Mali a zdůraznit situace, které předcházely samotnému konfliktu mezi Tuaregy a malijskou vládou, jež vedl k pokusu o vyhlášení samostatného státu Azawad v roce 2013. Velkou roli však hraje samotná geografie území Mali, což dokládá teorie Jeffrey Herbsta, která klade důraz na velikost státu, distribuci obyvatelstva a hustotu infrastruktury. Druhá část práce se tedy zaměřuje právě na tuto teorii a aplikuje ji na oblast Mali, čímž odpovídá na otázku, zdali by oblast Azawadu byla životaschopná čistě z hlediska geografie území.
|
|
|
Concept of multilateralism in German foreign policy in the Balkans: comparative case study of recognition of sovereignty of Slovenia and Chroatia (1991) and Kosovo (1992)
Yurchenia, Galina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Koncept multilateralismu v německé politice na Balkánu: německé uznání nezávislosti Slovinska a Chorvatska (1991) a Kosova (2008)" se zabývá rolí Spolkové republiky Německo v procesu uznání nezávislosti nástupnických států Jugoslávie, a to v kontextu diskusí o proměně německého multilateralismu po sjednocení dvou německých států a normalizaci německé zahraniční politiky. Prostřednictvím disciplinované interpretativní případové studie jsou zkoumány vybrané situace, které byly z různých důvodů vnímány v německé politice a společnosti i v zahraničí jako nejkontroverznější: německý tlak na mezinárodní uznání Slovinska a Chorvatska vyvolal silnou kritiku a obavy, že Německo opouští multilaterální přístup při tvorbě zahraniční politiky směrem k unilaterálnímu prosazování vlastních zájmů; uznání Kosova v roce 2008 znamenalo ignorování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Cílem práce je detailně a v souvislostech popsat a interpretovat motivy a způsob jednání Německa ve sledovaných případech a otestovat tezi Rainera Baumanna o proměně německého multilateralismu "směrem k instrumentalističtějšímu chápání multilaterální spolupráce a orientaci na materiální a jiné národní zájmy". Práce dochází k závěru, že se Spolková republika Německa ve sledovaných případech skutečně vydala cestou...
|
|
|
Mezinárodněprávní postavení de facto států
Řeháčková, Diana ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Organizace lidské společnosti prošla během historického vývoje několika evolučními stádii. Jejich vrcholem se zejména v Evropě staly státní útvary založené na etnickém základě, národní státy. Jejich vznik a zánik probíhal mnohdy zcela živelně, což vedlo k rostoucí míře společenské nestability. Mezinárodní společenství proto hledalo mechanismy, které by tyto procesy regulovaly. Z pohledu mezinárodního práva bylo třeba především definovat stát a kodifikovat hlavní požadavky, které musela jakákoliv entita splňovat, aby se za stát dala pokládat. Montevidejská úmluva se shodla na elementární čtveřici, která spočívá v požadavku na obyvatelstvo, teritorium a výkonnou moc a schopnost dané entity účastnit se plnohodnotně mezinárodněprávních vztahů, tedy disponovat vnější suverenitou. Ani tyto čtyři elementy však nejsou zcela dostačující, a tak se k nim postupně nekonzistentně přidávaly další vedlejší požadavky, které pátraly především po vnitřním charakteru entity a jejím postoji kupř. k dodržování všeobecných lidských práv či práv menšin. Problém však spočívá v tom, že pouhé naplnění výše uvedených požadavků ke vzniku a plnohodnotné existenci státu nestačí. V současném světě je totiž prakticky nemožné, aby nový stát vznikl bez narušení integrity a suverenity státu stávajícího. Právo národů na sebeurčení,...
|
|
|
Problematika de facto států na příkladu Severního Kypru a Náhorního Karabachu s přihlédnutím k judikatuře ESLP
Fejfar, Jakub ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
v českém jazyce Práce se zabývá otázkami státnosti. V této práci jsme se zabývali de facto státy, tedy státy, které nejsou mezinárodně uznány. Nejdříve byly popsány definiční znaky státu. Následně jsme se zabývali mezinárodním uznáním státu. Rovněž bude definován pojem de facto Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Na základě kritérií stanovených Montevidejskou úmluvou z roku 1933 budou rozebrány znaky státnosti. Popsána bude rovněž i suverenita státu a jeho principy mezinárodního uznání ze strany členů mezinárodního společenství. Ve druhé kapitole budou pak blíže představeny obecné znaky de facto států. Pozornost bude věnována příčinám vzniku včetně bližšího seznámení se s problematikou práva na sebeurčení a secese. Ve třetí a čtvrtá kapitola se bude pozornost věnována dvěma de facto státům, Severokyperské turecké republiky a Náhorně karabašské republiky. V těchto kapitolách bude kladen důraz rovněž i na historické aspekty, politickou situaci jak uvnitř těchto entit, tak i v daném regionu. Součástí těchto kapitol je rovněž i analýza judikatury Evropského soudu pro lidská práva. V případu Severního Kypru budou analyzovány zejména rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve věci Loizidou v. Turecko a Kypr v. Turecko. K problematice Náhorního Karabachu pak rozsudky ve věci Chiragov a ostatní...
|
|
|
Azawad: historie, příčiny a mezinárodní okolnosti pokusu o nezávislý stát
Čepičková, Lucie ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Bakalářská práce "Azawad: historie, příčiny a mezinárodní okolnosti pokusu o nezávislý stát" se zabývá konfliktem na území Mali, jehož kořeny sahají až do předkoloniálního období. V první části je tedy cílem popsat historický vývoj státu Mali a zdůraznit situace, které předcházely samotnému konfliktu mezi Tuaregy a malijskou vládou, jež vedl k pokusu o vyhlášení samostatného státu Azawad v roce 2013. Velkou roli však hraje samotná geografie území Mali, což dokládá teorie Jeffrey Herbsta, která klade důraz na velikost státu, distribuci obyvatelstva a hustotu infrastruktury. Druhá část práce se tedy zaměřuje právě na tuto teorii a aplikuje ji na oblast Mali, čímž odpovídá na otázku, zdali by oblast Azawadu byla životaschopná čistě z hlediska geografie území.
|
|
|
Concept of multilateralism in German foreign policy in the Balkans: comparative case study of recognition of sovereignty of Slovenia and Chroatia (1991) and Kosovo (1992)
Yurchenia, Galina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Koncept multilateralismu v německé politice na Balkánu: německé uznání nezávislosti Slovinska a Chorvatska (1991) a Kosova (2008)" se zabývá rolí Spolkové republiky Německo v procesu uznání nezávislosti nástupnických států Jugoslávie, a to v kontextu diskusí o proměně německého multilateralismu po sjednocení dvou německých států a normalizaci německé zahraniční politiky. Prostřednictvím disciplinované interpretativní případové studie jsou zkoumány vybrané situace, které byly z různých důvodů vnímány v německé politice a společnosti i v zahraničí jako nejkontroverznější: německý tlak na mezinárodní uznání Slovinska a Chorvatska vyvolal silnou kritiku a obavy, že Německo opouští multilaterální přístup při tvorbě zahraniční politiky směrem k unilaterálnímu prosazování vlastních zájmů; uznání Kosova v roce 2008 znamenalo ignorování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Cílem práce je detailně a v souvislostech popsat a interpretovat motivy a způsob jednání Německa ve sledovaných případech a otestovat tezi Rainera Baumanna o proměně německého multilateralismu "směrem k instrumentalističtějšímu chápání multilaterální spolupráce a orientaci na materiální a jiné národní zájmy". Práce dochází k závěru, že se Spolková republika Německa ve sledovaných případech skutečně vydala cestou...
|
|
| |
|
|
Kypr: politicko-ekonomické aspekty ostrova v kontextu evropské integrace
Šilhavík, Marek ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá politicko-ekonomickými aspekty ostrova, který prostřednictvím řecko-tureckých vztahů ovlivňuje utváření mezinárodních vztahů na světě. První kapitola stručně zachycuje historicko-politický vývoj ostrova od starověku až po současnost. Druhá kapitola popisuje politicko-ekonomické aspekty Kyperské republiky a její snahy o integraci do evropských struktur. Třetí část této bakalářské práce se zaměřuje na politicko-ekonomické aspekty Severokyperské turecké republiky a na problematiku jejího mezinárodního uznání. Poslední kapitola této bakalářské práce je věnována pokusům o vyřešení kyperské otázky a možnostem směřování ostrova do budoucna.
|
host ::
RSS.