|
|
Reakce Spolkové republiky Německo na ruskou hybridní hrozbu: Případová studie "Fall Lisa"
Pokorný, Jiří ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá reakcí Spolkové republiky Německo na ruskou hybridní hrozbu, jež je zkoumána pomocí případové studie tzv. "případu Lisa" z ledna roku 2016. Cílem práce je zasazení "případu Lisa" do kontextu německo-ruských vztahů a hybridních hrozeb v bezpečnostní realitě 21. století. Německo a Rusko dlouho pojil speciální vztah, který se ovšem po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym propadl do krize. Hlavním cílem ruské snahy o ovlivňování společenského a politického vývoje v Evropě se stalo právě Německo, které se musí s novými metodami a strategiemi hybridního boje vypořádat. Nástup hybridních hrozeb je výzvou nejen pro Německo, ale i pro jeho spojence. Ruský pohled na hybridní hrozby dokazuje, že pro různé aktéry má pojem rozdílné významy. Za jeden z projevů ruské hybridní hrozby je považován i případ třináctileté dívky německo-ruského původu, která byla v Berlíně několik hodin nezvěstná a údajně byla znásilněna migranty. I když byl případ promptně vyvrácen německou policií, zneužila ruská média událost k živení atmosféry strachu a nejistoty, zejména mezi početnou menšinou ruských Němců. Incident se rozšířil i na mezivládní úroveň, když ruský ministr zahraničí S. Lavrov obvinil německé úřady ze zametání stop. Vzhledem k doposud nedostatečné míře zohlednění "případu...
|
|
| |
|
|
NATO and European Security in the East: The Impact of the Ukraine-Russia Conflict on NATO Doctrine and Ukrainian Strategy
Tymchuk, Halyna ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce bude v zásadě pracovat s konceptem bezpečnosti, konkrétně s evropskou bezpečností v posledních letech. Ačkoli Ukrajina není členem NATO a Rusko je vzdáleným sousedem NATO, v této práci dokážu, že bychom měli spojit události na ukrajinské hranici s evropskou bezpečností. Od samého počátku rusko-ukrajinského konfliktu se NATO pevně zasazovalo o podporu suv- erenity a územní celistvosti Ukrajiny v rámci svých mezinárodně uznávaných hranic. Spojenci okamžitě v březnu 2014 odsoudili nezákonné "legitimní připojení" Krymu k Rusku a opakovaně prohlásili, že to nikdy neuznají. Rovněž odsoudili úmyslnou destabilizaci na východní Ukrajině, kterou Rusko vyprovokovalo za použití svého vojenského zásahu a podpory bojovníků. Krize na Ukrajině se ukázala jako skutečný zlom v euroatlantické bezpečnosti od chvíle, kdy někteří starší západní politici začali hovořit o změnách v hlavních směrech evropské obranné politiky. Ukrajinská krize vytvořila novou bezpečnostní situaci v Evropě a stále vyžaduje po- zornost, zapojení a reakci NATO. Tato krize prohloubila strategické nedorozumění mezi Ruskem a Západem. Velmi jasně ukazuje, že Moskva a Západ chápou evropskou bezpečnost zcela odlišně. Západní hlavní města Evropu obecně považují za "sjednocenou, svobodnou a pokojnou", zatímco Moskva ji považuje za...
|
|
|
An Interplay of Narratives: How Do the Czech Journalists Perceive Securitized Disinformation?
Hroch, Jaroslav ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem této práce je přispět k teoretickému ukotvení konceptu mírové novinařiny, který kombinuje teoretická východiska z dvou oblastí: studií míru a konfliktů a mediálních studií. Vliv novinářů jako intervenující síly a vysvětlujícího faktoru s ohledem na (násilné) konflikty je opomíjen. Mírová novinařina není teoreticky dostatečně robustní a stále staví na dualistickém vymezení se vůči tzv. válečné novinařině. Toto dělení je potřeba překonat tak, aby koncept mírové novinařiny reflektoval zejména teorii transformace konfliktu a analýzu konfliktu. Žádoucí je také diferenciace médií dle toho, nakolik jsou společnosti zapojené do konfliktu. Dvojí upřesnění nabízí nové možnosti, jak specificky zkoumat zpravodajství z konfliktních oblastí. Případové studie analyzující české zpravodajství z konfliktů na Kypru a o Náhorní Karabach ukazují, že takové zpravodajství je zploštěné, pokřivuje realitu konfliktu, dává důraz na viditelné a fyzické aspekty a neadekvátně uzavírá konflikt v arbitrárních časových hranicích.
|
|
|
Informační válka v mezinárodních vztazích
Nyč, Tomáš ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem informační války v kontextu debaty o konceptech moderního válčení. Práce nejprve představí debatu o moderních způsobech válčení, která obsahuje koncepty jako hybridní válka, nelineární válka apod. Následně představí tři hlavní pojetí informační války v kontextu této debaty a v rámci třech center současné moci ve světě (Západ, Rusko a Čína). Západní pojetí jasně oddělující válku a mír, ruské komplexní pojetí hybridně-informační války a čínské pojetí three warafres. Následně práce rozvíjí tezi o sekuritizaci informační války v západním prostředí (státy EU a NATO). Sekuritizace je chápána jako rétorický akt, který určitý fenomén představí jako výraznou bezpečnostní hrozbu. V kontextu Západu došlo k tomu, že informační válka byla do jisté míry takto sekuritizována. Celé tato sekuritizace je problematická, pokud se na informační válku podíváme jako na běžný stav mezinárodních vztahů, které jsou ze své podstaty konfliktní a anarchické.
|
|
|
Ruské zpravodajské servery na českém internetu a jejich referování o Evropské unii
Podzimková, Pavlína ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
V posledních letech mluví mnohé zdroje o Ruskem vedené hybridní či informační válce proti Západu. Za významnou součást ruské strategie jsou přitom označována dezinformační média. Velké množství údajně proruských dezinformačních webů se po roce 2014, kdy došlo k eskalaci napětí na území Ukrajiny, objevilo i v českém internetovém prostředí. V rámci této práce nejdříve vymezíme teoretický rámec a posléze podrobíme tři z těchto webů (Sputnik Česká republika, Aeronet a AC24) obsahové analýze, při níž se budeme zabývat výhradně jejich referováním o Evropské unii. Cílem tak bude přispět k potvrzení či vyvrácení hypotézy o snaze proruské propagandy oslabit pozice západních institucí. Zkoumat budeme také zpravodajský styl, který je těmto serverům vlastní, popřípadě přítomné manipulativní techniky.
|
|
|
Securitization of hybrid war in the Czech Republic
Hendrych, Daniel ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na momentálně široce diskutované téma ruské hybridní války. Zkoumá vývoj diskurzu, který se týká toho tématu, v České republice a jak někteří aktéři, především Evropské hodnoty, sekuritizovali Ruskou hybridní válku. Diplomová práce je založena na sekuritizační teorii, jež byla vyvinuta kodaňskou školou. Mezinárodní kontext je rovněž rozebírán, jelikož diskurzy věnující se ruské hybridní válce proti Západu jsou vzájemně propojené a zájem o toto téma vzrostl po anexi Krymu a zvláště po ruském vměšování se do prezidentských voleb v USA v roce 2016. Případová studie dokumentů, publikovaných Evropskými hodnotami v souvislosti s ruskou hybridní válkou je středobodem tohoto projektu. Institucionální nedůvěra je jednou ze základních podmínek úspěchu dezinformačních kampaní a vytváří příležitost pro hybridní snahy. Tato práce se nicméně snaží vysvětlit, že sekuritizace ruské hybridní války nepomáhá, či může být dokonce škodlivá v dosažení větší institucionální důvěry.
|
|
|
Ruská 'hybridní válka': 1979-2014
Feryna, Jan ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce si vytkla za cíl odpovědět na otázku, zda je ruské "hybridní vedení války" nové, či nikoliv. V úvodu práce je naznačena struktura práce, jsou představeny případy, které budou v práci studovány a stručně nastíněn důvod výběru tohoto tématu bakalářské práce. Západní pohled je představen jako ilustrace debaty o "hybridním vedení války" a společně s ruským pohledem tvoří koncept. Následuje modelový případ Krymu a východní Ukrajiny. Koncept je poté operacionalizován a použit na případy Afghánistánu a Gruzie. V obou případech je každý atribut diskutován na konkrétních sovětských/ruských akcích. Kapitola výsledků shrnuje pomocí přehledné tabulky zjištění z předchozích případových kapitol. Závěr obsahuje jasnou odpověď na výše zmíněnou výzkumnou otázku.
|
|
|
Hybrid Warfare, Wars, and Threats: A Conceptual Analysis
Bahenský, Vojtěch ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tato práce se snaží o nastolení a zodpovězení tří otázek ke konceptu hybridního vedení války: Jaké koncepty hybridního vedení války existují? Jak podobné či odlišné jsou tyto koncepty? Jak užitečné jsou z konceptuálního hlediska? Otázky jsou odpovězeny prostřednictvím provedení konceptuální analýzy, skládající se z přehledu existujících konceptů, jejich srovnání a detailního zhodnocení dvou z nich na základě kritérií konceptualizace. Odpovědi na tyto otázky odhalily několik závažných problémů konceptu hybridního vedení války. Za prvé existuje příliš mnoho jeho rozličných konceptů, často formulovaných s nedostatečnými ohledy na předchozí debaty a již zavedené koncepty. Za druhé, formulované koncepty hybridního vedení války jsou často rozdílné do takové míry, která zpochybňuje tvrzení o tom, že se všechny snaží zachytit stejný fenomén. Konečně i ty lépe zpracované z konceptů hybridního vedení války se zdají být slabě konceptualizovány a nepříliš užitečné. Tyto tři závěry dohromady vrhají stín pochybností na v současnosti populární koncept hybridního vedení války. Výsledky této práce volají po opatrnějším zhodnocení, zda a jak užívání tohoto konceptu pomáhá nebo naopak škodí jak našemu porozumění současným konfliktům, tak i naší obraně proti současným hrozbám.
|
|
| |
host ::
RSS.