|
|
Armáda na mediálním bitevním poli
Klementová, Jana ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Diplomová práce "Armáda na mediálním bitevním poli" zkoumá nakolik jsou Ministerstvo obrany a Armáda České republiky mediálními institucemi. Jestli přebírají mediální logiku a podléhají tlaku novinářů. To vše v teoretickém ukotvení čtyř fází mediatizace, které definoval Jesper Strömbäck ve své práci z roku 2008. V teoretické části práce jsou definovány pojmy jako je mediatizace nebo mediální logika. Práce se také zaměřuje na vysvětlení firemní komunikace, která je následně vztažena na Ministerstvo obrany a AČR. V závěru teoretické části jsou vymezeny obě instituce a důraz je kladen na jejich komunikační oddělení. Metodická část popisuje výzkumnou metodu polostrukturovaných rozhovorů, které jsou použity pro sběr relevantních dat. Definuje také výzkumný problém a výzkumné otázky. Třetí část diplomové práce se věnuje výzkumu, kdy jsou sesbíraná data devíti respondentů z Ministerstva obrany a Generálního štábu AČR analyzovány a rozřazeny k příslušným výzkumným otázkám. Respondenti odpovídali na dotazy, které se věnovaly komunikačním cílům Armády, formátům a obsahům sdělení, novým médiím a jejich práce ve vztahu k redakčním rutinám. Respondenti popisovali, jaké vztahy má Ministerstvo a Generální štáb s médii, jakou důležitost komunikaci přisuzují nebo jakým způsobem vylepšují obraz Armády v očích...
|
|
|
Mediatizace jako důsledek sebeprezentace na sociálních sítích: publikační normy a jejich vliv na uživatele Instagramu
Jarošová, Sabina ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Diplomová práce Mediatizace jako důsledek sebeprezentace na sociálních sítích: publikační normy a jejich vliv na uživatele Instagramu poukazuje na možný vliv Instagramu a jeho afordancí na jednání jeho uživatelů, přičemž se zaměřuje na aspekt sdílení fotografií a s ním spojených publikačních norem. Cílem této práce je zjistit, co všechno uživatelé dělají s fotografií a kvůli ní, než ji sdílí na Instagramu, ale především jde o hlubší porozumění zjištěnému jednání a prozkoumání, zda takové jednání zasahuje do života uživatelů. V rámci nabídnutých teoretických poznatků je čtenář seznámen s vývojem obrazu, vznikem fotografie, jejími manipulacemi a proměnami v digitální éře. Dále práce představuje vizuální sociální sítě, principy fungování Instagramu a poznatky ze současných studií na téma sebeprezentace na sociálních sítích. V poslední části se věnuji již konkrétně instagramové fotografii, jejím druhům, způsobům editace a sdílení, přičemž vycházím především ze dvou aktuálních studií věnujících se tomuto tématu, jejichž autory jsou Lev Manovich a Elisa Serafinelliová. V druhé polovině práce představuji metodologii výzkumu, jeho design, výsledky a závěrečné shrnutí.
|
|
|
Hloubková mediatizace na příkladu vyhledávací konzole jako prostředku komunikace
Novák, Ivan ; Klimeš, David (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Práce se zabývá komunikačním procesem ve vyhledávací konzoli ve vztahu inzerent - zákazník. Práce holisticky postupuje k analýze komunikace ve vyhledávací konzoli skrze popis nových médií, mediatizace, fungování vyhledávače, inzertní systémy a chování uživatelů vyhledávače. Nová média práce představuje jako duální artefakty s hmotnou a nehmotnou částí, které se mohou, díky své neustálé možnosti být měněny a vylepšovány, přizpůsobovat požadavkům společnosti. Tím se na poli mediálních věd stávají skutečně novými. Pojem mediatizace představuje schopnost médií měnit chování společnosti. Skrze nová média dochází k hloubkové mediatizaci, tedy výrazné habitualizaci společenských změn způsobených novými médii. Tyto změny jsou v práci popsány na příkladech změny myšlení, komunikace a nákupního procesu. Uživatelé ve vyhledávačích komunikují tak, aby byl jejich vyhledávací dotaz úspěšně dekódován algoritmem i poskytovatelem hledané informace. Proto se práce věnuje specifikům uživatelských návyků při vyhledávání. Dále práce rozvádí pozici inzerentů a jejich možnost oslovovat uživatele vyhledávače skrze inzertní systémy. Obsahová frekvenční analýza poukazuje na možný způsob analýzy úspěšnosti komunikace a dochází ke komunikačním doporučením v oblasti nadpisů reklamních inzerátů.
|
|
|
Armáda na mediálním bitevním poli
Klementová, Jana ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Diplomová práce "Armáda na mediálním bitevním poli" zkoumá nakolik jsou Ministerstvo obrany a Armáda České republiky mediálními institucemi. Jestli přebírají mediální logiku a podléhají tlaku novinářů. To vše v teoretickém ukotvení čtyř fází mediatizace, které definoval Jesper Strömbäck ve své práci z roku 2008. V teoretické části práce jsou definovány pojmy jako je mediatizace nebo mediální logika. Práce se také zaměřuje na vysvětlení firemní komunikace, která je následně vztažena na Ministerstvo obrany a AČR. V závěru teoretické části jsou vymezeny obě instituce a důraz je kladen na jejich komunikační oddělení. Metodická část popisuje výzkumnou metodu polostrukturovaných rozhovorů, které jsou použity pro sběr relevantních dat. Definuje také výzkumný problém a výzkumné otázky. Třetí část diplomové práce se věnuje výzkumu, kdy jsou sesbíraná data devíti respondentů z Ministerstva obrany a Generálního štábu AČR analyzovány a rozřazeny k příslušným výzkumným otázkám. Respondenti odpovídali na dotazy, které se věnovaly komunikačním cílům Armády, formátům a obsahům sdělení, novým médiím a jejich práce ve vztahu k redakčním rutinám. Respondenti popisovali, jaké vztahy má Ministerstvo a Generální štáb s médii, jakou důležitost komunikaci přisuzují nebo jakým způsobem vylepšují obraz Armády v očích...
|
|
|
Kritický literární diskurs a jeho medializace na příkladu Vladimíra Novotného
Janáková, Barbora ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Kritický literární diskurs se formoval na našem území několik století. Jeho vývoj byl ovlivněn nejen změnami uměleckých směrů v literatuře, ale zároveň jej formovaly změny v politickém režimu, vývoj technologického prostředí a v posledních dvou desetiletích i vzrůstající tendence medializace. Typickým představitelem současného kritického literárního diskursu je Vladimír Novotný. Za pomoci analýzy jeho literárních kritik a srovnání jeho literárních kritik s pracemi jeho současníků by mělo být možné zmapovat současný kritický literární diskurs a nastínit jeho možný budoucí vývoj. Kromě osobnosti Vladimíra Novotného se tato práce zaměřuje i na další dva současné a známé literární kritiky, Josefa Chuchmu, jenž vede posledních osmnáct let kulturní rubriku Kavárna, a Martina C. Putnu, který je především literárním vědcem a kromě literatury se věnuje filozofii a religionistice. Cílem této práce je srovnáním literárních kritik Josefa Chuchmy a Martina C. Putny pomoci objasnit sílící medializační tendence, a především jejich dopad na kritický literární diskurs. V závěru práce, v sekci přílohy, je poměrně rozsáhlý rozhovor s Vladimírem Novotným, ze kterého je patrné, že i sami kritici si uvědomují medializační tendence v kritickém literárním diskursu. Sice je neumí přesně pojmenovat, ale dokážou je popsat.
|
|
|
Mediatizace politické sféry
Hannich, Jiří ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Mediatizace politické sféry" pojednává o soustavném vlivu masových médií a jejich logiky na fungování politického systému, vývoj procesu tvorby politiky a uplatňování nástrojů a metod politické komunikace. Teoretická část práce se nejprve soustředí na deskripci institucionálního významu médií v sociálním prostředí, přiblížení představ o účincích mediální komunikace na společnost, charakteristiku účasti mediálních organizací v ekonomických vztazích, aby následně vymezila koncept mediatizace v rámci mediálních studií a konkretizovala jeho aspekty v souvislosti se souborem poznatků o mediální logice. Práce neopomíjí ani představení základních prvků logiky politické sféry, věnuje se jejímu implicitnímu nastavení, stejně jako modifikacím politických struktur v reakci na přenesení značné části politického prosazování do symbolického prostoru médií. Na teoretický výklad navazuje výzkumné šetření, které se zajímá o vybrané prvky mediatizace v českém kontextu. V první fázi je přikročeno k výzkumné metodě kvantitativní obsahové analýzy, jejímž prostřednictvím je zjišťováno, na jaká témata a jaké aktéry se zpravodajství českých médií soustředí, referuje-li o politice v období volební kampaně. Druhá fáze výzkumu je realizována formou případové studie, přičemž rozebírá, jakým způsobem média...
|
|
|
Argumentace v medializaci vybraných debat pořadů Otázky Václava Moravce a Máte slovo s M. Jílkovou a eristická dialektika
Remešová, Lucie ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá argumentací hostů vybraných debat v medializaci diskuzních pořadů Otázky Václava Moravce a Máte slovo s M. Jílkovou. Formát těchto pořadů přisuzuje debatám v nich probíhajícím předem konfrontační charakter, což vede jejich účastníky s výjimkou jejich moderátorů k argumentačnímu souboji. Tématem výzkumu bude podrobná argumentační analýza hostů vybraných dílů zmíněných dvou pořadů včetně zodpovězení otázky, jakou úlohu v tom sehrávají jejich moderátoři. V analýze bude kladen důraz zejména na eristickou dialektiku, koncept Arthura Schopenhauera, jenž je chápán jako nauka o neústupnosti člověku vlastní. Sekundárně bude využit také koncept argumentačních klamů od Jiřího Krause nebo Davida McCandlesse. Sledovány budou rovněž jazykové a suprasegmentální prostředky či neverbální rovina komunikace. Cílem tohoto rozboru bude jednak popsat axiologii a s tím spojenou efektivitu argumentování hlavních hostů vybraných debat Otázek Václava Moravce a Máte slovo s M. Jílkovou, jednak ověřit, zda je eristická dialektika využitelná pro dekonstrukci mýtů, manipulací, zkreslování a překrucování faktů v těchto debatách. V závěru práce budou oba pořady porovnány a zároveň bude potvrzena či vyvrácena domněnka, zda debata v Otázkách Václava Moravce je kultivovanější, a plní tudíž...
|
|
|
Role olympismu v mezinárodních vztazích
Hruška, Jakub ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením olympismu v mezinárodních vztazích. V úvodních kapitolách práce je představena institucionální struktura olympismu, na jejímž vrcholu stojí Mezinárodní olympijský výbor. V dalších kapitolách pak je olympismus analyzován ve vztahu k vybraným mezinárodněpolitickým tématům. Jde o vztah k politickým zájmům států a dalších subjektů, ke konfliktům a ke spolupráci mezi státy. Samostatně je zpracována problematika bojkotů olympijských her. Cílem práce je všestranně zhodnotit roli olympismu v mezinárodních vztazích. K tomuto zhodnocení napomáhají konkrétní historické příklady, které ukazují, jakým způsobem se olympijské hnutí s danými mezinárodněpolitickými výzvami vyrovnávalo. Z uvedených příkladů a zhodnocení vývoje jsou konečně vyvozeny faktory, které jsou pro moderní olympismus klíčové: komercionalizace, medializace a politizace.
|
host ::
RSS.