|
|
Magický svět G. G. Márqueze
KRÁLÍKOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu děl Gabriela Garcíi Márqueze, která patří do oblasti magického realismu. Základem práce je specifikovat rysy magického realismu a jedním z důležitých textů pro tuto část práce je Zázračné reálno a magický realismus Evy Lukavské. Další kapitola z teoretické části je věnována rozboru fikce a fikčních světů. Pro tuto kapitolu využívám jako podklad dílo Heterocosmica Lubomíra Doležela a knihu Co dělá fikci fikcí od Dorrit Cohnové. Přínosným dílem pro tuto diplomovou práci je biografie Garcíi Márqueze od Geralda Martina. Pro diplomovou práci je zdrojem informací doplňující analýzy děl, ale taktéž částečně sama důvodem k rozboru. Analyzovanými díly jsou knihy Sto roků samoty, Zlá hodina, Plukovníkovi nemá kdo psát a povídky "Pohřeb Velké matky", "Oči modrého psa" a "Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce" ze stejnojmenných souborů. Zvolená díla vznikla v první polovině autorova tvůrčího období a jsou mezi nimi rozestupy pouze v řádu let. Objevují se v nich podobné či shodné tematické prvky a ty by mohly být odpovědí na otázku, jež je též součástí výzkumu v této diplomové práci, a sice otázku po kompaktnosti světa Gabriela Garcíi Márqueze - jedná se o jeden svět, či je jich vícero? Rozbor děl tvoří praktickou část práce, jejímž výstupem budou prvky magického realismu. Prvky budou též porovnány a zhodnoceny. Doplňující kapitolu práce tvoří návrh pojmout dílo Garcíi Márqueze k rozboru v rámci kulturní antropologie. Pro tuto kapitolu tvoří základní literaturu publikace Václava Soukupa.
|
|
|
Irácká exilová literatura
Klasová, Pamela Markéta ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová zkoumá dílo současného iráckého exilového spisovatele Ḥasana Blásima a zařazuje ho do rámce magického realismu. Zároveň argumentuje pro formálnější a širší definici magického realismu, která zahrnuje i svět bez nadpřirozených jevů. Magicko-realistické prvky povídkové sbírky Madžnún sáḥat al- ḥurríja (Blázen z náměstí Svobody) podtrhují nejdůležitější témata povídek, jež se vztahují ke katastrofám moderní irácké společnosti posledních třiceti let. Svým důrazem na dokumentaci moderní historie Iráku, jíž dominuje válka a exil, se tak dílo zařazuje mezi díla narativní dokumentární tvorby, jejichž cílem je přispět ke kolektivnímu vědomí národa. Přesto ale magicko-realistický element v Blásimově díle není pokusem o vytváření alternativního kulturního světa. Nadpřirozeno v Blásimově díle funguje metaforicky a vztahuje se výhradně k reálnému světu válek a násilí, ve kterém se lidé pod tíhou okolností mění ve zvířata a kanibaly a který je sám o sobě magický. Ve druhé rovině je Blásimovo dílo diskutováno i na pozadí postkoloniálních teorií, jež prošly od svého průniku na pole humanitních studií spletitým vývojem a v nedávné době byly podrobeny kritice, například právě ze strany akademiků zabývajících se arabskou literaturou. Blásimovo dílo slouží jako doklad toho, že se postkoloniální...
|
|
|
Mlýn na mumie jako postmoderní utopie magické Prahy
Hráchová, Michaela ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá romány Mlýn na mumie od Petra Stančíka a Sedmikostelí a Lord Mord od Miloše Urbana. Cílem práce je najít rysy, které mají společné, i ty, které jsou rysy svérázných autorských stylů. Neboť se jedná o texty multižánrové, pokusí se po krátkém představení autorů charakterizovat žánry objevující se v nich a doložit je na konkrétních úryvcích textu. Dominantní částí práce je analýza časoprostoru a hlavní postavy, opět na konkrétních úryvcích textu, neboť to jsou klíčové složky románů. Nakonec se práce zaměří na mýtus národa jako na často se opakující motiv. V závěru se pokusí porovnat výsledky analýz předchozích kapitol.
|
|
| |
|
|
Feminism and Mythopoetics in Angela Carter's The Bloody Chamber and Other Stories and Nights at the Circus
Klepáčková, Michaela ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Higgins, Bernadette (oponent)
Cílem této práce je představit specifické pojetí feminismu a mytopoetiky Angely Carterové a demonstrovat je na jejích dvou vybraných dílech, jmenovitě na sbírce subverzivně zpracovaných tradičních pohádek Krvavá komnata a jiné pohádky a na románu Noci v cirkuse. Práce se také zabývá vybranými rysy postmodernismu obsažených v těchto dvou dílech. V první, teoretické části je představena autorka a její dílo, dále pak koncept postmodernismu a jeho vybrané jednotlivé rysy. Druhá, praktická část se zaměřuje na analýzu obou knih s cílem zjistit, zda a jakým způsobem tato díla vykazují rysy postmodernismu a do jaké míry lze ve vybraných knihách myšlenky feminismu a mytopoetiky Angely Carterové nalézt.
|
|
|
Téma samoty ve Sto rocích samoty od Gabriela Garcíi Márqueze
Iltisová, Andrea ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Zaťko, Roman (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zaměřuje na téma samoty či osamění v románu Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze. Zabývá se především odlišením samoty a osamění a pak srovnáním samoty jedince a samoty společnosti. Je nezbytné zmínit stručný obsah díla a pro porovnání také reálnou situaci Latinské Ameriky, jež se velmi odráží v díle G. G. Márqueze. Nejdůležitěším motivem je v práci samota, která se dotýká každé postavy z díla a čtenáře provází celou knihou. Dotýká se každého čtenáře i osobně v reálném životě a proto jsem se tomuto tématu věnovala.
|
|
|
Mezi historiií a současností. Vybrané prózy Jurije Bujdy
Zhabska, Kseniia ; Ulbrechtová, Helena (vedoucí práce) ; Chlaňová, Tereza (oponent)
(česky) Cílem mé diplomové práce je analýza prózy Jurije Bujdy, a to především cyklu povídek Pruská nevěsta, v níž budu hledat prvky magického realismu. Dalším předmětem mého zájmu bude analýza reflexe historické paměti obyvatel Kaliningradské oblasti. Budu pracovat s dostupnými studiemi, které se týkají magického realismu jako takového včetně jedné práce o magickém realismu u samotného Jurije Bujdy, a dále s výběrem z dostupných prací týkajících se historické a traumatické kolektivní paměti. Přínosem této práce bude analýza prózy Jurije Burdy (která zatím není komplexně prostudována) a její prezentace v kontextu soudobé evropské literární vědy. Klíčová slova: cyklus, magický realismus, paměť, trauma, Jurij Bujda, ruská literatura 20. století
|
|
|
Podivné fantastično. Problematika chápání Michala Ajvaze jako autora magického realismu .
Klimecká, Ester ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
V práci je zkoumána otázka, nakolik je možné považovat českého spisovatele Michala Ajvaze za autora magického realismu. Ajvazovo texty, podobně jako díla magického realismu, často pracují se začleněním nadpřirozeného objektu či události do přirozeného fikčního světa. Práce ve zkoumané literatuře analyzuje povahu těchto magických motivů a událostí, stejně jako literární techniky, kterých je k dosažení této specifické poetiky užíváno. Studiem kanonických textů magického realismu, jako je například román Sto roků samoty od G. G. Márqueze, Dům duchů od Isabel Allende nebo Rushdiův román Děti půlnoci, jsme schopni lépe uchopit strukturu literárního žánru magického realismu a porovnat jej s texty Michala Ajvaze. Ve studii se zaměřujeme zejména na dva rané Ajvazovi romány - fantastické Druhé městě (1993) a filozofickou prózu Zlatý věk (2001). KLÍČOVÁ SLOVA Michal Ajvaz, magický realismus, postmodernismus, Druhé město, Zlatý věk
|
|
|
Magický realismus v perské a saúdské próze
Vojtíšková, Věra ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent) ; Lišková, Iva (oponent)
Disertační práce Magický realismus v perské a saúdské próze vychází z předpokladu, že fenomén magického realismu se neomezuje pouze na kultury zatížené dědictvím kolonialismu, ale je přenositelný na literární díla tvořená v podmínkách systematického násilí kdekoli na světě. Předchozí výzkum autorky disertační práce prokázal paralely v dynamice politicko-společenského vývoje Íránu a Saúdské Arábie ve 20. století, a to především ve vztahu státní moci k občanům a v situaci žen ve společnosti, přičemž ve druhé polovině 20. století dochází k silné institucionalizaci tradičních patriarchálních, androcentrických a misogynních společenských paradigmat. Ženy na tuto situaci reagují zejména v posledních třiceti letech zvýšenou literární aktivitou, která se tak stává důležitým prostředkem seberealizace a emancipace. Skutečnost, že se jak v Íránu, tak v Saúdské Arábii objevily významné představitelky magického realismu, vedla k orientování badatelského záměru na prostudování relevantnosti tohoto konceptu pro perskou a saúdskoarabskou prózu, na prozkoumání způsobů reflexe genderové tématiky a jejich porovnání v obou literaturách. Těchto cílů bylo dosaženo prostřednictvím podrobné případové studie děl autorek z obou zemí. Vybrány byly romány Sídí Waḥdáno saúdskoarabské spisovatelky Radži c Álim a Zanán bedún-e...
|
|
|
Mlýn na mumie jako postmoderní utopie magické Prahy
Hráchová, Michaela ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá romány Mlýn na mumie od Petra Stančíka a Sedmikostelí a Lord Mord od Miloše Urbana. Cílem práce je najít rysy, které mají společné, i ty, které jsou rysy svérázných autorských stylů. Neboť se jedná o texty multižánrové, pokusí se po krátkém představení autorů charakterizovat žánry objevující se v nich a doložit je na konkrétních úryvcích textu. Dominantní částí práce je analýza časoprostoru a hlavní postavy, opět na konkrétních úryvcích textu, neboť to jsou klíčové složky románů. Nakonec se práce zaměří na mýtus národa jako na často se opakující motiv. V závěru se pokusí porovnat výsledky analýz předchozích kapitol.
|
host ::
RSS.