|
|
Otázka identity v románu Johana Borgena "Jeg"
Zoubková, Eliška ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá otázku identity v románu "Jeg" norského spisovatele Johana Borgena. Pojednány jsou jednotlivé aspekty rozpadu identity hlavní postavy a jejich vzájemné souvislosti. Mezi tyto aspekty patří například problematika autentičnosti, viny, jednání a útěku. Práce rovněž rozebírá formální výstavbu textu s ohledem na existenciální tematiku díla. V závěru je Borgenovo ztvárnění identity v "Jeg" srovnáno s Procesem Franze Kafky.
|
|
|
Kolektivní paměť a identita polské menšiny ve Lvově: konflikt, integrace nebo asimilace?
Lebduška, Michal ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Tématem diplomové práce je zkoumání polské menšiny, která zůstala po druhé světové válce ve Lvově, jenž se stal v roce 1991 součástí nezávislé Ukrajiny. Konkrétní náplní práce pak je výzkum vztahu mezi kolektivní pamětí a identitou této menšiny. Pro účely projektu byl v letech 2014-2015 proveden terénní výzkum přímo ve Lvově, jehož součástí bylo zajištění místních polskojazyčných publikací vycházejících od roku 1990, provedení polostrukturovaných rozhovorů se zástupci polské menšiny a dotazníkového šetření ve dvou středních školách s polským jazykem výuky. Celkově je práce rozdělena na čtyři hlavní kapitoly, jež se zabývají použitými teoretickými koncepcemi, obecnou charakteristikou polské menšiny včetně jejího historického vývoje a současných vztahů s ukrajinskou majoritou, identitou a kolektivní pamětí této komunity. Z výsledku výzkumu vyplývá, že polská menšina ve Lvově je velmi dobře integrovaná do většinové ukrajinské společnosti a dochází k její částečné asimilaci mimo jiné v důsledku existence mnoha smíšených rodin, nebo až na výjimky bezproblémového soužití s místními Ukrajinci. I přesto ale ve Lvově existuje užší polská komunita, která si uchovává silnou polskou, ale i výraznou lokální identitu. V kolektivní paměti této komunity hrají klíčovou roli specifická místa paměti, jež nejsou...
|
|
|
Analýza osobní identity v Humově Pojednání o lidské přirozenosti
Sýkorová, Tereza ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Tato práce předkládá interpretaci Humovy analýzy osobní identity v Pojednání o lidské přirozenosti a interpretaci jeho následných pochyb vyjádřených v Dodatku. V první části práce je po představení filosofického diskurzu týkajícího se osobní identity, Humova pojetí filosofie a jeho revizionistické ontologie předložena interpretace Humovy teorie mysli jakožto "svazku percepcí" a jeho vysvětlení našeho sklonu považovat tento svazek za synchronně a diachronně identickou entitu. V druhé části práce je předložena interpretace pasáže z Dodatku, v níž Hume se svou analýzou osobní identity vyjádřil nespokojenost. V práci hájím názor, že hlavním zdrojem Humovy nespokojenosti je fakt, že idea mysli jakožto souboru všech aktuálně přítomných percepcí navzájem propojených kauzálními vztahy, již považoval za pravdivou a jež je implicitním východiskem celé první knihy Pojednání, se ukázala být fiktivní, stejně jako všechny ostatní metafyzické ideje. Jeho vysvětlení našeho sklonu považovat soubor percepcí za synchronně a diachronně identickou entitu, založené na vztahu kauzality a podobnosti, pravdivou ideu mysli jakožto souboru všech aktuálně přítomných percepcí nejen nevysvětluje, ale vylučuje. Klíčová slova David Hume, novověká filosofie, empirismus, osobní identita, ontologie, já, mysl
|
|
|
Fenomén tetování v české kultuře
Truksová, Barbora ; Rychlík, Martin (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá fenoménem tetování v české kultuře, zejména v posledních zhruba 25 letech. Tradice tatuáže byla na českém území přerušena dobou komunismu, současná scéna se tak začala formovat až po pádu režimu, kdy se uvolnila šance cestovat a přivážet nejen nové materiály, ale také znalosti. V úvodu práce je snaha vymezit základní pojmy v oblasti tatuáže, dále i hlavní funkce, se kterými se tetování v literatuře obvykle spojuje. V této části je i jistý exkurz do mimoevropských oblastí. Práce se snaží zmapovat i historii tetování v Evropě, neboť relevantní informace o tatuáži na českém území se objevují až v 19. století. V počátku 20. století byl patrný i odborný zájem o tetování jako takové. Po komunistickém puči v roce 1948 bylo tetování považováno za ilegální, čímž se přerušila jeho tradice. S otevřením hranic přišla šance pro zájemce o body art k rozvíjení tohoto řemesla. Druhá renesance tetování tak do ČR přichází se zpožděním několika desetiletí. Významnou kapitolou této práce je pojmenování stylů, se kterými se může zájemce o tetování setkat. Zároveň jsou zde krátce představeni čelní představení každého stylu. Bakalářská práce sleduje i to, jakým způsobem v posledních letech reflektují tetování masová média. Výzkumná část práce se skládá z výzkumu kvantitativního, kde...
|
|
|
Charakteristiky imigračního diskurzu francouzské Národní fronty v letech 2012 - 2015
Křížková, Eva ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Součástí strategie politických stran pro získávání politického potenciálu je propracovaný diskurz. Vhodná rétorika umožňuje získat podporu voličů a ospravedlnit širokou škálu politických kroků. Rétorika francouzské Národní fronty je bezpochyby jedním z klíčových pilířů, na kterých stojí její rostoucí popularita. Pravicová strana se pod novým vedením předsedkyně Marine Le Pen (od roku 2011) transformovala, což je vidět na diskurzu, který se odklonil od krajně pravicového spíše k populistickému charakteru. Jedním z hlavních témat současného diskurzu národní fronty je imigrace. Práce se zabývá imigračním diskurzem francouzské Národní fronty od roku prezidentských voleb, 2012, až do začátku roku 2015, do pařížského teroristického útoku na redakci karikaturistického magazínu Charlie Hebdo. Práce zkoumá vývoj imigračního diskurzu francouzské Národní fronty v závislosti na čase a v kontextu současného sociopolititckého dění. Imigračním diskurz Francouzské národní fronty z let 2012 - 2015 obsahuje zejména klíčová téamata: imigrace: cizinci a cizí prostředí, ohrožení a boj, vnitropolitická rivalita, Evropská unie a ekonomika. Četnost výskytu odkazů na jednotlivá témata závisí na čase a aktuálních sociopolitických událostech. Obecně nejvyužívanější je cizinecká tematika, nejméně užívaná pak tak ekonomická....
|
|
|
Online dating
Pilecká, Jarmila ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Online dating je v současné době rozšiřující se trend v oblasti seznamování a hledání milostných partnerů. Tento způsob seznamování je specifický svojí formou i chováním aktérů. Jedním z těchto zvláštních aspektů je komunikace, způsob selekce a iniciace kontaktu v rámci online prostředí. Stejně tak specifický je i způsob sebeprezentace. Dochází k redukci informací o jejich osobě a zároveň musí potencionálního partnera zaujmout, může zde tedy docházet ke zkreslování informací o sobě v rámci této sebeprezentace za účelem vyvolání dojmu. Analýza dat ukázala, že spíše lžou muži, stejně tak mají pocit, že jsou na internetu otevřenější více než ženy. Aktéři v online prostoru zkreslují informace častěji v kontaktu s osobou opačného pohlaví. Zároveň samotné užívání internetu je podstatné pro iniciace vztahů prostřednictvím online seznamek. Klíčová slova: Online dating, self-presentation online, computer mediated communication
|
|
|
Společnost na Hlučínsku mezi dvěma světovými válkami (Formování národní identity na příkladu školství)
Němcová, Veronika ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Společnost na Hlučínsku mezi dvěma světovými válkami / Formování národní identity na příkladu školství zpracovává téma boje o národní identitu tohoto specifického kraje s výrazně odlišnou historií, než jaká potkala ostatní části nově vzniklé Československé republiky. Pokouší se nastínit vývoj česko-německých národnostních střetů v letech 1920-1938 a ukazuje, že tyto střety spíše než skutečný zájem místního obyvatelstva upřednosťňovaly národnostní a strategické zájmy vlastní. Z obecnějšího perspektivy specifické situace Hlučínska v ekonomické, politické a náboženské oblasti vyzdvihuje jako dominantní pole střetu školství a s ním spojené usilování o jazykovou hegemonii. Nastiňuje podmínky a souvislosti, které měly zásadní vliv na formování národní identity hlučínského regionu.
|
|
|
Anonymita v prostředí internetu
Schamberger, Pavel ; Šisler, Vít (vedoucí práce) ; Kovářová, Pavla (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá současným stavem anonymity v prostředí internetu a jejím historickým vývojem. Teoretickou část zakončuje srovnání anonymity a identity v internetovém prostředí, doplněné o motivaci samotných uživatelů k využívání reálné identity na straně jedné a anonymity na straně druhé. Dále práce analyzuje v současné době používané identifikační technologie v porovnání s nástroji pro zachování si anonymity na internetu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Problematika lidské identity v tvorbě Federika Garcíi Lorky v kontextu krize evropského myšlení
Byronová, Lucie ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Tato práce se věnuje dvěma hrám a jedné básnické sbírce Federika Garcíi Lorky, Publikum (El público), Až uplyne pět let (Así que pasen cinco an͂ os) a Básník v New Yorku (Poeta en Nueva York), jež společně tvoří tzv. newyorský cyklus. Tato díla představují novou a specifickou fázi Lorkovy tvorby, a to jak po stránce obsahové, tak po stránce formální. My zde sledujeme několik charakteristických motivů a témat, jež se vztahují k problematice lidské identity, tedy jež řeší, jakým způsobem chápat jedince nebo lidskou existenci. Tuto tématiku se zároveň snažíme reflektovat na pozadí kulturního kontextu doby, v níž Lorca žil a tvořil, a jejíž atmosféra do značné míry souzní s jeho vlastními niternými pocity. Pojetí lidské existence zde zásadně ovlivňuje moment smrti, sledujeme tedy, jakým způsobem je smrt v daných dílech zobrazena a jaké motivy se s ní pojí, přičemž zde shledáváme podobnost mezi Lorkovým přístupem a některými myšlenkovými tendencemi daného období, především s filozofií Martina Heideggera. V této souvislosti se zaměříme také na autorův vztah ke křesťanství a využití křesťasnkých motivů v jeho básních a dramatech. V následujících kapitolách se soustředíme na motivy masky a formy, zabýváme se jednak problémem společenské přetvářky, jednak otázkou proměnlivosti lidského já v čase, dále pak...
|
|
| |
host ::
RSS.