|
| |
|
|
Místo paměti: Irské národní muzeum a komemorace velikonočního povstání ve výstavě Proclaiming a Republic
Špína, Vladimír ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Výstava Proclaiming a Republic: The 1916 Rising (2016-2020) byla Národním muzeem Irska otevřena v rámci projektu Decade of Centenaries jako připomínka velikonočního povstání. Tato práce výstavu chápe jako místo paměti, které u příležitosti stoletého výročí reprezentovalo oficiální paměť povstání, a klade si za cíl tuto paměť analyzovat. Výstava je nahlížena prostřednictvím rámce SANE jako mnemonická formace a důraz je kladen na narativ výstavy. Jeho analýza vychází z předpokladů nové muzeologie, podle níž moderní muzea pracují buď s hegemonními (oslavnými, status quo udržujícími), nebo kontra- hegemonními (minoritními, status quo popírajícími) narativy. Obsah výstavy (texty, exponáty, fotografie), který byl autorem práce zdokumentován během opakovaných návštěv v letech 2017 a 2018, je podroben tematické analýze. Aplikací metody tematické sítě je v narativu výstavy identifikováno devět tzv. globálních témat - makrotémat zachycujících koho/co, jak a čím výstava komemoruje. Práce dochází ke zjištění, že výstava navzdory očekávání nové muzeologie upevňuje tradiční mýty velikonočního povstání a pracuje s převážně dominantními narativy. K narativům kontra-hegemonním přistupuje tak, aby ani po sto letech nerelativizovala význam povstání coby jednoho ze zakládajících mýtů moderního Irska. Vzhledem k...
|
|
|
Srovnání komemorací padesátiletého a stoletého výročí: Velikonoční povstání z pohledu kolektivní paměti
Hromádka, Michal ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Cílem této práce je porovnat dvě nejdůležitější komemorace (padesátileté a stoleté výročí) organizované k připomenutí Velikonočního povstání. V první kapitole je představen koncept kolektivní paměti a také interpretace tohoto konceptu od různých autorů. Koncept kolektivní paměti a paměti místa je pro tuto práci klíčový, protože komemorace jsou analyzovány právě pomocí těchto dvou konceptů. V této kapitole jsou také představena výzkumná kritéria, která jsou později použita při srovnávání komemorací. Mezi tyto kategorie patří identita organizátorů, geopolitická situace Irské republiky předcházející komemoracím a budování památníků a míst paměti v souvislosti s Velikonočním povstáním. V následujících dvou kapitolách jsou analyzovány konkrétní komemorace a podle výzkumných kritérií jsou porovnávány vzájemné podobnosti a rozdíly. I když existují určité podobnosti mezi oběma komemoracemi a je jich spousta, jsou tyto komemorace od sebe naprosto odlišné, především kvůli následkům. Komemorace z roku 1966 byly velmi kontroverzní, a to zejména z důvodu projevu, který prezident de Valera přednesl v poslední den oficiálních ceremonií. Komemorace roku 2016 byly všeobecně přijímány jako poklidné, uctivé a smysluplné, i když se jednalo o největší slavnostní událost v irské historii.
|
|
|
Vzpomínání na Easter Rising
Reiterová, Martina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
4 Abstrakt Předložená bakalářská práce se zabývá tématem oficiální politiky vzpomínání na Velikonoční povstání v Irsku z roku 1916. Pozornost se zaměřuje na politické představitele Irského svobodného státu a Irské republiky mezi lety 1922 a 2006. Hlavní zřetel je kladen na jejich postoj vůči komemoracím Velikonočního povstání. Při zpracování se autorka opírá především o sekundární anglofonní literaturu, která je doplněna některými primárními prameny v podobě politických dokumentů či dobových videí. K jejich analýze je užito konceptu tzv. kolektivní paměti, konkrétně metody míst paměti od Pierra Nory. V práci jsou popsány základní faktory ovlivňující postoj oficiálních představitelů irského státu vůči velikonočním komemoracím. Současně jsou zde vylíčeny jejich zásahy a nástroje k ovlivnění komemoračních praktik obyvatel. Klíčová slova Velikonoční povstání, Dublin, komemorace, Irská republika, Irský svobodný stát, památník, vzpomínání, 1916
|
|
|
Kolektivní paměť násilně vystěhovaných obyvatel: životní příběhy o druhé světové válce z Neveklovska
Štěpánková, Jana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Předkládaná rigorózní práce je příspěvkem ke studiu problematiky životních příběhů obyvatel násilně vystěhovaného území Neveklovska za druhé světové války. O tomto regionu existují autentické výpovědi a toto území je fixováno i v kolektivní paměti. Životní příběhy patří k velmi vzácným pramenným fondům. Jde především o autenticitu zážitků, které se díky subjektivitě narátorů vyznačují selektivitou a přestavují tedy další úhel pohledu. Práce podrobně seznamuje s pamětníky těchto událostí, které jsou v současné době často neznámé, anebo se na ně v oficiálních dokumentech neprávem zapomíná. Současně navazuje na předcházející výzkumy folkloristy Jaromíra Jecha z poloviny 20. století. Porovnáním výsledků obou výzkumů tak dostáváme obraz o závažné události násilného odsunu českého obyvatelstva ve vymezeném regionu. Práce se soustřeďuje na analýzu získaných výsledků za pomoci současných moderních přístupů, které se opírají o metodu orální historie, která je součástí kvalitativního výzkumu, s důrazem na obecné cíle a kontext. Zároveň přináší aktuální stav, resp. odraz násilné válečné perzekuce v soudobé společnosti a jeho budoucí životaschopnost, funkčnost generačních přenosů traumat a způsoby komemorace. Textové a obrazové přílohy v závěru práce se snaží přiblížit a vizualizovat některé historické momenty.
|
|
|
Vývoj havlíčkovských festivit a komemorací
Svojsíková, Tereza ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce na základě dobového tisku zjišťuje, jak noviny psaly o Karlu Havlíčkovi Borovském v období výročí jeho narození a úmrtí, a zda vůbec. Všímá si tak vývoje Havlíčkova mýtu a podílu tisku na jeho utváření. Zajímá se o atributy, které byly u Havlíčka v novinových textech zdůrazňovány, a také o to, jakými způsoby byla jeho výročí v jednotlivých obdobích připomínána. Při analýze byl využit vybraný česky psaný periodický tisk, a to v období od roku 1866 do roku 2011. Samotnému výzkumu předcházejí kapitoly věnované některé odborné i populárně-naučné literatuře pojednávající o Havlíčkovi nebo o vybraných aspektech jeho tvorby (např. lingvistických), jeho vydané korespondenci a edicím jeho děl. Následující kapitoly přibližují problematiku Havlíčkova mýtu a kultu nebo problematiku slavností z pohledu některých historiků.
|
host ::
RSS.