|
|
Výživa tenistů v porovnání s budoucími pedagogy
Češnerová, Markéta ; Přibyl, Ivan (vedoucí práce) ; Mojžíš, Otakar (oponent)
Tématem této práce je porovnání stravy a pitného režimu mezi závodními tenisty a budoucími pedagogy. V teoretické části je zmíněna historie tenisu, historické, ale i současné úspěchy především našich tenistů. Také je zde popsaná zdravá výživa, vhodný pitný režim, zdraví životní styl, životospráva, energetické příjmy a výdeje. Praktická část se týká krátkého seznámení se zkoumanými tenisty a budoucími pedagogy, výsledky a porovnání dotazníků mezi oběma zkoumanými vzorky.
|
|
|
Kondiční závislost druhotných ornamentů a výběr partnera u koroptve polní Perdix perdix)
Gabrielová, Barbora ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Práce se snaží objasnit vztah kondice, míry exprese ornamentu a výběr partnera u populace druhu koroptve polní (Perdix perdix). Sestává z části korelativní a manipulativní. V korelativní části práce byl sledován vliv kondičních parametrů na ornamentaci u divoké populace tohoto druhu a samičí preference pro ornament. Zde byla zjištěna souvislost mezi velikostí a barvou ornamentů. Velikost i barva karotenoidního proužku a velikost melaninové podkovy souvisí s imunitními funkcemi a kondicí organismu (komplementová aktivita, poměr immaturních erytrocytů, HL, odpověď na PHA). Dále byl zjištěn vliv karotenoidního ornamentu na rychlost párování samce. Na uměle odchovaných jedincích se byla nejdříve ověřena přítomnost karotenoidů v červeném kožním znaku za okem a poté bylo v pokusu manipulováno s hladinami přijímaných karotenoidů a stimulací imunity. Byla testována tzv. "Carotenoid maintenance" hypotéza, která předpokládá spíše negativní vliv karotenoidů na zdraví jedince a expresi ornamentu, která se nicméně nepotvrdila. Podávání karotenoidů vedlo pouze ke zlepšení červenosti a stimulace imunitního systému měla prokazatelný negativní vliv pouze na hmotnost jedince. Práce přispívá k objasnění role ornamentů v signalizaci kondice jedince.
|
|
| |
|
|
Pohybová výkonnost mladších dorostenek v házené u vybraného družstva SCM
Kastnerová, Eva ; Tůma, Martin (vedoucí práce) ; Velenský, Michael (oponent)
Název : Pohybová výkonnost mladších dorostenek v házené u vybraného družstva SCM Cíle : Cílem práce bude analýza výsledků povinného testování pohybové výkonnosti členek SCM v házené s posouzením efektivity absolvovaného zatížení. Metody : V naší práci jsme použili metodu analýzy a metodu komparace. Metodu analýzy jsme aplikovali v rozboru jednotlivých disciplín a metodu komparace v části porovnávání jednotlivých disciplín testové baterie, v porovnání jednotlivkyň a ve srovnávání průměrných hodnot. Výsledky : Zjistili jsme, že vlivem tréninkové činnosti nenastal očekávaný nárůst fyzické kondice. Usoudili jsme podle výsledků v testové baterii . Během dvouletého cyklu, ve kterém jsme sledovali objem zatížení v tréninkové jednotce, došlo naopak ve většině případů k poklesu kondice hráček. Klíčová slova: pohybové schopnosti, kondice, roční tréninkový cyklus, dorostový věk, diagnostika v házené, testová baterie
|
|
|
Využití kondičního tréninku u dědičné neuropatie
Vránová, Michaela ; Horáček, Ondřej (oponent) ; Matouš, Miloš (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zhodnotit pohybové návyky, zpracovat problematiku kondice u pacientů s dědičnou neuropatií a upřesnit možnosti využití kondičního tréninku u tohoto onemocnění. Podařilo se prokázat sníženou kondici u části pacientů s dědičnou neuropatií a její souvislost s tíží neurologického postižení a pohybovými návyky jedince. Z výsledků studie dále vyplývá pozitivní vliv fyzické zátěže na kondici pacientů s dědičnou neuropatií. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Melaninové ornamenty ptáků a jejich vztah k individuální kondici
Straka, Antonín ; Svobodová, Jana (vedoucí práce) ; Karlíková, Zuzana (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky z literatury o melaninovém pigmentu a jeho vlastnostech, melanogenezi, faktorech ovlivňujících syntézu a ukládání melaninu do tkání, o metodách analýzy ornamentálních znaků ptáků a vztahu melaninových ornamentů a individuální kondice. Dosavadní studie ukazují, že exprese melaninového opeření může být kondičně závislá; velikost nebo sytost barev ornamentů mnohdy signalizuje individuální kondici. Vztah mezi ukazateli kondice a melaninovým pigmentem je nalézán častěji u achromatických druhů než u druhů s opeřením založeným na melaninech i karotenoidech. Výzkumů zabývajících se feomelaninovými ornamenty je nedostatek.
Statistickou analýzou dat získaných z dospělých samců sýkory koňadry (Parus major) odchycených během hnízdních sezón 2014 a 2015 na lokalitách Čimický háj a Ďáblický háj v Praze byl testován vztah mezi velikostí melaninového břišního pruhu a standardizovanou hmotností, absolutním počtem leukocytů a délkou tarsu. Výsledky této práce nepotvrdily souvislost mezi plochou melaninového ornamentu a analyzovanými ukazateli kondice. Budoucí výzkum zohlední další kondiční parametry, které by mohly přispět k vysvětlení úlohy břišního pruhu v pohlavním výběru sýkory koňadry.
|
|
|
Porovnání kondice koní s laminitidou s koňmi zdravými
Vitnerová, Dana ; Rozinek, Jiří (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Laminitida (též schvácení kopyt) je hned po kolikách druhou příčinou pro eutanázii koně. Je to celkové onemocnění organismu, které má mnoho rizikových faktorů a příčin a vede k závažným změnám v anatomii kopyta. Pokud kůň onemocní laminitidou, ne vždy dojde k vyléčení bez následků. Podstatná část koní zůstane chromá, nebo se případně kůň musí nechat utratit. Odborníci se domnívají, že jedním z rizikových faktorů pro vznik laminitidy je obezita koní.
Tělesná kondice je momentální výživný stav koně. Může se během života měnit a je ovlivnitelná především způsobem chovu a jeho managementem.
Práce měla za úkol porovnat tělesnou kondici koní s laminitidou s koňmi zdravými a zjistit, jestli je laminitida pro zdravé koně potenciálním rizikem. V rámci vlastní práce, ve které jsou zahrnuty informace o 63 koních (31 koní s laminitidou, 32 koní bez laminitidy), bylo zjištěno, že 60,32 % koní (38/63) je označeno za tlusté až obézní (bodování tělesné kondice - body condition score BCS 3,5 - 5), z toho jich je 20 s laminitidou a 18 zdravých. V ideální kondici (BCS 2,5 - 3) je 33,35 % koní (21/63), z toho 8 s laminitidou a 13 zdravých. Jako hubené či vyhublé (BCS 0 - 2) je označeno 6,36 % koní, jedná se především o starší
a stará zvířata.
Z těchto výsledků můžeme usoudit, že většina koní (60,32 %, z nichž je téměř polovina zdravých koní) je zbytečně překrmována, nemá adekvátní pohyb a zátěž, mají vyšší stupně tělesné kondice a je u nich vyšší pravděpodobnost pro vznik laminitidy.
Ze statistických výsledků vyplývá, že skupina koní s laminitidou a skupina zdravých koní se v hodnotách BCS mezi sebou statisticky průkazně neliší, průměrná hodnota BCS koní s laminitidou je 3,45 a koní zdravých 3,33. Naopak se obě skupiny liší od ideální hodnoty BCS, a to tak, že jejich hodnota je vyšší než optimální (BCS 3).
Z uvedených zjištění můžeme vyvodit závěr, že obézní kůň nemusí vždy trpět laminitidou a rovněž že kůň v ideální tělesné kondici může laminitidou onemocnět. Větším rizikem pro vznik laminitidy než výživný stav koně je nárazové překrmení koně intenzivní jarní pastvou nebo nadměrným množstvím jadrného krmiva.
|
|
|
Výskyt poporodních onemocnění - ketóza, acidóza v zavislosti na kondici a struktuře krmné dávky v tranzitním období
Bubnová, Zuzana ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
V této diplomové práci byl sledován vliv tělesné kondice (BCS) před porodem na výskyt ketózy po otelení a vliv struktury směsné krmné (TMR) dávky na výskyt bachorové acidózy v produkčním stádě.
Tato diplomová práce byla zpracovávána na farmě AGROBOS spol. s r.o. ve Slatině, která chová 165 kusů krav. Bylo hodnoceno celkem 25 dojnic a 10 vysokobřezích jalovic v období stání na sucho a celé stádo dojnic v produkční hale bylo sledováno pomocí kontroly užitkovosti (KU).
V době před porodem byla hodnocena tělesná kondice dojnic i jalovic na pětibodové stupnici s rozlišením 0,25 bodu. Po otelení jim byl odebrán vzorek krve z kořene ocasu. Byla sledována koncentrace betahydroxybutyrátu (BHB) v krvi 1 až 4 dny po otelení pomocí glukometru FreeStyle Optimum NEO. V produkční hale byla hodnocena struktura krmné dávky pomocí Penn State separátoru a z KU v systému MOOML byl sledován poměr tuku a bílkovin a ten vyhodnocen pro výskyt chronické bachorové acidózy.
Naměřené hodnoty BHB, struktura krmné dávky a poměr tuku a bílkovin byly porovnávány s doporučovanými hodnotami. Jako kritérium pro zdravou dojnici byla zvolena koncentrace BHB do 1,4 mmol/l v krvi. Hranice pro bachorovou acidózu byl poměr tuku a bílkoviny 1,1. Nižší poměr T/B byl označen jako bachorová acidóza. Doporučené podíly krmné dávky byly upraveny s ohledem na koncentrovanou jadrnou směs, která byla dojnicím podávána zvlášť v dojícím robotovi.
Ketóza byla zjištěna u 83 % krav na druhé a vyšší laktaci, ze kterých mělo 9,5 % zvýšenou kondici před otelením, tedy 3,75 bodu a větší. Všechny hodnocené jalovice trpěly ketózou po otelení a 70 % z nich mělo zvýšenou kondici před otelením.
Struktura směsné krmné dávky měla největší odchylky podílu částic na horním sítě separátoru. Byl naměřen až 50 % podíl částic na sítě s velikostí ok 19 mm.
Průměr poměru T/B byl v celém stádě 1,12. Dojnice, kterým byl měřen BHB a následně byly sledovány v KU na první laktaci, měly v první KU průměrný podíl tuku a bílkoviny 1,09, což naznačuje, že prvotelky průměrně trpěly bachorovou acidózou na začátku laktace. Dojnice na druhé a vyšší laktaci měly v první. KU průměrně poměr tuku a bílkoviny 1,17.
Naměřené hodnoty: BCS a BHB; T/B a struktura TMR byly statisticky hodnoceny pomocí korelace. Nebyla však potvrzena závislost ani u jednoho produkčního onemocnění.
|
|
|
Vliv tělesné kondice na reprodukční schopnosti krav plemene Blonde d´Aquitaine
Kopečková, Tereza ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Cílem této práce bylo určit vliv a vzájemný vztah mezi kondicí matky a hmotností telat při narození, ve 120 a v 210 dnech věku. Dále byl zkoumán vliv kondice plemenice na úspěšnost v zabřezávání. Hypotézou byl předpoklad, že krávy s optimální kondicí hodnocenou prostřednictvím systému BCS (stupeň 5 a 6) budou mít nejvyšší úspěšnost při zabřezávání a jejich telata dosáhnou při kontrolních váženích požadované úrovně výsledků. Naopak u krav hodnocených systémem BCS stupni nižšími (např. 4), či vyššími (např. 7 a více), se bude úspěšnost v zabřezávání snižovat a telata budou v kontrolních váženích vykazovat výsledků horších.
Pro hodnocení bylo využito 81 kusů krav se svými telaty. Počátek hodnocení kondice matky začal vždy přibližně týden po otelení a další hodnocení probíhala v měsíčním intervalu. Celkem bylo provedeno šest měření u každého kusu. Pro zpracování dat byl využit statistický program SAS 9.3, procedury MEANS, UNIVARIATE, CORR, REG A MIXED.
Vliv jednotlivých stupňů BCS matky na hmotnosti telat při narození, ve 120 a v 210 dnech věku nebyl statisticky prokázán (P > 0,05). Avšak při srovnání vyskytujících se stupňů BCS v této práci s uváděným požadovaným rozhraním (BCS 5 až 7) lze dojít k závěru, že výsledky hypotézu potvrzují. Zároveň zde docházelo ke kladné korelaci mezi vyskytujícími se stupni BCS v druhém měření (P < 0,05) a hmotnostmi telat ve 120 dnech věku, a také mezi stupni BCS v prvním (P < 0,01), druhém (P < 0,001), třetím měření (P < 0,05) a hmotnostmi telat v 210 dnech věku.
Zkoumán byl i vliv jednotlivých stupňů BCS na úspěšnost v zabřezávání. Ani zde nebyl vliv statisticky potvrzen (P > 0,05), ale při srovnání vyskytujících se stupňů BCS s optimálním uváděným rozhraním (BCS 5 až 7) lze dojít k závěru, že výsledky hypotézu též potvrzují.
Pořadí otelení matky má statisticky významný vliv na hmotnosti telat při narození, ve 120 a v 210 dnech věku. Nejlepší výsledky vykazovaly plemenice na 6 a vyšším otelení (P < 0,01 a P < 0,05). Mezi pořadím otelení a březostí byla zjištěna kladná korelace přímo na hladině významnosti P = 0,05, ale statisticky významný vliv jednotlivých pořadí otelení prokázán nebyl (P > 0,05).
Vliv měsíce otelení na hmotnosti telat byl prokázán pouze u hmotností v 210 dnech věku. Nejlepší výsledky vykazovala telata narozená v dubnu (P < 0,01).
Zkoumán byl i vliv pohlaví na hmotnosti telat při narození, ve 120 a v 210 dnech věku. Vyšší hodnoty byly prokázány u býčků (P < 0,05). Hmotnost telat při narození ovlivňuje průběh porodu matek. Matky s telaty o nižší porodní hmotnosti měly prokazatelně snadnější porody (P < 0,01). V případě těžkých porodů nebyl vliv hmotnosti telat na průběh porodu statisticky prokázán (P > 0,05).
|
|
|
Sledování vnitřních vlivů na produkci a kvalitu mléka
Králová, Alena ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit vliv vnitřních vlivů na produkci a kvalitu mléka na vybrané farmě. Podklady pro zpracování této diplomové práce byly získány na farmě ve Skalici u Frýdku-Místku, patřící pod akciovou společnost Beskyd Agro. Data použita v diplomové práci byla vyhodnocena za 2 roky(1.10.2013-30.9.2014, 1.10.2014-30.9.2015). Získaná data byla vyhodnocena a statisticky zpracována pomocí programu Microsoft Excel. Hodnocení mléčné užitkovosti a reprodukčních ukazatelů bylo provedeno na základě výsledků získaných z pravidelných kontrol užitkovosti. U mléčné užitkovosti byly vyhodnoceny parametry nádoje (kg), tuku (%, kg), bílkovin (%, kg) mléka a obsah somatických buněk (SB) v závislosti na reprodukci (servis perioda, mezidobí) a pořadí laktace. Hodnocené stádo bylo rozděleno na 2 skupiny: I. laktace, II. laktace a další laktace. Hypotéza : Zhoršení ukazatelů reprodukce má negativní vliv na výši produkce a složky mléka.
K finálnímu zhodnocení byly použity data čítající 280 dojnic holštýnského skotu, které byly za dané období zařazeny do kontroly užitkovosti. Z výsledků je patrné, že průměrná délka mezidobí se pohybovala okolo 416 dní o průměrné užitkovosti 10 062 kg mléka s tučností 4,21 %, podílem bílkovin 3,37 % a obsahem somatických buněk 477,75 tis/ml. Rozdíl užitkovosti prvotelek na první (9 326,38 kg) a druhé laktaci (9 901,47 kg) činil 575,09 kg. Maximální produkce mléka byla dosažena na 4 laktaci, při užitkovosti 10 432,16 kg za laktaci.
Pozitivní vliv byl prokázán mezi obsahem tuku v % a obsahem bílkovin v %. Se zvýšením obsahu tuku v %, rostl i obsah bílkovin v %. Nejvyšší hodnota průměrného množství tuku byla statisticky prokázána na 5 laktaci a to o hodnotách 4,18 %. U bílkoviny se jednalo o laktaci č. 6 s hodnotami 3,40%.
Nejlepší hodnoty byly dosaženy ve 4 laktaci, kde hodnoty dosahovaly následujících parametrů:
užitkovost za laktaci 10 432, 16kg
dojivost: 34,20 kg
tuk: 4,08%
bílkoviny: 3,35%.
Bylo prokázáno, že výše užitkovosti za laktaci v kg pozitivně ovlivnila hodnotu nádoje v kg, a to s hodnotou (r = 1.). Ověřeno na hladině významnosti (P < 0,001). Zvýšená užitkovost za laktaci v kg měla za výsledek zvýšení nádoje. Negativní vliv byl prokázán u % zastoupení obsahu tuku v mléce (r= -0,653) a bílkovin (r= -0,442) při hladině významnosti (P < 0,001). Zvýšená užitkovost za laktaci v kg negativně ovlivňuje a snižuje složky tuku a bílkovin. Užitkovost za laktaci měla pozitivní vliv na servis periodu. Pozitivní vliv užitkovosti u prvotelek byl prokázán u servis periody a to s kladnou hodnotou (r= 0,327) s průkaznosti na hladině významnosti (P <0,05). Vliv užitkovosti za laktaci na věku prvního otelení nebyl prokázán.
Vliv nádoje mléka v kg, měl negativní vliv na % zastoupení složek tuku (r= -0,653) a bílkovin (r= -0,442). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P <0,001). Zvýšením nádoje snížíme obsah složek bílkovin a tuku mléka. Pozitivní vliv nádoje byl prokázán v souvislosti s servis periodou (r= 0,247) na hladině významnosti (P <0,05). Zvýšením nádoje dojde k prodloužení servis periody.
Z výsledných dat dojnic lze určit negativní vliv pořadí laktace na % zastoupení obsahu bílkovin (r= -0,288) a tuku (r= -0,052) s průkazností na hladině významnosti (P <0,001). Vliv pořadí laktace na užitkovost za laktaci, nádoj, mezidobí a servis periodu nebyl prokázán.
Hodnota nádoje mléka v kg je ovlivněna výší užitkovosti za laktaci v kg (r= 1). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P <0,001). Zvýšená užitkovost za laktaci je úměrná zvýšení nádoje. Užitkovost za laktaci negativně ovlivnila % obsahu tuku (r= -0,187) a % zastoupení bílkovin (r= -0,208). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P <0,05). Zvýšením užitkovosti za laktaci v kg snížíme % obsah tuku i bílkovin. Vztah mezi užitkovostí za laktaci v kg, servis periodou a mezidobím nebyl prokázán.
Vliv nádoje v kg, měl negativní vliv na % obsah tuku (r= -0, 187) a bílkovin (r= -0,208) s průkazností na hladině významnosti (P <0,05). Snížené % obsahu bílkovin a tuku v mléce je důsledkem zvýšeného nádoje v kg. Vliv nádoje na servis periodu a mezidobí nebyl prokázán.
Byl prokázán vztah mezi obsahem tuku v % a bílkovin v % (r=0,603) na hladině významnosti (P < 0,001). Zvýšil-li se % obsah tuku v mléce, zvýší se i % obsah bílkovin. Pozitivní vliv byl prokázán mezi servis periodou a mezidobím (r=0,266) s průkazností na hladině významnosti (P <0,001). S prodlužující se servis periodou roste i délka mezidobí. Bylo potvrzeno, že s laktací roste jak užitkovost za laktaci, nádoj i obsah složek mléka.
|
host ::
RSS.