|
|
Nejistoty přesných délkových měření
Šrámek, Jan ; Brno), Václav Duchoň (ČMI (oponent) ; Vdoleček, František (vedoucí práce)
Diplomová práce má za úkol seznámit čtenáře, který se zajímá o problematiku nejistot délko-vých měření, s praktickou stránkou řešení těchto nejistot u jednoho velmi často používaného kalibračního postupu měření na délkoměru SIP. Toto měření bylo realizováno na půdě Českého metrologického institutu, kde autor pracuje, a tak mohl plně čerpat z množství vlastních zkušeností i zkušeností svých nadřízených a kolegů. Autor považuje národní metrologický orgán (ČMI) za dostatečnou záruku pro dále uváděné materiály, jak z hlediska odborné způsobilosti, tak i z hlediska formální korektnosti práce.
|
|
|
Analyzátor průběhu proudu výkonovou LED
Ryba, Ivan ; Vochyán,, Josef (oponent) ; Šebesta, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá vlastnostmi LED s důrazem na specifické vlastnosti výkonových LED. Hodnotí možnosti měření proudu procházejícího vysoce svítivou LED pro potřeby konstrukce přístroje pro analýzu tohoto proudu při použití těchto LED v automobilovém průmyslu. Základním požadavkem na analyzátor je přizpůsobení na dané napětí a proud podle použití LED. Analyzátor má zobrazovat střední hodnotu proudu a jeho frekvenci. Dodatečně může zobrazovat minimum a maximum proudu, jeho střídu a jeho rozkmit. Centrálním prvkem přístroje má být mikrokontrolér ATmega16.
|
|
|
Zařízení pro zaznamenávání proudové spotřeby LPWA senzorů
Mikulášek, Michal ; Možný, Radek (oponent) ; Štůsek, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a sestrojením měřícího zařízení pro měření a~záznam odběru proudu senzorů technologií LPWAN (Low Power Wire Area Network). V teoretické části práce jsou nejprve shrnuty vybrané technologie LPWAN. Z těchto technologií jsou blíže prozkoumány technologie LoRaWAN, Sigfox a Narrowband IoT (NB-IoT). Poté jsou stručně rozebrány techniky pro měření proudů, z nichž je nejvíce pozornosti věnováno metodě proudových bočníků. Druhá polovina práce obsahuje popis postupů při návrhu a stavbě měřícího přístroje. Pro měření proudu je zvolena metoda proudových bočníků, která je doplněna o obvod napěťového zesílení a následný převod do digitální podoby pomocí AD převodníku. Práce podrobně popisuje postupy při výběru jednotlivých komponent a důležité procesy použité při návrhu desek plošných spojů. Nedílnou součásti realizace měřícího přístroje je návrh a realizace řídícího softwaru, který je podrobně popsán a doplněn o vývojové diagramy ilustrující funkcionalitu jednotlivých částí přístroje. Celá realizace měřícího přístroje je završena návrhem a realizací krycí krabičky pomocí technologie 3D tisku. Na závěr je stručně pojednáno o specifikacích navrženého přístroje na základě limitů použitých komponent.
|
|
|
Stanovení přesnosti měření v nanometrologii
Šrámek, Jan ; Číp, Ondřej (oponent) ; Tykal, Miroslav (oponent) ; Jankových, Róbert (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se zabývá měřením velmi malých rozměrů v nanometrologii pomocí dotykové nano-sondy, která je součástí třísouřadnicového měřicího stroje. V práci je prezentován nově vypracovaný přístup k problematice hodnocení přesnosti měření v oblasti přesného měření délky. Cílem práce je rozšíření možností měření prováděných na popisovaném přístroji a vytvoření návrhu postupu měření malých součástí včetně stanovení přesnosti měření tohoto přístroje při jeho použití v nanometrologii. Práce prezentuje nově vytvořený postup výpočtu nejistoty měření, který byl základní součástí stanovení přesnosti měření přesného třísouřadnicového měřicího stroje (dále jen nano-CMM). V první části disertační práce je uvedena analýza současného stavu v oblasti vyhodnocování přesnosti měření při realizaci přesných měření délky. Jsou zde definovány a popsány jednotlivé metody používané pro stanovení přesnosti měření nano-CMM. Je zde kladen důraz zejména na aparát stanovení nejistoty měření, kdy je čerpáno z autorových zkušeností z praxe metrologa pracujícího v laboratoři Oddělení Primární nanometrologie a technické délky Českého metrologického institutu v Brně (dále je ČMI Brno). Druhá část disertační práce se zaměřuje na vlastní problematiku stanovení přesnosti délkových měření v nanometrologii s důrazem na provedení souboru měření za dodržení podmínek reprodukovatelnosti a opakovatelnosti. Je zde rovněž popsán a vyzkoušen konkrétní simulační proces, kdy se pomocí metody Monte Carlo provádí simulaci měřicího systému nano-CMM za účelem doplnění nově vytvořeného aparátu pro stanovení nejistoty měření dotykovou nano-sondou na tomto přístroji. Podstatnou součástí této části disertační práce je podrobné vyhodnocení výsledků měření z provedených experimentů za dodržení podmínek opakovatelnosti a reprodukovatelnosti a zejména potřeby stanovení nejistoty měření nano-CMM. Nejistota měření je v disertační práci vyjádřena pro kvantifikaci přesnosti měření tohoto přístroje. Závěr práce shrnuje získané poznatky v oblasti provedeného vědeckého výzkumu včetně jejich vyhodnocení v rámci zvolené metodiky pro stanovení přesnosti měření v nanometrologii. Naznačuje budoucí postup možný v oblasti výzkumu i praktického použití v oblasti metrologické návaznosti a provádění vysoce přesných měření pro zákazníky. Zabývá se i možností využití dalších snímacích systémů použitelných na zkoumaném nano-CMM.
|
|
|
Zařízení pro zaznamenávání proudové spotřeby LPWA senzorů
Mikulášek, Michal ; Možný, Radek (oponent) ; Štůsek, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a sestrojením měřícího zařízení pro měření a~záznam odběru proudu senzorů technologií LPWAN (Low Power Wire Area Network). V teoretické části práce jsou nejprve shrnuty vybrané technologie LPWAN. Z těchto technologií jsou blíže prozkoumány technologie LoRaWAN, Sigfox a Narrowband IoT (NB-IoT). Poté jsou stručně rozebrány techniky pro měření proudů, z nichž je nejvíce pozornosti věnováno metodě proudových bočníků. Druhá polovina práce obsahuje popis postupů při návrhu a stavbě měřícího přístroje. Pro měření proudu je zvolena metoda proudových bočníků, která je doplněna o obvod napěťového zesílení a následný převod do digitální podoby pomocí AD převodníku. Práce podrobně popisuje postupy při výběru jednotlivých komponent a důležité procesy použité při návrhu desek plošných spojů. Nedílnou součásti realizace měřícího přístroje je návrh a realizace řídícího softwaru, který je podrobně popsán a doplněn o vývojové diagramy ilustrující funkcionalitu jednotlivých částí přístroje. Celá realizace měřícího přístroje je završena návrhem a realizací krycí krabičky pomocí technologie 3D tisku. Na závěr je stručně pojednáno o specifikacích navrženého přístroje na základě limitů použitých komponent.
|
|
|
Stanovení přesnosti měření v nanometrologii
Šrámek, Jan ; Číp, Ondřej (oponent) ; Tykal, Miroslav (oponent) ; Jankových, Róbert (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se zabývá měřením velmi malých rozměrů v nanometrologii pomocí dotykové nano-sondy, která je součástí třísouřadnicového měřicího stroje. V práci je prezentován nově vypracovaný přístup k problematice hodnocení přesnosti měření v oblasti přesného měření délky. Cílem práce je rozšíření možností měření prováděných na popisovaném přístroji a vytvoření návrhu postupu měření malých součástí včetně stanovení přesnosti měření tohoto přístroje při jeho použití v nanometrologii. Práce prezentuje nově vytvořený postup výpočtu nejistoty měření, který byl základní součástí stanovení přesnosti měření přesného třísouřadnicového měřicího stroje (dále jen nano-CMM). V první části disertační práce je uvedena analýza současného stavu v oblasti vyhodnocování přesnosti měření při realizaci přesných měření délky. Jsou zde definovány a popsány jednotlivé metody používané pro stanovení přesnosti měření nano-CMM. Je zde kladen důraz zejména na aparát stanovení nejistoty měření, kdy je čerpáno z autorových zkušeností z praxe metrologa pracujícího v laboratoři Oddělení Primární nanometrologie a technické délky Českého metrologického institutu v Brně (dále je ČMI Brno). Druhá část disertační práce se zaměřuje na vlastní problematiku stanovení přesnosti délkových měření v nanometrologii s důrazem na provedení souboru měření za dodržení podmínek reprodukovatelnosti a opakovatelnosti. Je zde rovněž popsán a vyzkoušen konkrétní simulační proces, kdy se pomocí metody Monte Carlo provádí simulaci měřicího systému nano-CMM za účelem doplnění nově vytvořeného aparátu pro stanovení nejistoty měření dotykovou nano-sondou na tomto přístroji. Podstatnou součástí této části disertační práce je podrobné vyhodnocení výsledků měření z provedených experimentů za dodržení podmínek opakovatelnosti a reprodukovatelnosti a zejména potřeby stanovení nejistoty měření nano-CMM. Nejistota měření je v disertační práci vyjádřena pro kvantifikaci přesnosti měření tohoto přístroje. Závěr práce shrnuje získané poznatky v oblasti provedeného vědeckého výzkumu včetně jejich vyhodnocení v rámci zvolené metodiky pro stanovení přesnosti měření v nanometrologii. Naznačuje budoucí postup možný v oblasti výzkumu i praktického použití v oblasti metrologické návaznosti a provádění vysoce přesných měření pro zákazníky. Zabývá se i možností využití dalších snímacích systémů použitelných na zkoumaném nano-CMM.
|
|
|
Měření změny délky fotopolymeru
Novotný, Jan ; Vejlupek, Josef (oponent) ; Matějásko, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vývojem speciálního měřícího přístroje pro měření změny délky fotoaktuačního polymeru. Délka vzorku polymeru se vlivem intenzivního osvětlení zkracuje o desetiny milimetru. Vzorek je třeba předepnout silou, Data jsou zpracována navrženou elektronikou a zaznamenána v počítači v obslužné aplikaci, vyvinuté pro tento účel. Práce je realizována ve spolupráci s Centrem polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
|
|
|
Měření parametrů hydraulických soustav letadel
Bareš, Josef ; Třetina, Karel (oponent) ; Bencalík, Karol (vedoucí práce)
Tato práce rešeršní formou sumarizuje dosavadní znalosti měření parametrů hydraulických soustav letadel. V práci je především kladen důraz na návaznost informací a uvedení čtenáře do problematiky parametrů hydraulických soustav a postupech jejich měření. V úvodu se práce věnuje vlastnostem hydraulických kapalin jejich vlivu práci hydraulických soustav. Následně jsou popsány metody i přístroje, které se používají k laboratornímu měření parametrů hydraulických kapalin. Dále se práce přesouvá k tématice provedení hydraulických soustav u letadel, jednotlivých hydraulických zařízení i kapalin, které se v leteckém i obecném provozu hydraulických soustav užívají. K závěru práce je zpracována rozvaha nad výběrem vhodného vybavení laboratoře pro měření parametrů hydraulických kapalin.
|
|
|
Automatizované měření charakteristik dvojbranů v DC, AC a časové oblasti
Káňa, Vojtěch ; Hruboš, Zdeněk (oponent) ; Šotner, Roman (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o automatizovaném měření dvojbranů ve frekvenční, časové a stejnosměrné oblasti. Postupně je zde rozvedeno několik teoretických základů, zabývající se touto problematikou. Zejména různé typy sběrnic, dostupné programy a obecná teorie dvojbranů. Dále je popsán způsob řešení a realizace měřicího přípravku pro komunikaci mezi přístroji a DUT. V závěru práce jsou zpracovány dosažené výsledky a zhodnocení měření.
|
|
| |
host ::
RSS.