|
|
Rozvoj kultu sv. Jana Nepomuckého do svatořečení
Herold, Miroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Anotace: Kult sv. Jana Nepomuckého patřil k charakteristickým rysům života v habsburském soustátí a dalších katolických zemích Evropy v raném novověku. Počátky úcty ke středověkému mučedníkovi byly vázány na Prahu, na jeho hrob v katedrále, na metropolitní kapitulu. Světce proslavilo především přesvědčení, že položil život za zachování zpovědního tajemství. Svou smrtí uchránil dobré jméno české královny Johany, která se mu zpovídala, na druhou stranu prý trestal ty, kteří se chovali neuctivě vůči jeho vlastní posmrtné pověsti a hrobu. Stal se proto nesmírně populárním ochráncem cti a dobré pověsti, hodnot v raně novověké společnosti vysoce ceněných. Svatojánské úcty se pod vlivem pražské kapituly ujali Habsburkové, katoličtí vládci, kteří usedli na trůn Janova mučitele Václava IV. a Janovy duchovní dcery Johany. Světce ctili jako jednoho ze svatých patronů Českého království, jemuž vládli. Rekatolizace tohoto království a přidružených zemí umožnila růst svatojánské úcty, která se už ke konci 17. století začala živelně šířit za jejich hranice. Na začátku 18. století tento vývoj zásadně posílil vznik bratrstev sv. Jana Nepomuckého, které si vytkli za cíl šířit svatojánský kult. Do dvou z těchto prestižních duchovních institucí se zapsali téměř všichni dospělí členové habsburské rodiny, kteří pak rozšířili...
|
|
| |
|
|
Jan Nepomucký patron smíření
Svoboda, Josef ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Výchozím bodem při zkoumání zapojení křesťanů z řad vysídlených Němců po druhé světové válce do procesu poválečného smíření a navázání spolupráce válkou rozdělených národů Čechů a Němců, a to na poli kulturní a vědecké spolupráce. Mezi významné počiny patřily putovní výstavy ke 250 letům od beatifikace, 250 letům od kanonizace a 600 letům od mučednické smrti svatého Jana Nepomuckého. Výstavy dokumentují působnost společností Ackermann Gemeinde a Adalbert Stifter Verein v období od roku 1947 do Sametové revoluce 1989.
|
|
|
Kanonizace sv. Tomáše Akvinského
Štěpánek, Robert Benno ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Kanonizace svatého Tomáše Akvinského Anotace Tato práce se zabývá kanonizačním procesem Tomáše Akvinského ve vztahu k jeho specifickým okolnostem a k obecným dobovým zvyklostem na poli svatořečení. Zatímco u hrobu ctihodného mistra se děly zázraky a lidová úcta rostla, na západních univerzitách se rozhořel věroučný spor, který se dotkl i Tomášovy nauky. Případ byl vyřešen až po téměř padesáti letech, když papež Jan XXII. projevil zájem kanonizovat některou významnou osobnost dominikánského řádu. Volba padla na Tomáše. Minorité pod záštitou římského krále Ludvíka IV. Bavorského oponovali, ale papež prosadil svůj záměr a Tomášovo učení se tak stalo vůdčím proudem v teologii a v myšlení. Cílem práce je přiblížit dobová specifika kultu svatých a kanonizačních procesů, načrtnout stručnou historii Tomášovy cesty ke svatořečení a následných událostí a pokusit se rozklíčovat širší souvislosti procesu při současném posouzení významu jednotlivých aspektů. Práce vychází z kanonizačních dokumentů a opírá se o relevantní prameny a odbornou literaturu. Klíčová slova Kanonizace, kanonizační proces, kult svatých, Tomáš Akvinský, ostatky, translace, spor, dominikáni, Avignon, papež.
|
|
|
Kanonizace Ludvíka Svatého
Šárovcová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem kanonizace krále Ludvíka IX. Francouzského. Přestože pověst svatého krále získal Ludvík již za svého života a kanonizační proces započal záhy po jeho smrti, celá kauza postupovala neočekávaně pomalu. Zásadní vliv v tomto procesu sehrála vysoká politika. Zlom nastal poté, co papež Bonifác VIII. potřeboval dosáhnout smíru s Ludvíkovým vnukem, králem Filipem IV. Sličným. Proces tak byl uzavřen v roce 1297 Ludvíkovým svatořečením, ke konečnému smíru však nepřispěl. Cílem studie je analýza kanonického procesu Ludvíka IX. a politických vlivů, které ho ovlivnily, tedy období let 1270-1297. Práce vychází z kanonizačních dokumentů a opírá se o relevantní prameny a odbornou literaturu. Klíčová slova Ludvík IX. Svatý, kanonizace, Filip IV. Sličný, Bonifác VIII., svatost, hagiografie, zázrak.
|
|
|
Beatifikace a kanonizace Johanky z Arku jako inspirace uměleckých děl
Myslilová, Tereza ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Buben, Milan (oponent)
Sv. Johanka z Arku je významnou postavou nejen francouzských, ale především církevních dějin a zároveň osobností, jejíž život a smrt zanechaly výraznou stopu v evropském umění. Cílem bakalářské práce je shromáždit důvody pro blahořečení a svatořečení Johanky z Arku a zároveň objasnit, proč byla Johanka z Arku blahořečená a svatořečená téměř 500 let po smrti. Aby vynikla mohutnost této světice, je poslední část bakalářské práce věnována uměleckým dílům inspirovaným postavou Jany z Arku, která bude představena především v návaznosti na historicko-politické dění na českém území.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sonda do historie procesu beatifikace 14-ti františkánských mučedníků od Panny Marie Sněžné z roku 1611
HOŠKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá historií beatifikačního procesu 14-ti ctihodných františkánských mučedníků od Panny Marie Sněžné v Praze z roku 1611. V tomto konventu, za doby panování Rudolfa II., žila komunita františkánů, kteří do Prahy přišli z několika států Evropy. Vytvořili zde společenství služby a modlitby. Při vpádu pasovských vojsk v únoru 1611 byli bratři protestanty zabiti. Klášter a kostel byly vyrabovány. Postupně byl konvent obnoven a přišli noví řeholníci. Bratři začali shromažďovat podklady k beatifikačnímu řízení svých zabitých spolubratří. Poprvé začal proces v roce 1677, podruhé 1698, dále roku 1947, díky finančnímu nedostatku a také díky společenským změnám byly započaté procesy beatifikace zastaveny. Poslední proces, zahájený v roce 1994, stále probíhá.
|
host ::
RSS.