|
| |
|
|
Využití kvantifikace ošetřovatelské péče na gynekologicko-porodnickém oddělení
HELEŠICOVÁ, Nela
Bakalářská práce na téma "Využití kvantifikace ošetřovatelské péče na gynekologicko-porodnickém oddělení" se zaměřuje na speciální ošetřovatelské výkony, které porodní asistentky na oddělení vykonávají. Teoretická část bakalářské práce blíže specifikuje samotný obor gynekologie a porodnictví s členěním jeho částí a metodami poskytované péče. V kapitole ošetřovatelská péče o ženy s gynekologickými problémy je definováno ošetřovatelství a ošetřovatelský proces, který je s poskytováním péče velmi spjatý. Důkladně popisuje kompetence, vzdělání a způsobilost k výkonu nelékařského zdravotnického personálu, který se na oddělení nachází, ale také samotné manažerské rozvrstvení personálu. Cílem práce bylo zmapovat speciální ošetřovatelské výkony, které se vyskytují na gynekologicko-porodnickém oddělení, zjistit jejich průměrnou časovou náročnost a určit u vybraných skupin pacientek časovou náročnost ošetřovatelské péče. Ke zmapování výkonů byla stanovena výzkumná otázka, která měla za cíl zjistit, jaký výkon se provádí na stanicích nejčastěji. První stanovená hypotéza předpokládala, že průměrné časové náročnosti jednotlivých výkonů se od sebe navzájem liší. Druhá hypotéza předpokládala, že průměrné časové náročnosti se u vybraných skupin pacientek liší. Empirická část byla realizována kvantitativním výzkumným šetřením. Výzkumné šetření vycházelo z "Metodiky kvantifikace ošetřovatelské péče pro stanovení počtu ošetřovatelské personálu", kterou vytvořili v roce 1999 Pochylá a Pochylý. Ve výzkumné části byla využita metoda strukturovaného pozorování. V první části se inventarizovaly výkony na stanicích operativní gynekologie a šestinedělí u 15 pacientek v průběhu denní dvanáctihodinové směny a výzkumný soubor tvořily pacientky. Ve druhé části se zjišťovaly průměrné časové hodnoty 27 výkonů z 30 naměřených hodnot a výzkumným souborem byly časové hodnoty jednotlivých výkonů. Ve třetí části tvořily výzkumný soubor tři skupiny pacientek po fyziologickém porodu, císařském řezu a ženy s rizikovým těhotenstvím, které byly pozorovány v průběhu 24 hodin. Důkladným výzkumným šetřením se inventarizací zmapovalo 27 výkonů, které se na stanicích zaregistrovaly. Nejfrekventovanějším výkonem bylo podávání léků per os a nejméně frekventovaným výkonem bylo cévkování močového měchýře a propuštění s dokumentací. Ve druhé části výzkumného šetření bylo zjištěno, že průměrná časová náročnost výkonů se od sebe navzájem liší a při porovnání dvou nejkratších výkonů se zjistilo, že aplikace léků subkutánně je rychlejší než podávání léků ústy. Ve třetí části byla zjištěna nejnáročnější celková ošetřovací doba u žen s rizikovým těhotenstvím, avšak rozdíl časové náročnosti mezi porovnávanými skupinami žen není statisticky významný. Vzhledem ke inventarizaci výkonů a stanovení jejich průměrných časových hodnot, může bakalářská práce posloužit jako podklad pro novou metodiku, která bude stanovovat počet ošetřovatelského personálu na stanicích gynekologie a porodnictví. Lze se domnívat, že časové hodnoty budou přínosné i pro zdravotnické pracovníky a pacienty, kteří si mohou představit dobu trvání určitého výkonu.
|
|
|
Možnosti rehabilitace dětského tištěného časopisu v době digitálních médií
JEŽKOVÁ, Blanka
Tato diplomová práce je tvůrčím projektem, který si klade za cíl vytvoření modelového časopisu pro děti mladšího školního věku, který by dětského čtenáře co nejkomplexněji kultivoval. Obsah tohoto časopisu vychází z předchozí teoretické analýzy potřeb dětí a počítá s jejich sociokulturním specifikem- soužitím s digitálními technologiemi. Na tyto formulované požadavky se následně snažím v práci nalézt odpovědi v podobě současných pedagogických trendů a s jejich využitím v praxi pak podávám návrh konkrétního produktu, který tyto jevy reflektuje.
|
|
|
Delegování a jeho realizace v praxi
Tunysová, Alena ; Kříž, Josef (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proces delegování a jeho realizaci v praxi. Práce se skládá z teoretické části a vlastní práce. Literární rešerše se v úvodní části zabývá definováním obecných pojmů z oblasti managementu. V hlavní teoretické části je rozebírána problematika delegování, co je předmětem, jaké jsou prvky a cíle. Dále jsou uvedeny výhody a nevýhody, bariéry, které brání řídícím pracovníkům delegovat. Detailněji je rozebírána analýza práce, tedy co lze a nelze delegovat, dále plánování delegování, které zahrnuje dílčí části jako cíle, termíny, rozhodnutí, rozsah delegované pravomoci či kontrolu. Nejsou opomenuty ani kapitoly zaměřující se na volbu vhodného pracovníka pro delegování a jak správně delegovat.
Praktická část je primárně založena na technice dotazníkového šetření, ve kterém jsou uvedeny výroky vycházející z literární rešerše. Pomocí grafů jsou vyobrazeny odpovědi dotazovaných manažerů, doplněné o informace získané z nestrukturovaných rozhovorů. Pro získání komplexních informací je využita i metoda strukturovaného rozhovoru s řídícími pracovníky. V závěru práce jsou zhodnoceny výsledky šetření a na jejich základě navrženo opatření, které by mělo zajistit efektivnější využití delegování
ve zkoumaném podniku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sociální kompetence středního managementu školy
Košťálová, Vlasta ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Trunda, Jiří (oponent)
Resumé Bakalá ská práce Sociální kompetence st edního managementu koly se zabývá kolským managementem. e í smysluplnost jeho len ní do t í úrovní podle vzoru podnikového managementu. Hlavní pozornost je v novaná kompeten ním model m, jejich vyu ití ve kolním prost edí se zam ením na sociální kompetence st edního managementu. Práce vychází z teorie podnikového managementu a ze zku eností anglického kolství. Klí ovým zdrojem je kniha A. Gold ízení sou asné koly. Teoretická ást se zabývá také kompeten ním modelem, definicí pojmu kompetence, sociálními kompetencemi zvlá . Kompeten ní modely ve kolním managementu jsou vyu itelné p edev ím ve výb rových ízeních p i obsazování klí ových mana erských pozic. Kompeten ní model dané pozice je nástrojem i ke zp tné vazb a k hodnocení. Vyhodnocení dotazník potvrdilo tvrzení, e mechanické p enesení len ní podnikového managementu do kolního prost edí není vhodné. Dále se prokázalo, e nejsporn j í pozicí pro za azení do úrovn managementu je zástupce editele. Výsledky dotazníku poukázaly na rozdílné názory na sociální kompetence vysokého a st edního managementu koly. Hlavním p ínosem práce jsou vý e popsaná zji t ní, která jsou vyu itelná pro obsazování mana erských pozic ve kole a pro práci editele se svými kolegy. Zji t ní jsou zárove výzvou k dal ímu studiu a zkoumání.
|
|
| |
|
|
Problematika podávání transfuze
Hájková, Lenka ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Brixiová, Simona (oponent)
v ČJ Tématem bakalářské práce je "Problematika podávání transfuze". Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena do kapitol, které se problematiky podávání transfuze přímo týkají. V kapitolách je zmíněna anatomie a fyziologie krve, vysvětlení pojmu transfuze, historie krevních převodů, druhy krevních transfuzí včetně produktů z krve, postup při aplikaci transfuze a nežádoucí reakce, které s aplikací transfuze souvisí. Praktická část zahrnuje výzkumné šetření. V úvodu praktické části je uveden cíl, hypotézy výzkumu a použitá metodika. Další kapitoly jsou věnovány interpretaci výsledků, které jsou vyhodnoceny podle stanovených hypotéz. Jsou předkládány pomocí přehledných tabulek a grafů. Cílem výzkumné práce bylo zmapovat problematiku podávání transfuze na lůžkových odděleních nemocnic. Měla za cíl zmapovat znalosti nelékařského zdravotnického personálu, dodržování stanovených postupů, jejich spolupráci s lékařem, klinický postřeh, reakce při potransfuzních reakcích, názory na kompetence při podávání transfuze a dárcovství krve. V závěru práce je diskuse a porovnání výsledků této práce a dalších výsledků z jiných výzkumných prací, které se tímto tématem zabývaly.
|
|
|
Kompetence personalisty
Krčmářová, Barbora ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Šerák, Michal (oponent)
Resumé Kompetence personalisty byly v posledních letech mnohokrát podrobeny výzkumu. Kompetence profesionálů v oblasti personálního řízení je poměrně složité určit, je potřeba zvažovat typ a velikost organizace, ve které personalista působí, její kulturu, strategii, postavení personalistiky v ní, atd. Ve stále větší míře jsou pravomoci a odpovědnost za rozhodování s personálními důsledky delegovány na liniové vedoucí pracovníky. Ti mají rozhodující slovo při výběru pracovníků, odpovídají za hodnocení výkonu a odměňování pracovníků, spolurozhodují o řízení jejich kariéry, atd. Linioví řídící pracovníci tak získávají odpovědnost nejen za odbornou činnost, ale i za personální řízení. Dochází k posunu od tradiční, reaktivní a administrativní role personálního útvaru k roli aktivní, poradenské, kde se prvky tradiční role personálního útvaru přesouvají na liniové manažery. Toto vše ovlivňuje postavení personalisty ve společnosti i jeho kompetence. Podobným způsobem pak dochází i k posunu kompetencí liniového manažera. Chápeme-li kompetence jako znalosti, schopnosti a dovednosti pracovníka na určité pozici, je možné stanovit čtyři základní oblasti kompetencí personalisty. Osobnostní kompetence v sobě skrývají osobní předpoklady pro práci personalisty. Vztahové a řídící kompetence charakterizují schopnosti...
|
host ::
RSS.