|
|
Výskyt plochonoží u studentů VŠ s ohledem na předchozí sportovní aktivity
Puchmertlová, Magdalena ; Jandová, Soňa (vedoucí práce) ; Janošková, Hana (oponent)
Bakalářská práce řeší téma plochonoží u studentů tělesné výchovy. Cílem práce bylo zjistit, zda má u vybraných studentů jejich předchozí pohybová aktivita vliv na výskyt plochonoží. Provedli jsme dotazníkové šetření na skupině žen (n=47) a mužů (n=24), s průměrným věkem 22 ± 2 let, výškou 1,72 ± 0,09 m, hmotností 66 ± 12 kg a průměrnou velikostí nohy podle EU číslování 40 ± 2,5. Pomocí anketního šetření jsme zjistili údaje o předchozím i současném sportovním zatížení, o typech používané obuvi při tréninku, o zdravotním stavu jedince a použití kompenzačních metod. Dále jsme provedli měření plochonoží při využití tenzometrické desky FootScan® (RSscan International, Belgie). Výsledky ukázaly, že u 72,9 % žen se vyskytuje normální noha, u 22,9 % plochá noha a u 4,2 % vysoká noha; u mužů je to 45 % s normální, 50 % s plochou a 5 % s vysokou nohou. Dále se ukázalo, že doba kontaktu u sledovaných skupin se nemění a rozdíly byly prokázány především v procentuálním zatížení v jednotlivých zónách nohy. Vliv předchozí sportovní aktivity ani týdenní sportovní zatížení na výskyt plochonoží nebyl statisticky prokázán. Ověření bude vhodné provést na skupině nesportujících studentů. KLÍČOVÁ SLOVA chůze; plantární tlak; deformity chodidel; kontakt
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Výskyt plochonoží u dětí mladšího školního věku
Husovská, Andrea ; Jandová, Soňa (vedoucí práce) ; Janošková, Hana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou výskytu plochonoží u dětí mladšího školního věku. V současné době patří mezi nejčastější deformity nohou u dětí právě plochonoží, které lze diagnostikovat různými způsoby. Jednou z metod je metoda indexu, kdy se počítá velikost délky chodidla bez prstů a jeho šířky v oblasti báze 5. metatarzu. Některé systémy dokážou typ nohy vyhodnotit pomocí příslušných softwarů. Hlavním cílem práce bylo sledovat typ nohy u vybrané skupiny dětí mladšího školního věku a pomocí záznamů z tlakové plošiny zjistit, jaký je procentuální výskyt plochonoží u vybrané skupiny dětí. Dále se práce zaměřuje na vztah výskytu plochonoží a BMI. K měření byl použit tenzometrický systém Footscan (RS Scan, Belgie). Měření se zúčastnilo celkem 32 žáků 3. třídy ze základní školy v Brandýse nad Labem (N = 32, věk = 9,66 ± 0,68 let; hmotnost = 32,55± 8,29 kg; výška = 137,09 ± 8,05 cm; BMI = 17,02 ± 3,58). Děti byly následně rozděleny do tří skupin na základě typologie nohy (normální, plochá a vysoká). Z celkového počtu 32 dětí bylo 13 dětí s normální nohou, což představuje 40,6 %, dále 16 dětí s plochou nohou, což je 50 % a 3 děti měly nohu vysokou, což je 9,4 %. Pomocí statistických metod se zjišťovala korelace mezi výskytem plochonoží a BMI, přičemž byla prokázána statisticky...
|
|
| |
|
|
Intenzita pohybových aktivit u 2-4 letých dětí
Košťálová, Martina ; Dvořáková, Hana (vedoucí práce) ; Janošková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá intenzitou pohybové aktivity u dvouletých a tříletých dětí v programu mateřské školy. Cílem bylo zjistit a porovnat intenzitu pohybové aktivity při klidové činnosti, řízené aktivitě uvnitř a venku a při spontánní činnosti. V teoretické části je práce zaměřena na vývojová specifika dětí v tomto věku, která jsou potřeba při činnostech zohlednit. Současně se zabývá pohybem, zdatností a s ní spojenou intenzitou pohybových činností. Výzkumná část obsahuje výsledné grafy křivek z měření klidové činnosti, řízené aktivitě uvnitř a venku a spontánní činnosti u zúčastněných dětí. Zároveň obsahuje grafy s porovnáním průměrných křivek všech měření. Měření proběhlo za pomoci senzorů Polar pro team 2 a zúčastnilo se ho 12 dětí. Výsledky ukazují, že intenzitu pohybové aktivity ovlivňuje výběr aktivity, prostor a způsob řízení aktivit. Z výsledných hodnot měření lze také říct, že nejvyšší intenzitu po delší časový úsek zaznamenaly křivky při spontánní aktivitě.
|
|
|
Úroveň vybraných motorických kompetencí u dětí předškolního věku
Vobořilová, Barbora ; Panská, Šárka (vedoucí práce) ; Janošková, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vybraných motorických kompetencí u dětí předškolního věku. Teoretická část uvádí aktuální poznatky současné literatury i některých výzkumů. Jednotlivé kapitoly teoretické části se věnují charakteristice období předškolního věku, pohybovým vývojem dítěte, ale také rozvojem motorických dovedností a schopností v mateřské škole. Věnuje se také problematice deficitů v oblasti motorických funkcí, které jsou důležitou součástí výsledků testování. Samostatnou kapitolu pak tvoří možnosti a jednotlivé druhy testování, kdy je pozornost věnována možným rozdílům mezi dětmi a významu a validitě motorických testů. Cílem praktické části je zmapovat podmínky podporující motorický rozvoj dětí v Mateřské škole Prievidzská 1, Šumperk, oddělení Temenická. Dílčím cílem je pak screeningové šetření motorické úrovně dětí, ale také zjištění úrovně stimulace dětí k motorické aktivitě ze strany pedagogů. Samostatná diskuze se poté věnuje shrnutí získaných výsledků a navrhuje možná doporučení pro další praxi. KLÍČOVÁ SLOVA Motorika, pohyb, morotické testy, screening, mateřská škola.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.