|
|
Feuersteinův program instrumentálního obohacování očima učitelů prvního stupně ZŠ
Lipská, Ludmila ; Štech, Stanislav (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent) ; Mareš, Jiří (oponent)
FEUERSTEINŮV PROGRAM INSTRUMENTÁLNÍHO OBOHACOVÁNÍ OČIMA UČITELŮ PRVNÍHO STUPNĚ ZŠ Prezentovaná práce, zabývající se programem kognitivní stimulace Reuvena Feuersteina, se snaží popsat efekty, jenž tento program vyvolává u učitelů. V první části představuje Instrumentální obohacování v kontextu celého Feuersteinova díla. Detailně přibližuje jeho teoretická východiska, dává je do souvislostí s širšími pedagogicko psychologickými otázkami týkajícími se výuky dovedností myslet. Feuersteinovu teorii zkušenosti zprostředkovaného učení konfrontuje s mediativní teorií L. S. Vygotského. Na mnoha místech odkazuje též k dílu J.Piageta. Výzkumná část práce vychází z rozhovorů a malého dotazníkového šetření s učitelkami základních škol. Výzkumný vzorek tvořilo 9 respondentek ve skupině experimentální a 6 ve skupině kontrolní. Hlavním cílem projektu bylo zmapovat, jakými vlivy Instrumentální obohacování působí na učitele. Kromě toho jsme se zabývali názory na využitelnost tohoto programu v běžné základní škole. Experimentální a kontrolní skupinu jsme porovnávali v pohledu na výuku myšlení a cílený rozvoj kognitivních schopností dětí ve škole. Závěrečná část práce se obrací k zahraničním evaluačním studiím Instrumentálního obohacování, aby výsledky vlastního výzkumu prezentovala v souvislostech s nimi. Otevírá též...
|
|
|
Dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test u osob se získaným poškozením mozku v produktivním věku
Křelinová, Michaela ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Sládková, Petra (oponent)
Diplomová práce Dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test u osob se získaným poškozením mozku v produktivním věku se zabývá porovnáním úrovně kognitivních funkcí zdravé populace a osob se získaným poškozením mozku pomocí baterie dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test (DLOTCA). Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku získaného poškození mozku, popis kognitivních oblastí a zároveň jejich patologie vlivem tohoto poškození. Dále je zde popsána testová baterie DLOTCA, která byla využita pro testování k diplomové práci, obecně je zde popsána diagnostika kognitivních poruch a stručně také ergoterapeutická intervence. Praktická část práce je zaměřena na testování kognitivních funkcí pomocí dynamického Loewensteinského ergoterapeutického testu. Hlavním předmětem výzkumu práce je využitelnost pracovní verze překladu dynamického Loewensteinského ergoterapeutického testu kognitivních funkcí (DLOTCA). Pomocí tohoto testu bylo otestováno 70 probandů rozdělených do 3 skupin. Zdravé osoby (n=50), osoby se získaným poškozením mozku vlivem cévní mozkové příhody (n=10) a osoby se získaným poškozením mozku vlivem traumatického poškození (n=10). Výsledky testování nepotvrdily všechny stanovené hypotézy, protože nebyly splněny předpoklady celkového hodnocení. Předpokládaly...
|
|
|
Interaktivní prostorové objekty jako prostředek rozvoje kognitivních funkcí u dětí mladšího školního věku
BALADOVÁ, Barbora
V bakalářské práci se zabývám rozvojem kognitivních funkcí u dětí mladšího školního věku. Především se zaměřuji na vývoj inteligence. Výsledkem této práce je trojrozměrný objekt s hrami, který si klade za cíl posunout jedince dál v rozvoji logického myšlení. Práce je teoreticko-praktická. V teoretické části se nejvíce zaměřuji na teorii inteligence, logicko - matematické a prostorové myšlení. V praktické části se zabývám hrami a výrobou herního objektu, který je umístěn v exteriéru, kde je přístupný všem dětem.
|
|
|
Podpora kognitivního rozvoje klientů v rámci Střediska sociálních služeb v okresním městě
PEJŠOVÁ, Martina
Diplomová práce je zaměřena na prozkoumání podpory kognitivního rozvoje klientů střediska sociálních služeb v jeho aktivitách, které jsou pořádané pro konkrétní cílovou skupinu - seniory. Cílem je zjistit, zda v rámci těchto akcí dochází k rozvoji kognitivních funkcí u seniorů, nebo má-li to pro klienty jiný význam. Dále se v rámci tohoto zkoumání pokusit o objasnění, jestli dochází k naplnění kritérii na podporu rozvoje kognitivních funkcí dle Reuvena Feuersteina. Součástí bude i popis akcí Střediska sociálních služeb, aby čtenář mohl získat jejich nástin.
|
|
|
Rozvoj kognitivních funkcí u žáků na prvním stupni základní školy
ŠVECOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se věnuje rozvoji kognitivních funkcí u dětí mladšího školního věku. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsán kognitivní vývoj jedince, jsou zde představeny různé teorie kognitivního vývoje a bližší charakteristika mladšího školního věku. Dále je představena teorie Reuvena Feuersteina, jeho program instrumentálního obohacení, kognitivní modifikovatelnost a zkušenost zprostředkovaného učení. Poslední kapitola teoretické části ukazuje praktickou aplikaci metod pro rozvoj kognitivních funkcí a v závěru této kapitoly jsou představeny další možnosti rozvoje kognitivních funkcí. Empirická část práce si klade za cíl diagnostikovat rozvoj kognitivní funkce výběru důležitých informaci u dětí druhého ročníku ZŠ a druhým cílem je zaměřit se na možnosti rozvoje pedagoga při práci metodou zprostředkovaného učení. Těchto cílů bylo dosaženo pomocí kvalitativní studie metodou zúčastněného pozorování.
|
|
|
Výtvarný projev v metodách trénování paměti a kognitivních schopností seniorů.
ŠVECOVÁ, Dagmar
Bakalářská práce popisuje využití výtvarného projevu v metodách trénování kognitivních funkcí seniorů. V teoretické části přináší souhrn poznatků o stárnutí a stáří a vysvětluje význam aktivizace seniorů v naší republice. Zabývá se také specifiky výtvarného vyjadřování a arteterapie se seniory. V praktické části jsou popsány metody, využívající výtvarného projevu v posilování kognitivních funkcí, a to jak u seniorů se syndromem demence v rámci aktivizačního programu domova pro seniory, tak i u soběstačných seniorů žijících v domácím prostředí formou dobrovolného kursu trénování paměti. Autorka má snahu zjistit, do jaké míry a jakým způsobem můžeme v těchto programech uplatnit arteterapeutické prvky a metody tak, aby se oba přístupy navzájem obohatily, doplnily či umocnily.
|
|
|
Využití ICT pro podporu kognitivních funkcí
Šuchman, Ondřej ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Výkon kognitivních schopností, tedy pozornosti, paměti, jazyka a řeči, plánování, rozhodování nebo logického myšlení, je základním předpokladem pro kvalitu ţivota kaţdého z nás. Existuje mnoho způsobů, jak je udrţovat nebo zdokonalovat. Tato práce se zabývá propojením informačních technologií a kognitivních věd s důrazem na podporu paměti. V úvodu je detailně představen cíl práce, v další kapitole následuje popis paměťových systémů a ostatních kognitivních funkcí. Třetí kapitola je zaměřena na stručné představení mozkových struktur, neurotransmiterů ovlivňujících činnosti paměti, a zobrazovacích metod, které slouţí ke sledování činností mozku. Ve čtvrté kapitole jsou popsány nejčastější paměťové deficity. V páté kapitole je představeno několik počítačových programů, které jsou v současnosti pouţívány pro podporu kognitivních funkcí. V rámci praktické části práce byl jeden ze softwarů uvedených v páté kapitole otestován se zaměřením na paměťové schopnosti výzkumného vzorku. Výsledky experimentu jsou rozvedeny v závěrečné části práce.
|
|
|
EFEKT KOGNITIVNÍ REHABILITACE U SENIORŮ SE ZŘETELEM NA KVALITU ŽIVOTA
HANČLOVÁ, Svatava
Kognitivní rehabilitace je intervencí snažící se o obnovení nebo kompenzaci kognitivních deficitů s cílem zlepšit klientovu každodenní výkonnost. Součástí kognitivní rehabilitace je kognitivní trénink znamenající opakovaný nácvik a snahu zlepšit kognitivní činnosti. Trénování paměti je kombinací kognitivního tréninku a relaxujících psychomotorických cvičení. Plní i společenskou funkci, neboť při něm dochází ke vzájemnému setkávání a interakcím. Hlavní snahou je naučit seniory techniky a strategie vedoucí ke zlepšení zapamatování, tak aby je byli schopni využívat v každodenním životě. Cílem práce práce bylo zjistit efekt kognitivní rehabilitace a subjektivní význam trénování paměti pro obyvatele Domova pro seniory Máj v Českých Budějovicích. Zvolenou metodou při zpracování bakalářské práce je experiment. Pretestem byla zjištěna úroveň kognitivních schopností seniorů na počátku experimentu. Sledovány byly výsledky testů MMSE, krátkodobé paměti, kvality života a každodenních kognitivních potíží. Posttestem byla ověřena úroveň kognitivních schopností na konci experimentálního působení a bylo provedeno porovnání výsledků testů s kontrolní skupinou. Výzkum potvrdil, že kognitivní rehabilitace přispívá ke zvýšení kvality života, ke zlepšení krátkodobé paměti a zmírnění každodenních kognitivních potíží.
|
|
|
Úloha sestry v rozpoznávání časných stádií demence
VELÁTOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit, zda sestry, pracující v ordinacích praktických lékařů pro dospělé, mají možnosti vyhledávat signály časných stádií demence u svých klientů, zda se sestry ve své praxi cíleně zaměřují na jejich odhalení, ale také zda o tyto intervence mají zájem sami senioři.. Výzkumný soubor byl tvořen skupinou sester z ordinací praktických lékařů v okrese Tábor a skupinou seniorů ve věku nad 65 let také z okresu Tábor. Výzkumná část práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumu, metodou dotazování, jako technika sběru dat byl použit strukturovaný rozhovor. Důvodem zájmu o problematiku byla snaha upozornit na široké možnosti sester zaznamenat včas signály onemocnění a ovlivnit tím osud mnoha pacientů. Výsledek nepotvrdil hypotézu, že sestry pracující v ordinacích praktických lékařů nemají možnosti využít naplno své kompetence nebo zavádět nové poznatky z ošetřovatelství sloužící k odhalování příznaků demence u seniorů a k posílení laické osvěty o zdravém stárnutí. Výzkumem bylo potvrzena druhá hypotéza, že se sestry v ordinacích praktických lékařů cíleně nezaměřují na odhalování časných stádií demence. Třetí hypotéza potvrzena byla, senioři projevili o intervence sester k odhalování příznaků demence zájem a potvrdili důvěru v odborné znalosti sester. Domnívám se, že všechny tři stanovené cíle byly splněny. V závěru studie bylo poukázáno na potřebnou změnu v dosavadním přístupu sester v ordinacích praktických lékařů k tomuto onemocnění, na nutnost zapojit sestry do provádění standardizovaných méně časově náročných testů u seniorů se zvýšeným rizikem výskytu demence a posilovat laickou osvětu o zdravém stárnutí a možných formách prevence syndromu demence.
|
|
|
TRÉNINK PAMĚTI U SENIORŮ V DENNÍM CENTRU SANCO V PŘÍBRAMI
ŽEBROVÁ, Ivana
Trénováním paměti se dnes zabývá řada organizací například v Německu, Rakousku či Anglii. Také u nás existuje Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging. Sdružuje odborné cvičitele {--} trenéry, kteří prošli školením. Tato činnost se nejčastěji zaměřuje na trénování paměti seniorů. Česká republika se řadí k dalším evropským zemím, ve kterých budou osoby nad 60 let tvořit v blízké budoucnosti výraznou část populace. Prodloužení délky života může být pro společnost vážným problémem. Cílem této práce je zhodnotit trénink paměti s klienty denního centra SANCO v Příbrami a prokázat, že tento kurz zlepší paměť a kognitivní funkce klientů, kteří přišli již s prvními příznaky demence. Tento kvantitativní výzkum sleduje poměrně malý soubor respondentů na oddělení specializované péče určené zejména pro osoby postižené Alzheimerovou chorobou a jinými typy demence, s kapacitou pro 10 až 15 klientů docházejících ze svého domova a pro 12 klientů s trvalým pobytem. Zhodnocení efektu trénování paměti u seniorů bylo provedeno pomocí standardizovaného Folsteinova testu Mini-Mental State Esamination, MMSE. Lze získat 0 {--} 30 bodů, přičemž hladina 25 {--} 30 bodů se považuje za normál. Jednotliví klienti byli sledováni po dobu třech měsíců trénování paměti. Test byl proveden na začátku a na konci tohoto období. Respondenti, kteří měli skóre MMSE v hladině 24 - 18 bodů, dosáhli po tréninku paměti zlepšení o 0,27 bodu a klienti, kteří měli skóre 17 {--} 6 bodů, dosáhli po tréninku zhoršení o 0,3 bodu. Cíl práce lze považovat za naplněný. Výzkum upozorňuje na důležitost tréninku paměti u seniorů s počínající demencí, protože v určitém časovém období je možno dosáhnout udržení či mírného zlepšení kognitivních funkcí. U seniorů se středně pokročilou demencí trénink paměti zpomaluje postupné snižování kognitivních funkcí. Trénování paměti zlepšuje kvalitu života i u seniorů, kde nejde již jen o selhávání paměti, ale o organické změny v mozku. Práce může být použita jako argument pro zavedení těchto kurzů v zařízeních pracujících s klienty trpícími demencí.
|
host ::
RSS.