|
|
Téma predestinace ve španělské divadelní hře Život je sen.
Purnochová, Noemi ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zaťko, Roman (oponent)
Pokud je divadelní hra Život je sen něčím známá, tak je to tematický konflikt mezi silou osudu (predestinací) a svobodnou vůlí. Tato práce nejdříve zasazuje zmíněné drama do historického a literárního kontextu španělského baroka, následně se soustředí na samotného autora Pedra Calderóna de la Barca a na životní události, které ho mohly ovlivnit v jeho tvorbě. Především je ovšem práce věnovaná tematické analýze divadelní hry Život je sen se zaměřením na otázku predestinace. Klíčová slova: Život je sen, Calderón de la Barca, predestinace, svobodná vůle, filozofie, barokní drama, 17. století, španělské baroko, Siglo de Oro, Století zlata
|
|
|
Téma samoty ve Sto rocích samoty od Gabriela Garcíi Márqueze
Iltisová, Andrea ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Zaťko, Roman (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zaměřuje na téma samoty či osamění v románu Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze. Zabývá se především odlišením samoty a osamění a pak srovnáním samoty jedince a samoty společnosti. Je nezbytné zmínit stručný obsah díla a pro porovnání také reálnou situaci Latinské Ameriky, jež se velmi odráží v díle G. G. Márqueze. Nejdůležitěším motivem je v práci samota, která se dotýká každé postavy z díla a čtenáře provází celou knihou. Dotýká se každého čtenáře i osobně v reálném životě a proto jsem se tomuto tématu věnovala.
|
|
|
The poetics of spontaneity in the Hispanic - American "rainforest novel"
Zaťko, Roman ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent) ; Areta Marigo, Maria Gema (oponent)
Disertační práce se zabývá fenoménem živlu v hispanoamerickém románu pralesa. Koncept živelnosti je založen na mechanismu prostupnosti složek ve struktuře uměleckého textu, které jsou součástí hybridnosti rozebíraných románů. Na základě živelnosti vznikají heterogenní struktury, jejichž výsledkem je interpretační variabilita literárního díla. Tato mnohovýznamovost pak umožňuje, aby ze strany čtenáře zájem o taková díla přetrval v čase. Vysvětlení živelnosti v literatuře se teoreticky opírá o pojem transkulturace, který vytvořil uruguayský esejista Ángel Rama, a o termíny záměrnosti a nezáměrnosti, definované Janem Mukařovským. Práce je členěna na dvě části: první se zabývá rozborem fenoménu živlu z hlediska formálního a druhá z hlediska tematického. Celý proces prostupnosti končí v poslední kapitole motivem rozkladu bouře, kdy se živel vody odděluje od živlu ohně, aby se oba elementy mohly opět propojit a vytvořit další bouři. Tento postup navazuje na cykličnost procesu slučování a oddělování jednotlivých prvků v literárním díle, kterým se fenomén živlu vyznačuje. Klíčová slova José Eustasio Rivera, Ciro Alegría, román pralesa, hispanoamerická literatura, příroda v literatuře, živelnost v literárním díle
|
|
|
Woman in post-war spanish literature: Nothing and Diamante Square
Daniššová, Alexandra ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zaťko, Roman (oponent)
DANIŠŠOVÁ, Alexandra: Žena v povojnovej literatúre: Nič a Diamantové námestie. [Bakalárska práca]. - Univerzita Karlova. Filozofická fakulta; Ústav románskych štúdií. Hispanistika. - Školiteľ: doc. Juan Antonio Sánchez Fernández, Ph.D. Praha: FF UK, 2017. pp. 63 Táto práca sa zaoberá ženskou postavou v španielskej povojnovej literatúre. Zameriava sa na dve významné diela tohto obdobia: Nič od autorky Carmen Laforetovej a Diamantové námestie, napísané Mercé Rodoredovou. Najprv sa venuje objasneniu literárno-historického kontextu katalánskej a španielskej literatúry, v ktorom vybrané diela vznikajú. Poukazuje na historicko-politickú situáciu, na pozadí ktorej sa odohrávajú príbehy oboch románov. Následovne rozoberá ženskú povojnovú tvorbu s jej hlavnými predstaviteľkami z globálneho hľadiska. Ďalej sa zameriava na životy autoriek daných diel, keďže ich tvorba obsahuje autobiografické prvky. Nakoniec analyzuje hrdinky spomínaných románov z pohľadu ženy spútanej spoločenskými konvenciami a patriarchálnym diktátom. Zobrazuje neidealizovanú realitu každodenného života žien hľadajúcich svoje miesto vo svete venovanom mužom. Kľúčové slová Povojnová literatúra; občianska vojna; žena; konvencie; spoločnosť; emancipácia; nezávislosť.
|
|
|
Motiv cesty v ¡Écue-Yamba-Ó!
Šťastná, Anna ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Zaťko, Roman (oponent)
Bakalářská práce analyzuje motiv cesty v románu ¡Écue-Yamba-Ó!, který publikoval Alejo Carpentier v roce 1933. Autor musel z politických důvodů opustit rodnou Kubu a na 11 let se přesunout do Paříže, kde získal inspiraci pro svou tvorbu. Práce proto Carpentiera zasazuje do kulturně-historického rámce. Následně uvažuje nad podobami cesty v literatuře, popisuje cestu horizontální, vertikální, životní a motiv setkání, ke kterým na cestě dochází. Teoretické poznatky aplikuje ve stěžejní části při analýze románu ¡Écue-Yamba-Ó!. Cesty v díle podstupuje zejména hlavní hrdina románu Menegildo, ale také nejdůležitější ženská postava Longina. V závěrečné části práce představuje teorii zázračného reálna a stručně nastiňuje zpracování motivu cesty v pozdějších Carpentierových románech. Klíčová slova Alejo Carpentier, románová prvotina, motiv cesty, ¡Écue-Yamba-Ó!, Menegildo, Kuba
|
|
|
Téma samoty ve Sto rocích samoty od Gabriela Garcíi Márqueze
Iltisová, Andrea ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Zaťko, Roman (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zaměřuje na téma samoty či osamění v románu Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze. Zabývá se především odlišením samoty a osamění a pak srovnáním samoty jedince a samoty společnosti. Je nezbytné zmínit stručný obsah díla a pro porovnání také reálnou situaci Latinské Ameriky, jež se velmi odráží v díle G. G. Márqueze. Nejdůležitěším motivem je v práci samota, která se dotýká každé postavy z díla a čtenáře provází celou knihou. Dotýká se každého čtenáře i osobně v reálném životě a proto jsem se tomuto tématu věnovala.
|
host ::
RSS.