|
|
Kreativní třída v Praze
Hurtová, Anna ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Kreativní třída v Praze Abstrakt Cílem této práce je vymezit městské části Prahy, které vykazují vyšší podíl kreativní třídy. Dalším cílem je pojmenovat důvody tohoto jevu. Výzkum byl proveden kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Kvantitativní přístup spočíval v analýze dat Sčítání lidu, domů a bytů 2011, těžištěm kvalitativní části bylo vedení strukturovaných rozhovorů se zástupci kreativní třídy žijícími v Praze 7. To bylo doplněno zúčastněným pozorováním a neformálními rozhovory. Výsledky výzkumu ukázaly, že nejvyšší výskyt kreativní třídy vykazují městské části v centru Prahy a k němu přilehlé. Periferní oblasti jsou výjimkou. Příčinou tohoto jevu ve zkoumané oblasti byla blízkost centra města, městská zeleň a místní komunita. Sledovaná cílová skupina potvrdila, že výběr lokality místa bydliště způsobil to, že začali mnohem méně využívat další městské části. Klíčová slova: kreativita, kreativní třída, kultura, kreativní index, inovace, Praha
|
|
|
Informace v pojetí Viléma Flussera jako estetický zážitek
Soukupová, Lenka ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Magidová, Markéta (oponent)
Práce se na základě interpretace vybraných textů Viléma Flussera snaží postihnout význam, který v jeho myšlení nabývají estetické kategorie. Klíčem pro pochopení podstaty estetických kategorií je zde koncept jejich závislosti na míře zvyku, vyjádřený v eseji Zvyk jako hlavní estetické kritérium. Související problém přenosu informací je ústředním tématem kapitoly Vampyroteuthis Infernalis: His Art, ze které vyplývá zásadní význam prostředků komunikace v kreativním procesu vyjádření i zpracování informace. Tento význam je podstatný pro tezi nadcházející kulturní revoluce, ve které se estetická kritéria stávají univerzálními, předložené nejuceleněji v eseji Do univerza technických obrazů. S další literaturou pracuji příležitostně během sledování výše nastíněné linie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Tvorba jako jedna ze základních lidských potřeb
Melicharová, Julie ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi tvorbou, lidskými potřebami (se zaměřením na potřebu sebeaktualizace) a kreativitou. V teoretické části je popsána tvorba obecná i umělecká, dále je tvorba rozdělená na profesionální a neprofesionální. Práce stručně pojednává o lidských potřebách, konkrétně se zaměřuje na teorii základních lidských potřeb podle Maslowa. Důraz klade na potřebu sebeaktualizace. V závěru teoretické části se věnuje kreativitě, současnému vnímání tohoto fenoménu, primárně se však zaměřuje na souvislosti mezi sebeaktualizací a kreativitou, jak byly definovány Maslowem. V empirické části je popsán návrh výzkumu, který zkoumá korelaci mezi sebeaktualizací a tvorbou, a zároveň srovnává sebeaktualizaci a kreativitu u tří skupin: (1) lidé tvořící profesionálně, (2) lidé tvořící neprofesionálně a (3) lidé netvořící. Klíčová slova: Tvorba, lidské potřeby, sebeaktualizace, kreativita
|
|
| |
|
|
Vztah mezi psychometrickou inteligencí a kreativitou
Reichová, Anna ; Stehlík, Luděk (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato práce podává stručný přehled nejznámějších teorií zabývajících se vztahem mezi kreativitou a inteligencí. Zaměřuje se na psychometrickou dimenzi tohoto vztahu s důrazem na nejnovější testy kognitivních schopností a jejich potenciální přínos k odhadování kreativních schopností. Obsahuje návrh výzkumu určeného ke zvýšení interpretačních možností některých testů kognitivních schopností používaných v ČR (jmenovitě WISC-III a WJ-IE-II). Pro populaci 6-17 let zjišťuje korelaci mezi tvořivě laděnou osobností a širšími schopnostmi modelu CHC zmiňovanými v zahraniční literatuře v souvislosti s kreativitou. Jedná se o schopnost fluidní inteligence (Gf), dlouhodobé paměti (Glr) a vizuálního vnímání (Gv).
|
|
| |
|
|
Genius loci - místa ve městě
Samková, Kateřina ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Synecký, Jakub (oponent)
Samková, K.: Genius loci - místa ve městě /bakalářská práce/ Praha 2011 - Univerzita Karlova, fakulta výtvarné výchovy, 63s. Práce se věnuje problematice genia loci v souvislosti s prostorem města (konkrétně Prahy). Snaží se vystihnout podstatné rysy pražského ducha. Důraz je kladen na vnímání, užívání a prožívání prostoru města a jeho reflexe individuálního aktéra. Důležitým inspiračním zdojem jsou myšlenky ekologické architektury a odraz tematiky uchopení městského prostoru v umění 2. poloviny 20. století až po současnost, se zvláštním zřetelem na umění akce, instalace a environmentu, spjatými s místy ve veřejném prostoru a jejich konceptuální reflexe ve fotografii. Klíčová slova: místo, koncept, akce, forma, experiment, kreativita, osobní zkušennost, informace, citlivost
|
|
|
Místo a funkce objektu ve veřejném prostoru
Legemzová, Jarmila ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Synecký, Jakub (oponent)
Práce se zabývá městským veřejným prostorem. Různými podobami, možnostmi a historií jeho utváření. Dále významem existence veřejného prostoru a jednotlivých prvků, z nichž se skládá. Jsou to urbanismus a architektura, doprava, zeleň a přírodní prvky, praktické prvky a umění. Výtvarná část je zaměřena na objekt ve veřejném prostoru, který s daným místem co nejvíce souzní. Předmětem didaktické části je vyburcování žáků k empatii k místu, k navázání vztahu k němu.
|
|
|
Vybrané psychologické aspekty osobnosti umělce
Ottová, Jana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnými souvislostmi umělecké tvorby a vybraných aspektů osobnosti subjektu autorské umělecké tvorby. Vedle možných rozdílů v kreativitě či aspektech duševního zdraví se v teoretické části věnuje rozdílnosti vlastností umělců z pohledu teorií osobnosti. Ve vlastním výzkumu se věnuje porovnání vlastností osobnosti metodou GPOP, která ve svém základu vychází z Jungovy teorie o psychologických typech. Ve shodě se zahraničními výzkumy dokazuje, že umělci oproti referenční skupině skórují signifikantně výše v preferenci rysů "vnímání", "cítění" a "intuice". Navíc ve svém původním záměru dokazuje, že umělci taktéž skórují výše ve vlastnostech "imaginativnost" a "abstraktnost". Výzkum byl realizován na vzorku studentů vysokých škol výtvarného zaměření s referenční skupinou studentů ekonomických oborů (n=49). Výsledky i celá práce jsou v závěru diskutovány. Klíčová slova umění, umělci, osobnostní rysy, kreativita, tvořivost
|
|
|
Organizátoři kulturních akcí v kontextu managementu kultury
Horáčková, Aneta ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
Závěr Rigorózní práce se pokusila o bližší představení vykonavatelů managementu kulturních akcí. Prvním z jejích cílů bylo přispět k vyplnění mezery v odborném prostředí, které by mohlo rozšířit tolik potřebné diskuze a umožnilo stavět odborný zájem na zatím ojedinělé práci z organizátorské oblasti kultury. I když je zvolené téma obsáhlé, snažila jsem se, i přes omezený rozsah práce, alespoň o určité přiblížení fenoménu. Práce se věnovala terminologickému představení pojmů z oblasti, stručnému přehledu evropské a české historie managementu kulturních akcí a významným organizátorským osobnostem v dějinách. Prostor byl věnován současnému řízení kulturních projektů včetně nedostatečných možností vzdělání oproti zahraničí. Je sice pravdou, že ještě v nedávné minulosti neexistovalo žádné formální vzdělávání v oblasti managementu kultury, ale i když se situace začíná měnit, stále není ideální. Práce posuzovala i vhodné schopnosti, předpoklady a klíčové činnosti organizátorů. Díky narůstající převaze žen organizátorek jim také byla věnována jedna z kapitol a pokusila se vyjádřit ženská specifika při organizátorské práci. Z některých současných tendencí je možné odhadnout budoucí vývoj a proto ani ten nebyl v krátkosti opomenut. Druhým a stěžejním cílem práce bylo stanovení klasifikace hlavních typů...
|
host ::
RSS.