|
|
Fylogenetické analýzy kulturních znaků
Gillová, Lucie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rexová, Kateřina (oponent)
Fylogenetické metody byly v posledních deseti letech často používány i k analýze kulturních znaků. Tato bakalářská práce nejprve podává stručný přehled a charakteristiku používaných metod a potom se zabývá všemi třemi hlavními oblastmi, kde se dnes používají. První z nich je analýza příbuznosti rukopisů, která je výjimečná tím, že zde dobré výsledky podávají i metody nekladistické. Druhou oblastí, popsanou v práci, jsou data antropologická, zahrnující jak hmotné artefakty, tak různé prvky společenského uspořádání. Poslední oblast se pak zabývá analýzou jazyků a jazykových rodin. Ve všech kapitolách jsou přehledně uvedeny různé přístupy k různým datům a popsány nejvýznamnější studie. Práce se také snaží najít slabiny a klady jednotlivých přístupů.
|
|
|
Aplikace kladistické metodologie na studium kulturně přenášených znaků: příklad indoevropských a bantuských jazyků
Rexová, Kateřina ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Hypša, Václav (oponent) ; Blažek, Václav (oponent)
Souhrn Disertačnípráceje za\oženananižeuvedenýchrukopisech: Cl,norsrrc ANALySISoF LANGUAcnS:INro-EuRopn,q.N CLASSIFICATION BASED ON LEXICOSTATISTICAL DATA RexováK, FryntaD,Zrzaý J (2003) CladisticsI9: I20-l27 V této práci jsme aplikovali kladistickou metodologii pro rekonstrukci fylogeneze indoevropské (IE) jazykové rodiny s použitímlexikostatistických dat (200 významů,84 jazykových variet, chetitský jazyk byl pouŽit jako outgroup). Použili jsme tři odlišnézpůsobykódování. Výsledkem jsou stromy,kteréukazují (a) přítomnost čtyř skupin, viz balto-slovanská větev, románsko- germánsko-keltská větev' arménsko-řeckáskupina a indo-íránská skupina (poslední dvě jsou pravděpodobně parafyletické);(b) nestabilnípozici albánskéhojazyka; (c) nestabilnípozici bazá|níIE diferenciace; ale (d) pravděpodobnou balto-slovansko-indo- íránskou (,,satemovou..) a románsko-germánsko-keltsko (+albánskou) větev (superclades). Výsledky jsme srovnali s fenetickým lexikostatistickým přístupem. Tato práce svědčío tom, žefylogeneze základní slovní zásoby má pŤevážněcharakter větvení a žev základni slovní zásobě skutečnědocház;ík řídkému jazykovémuvypůjčoviíníslov. V práci jsou na závěr diskutoviíny rtzné scénaře IE diferenciace postavenéna archeologických a genetických datech.
|
|
|
Fylogenetické analýzy kulturních znaků
Gillová, Lucie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rexová, Kateřina (oponent)
Fylogenetické metody byly v posledních deseti letech často používány i k analýze kulturních znaků. Tato bakalářská práce nejprve podává stručný přehled a charakteristiku používaných metod a potom se zabývá všemi třemi hlavními oblastmi, kde se dnes používají. První z nich je analýza příbuznosti rukopisů, která je výjimečná tím, že zde dobré výsledky podávají i metody nekladistické. Druhou oblastí, popsanou v práci, jsou data antropologická, zahrnující jak hmotné artefakty, tak různé prvky společenského uspořádání. Poslední oblast se pak zabývá analýzou jazyků a jazykových rodin. Ve všech kapitolách jsou přehledně uvedeny různé přístupy k různým datům a popsány nejvýznamnější studie. Práce se také snaží najít slabiny a klady jednotlivých přístupů.
|
host ::
RSS.