|
|
Finite progressive forms in the academic spoken and written monologue
Bartekova, Barbora ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Page | 4 Abstrakt Diplomová práce se věnuje finitním průběhovým tvarům slovesným v mluveném a psaném monologu v odborném jazyce. Průběhové tvary jsou obecně mnohem méně frekventované než tvary prosté. Uvádí se, že v odborném stylu tvoří v mluveném jazyce 90% finitních slovesných tvarů tvary prosté, v psaných textech je zastoupení prostých tvarů ještě vyšší (až 95%). Důvody této distribuce souvisejí na jedné straně se specifickým významem průběhových tvarů a na druhé s omezenou slučitelností průběhových tvarů s některými sémantickými třídami sloves. Oba aspekty práce zvažuje při popisu průběhových tvarů v odborném monologu mluveném (univerzitní přednášky) a psaném (pokročilé studentské práce). Materiál práce je zhromážděn z korpusů britské akademické angličtiny BASE (mluvený jazyk) a BAWE (psané texty), a to 100 dokladů finitních průběhových tvarů slovesných z jazyka mluveného a 100 dokladů z psaných textů. Tento materiál je dále analyzován na třech rovinách: formální, funkční a textové. Formální analýza popisuje distribuci časových forem, zastoupení záporu, typy podmětu průběhových konstrukcí a zastoupení průběhových tvarů v hlavních a vedlejších větách. Z funkčního hlediska jsou analyzovány sémantické role podmětu a přísudkového slovesa; jsou také zkoumány primární a sekundární funkce průběhových tvarů....
|
|
|
Keigo - jazykové prostředky v jaonštině sloužící k vyjádření slušnosti, zdvořilosti a uctivosti
Kotek, Filip ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kanasugi, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kategorií honorifických výrazů keigo, v níž jsou shromážděny jazykové prostředky vyjadřující uctivost, skromnost a slušnost. Věnuje se způsobům klasifikace honorifik s důrazem na současný systém. Představuje také všechny relevantní podkategorie. Hlavní část práce pak sestává z popisu samotných kategorií. Z hlediska jazykové pragmatiky jsou osvětlena pravidla užití každé z nich se soustředěním na formální popis konkrétních lexikálních a morfologických prostředků, jež se podílejí na vyjadřování příslušné roviny zdvořilosti. Klíčová slova: japonský jazyk, jazykověda, keigo, slušnost, zdvořilost, uctivost
|
|
|
Fylogenetické analýzy kulturních znaků
Gillová, Lucie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rexová, Kateřina (oponent)
Fylogenetické metody byly v posledních deseti letech často používány i k analýze kulturních znaků. Tato bakalářská práce nejprve podává stručný přehled a charakteristiku používaných metod a potom se zabývá všemi třemi hlavními oblastmi, kde se dnes používají. První z nich je analýza příbuznosti rukopisů, která je výjimečná tím, že zde dobré výsledky podávají i metody nekladistické. Druhou oblastí, popsanou v práci, jsou data antropologická, zahrnující jak hmotné artefakty, tak různé prvky společenského uspořádání. Poslední oblast se pak zabývá analýzou jazyků a jazykových rodin. Ve všech kapitolách jsou přehledně uvedeny různé přístupy k různým datům a popsány nejvýznamnější studie. Práce se také snaží najít slabiny a klady jednotlivých přístupů.
|
|
|
Oživení regionálního jazyka v Provence prostřednictvím škol Calandreta
Vacula, Richard ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Valeš, Miroslav (oponent) ; Prokop, Josef (oponent)
Oživení regionálního jazyka v Provence prostřednictvím škol Calandreta Richard Vacula (Abstrakt) Práce se zaměřuje na roli bilingvních škol Calandretas v procesu udržení a revitalizace regionálního jazyka ve francouzském regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur. Vychází z empirického výzkumu, provedeného formou dotazníkového šetření a řízených rozhovorů v místě dvou existujících provensálských Calandret, v Gapu a Orange. Do výzkumu byl zahrnut vzorek lokální populace a respondentů z prostředí Calandret. Sledováno bylo jazykové chování, postoje vůči regionalistickému školství a obraz dané školy a jazyka. Výsledky naznačují, že veřejnost je nakloněna výuce základů jazyka, méně však již bilingvní výuce a že potenciál sledovaných škol spočívá spíše v aplikovaných pedagogických metodách. I na půdě škol lze sledovat silný tlak francouzštiny, v běžných komunikačních situacích je pak užívání okcitánštiny výjimečné, regionální jazyk je výrazně konotován se školním prostředím a vázán na specifické kontexty. Vliv Calandret na skutečnou revitalizaci jazyka je tak třeba hodnotit jako omezený, byť ne zcela nulový.
|
|
|
Anglicisms in German Media
Tlamková, Sabina ; Zeman, Dalibor (vedoucí práce) ; Haupenthal, Thomas Maria (oponent)
Název práce: Anglicismy v jazyce německých médií Klíčová slova: anglicismy etymologie lingvistika jazyková integrace média Tato bakalářská práce zkoumá výskyt anglicismů v německém deníku Süddeutsche Zeitung, přičemž se zaměřuje na sportovní a politickou rubriku. Cílem práce je nastínit, jak často a v jaké formě jsou anglicismy v daných rubrikách využity a do jaké míry jsou v německém jazyce integrovány. Tato práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První kapitola teoretické části definuje a vymezuje pojem anglicismus. Druhá se zabývá historickým vývojem německého jazyka včetně cizojazyčných vlivů. Třetí kapitola popisuje anglicismy z hlediska ortografického, morfologického, lexikologického, syntaktického a stylistického. Poslední kapitola teoretické části představuje deník Süddeutsche Zeitung. Praktická část práce je založena na studii deníku Süddeutsche Zeitung. První kapitola zkoumá vybrané anglicismy ze sportovní rubriky, druhá z rubriky politické, a to z hlediska etymologického a lingvistického s ohledem na jejich integritu v německé slovní zásobě. Závěr práce shrnuje výsledky studie.
|
|
| |
|
|
Jazyková analýza vybraných internetových diskusí
Brůnová, Kateřina ; Holanová, Radka (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka Jazyková analýza vybraných internetových diskusí (Bakalářská práce, 2012) Language Analysis of Selected Internet Discussions Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Radka Holanová, Ph.D. Autorka: Kateřina Brůnová Resumé Bakalářská práce se zaměřuje fenomén internetové diskuse, konkrétně na neformální internetovou diskusi a tři její manifestace, které spojuje téma módy. Internetová diskuse je nejprve zařazena do kontextu dalších způsobů komunikace realizované prostřednictvím internetu, a je pak definována na základě účasti většího množství uživatelů, veřejnosti (faktické veřejné dostupnosti versus uživatelův dojem soukromí) a dialogičnosti. V neposlední řadě je odlišena od online chatu, a to dle tematičnosti, asynchronního a trvalejšího charakteru. Cílem práce je postihnout charakter jazyka těchto diskusí a popsat současné trendy v zacházení s češtinou v tomto komunikačním prostředí. Prostředí internetu obecně je specifické provázaností dat (v diskusi to odráží zapojení hypertextových odkazů a vynechávání kontextů, které je zde ovšem možné poměrně snadno dohledat) a anonymitou, která často vede k nevybíravému vyjadřování až vulgaritě. Běžná je také snaha o zrychlení produkce komunikátu, poplatná obecnému zrychlení životního stylu (uživatelé...
|
|
|
Francouzská demonstrativa a jejich funkce v odborném textu
Velková, Barbora ; Loucká, Hana (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
Demonstrativní determinant aktualizuje a identifikuje podstatné jméno ve výpovědi ukazováním do komunikační situace, do jazykového kontextu nebo do společně sdílené zkušenosti. Demonstrativní zájmeno reprezentuje totálně, částečně či pojmově svůj antecedent, který se nachází v komunikační situaci či v jazykovém kontextu. V odborném textu přispívají oba slovní druhy k jeho koherenci, k lepší orientaci čtenáře v tomto textu.
|
|
|
Analýza textů publicistických útvarů,konkrétně zaměřená na komentáře s politickou tématikou
Bejšáková, Sandra ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Analýza textů publicistických útvarů, konkrétně zaměřená na komentáře s politickou tematikou" pojednává o postoji autorů publicistických útvarů k politickým stranám, případně politikům. Cílem práce je popsání prostředků, které autoři k vyjádření svého postoje využívají, a jejich posouzení v rámci dvou deníků: Právo a Mladá fronta DNES v období leden až červen roku 2010, tedy převážně v předvolebním období. Úvodní část představuje moderní vývoj přístupů k jazyku a textu, aby bylo patrné, jak vznikl pragmatický přístup ke zkoumání jazyka. V praktické části jsou uplatňovány popsané přístupy a byla provedena pragmatická analýza publicistických textů. Kvalitativní analýza publicistických útvarů zkoumá inklinaci autorů publicistiky k pravicovým či levicovým stranám, nejčastěji k ODS a ČSSD. Na základě poznatků lze vyvodit, co autoři zejména kritizují v rámci politické situace jako takové. Zároveň však práce zkoumá, jaké prostředky používají autoři publicistiky pro vyjádření sympatií či antipatií ke konkrétní politické straně či osobnosti. Diplomová práce tak dává přehled o publicistických textech vybraných deníků a charakterizuje koncepci, která reflektuje jejich vztah k politice.
|
|
|
The expression of interpersonal metadiscourse in English and Czech academic texts
Sudková, Marcela ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá prostředky vyjadřování interpersonální funkce v českých a anglických odborných textech. Tyto prostředky nacházíme na různých jazykových rovinách a naše klasifikace zohledňuje jak funkční, tak formální hledisko popisu. Z různých přístupů k metadiskurzu jsme vybrali přístup integrační, zahrnující jak textové, tak interpersonální rysy metadiskurzu. Tato práce se však zaměřuje pouze na rysy interpersonální. V první části práce byla provedena detailní analýza čtyř vědeckých článků a na jejím základě pak byl vybrán repertoár výrazů pro kontrolní vyhledávání. Účelem kontrolního vyhledávání bylo ověřit naše zjištění z detailní analýzy a zjistit, do jaké míry jsou vybrané výrazy zastoupené ve větším souboru dat. Pro toto vyhledávání jsme shromáždili dvacet odborných článků z oblasti jazykovědy, deset pro každý jazyk. I přes odlišné jazykové typy vyjadřují čeština a angličtina interpersonální složku metadiskurzu podobně. Největší rozdíl jsme zaznamenali v kategorii relačních markerů a self-mentions, ostatní kategorie jsou z hlediska frekvence srovnatelné. Při diskuzi výsledků bylo zohledněno také pragmatické hledisko. Klíčová slova: metadiskurz, interpersonální funkce, čeština, angličtina, odborný styl, jazykověda
|
host ::
RSS.