|
| |
|
|
Podpora kognitivního rozvoje dětí v rodinném a školním prostředí se zaměřením na mnemotechniky
Kytka, Igor ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Bakalářská práce s názvem Podpora kognitivního rozvoje dětí v rodinném a školním prostředí se zaměřením na mnemotechniky podává přehled jednak teorií kognitivního rozvoje u dětí předškolního a mladšího školního věku. Také zahrnuje shrnutí charakteristik uvedených věkových období. Obsahem je i představení vybraných přístupů ke kognitivnímu rozvoji, například pojmové učení, nebo Learning Power, a to jak z teoretického, tak také praktického pohledu. Praktická část této práce vychází z aplikace tréninku metody loci a zjišťování jeho dopadu na zlepšení kognitivních funkcí u dětí na prvním stupni základní školy (6 až 12 let). Klíčová slova: kognitivní rozvoj, kognitivní funkce, mnemotechniky, programy rozvoje kognitivních funkcí, předškolní věk, mladší školní věk, vzdělávání, učení
|
|
|
A case study comparing discursive strategies employed by a child at both pre and early school years as they seek to make sense of the world that surrounds them
ŠIMKOVÁ, Marie
Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat narativní interakci mezi dítětem (Natálkou) a dospělou osobou s ohledem na diskurzivní strategie v kontextu představivosti a kreativity. Ve své práci jsem použila metodu konverzační analýzy, kterou jsem následně aplikovala na transkripční přepisy audio nahrávek, jež byly pořízeny během dvou časových obdobích: v roce 2018 a na přelomu roku 2020 při interakci mezi Natálkou a mnou. Analýza dat odhalila, že v repertoáru dítěte byly přítomny následující praktiky: (1) spojování dvou či více epizod ve vyprávění, (2) kladení otázek, (3) oddělování jednotlivých témat a (4) použití dalších diskurzivních elementů, konkrétně humoru, zveličování či nadsázky a vyjednávacích taktik. První část práce se podrobně věnuje diskurzivním praktikám a vysvětluje rozdíly mezi představivostí a kreativitou. Tato případová studie následně mapuje jakým způsobem se v průběhu dvou let vyvinulo použití zkoumaných strategií a charakterizuje, jak tyto změny reflektují kognitivní vývoj dítěte.
|
|
|
Vliv moderních technologií na kognitivní vývoj dětí v mladším školním věku
URBÁNKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vliv digitálních technologií na kognitivní vývoj dětí v mladším školním věku. Budu se zaměřovat na několik poznávacích funkcí. Jestli časté používání moderních technologií ovlivňuje jejich paměť, pozornost, jazykové kompetence či jejich inteligenci a jestli se vyskytují nějaké další problémy s tím spojené. Tohle téma jsem si zvolila, protože je z mého pohledu velice aktuální. Moderní technologie, ať už mobilní telefon, tablet či herní konzole velice pokročily a skoro každé dítě v dnešní době jednu ze zmíněných technologií aktivně využívá. Toto téma je značně kontroverzní, já se na tuto problematiku dívám spíše negativně, proto jsem si toto téma zvolila.
|
|
| |
|
|
Vliv časné léčby na psychomotorický vývoj u dětí s epileptickou encefalopatií
Beňová, Barbora ; Kršek, Pavel (vedoucí práce) ; Příhodová, Iva (oponent) ; Aulická, Štefania (oponent)
Dětští pacienti s fokální farmakorezistentní epilepsií na podkladě fokálních MCD, FCD a TSC jsou ve vysokém riziku rozvoje opoždění kognitivního vývoje jak vlivem jejich farmakorezistentní epilepsie, tak v důsledku možného abnormálního uspořádání neuronálních sítí na genetickém podkladě. Epileptochirurgie představuje spolehlivou a bezpečnou metodu léčby fokální farmakorezistentní epilepsie a přináší těmto pacientům šanci jak na život bez záchvatů a antiepileptické medikace, tak na optimální kognitivní vývoj. Dosavadní údaje o genetických příčinách FC přidružených komorbiditách nabízí možnosti rozšíření diagnostického procesu u kandidátů epileptochirurgie. Informace o genetické příčině FCD a MCD ale prozatím nedostačují k přesnějšímu určení prognózy na dosažení stavu bez záchvatů a s normálního kognitivního vývoje. Budoucí studie na větších souborech pacientů by mohly vést k objasnění role genetických, elektrofyziologických a anatomických změn na prognózu pacientů podstupujících epileptochirurgii.
|
|
|
Test Rey-Osterriethovy komplexní figury u osmiletých dětí
Caltová, Eliška ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na využití testu Rey-Osterriethovy komplexní figury u osmiletých dětí. Teoretická část obsahuje popis vývoje kognitivních funkcí. Dále představení Rey-Osterriethovy a Taylorovy komplexní figury, možnosti administrace, skórování a interpretace. Významná část prezentuje Vývojový systém hodnocení (DSS - ROCF). Empirická část přináší nové orientační normy pro děti ve věku osmi let, srovnání Rey-Osterriethovy a Taylorovy komplexní figury, analýzu jednotlivých fází testu a elementů figury a srovnání Osterriethova přístupu k hodnocení s Vývojovým systémem hodnocení (DSS - ROCF). Provedená studie odhalila následující zjištění. Nebyl prokázán Flynnův efekt v Rey-Osterriethově komplexní figuře, naopak byl sledován opačný trend. Osmileté děti podávají ve figuře Taylora lepších výsledků než ve figuře Reye ve fázi reprodukce. Ve fázi kopie lze obě figury s opatrností považovat za ekvivalentní. Analýza jednotlivých fází testu přináší vodítka k interpretaci. Srovnání dvou přístupů k hodnocení poskytuje přehled o možnostech Vývojového systému hodnocení (DSS - ROCF). KLÍČOVÁ SLOVA Rey-Osterriethova komplexní figura, Taylorova komplexní figura, Flynnův efekt, Vývojový systém hodnocení (DSS - ROCF), kognitivní vývoj
|
|
|
Vliv ortografické hloubky na rozvoj gramotnosti
Trojanová, Mariana ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Richterová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce je prací teoretickou, zabývající se mírou vlivu ortografické hloubky (konzistence) na osvojování počáteční gramotnosti v alfabetických pravopisných systémech z úhlu pohledu současné psycholingvistiky. Alfabetické pravopisné systémy se liší pravidelností a konzistencí svých korespondenci mezi grafémy a fonémy, což ovlivňuje vývoj raných čtenářských dovedností. Cílem této práce je objasnit zdali kognitivní vývoj probíhá stejně u začínajících čtenářů ortograficky hlubokých a ortograficky mělkých pravopisů. Vliv ortografické hloubky je zkoumán na rovině (1) vývojové dyslexie, (2) rychlosti vývoje počáteční gramotnosti a (3) prediktorů počáteční gramotnosti. Na příkladech studií zejména zahraničních výzkumníků je zde ukázáno, že pravopisná konzistence má vliv zejména na rychlost a problematičnost s jakou osvojování raného čtení a psaní probíhá, ne však na kognitivní vývoj a na dovednosti mající prediktivní hodnotu pro budoucí úspěšné čtenářství, ty jsou ve všech alfabetických pravopisných systémech shodné. Klíčová slova: ortografická hloubka, alfabetický princip, psycholingvistické pojetí čtení a psaní, prediktory počáteční gramotnosti, vývojová dyslexie, kognitivní vývoj, cross- lingvistický přístup
|
|
|
Komunikativní dovednosti a narušená komunikační schopnost u dětí před zahájením školní docházky
Konkusová, Markéta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
NÁZEV: Komunikativní schopnosti a narušená komunikační schopnost u dětí před zahájením školní docházky AUTOR: Markéta Konkusová KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PeadDr, Jiřina Klenková, Ph.D. ABSTRAKT: V bakalářské práci je analyzována komunikační schopnost a narušení komunikační schopnosti u dětí v předškolním věku. V úvodní teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se komunikace a rozpracované jednotlivé kategorie narušené komunikační schopnosti dětí před nástupem do základní školy. V následující teoretické části je na základě studia odborných pramenů zpracován vývoj dítěte do 6 let věku, jeho psychomotorický, kognitivní a řečový vývoj. Závěrečná teoretická část je zaměřena na možnosti intervence dětí s narušenou komunikační schopností a systém logopedické péče pro tyto děti před nástupem do základní školy. V praktické části, která je zaměřena na rodiče dětí předškolního věku a učitele mateřských škol, je sledován výskyt jednotlivých poruch u dětí tohoto věku. Je zjišťována informovanost rodičů o této problematice, spokojenost s logopedickou péčí o jejich dítě a především je zjišťován fakt, zda rodiče sami pracují s dítětem, které má nějaký druh narušené komunikace. Učitelům mateřské školy je dán prostor k vyjádření k této problematice formou rozhovorů. KLÍČOVÁ SLOVA:...
|
|
|
Mentální vývoj dětí s nízkou porodní hmotností
Švandová, Lucie ; Ptáček, Radek (vedoucí práce) ; Fischer, Slavomil (oponent) ; Myšková, Lucie (oponent)
Úvod: U dětí s velmi nízkou porodní hmotností (VNPH, < 1 500 g) a extrémně nízkou porodní hmotností (ENPH, < 1 000 g) je zvýšená prevalence kognitivních a socioemočních oslabení a poruch. Tato zjištění vzbuzují obavy a otázky týkající se úrovně mentálního vývoje těchto dětí, a to nejen v raném dětství, ale také v období školního věku, dospívání a dospělosti. Metody: Socioemoční a kognitivní vývoj byl hodnocen u 118 dětí s VNPH nebo ENPH a 101 dětí s normální porodní hmotností (≥ 2 500 g) ve věku 5 až 9 let. Testová baterie obsahovala vybrané subtesty z Inteligenční a vývojové škály (IDS) a z Developmental Neuropsychological Assessment II (NEPSY-II). Rodičům byla administrována Škála hodnocení exekutivních funkcí u dětí (BRIEF), proběhl anamnestický rozhovor a pozorování. Výsledky: Mezi dětmi s VNPH/ENPH a dětmi s normální porodní hmotností byl zjištěn statisticky významný rozdíl v kognitivním i socioemočním vývoji. IQ dětí s normální porodní hmotností bylo v průměru o 12,98 bodu vyšší. Taktéž dosahovaly lepších výsledků než děti s VNPH/ENPH ve všech subtestech metod IDS i NEPSY-II. Rodiče u svých dětí nehodnotili oslabení v oblasti exekutivních funkcí. Závěr: U dětí s VNPH/ENPH ve věku 5 až 9 let ukázaly výsledky v porovnání s dětmi s normální porodní hmotností oslabení v kognitivní a socioemoční...
|
host ::
RSS.