|
|
Kult svatého Martina ve středověkých Čechách
Šárovcová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá zpracováním kultu svatého Martina z Tours v předhusitských Čechách. Martinův kult se v Tours etabloval ve 2. polovině 5. století, během 6. století se svatý Martin stal hlavním franckým světcem a za vlády Karlovců si udržel postavení jednoho z nejvýznamnějších patronů království, odkud se úcta k němu rozšířila po celé Evropě. Poté, co se Martinův kult dostal do Čech zprostředkovaně přes vliv mohučského arcibiskupství, pravděpodobně za vlády Vratislava II., se Martin z Tours stal po polovině 12. století jedním z nejvýznamnějších světců. Cílem studie je podat analýzu šíření a projevů kultu sv. Martina v předhusitských Čechách a popsat vlivy, které se na tomto procesu podílely. Práce se opírá jak o historický rozbor pramenů, tak o interdisciplinární bádání, které dokresluje celkový obraz kultu. Klíčová slova Svatý Martin z Tours, kult, Sulpicius Severus, hagiografie, pražská diecéze, patrocinium
|
|
|
Kanonizace Ludvíka Svatého
Šárovcová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem kanonizace krále Ludvíka IX. Francouzského. Přestože pověst svatého krále získal Ludvík již za svého života a kanonizační proces započal záhy po jeho smrti, celá kauza postupovala neočekávaně pomalu. Zásadní vliv v tomto procesu sehrála vysoká politika. Zlom nastal poté, co papež Bonifác VIII. potřeboval dosáhnout smíru s Ludvíkovým vnukem, králem Filipem IV. Sličným. Proces tak byl uzavřen v roce 1297 Ludvíkovým svatořečením, ke konečnému smíru však nepřispěl. Cílem studie je analýza kanonického procesu Ludvíka IX. a politických vlivů, které ho ovlivnily, tedy období let 1270-1297. Práce vychází z kanonizačních dokumentů a opírá se o relevantní prameny a odbornou literaturu. Klíčová slova Ludvík IX. Svatý, kanonizace, Filip IV. Sličný, Bonifác VIII., svatost, hagiografie, zázrak.
|
|
|
Vliv mistrů pařížské univerzity na vývoj konciliární teorie v letech 1418-1424
Šárovcová, Klára ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se primárně zabývá konciliární teorií v pojetí pařížských mistrů v letech 1418-1424. Nejprve chce objasnit základní vývoj této teorie během 12.-14. století a prezentovat politické události, které měly v tomto období vliv na její formování. Podrobně se zabývá pojetím konciliarismu na pisánském a kostnickém koncilu a to především v souvislosti s působením pařížských mistrů. Poukazuje na jejich přínos při formulování základních dekretů kostnického koncilu. Hlavním cílem práce je představit učení nejvýznamnějších představitelů pařížského konciliarismu tohoto období, tedy Pierra d'Aillyho, Jeana Gersona a Jana z Dubrovníku. Zkoumá jejich přínos k této teorii na základě několika vybraných děl. Důraz je kladen na objasnění základních teologických tezí jejich pojetí vztahu mezi papežem a všeobecným koncilem. Zmíněn je dopad působení těchto mistrů na situaci ve Francii. Podrobněji je zachycen průběh pavijsko-sienského koncilu, který má objasnit postavení konciliaristů na tomto shromáždění a to především ve vztahu k francouzskému koncilnímu národu.
|
host ::
RSS.