|
|
Why the Romani Make no Terrorists: Reassessing Contested Factors of Radicalisation
Kocmanová, Markéta ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Droogan, Julian (oponent) ; Lakhani, Suraj (oponent)
Výzkum radikalizace se vyznačuje nadměrným důrazem na rizikové faktory, které vedou k projevům různých forem extrémního politického násilí. Tato disertační práce představuje výsledky výzkumu zaměřeného na faktory, které činí komunity odolnými vůči behaviorální radikalizaci. Empirický základ vychází z rozsáhlých dat od 139 účastníků výzkumu ze šesti zemí, získaných především z hloubkových rozhovorů a dalších etnografických technik sběru dat. Jako obecný metodologický rámec využívám postupů zakotvené teorie v etnografii, která umožňuje na robustních empirických základech vystavět přesvědčivou a unikátní případovou studii skupinové odolnosti vůči radikalizaci mezi romskou etnickou menšinou. Identifikovala jsem pět hlavních faktorů odolnosti, které se vzájemně doplňují a synergicky působí jako brzda proti behaviorální radikalizaci. Faktory odolnosti spočívají v organizační ontologii skupiny, silném pocitu sounáležitosti s komunitou, sklonu vyhýbat se konfliktu, schopnosti odpouštět spíše než hledat pomstu a kategorii komplexní flexibility, která zahrnuje orientaci na přítomný okamžik, účinnou emoční regulaci a kognitivní adaptabilitu. Identifikuji také rizikové faktory související s potenciální radikalizací v komunitě, které spatřuji především v pokračující erozi tradičních romských hodnot.
|
|
|
"Bazar a zastavárna: etnografie na rozhraní formální a neformální ekonomie"
Rádl, Michael ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Bazar a zastavárna: etnografie na rozhraní formální a neformální ekonomie Abstrakt: V této práci se zabývám otázkou, co vlastně utváří bazar-zastavárnu a co toto zařízení znamená pro různé skupiny zákazníků. Základní výzkumnou metodou je auto-etnografie, protože se nejlépe hodí v situaci, kdy jsem sám majitelem takového obchodu a během terénního výzkumu využívám vlastních vzpomínek a vystupuji jak v roli přímého účastníka-majitele, tak i antropologa, který prostředí bazaru zkoumá. V empirické části přináším stručnou charakteristiku různých typů zákazníků bazaru podle toho, jakým způsobem bazar-zastavárnu využívají. Prostřednictvím popisu a analýzy vztahů a interakcí, ke kterým dochází při obchodních jednáních v bazaru-zastavárně, se pokouším ukázat, co tento druh ekonomiky, která bývá označována jako neformální nebo okrajová, znamená pro různé skupiny zákazníků. Zejména se zaměřuji na otázku, jak vnímají bazar-zastavárnu marginalizované skupiny a jak jej zakomponovali do svého životního stylu. Na základě shromážděných dat dovozuji, že bazar- zastavárnu pokládají za standardní ekonomické zařízení a za téměř nezbytnou součást své každodennosti. Klíčová slova: bazar-zastavárna, nákup, prodej, zástava, půjčka, použité zboží, zákazníci, marginalizované skupiny
|
|
|
Ageismus: věk a proměňující se trh práce. Problematika uplatnění osob starších 50 let na trhu práce v Sokolově.
Rocskárová, Martina ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Transformace trhu, jež po revolučním roce 1989 změnila centrálně řízené hospodářství na ekonomiku s tržními principy, přinesla více možností pro vlastní iniciativu, ovšem některé skupiny postavila do marginalizované pozice. Mezi tyto patří osoby starší 50 let, jež budovaly své kariéry na pozadí jiných společenských okolností. Zažité návyky a pasivní postoj společně s nezájmem zaměstnavatelů je mnohdy vyčleňují z trhu práce. Cílem mé práce je popsat z dostupných pramenů tržní transformaci se všemi jejími dopady na změnu v pojetí kariéry a jak tyto změny znevýhodňují starší generaci. V empirické části sekundárně analyzuji data z úřadu práce, které odhalují problém pasivního a někdy až rezignujícího postoje starších osob. Příčinu tohoto stavu je ovšem nutno hledat taktéž na straně mnohdy diskriminujících zaměstnavatelů a nedokonalé institucionální pomoci.
|
|
|
"Bazar a zastavárna: etnografie na rozhraní formální a neformální ekonomie"
Rádl, Michael ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Bazar a zastavárna: etnografie na rozhraní formální a neformální ekonomie Abstrakt: V této práci se zabývám otázkou, co vlastně utváří bazar-zastavárnu a co toto zařízení znamená pro různé skupiny zákazníků. Základní výzkumnou metodou je auto-etnografie, protože se nejlépe hodí v situaci, kdy jsem sám majitelem takového obchodu a během terénního výzkumu využívám vlastních vzpomínek a vystupuji jak v roli přímého účastníka-majitele, tak i antropologa, který prostředí bazaru zkoumá. V empirické části přináším stručnou charakteristiku různých typů zákazníků bazaru podle toho, jakým způsobem bazar-zastavárnu využívají. Prostřednictvím popisu a analýzy vztahů a interakcí, ke kterým dochází při obchodních jednáních v bazaru-zastavárně, se pokouším ukázat, co tento druh ekonomiky, která bývá označována jako neformální nebo okrajová, znamená pro různé skupiny zákazníků. Zejména se zaměřuji na otázku, jak vnímají bazar-zastavárnu marginalizované skupiny a jak jej zakomponovali do svého životního stylu. Na základě shromážděných dat dovozuji, že bazar- zastavárnu pokládají za standardní ekonomické zařízení a za téměř nezbytnou součást své každodennosti. Klíčová slova: bazar-zastavárna, nákup, prodej, zástava, půjčka, použité zboží, zákazníci, marginalizované skupiny
|
|
|
Hodnotové inklinace českých novinářů a novinářek na příkladu zobrazování sociálně marginalizované skupiny squatterů
Havlíková, Magdalena ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Ve své práci se zabývám hodnotovými inklinacemi českých novinářů a novinářek deníků Mladá fronta Dnes a Blesk (zahrnuji i rozšířené nedělní vydání Nedělní Blesk) a týdeníku Reflex. Zaměřila jsem se na články pojednávající o sociálně marginalizované skupině squatterů v letech 2000, 2008 a 2009, kdy došlo k různým událostem v souvislosti s pražskými squaty. Zajímá mne, jaké hodnoty se budou vyskytovat v tomto diskursu, a jaké "znaménko" budou mít směrem ke squatterům. V teoretické části nastiňuji některé koncepty jako je hegemonie, dichotomie my versus oni, morální panika a disciplinace těla, které mi pomohou v uchopení tématu. Ve své práci rozděluji hodnoty do jednotlivých kategorií a podkategorií podle obsahu. Popisuji vývoj hodnot v jednotlivých kategoriích a titulech, jejichž hodnotové inklinace nakonec navzájem porovnávám.
|
|
|
Ageismus: věk a proměňující se trh práce. Problematika uplatnění osob starších 50 let na trhu práce v Sokolově.
Rocskárová, Martina ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Transformace trhu, jež po revolučním roce 1989 změnila centrálně řízené hospodářství na ekonomiku s tržními principy, přinesla více možností pro vlastní iniciativu, ovšem některé skupiny postavila do marginalizované pozice. Mezi tyto patří osoby starší 50 let, jež budovaly své kariéry na pozadí jiných společenských okolností. Zažité návyky a pasivní postoj společně s nezájmem zaměstnavatelů je mnohdy vyčleňují z trhu práce. Cílem mé práce je popsat z dostupných pramenů tržní transformaci se všemi jejími dopady na změnu v pojetí kariéry a jak tyto změny znevýhodňují starší generaci. V empirické části sekundárně analyzuji data z úřadu práce, které odhalují problém pasivního a někdy až rezignujícího postoje starších osob. Příčinu tohoto stavu je ovšem nutno hledat taktéž na straně mnohdy diskriminujících zaměstnavatelů a nedokonalé institucionální pomoci.
|
host ::
RSS.