|
|
Metody a techniky dramatické výchovy jako nástroj pro inkluzi žáků s odlišným mateřským jazykem
Balcárková, Markéta ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Ferklová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce nese název Dramatická výchova jako nástroj pro inkluzi žáků s odlišným mateřským jazykem. V teoretické části se zabývám problematikou žáků s odlišným mateřským jazykem. Dále se věnuji dramatické výchově jako oboru a zároveň vybraným metodám a technikám dramatické výchovy, které mohou být využity při inkluzi žáka s odlišným mateřským jazykem. V praktické části pojmenovávám nejčastější obtíže při inkluzi žáka s odlišným mateřským jazykem ve vzdělávacím procesu a zároveň definuji míru využití metod a technik dramatické výchovy při odstraňování výše uvedených obtíží. K výzkumu jsem využila kvantitativní výzkumné šetření, metodu strukturovaného dotazníku a kvalitativní výzkumné šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Na dotazník odpovídá 42 respondentů (pedagogických pracovníků). Z dotazníkového šetření vyplývá že nejčastějšími obtížemi jsou jazyková bariéra, kulturní rozdíl a neznalost prostředí. Tři čtvrtiny pedagogů využívají dramatickou výchovu, ale pouze 9 ji využívá při odstraňování nejčastějších obtíží při práci s žáky s odlišným mateřským jazykem. S těmito výsledky pracuji v rámci navrženého projektu tří dramatických lekcí, které se dají využít ve výuce. Inspirací pro tento projekt mi byly polostrukturované rozhovory s učiteli na prvním stupni, kteří ve své praxi...
|
|
| |
|
| |
|
|
Sestra z minoritní společnosti v českém zdravotnictví
KARTÁKOVÁ, Nikola
V této bakalářské práci se budeme zabývat problematikou sester z minoritních skupin. Teoretická část se věnuje obecně transkulturnímu ošetřovatelství, ale také dalším důležitým tématům, která souvisí přímo se sestrami z minoritních skupin. V empirické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, s jakými problémy se potýkají sestry z minoritní společnosti v českém zdravotnictví. Druhým cílem bylo zjistit, jaký postoj zaujímají pacienti k sestře z minoritní společnosti. Na základě stanovených cílů pak byly zvoleny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťuje, jaké problémy vnímá sestra z minoritní společnosti v rámci svého pracoviště? Jako druhá byla zvolena otázka, jaké problémy v komunikaci vnímá sestra z minoritní společnosti ve vztahu k pacientům? Třetí výzkumná otázka se ptá, jak pacient vnímá skutečnost, že ho ošetřuje sestra z minoritní společnosti? Poslední otázkou bylo zjišťováno, jaké problémy v komunikaci vnímá pacient ve spolupráci se sestrou z minoritní společnosti? Pro zpracování empirické části byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, konkrétně prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, které byly prováděny se sestrami z minoritních skupin. To jsou osoby odlišné národnosti či náboženského vyznání, pracující v českém zdravotnictví. Dále byly rozhovory realizovány s pacienty, kteří se setkali s péčí sester z minoritních skupin. Informantů bylo v případě sester šest, pacientů pak pět. U sester byla tedy kritériem výběru odlišná národnost či náboženské vyznání. U pacientů se muselo jednat o osoby, které se alespoň jednou v životě setkaly s péčí sestry z minoritní společnosti. Na základě provedených rozhovorů pak proběhla analýza dat a výsledky byly dále rozpracovány na jednotlivé kategorie. Ze získaných výsledků vyplynulo, že hlavním problémem ve spolupráci sester odlišné národnosti a českých pacientů, je špatná komunikace. Dále jsme zjistili, že sestry cizinky jsou v českém zdravotnictví velice spokojeny, a kromě jazykové bariéry žádné výrazné problémy nevnímají. Jako menší potíže uvedly pouze dokumentaci či přístroje, na které nejsou zvyklé. Dále bylo také zjištěno, že pacienti mají na sestry z minoritních skupin spíše pozitivní názor a opět kromě špatné komunikace nevnímají žádné výrazné potíže. Komunikace je však ve zdravotnictví absolutním základem a naším výzkumem bylo zjištěno, že pokud sestra nedokáže efektivně komunikovat, pacient je nespokojen, sestře dostatečně nedůvěřuje a její péči může i odmítnout.
|
|
|
Komunikační dovednosti sester u pacientů odlišné kultury
JAREŠOVÁ, Marie
Diplomová práce je věnována komunikačním dovednostem sester s pacienty odlišné kultury. Cílem práce bylo zjistit, jaké bariéry nastávají během komunikace s pacienty odlišné kultury, a zmapovat znalosti sester o vhodném postupu komunikace s těmito pacienty. Dalším cílem bylo prozkoumat zkušenosti pacientů odlišné kultury v oblasti komunikace ve zdravotnických zařízeních a zjistit, jaká mají specifika při komunikaci. V teoretické části byly popsány obecné zásady komunikace. Dále byly popsány tři národnostní menšiny žijící v České republice (vietnamská, romská, ukrajinská) a dvě náboženské menšiny (vyznavači pravoslaví a vyznavači islámu), se kterými se v České republice můžeme setkat. Byla popsána jejich charakteristika a specifika v oblasti zdraví a komunikace. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. První skupinu probandů tvořily všeobecné sestry, které mají zkušenost s ošetřováním pacientů odlišné kultury. Druhá skupina probandů byla složena ze zástupců jednotlivých národnostních a náboženských minorit (Vietnamci, Ukrajinci, Romové a pravoslavní a vyznavači islámu). Získané odpovědi z rozhovorů byly roztříděny do jednotlivých kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření vyplývá, že největším problémem nastávajícím při komunikaci sester se zástupci jiných národnostních a náboženských minorit je absence jazykového vybavení ošetřujícího personálu, jelikož není a nemůže být vždy splněna podmínka, že hospitalizovaný pacient v české nemocnici bude jazykově a komunikačně vybaven tak, aby byl schopen aktivně používat češtinu. Zároveň bylo zjištěno, že vedle jazykového vzdělávání ošetřovatelského personálu je zapotřebí průběžně seznamovat ošetřovatelský personál s jednotlivými aspekty kulturních a komunikačních specifik jednotlivých menšin. Hlavním a důležitým poznatkem je, že ošetřující personál, i když nevládne cizím jazykem daného pacienta, je ochoten nalézt společnou řeč svým osobním a profesionálním přístupem. Součástí diplomové práce je výstup v podobě edukačního materiálu určeného pro všeobecné sestry, jež by je měl seznámit se specifiky při komunikaci s pacienty vybraných národnostních a náboženských minorit.
|
|
|
Integrace dětí cizinců v prostředí mateřské školy v Praze.
KURUC, Daniela
Bakalářská práce se zabývá problematikou začleňování dětí cizinců žijících v České republice, konkrétně v Praze. Věnuje se zejména dětem, jejichž mateřský jazyk je jiný než český. V teoretické části popisuje specifika pedagogického přístupu v rámci problematiky, zmiňuje se o aktuálních možnostech a nastavení legislativy pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Seznámí čtenáře s klíčovými pojmy k tématu, pojedná o postavení multikulturní výchovy ve školním kurikulu, o roli možných rasových předsudků a jejich předcházení, o interkulturní komunikaci a problémech spojených s adaptací dítěte. Stručně zmíní statistiku české a pražské demografické struktury a její vývoj v posledních letech. Praktická část zkoumá teoretickou připravenost pedagogů na práci s předškolními dětmi, které přicházejí z odlišných sociokulturních prostředí a taktéž čelí jazykové bariéře. Všímá si specifických potřeb dětí cizinců při integraci do MŠ. Kvalitativní výzkumné šetření formou rozhovorů s pedagogy zjišťuje situaci v dané oblasti ve vybraných pražských školkách. V závěrečné diskusi je sestavena stručná metodická podpora pro pedagogy, včetně doporučení z "dobré" praxe, která vedou k úspěšnému začleňování dětí s odlišným mateřským jazykem do českého kolektivu.
|
|
| |
|
|
Cizí jazyk jako komunikační bariéra v intenzivní péči
Zachová, Eva ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Svobodová, Dita (oponent)
Diplomová práce sleduje, zda se na vybraných pracovištích intenzivní péče vyskytuje komunikační bariéra s pacienty - cizinci. Zabývali jsme se otázkou, zda pracovníci vnímají dorozumívání s cizinci jako problém a jak ho dokáží řešit. První část práce, teoretická, je věnována roli komunikace v ošetřovatelském procesu a definici pojmu komunikační bariéra. V dalších kapitolách je rozebrán profil multikulturního ošetřovatelství. Dále se zaměřujeme na problematiku transkulturní komunikace a komunikační bariéry v kontaktu s cizinci, nejčastější příčiny a techniky používané k řešení takových situací. Velkou pozornost věnujeme především prevenci a možnostem řešení bariér mezi kulturami či etniky. Motivací ke zpracování tématu byl předpokládaný vliv komunikačních nedostatků na zdraví a vyšší psychické zatížení personálu, zejména při jednom ze základních činností sestry, kterou je edukace pacientů. Výzkumná část interpretuje informace získané z dotazníkového šetření vlastní konstrukce. Dotazníky byly rozdány na jednotkách intenzivní péče a ARO ve 4 pražských nemocnicích. Statistickým vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených výroků se zcela potvrdila 1 hypotéza, částečně také 1 a 3 hypotézy nebyly potvrzeny. Závěrem výzkumného...
|
|
| |
|
|
Verbálně komunikační kompetence romských žáků na počátku primárního vzdělávání
Opálková, Marie ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent) ; Bravená, Noemi (oponent)
NÁZEV: Verbálně komunikační kompetence romských žáků jako podmínka jejich školní úspěšnosti AUTOR: Mgr. Marie Opálková ŠKOLITEL: PhDr. Helena Hejlová, Ph.D. ABSTRAKT: Předmětem předkládané disertační práce je školní úspěšnost romských žáků na počátku primárního vzdělávání a překážky, se kterými se romští žáci v tomto období setkávají. Cílem práce je zjistit, jak jsou verbálně komunikační kompetence romských žáků ovlivňovány komunikačním jazykem v rodině a jaký vliv mají na školní úspěšnost žáka. Tento hlavní cíl byl operacionalizován do jednotlivých parciálních cílů, které svým charakterem korespondují s jazykovými rovinami komunikačních kompetencí a definují konkrétní dimenzi šetření. Pro zpracování dat od romských žáků byla použita kvalitativně orientovaná případové studie charakteristická kombinací různých technik sběru informací. Pro účely této práce bylo využito pozorování, rozhovory a analýza dokumentů - konkrétně výsledky Baterie testů zjišťující stav jazykových rovin češtiny u romských žáků 1. třídy. Jedná se o nestandardizovaný nástroj, který byl za účelem této práce vytvořen. Práce je přínosná především v celkovém obrazu podmínek utváření jazykového kódu romského dítěte a dokládá, co vše se na něm podílí. Výsledky empirického výzkumu mohou učitelům umožnit lepší vhled do výuky českého jazyka a...
|
host ::
RSS.