Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Reporting of IDNES.cz and IHNED.cz during the first wave of COVID-19 in the Czech Republic
Kejhova, Natalie ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Covid-19 v roce 2020 neovládl pouze životy občanů, ovládl i média po celém světě a Česká republika není výjimkou. Novináři vždy nesli odpovědnost za zobrazování informací veřejnosti o významných událostech. Během první vlny pandemie však byli zejména novináři vnímáni jako lidé s novým pocitem moci, který spočíval v tom, že jejich slova mohla ovlivnit názor veřejnosti na politiku vydávanou vládou, jako zda nosit respirátor nebo ne. Ze zjištění této práce vyplynulo, že v Mladé frontě Dnes byly celkově publikovány články, které byly informativní, zatímco v Hospodářských novinách se stavěly kritičtěji k nařízením vydaným vládou, což vyvolalo větší diskusi. Celkově se tato práce zabývala tím, jak mediální rámce využívají novináři v článcích k zobrazení konkrétních ideologii. Klíčová slova Pandemie, Covid-19, Media, mediální rámce
COVID-19 pandemic in selected Ukrainian media
Kruhlova, Olena ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce Pandemie COVID-19 ve vybraných ukrajinských médiích podává přehled ukrajinského mediálního systému se zaměřením na vlastnictví médií a jeho výsledky ve finálních publikacích. Výběrem tří různých typů vlastnictví: soukromá média, provládní média a média vlastněná opozicí jsme se podívali, jak média publikovala články o COVID-19 na samém začátku pandemie. Metodologickým základem této práce byl rámcový výzkum, který má odhalit trendy a způsoby prezentace informací o probíhající pandemii COVID-19 prostřednictvím analýzy titulků ve vybraných online mediálních zdrojích. Výsledky výzkumu rámcování odhalily, že rámce jsou skutečně přítomny v materiálech vybraných mediálních zdrojů na začátku pandemie. Bylo zjištěno, že reprezentace ramců se liší od původních předpokladů. Hlavní objevy odhalily, jak jsou soukromě vlastněná média náchylnější k šíření strachu a rámcům naděje, zatímco politicky propojená média byla statisticky méně náchylná publikovat cokoliv politicky zabarveného. Výsledky studie zdůrazňují důležitost mediální odpovědnosti v době lékařské krize a to, jak si široká veřejnost musí být kriticky vědoma nebezpečí dezinformací, zejména pokud jde o pandemii COVID-19.
Kauza Vrbětice a plynovod Nord Stream 2 ve vybraném zahraničním tisku
Mazúchová, Sára ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Předmětem práce je mediální pokrytí kauzy Vrbětice a sporu o plynovod Nord Stream 2 v roce 2021 britskými a americkými deníky. V obsazích hledám projevy rámce takzvané nové studené války. Teoretická část práce začíná konceptem rámcování, pokračuje zrodem a charakteristikami studené války v médiích a končí popisem událostí, jež jsou předmětem zájmu: kauzy Vrbětice a sporu o plynovod Nord Stream 2. Součástí teoretické pasáže je i kapitola o nové studené válce v médiích, v níž popisuji předešlé výzkumy, které se zabývají tímto konceptem. Analytická část sestává z kvalitativní textuální analýzy v duchu zakotvené teorie a kvantitativní obsahové analýzy, jež z části vychází z prvotního kvalitativního bádání. Výzkum si všímá silných, ale i slabých projevů rámce nové studené války. Mezi silné aspekty patří konstruování dichotomie světa a zdůrazňování role Spojených států jakožto hlavního aktéra obsahů. Naopak výskyt specifických studenoválečných označení, historických analogií, přímých užití sousloví "studená válka" a odsuzujících zobecnění vůči Rusku byl v textech marginální. Nakonec práce dospívá k závěru, že rámec nové studené války mediální pokrytí dvou stanovených událostí neovládá, pouze využívá některé jeho projevy.
Nouzový stav v ČR jako příležitost politické komunikace
Srbová, Barbora ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Práce se věnuje politicky-komunikační a mediální dimenzi prvních dvou vln koronavirové pandemie v ČR. Jarní vlnu pandemie v roce 2020 Česká republika navzdory nevelké připravenosti a nedostatku ochranných prostředků překonala téměř příkladně. To se zcela změnilo s příchodem druhé vlny, kdy se země ocitla mezi těmi vůbec nejhůře postiženými. Cílem práce je prozkoumat jednu z možných příčin tohoto vývoje. Práce staví na předpokladu, že 1) politická komunikace a mediální zprávy proudící k občanům mohou mít - obzvláště v období krize, kdy je jim věnována zvýšená pozornost - citelný vliv na chování občanů, jejich rozhodování a interpretování odvíjejících se událostí a 2) že nekonzistentnost informací, ale také nekonzistentnost jejich interpretací a rámování může mít negativní vliv na důvěru občanů ve stát a v přijímaná opatření. V návaznosti na tyto předpoklady práce skrze obsahovou analýzu rámců zkoumá, jak byla pandemie nemoci COVID-19 rámována vládou a médií během první a druhé vlny pandemie a testuje hypotézu, zda mezi těmito vlnami míra odlišnosti mezi vládním a mediálním rámováním pandemie vzrostla. Odmítnutí této hypotézy, ke kterému práce následně dochází, umožňuje vyloučit vliv rostoucí různorodosti rámců ve veřejném diskurzu na zhoršení pandemické situace v druhé vlně. I přes zamítnutí této...
Proměna mediálního obrazu války v Iráku ("druhé války v Zálivu") v českém tisku v letech 2003-2008
Sabolová, Veronika ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Proměna mediálního obrazu války v Iráku ("druhé války v Zálivu") v českém tisku v letech 2003-2008 se zabývá postavením zpravodajských médií a jejich činností v průběhu druhé války v Iráku. Cílem této práce je přiblížit moc médií při ovlivňování veřejného mínění, proto se teoretická část zabývá propagandou, nastolováním témat v médiích a mediálním rámcováním. Protože byla válka v Iráku reakcí na události z 11. září 2001 a prezident Bush vyhlásil válku globálnímu terorismu, zabývá se práce sociologií terorismu a propojením terorismu a zpravodajských médií. Na základě rozsáhlé propagandistické kampaně ze strany Spojených států a Velké Británie a s tím související nastolování témat politickou a mediální agendou probíhá ovlivňování veřejného mínění světové veřejnosti. Cílem analytické části této práce je odhalení mediálních rámců v českém tištěném zpravodajství, reprezentovaném deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny. Kombinací kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy se výzkum zaměřuje na proměnu mediálního obrazu války v Iráku v průběhu šestiletého období, započatého spojeneckou invazí do Iráku a ukončeného odchodem George Bushe z prezidentské funkce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.